Ve svém reportu věnovaném finanční stabilitě, který byl vydán v uplynulému týdnu, prohlásila Bundesbanka (centrální banka Německa), že banky se ženou po výnosech a ohrožují tím svoji stabilitu. Použila pojem “relatively high-risk businesses”. O co se jedná? O sektor hypoték, a to z důvodu, že ceny nemovitostí jsou z jejího pohledu v řadě měst nadhodnoceny 0 10-15 procent a banky v něm neustále zvyšují svoji angažovanost. (Jak by Bundesbanka asi vnímala ceny domů a bytů v Praze nebo Brně)? K tomu přidala varování před vývojem německé ekonomiky a ohledně potenciálních vnějších ekonomických šoků.

Přisadila si i ratingová agentura Moody’s, která u ratingu německých bank snížila výhled ze stabilního na negativní. Odůvodnila to nízkou ziskovostí bankovního sektoru jako celku (v EU je druhá nejnižší – hned po Řecku a na 40 % průměru). Škodí jim i záporné úrokové sazby, tak propagované Evropskou centrální bankou. Menší německé banky začínají přenášet náklady záporných úroků na vkladatele (Credit Suisse nebo třeba Unicredit to již aplikují). To je faktor, který může přilákat investory k drahým kovům.

Tímto způsobem zmizely pro bohatší klienty náklady obětované příležitosti z držení zlata a stříbra. Nejen reálně, ale i o nominálně. Protože drahé kovy sami o sobě nevyplácejí žádné úroky, tento druh nákladů klesá spolu s úrokovými sazbami.