Ještě před týdnem se ropa Brent obchodovala kolem 105 dolarů za barel. V úterý 20. října se její cena během dne přiblížila 112 dolarům, nejvýše od května. Ve středu sice klesla a obchodování zakončila na 108,82 dolaru, stále však zůstává mimořádně drahá. Přitom podle nejnovější prognózy má světová spotřeba ropy letos výrazně klesnout. Za normálních okolností by to vytvářelo tlak na její zlevnění. Výpadky produkce a drahá přeprava ale působí opačným směrem.

Pro investory do zlata a stříbra je tento rozpor důležitý. Drahá energie přispívá k inflaci, zároveň ale oslabuje ekonomiku. A právě na tom, který z těchto vlivů převáží, může záviset další vývoj cen drahých kovů.

Ropa je drahá, i když ji svět spotřebovává méně

Podle říjnové zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) by letos měla světová poptávka po ropě meziročně klesnout o 2,6 milionu barelů denně na 102,4 milionu barelů. Vysoké ceny pohonných hmot omezují spotřebu, prodražují dopravu a přispívají ke zpomalování ekonomiky.

Nabídka však klesá ještě rychleji.

Světová těžba se sice v září zvýšila o 2,5 milionu barelů denně na 102,3 milionu, za celý letošní rok však IEA očekává její průměrný pokles o 5,8 milionu barelů denně. Produkce se po výpadcích způsobených válkou na Blízkém východě obnovuje jen postupně. A k tomu se přidal problém s dopravou.

Podle společnosti Vitol dosahují náklady na přepravu americké ropy do Asie až 40 dolarů za barel. Přibližně 80 velkých tankerů je vázáno v oblasti Hormuzského průlivu a nedostatek volných plavidel zdražuje dopravu i na trasách, které Perským zálivem vůbec neprocházejí.

To mění obchodování s ropou. Někteří američtí a afričtí producenti musí nabízet výraznější cenové slevy, aby kompenzovali vysoké přepravní náklady. Naopak ropa těžená blíže odběratelům získává cenovou výhodu.

Nízká poptávka tedy automaticky neznamená přebytek dostupné ropy. Část suroviny zůstává daleko od míst, kde je potřeba, a její přeprava stojí mimořádné částky.

Zásoby dál klesají

Důsledky jsou vidět na světových zásobách. Podle IEA byly na konci září o 509 milionů barelů nižší než na konci února, tedy před začátkem konfliktu na Blízkém východě. Zásoby na pevnině se pohybují na nejnižších úrovních přinejmenším od roku 2016.

Nejnapjatější situace panuje u motorové nafty. Její světový vývoz byl v září meziročně nižší o 700 tisíc barelů denně. Výpadky dodávek z Ruska a Blízkého východu se ostatním producentům podařilo nahradit pouze částečně. IEA proto očekává, že napětí na trhu s naftou přetrvá hluboko do roku 2027 s negativním dopadem na ekonomiku.

Inflace roste, ekonomika slábne

Tady začíná problém pro centrální banky. Vyšší ceny energií tlačí inflaci nahoru, ale zároveň snižují kupní sílu domácností a zvyšují náklady firem. Výsledkem může být kombinace slabého hospodářského růstu a přetrvávající inflace.

Zvyšování úrokových sazeb takovou situaci samo o sobě nevyřeší. Dražší úvěry mohou omezit spotřebu a investice, počet dostupných tankerů ani objem produkce na Blízkém východě ale nezvýší.

Centrální banky proto musí zvažovat, nakolik se zdražování energií přenese do ostatních cen a mezd a nakolik už vysoké ceny samy o sobě omezují ekonomickou aktivitu.

Pro zlato je výsledek důležitější než samotná cena ropy. Pokud se kvůli vyšší inflaci zvýší očekávání dalšího růstu úrokových sazeb a porostou reálné výnosy dluhopisů, může zlato ztrácet. Jestliže však drahé energie výrazně oslabí ekonomiku a centrální banky nebudou mít prostor sazby dál zvyšovat, může se situace obrátit.

V takovém prostředí by zlatu mohly pomáhat nižší reálné výnosy i zájem investorů o bezpečnější uložení části majetku.

Zlato a stříbro zatím reagují rozdílně

Na včerejším obchodování bylo vidět, že geopolitické napětí samo o sobě růst cen drahých kovů nezaručuje. Zlato během dne nejprve oslabilo na nejnižší úroveň za téměř týden. Později se zotavilo a odpoledne se obchodovalo kolem 4 138 dolarů za troyskou unci .Podobně stříbro naproti tomu mírně ztrácelo a den ukončilo těsně pod 58 dolary za unci. Toto jsou grtafy od počátku týdne.

Rozdílný pohyb obou kovů nelze vysvětlit jedinou příčinou. Stříbro má větší průmyslové využití, takže je citlivější na obavy ze zpomalování výroby. Současně však na jeho cenu působí investiční poptávka, úrokové sazby a pohyby spekulativního kapitálu.

Poslední vývoj proto neznamená, že drahá ropa zlatu prospívá a stříbru škodí. Ukazuje spíše, jak rozdílně mohou investoři reagovat na stejnou kombinaci hospodářských a geopolitických rizik.

Co může vývoj změnit

Pokud se podaří obnovit dodávky ropy a hotových paliv, mohl by postupně slábnout tlak na spotřebitelské ceny. Pro zlato by bylo důležité, zda spolu s inflačními očekáváními začnou klesat také reálné úrokové výnosy.

Druhou možností je pokračování konfliktu a další problémy s přepravou. Pak by mohly ceny energií zůstat vysoko i při slábnoucí poptávce. Centrální banky by se dostaly pod ještě větší tlak a hospodářský výhled by se dále komplikoval.

Zlato v takové situaci může těžit z nejistoty a zájmu o uchování hodnoty majetku. Nelze ale předpokládat, že jeho cena automaticky poroste. Proti sobě budou dál působit obavy o ekonomiku a očekávání vývoje úrokových sazeb.

Dnešní ropný trh připomíná, že vysoká cena komodity nemusí být projevem silné ekonomiky. Může naopak odrážet její vážné problémy. A ty se dříve či později projeví i na finančních trzích.