Americký Fed na dubnovém zasedání ponechal v souladu s očekáváním úrokové sazby beze změny na 3,50–3,75 %. Tón zápisu ukazuje, že Fed už nepůsobí jako instituce čekající jen na vhodný okamžik ke snížení sazeb. Do debaty se vrací i opačná možnost — jejich zvýšení.

Většina účastníků zasedání připustila, že pokud inflace zůstane delší dobu nad dvouprocentním cílem, může být vhodné měnovou politiku znovu zpřísnit. To je výrazný posun, vždyť ještě nedávno trh řešil hlavně to, kdy se Fed vrátí ke snižování a kolik snížení letos přijde. Fed však aktuálně musí řešit inflaci, která se znovu zvedla kvůli energiím, clům a širším nákladovým tlakům. Blízký východ se v zápisu objevuje jako zdroj vysoké nejistoty a vyšší ceny energií už nejsou jen krátkodobou tržní epizodou, kterou lze snadno odepsat z dalších prognóz.

Dubnové zasedání navíc ukázalo největší rozkol uvnitř Fedu za dlouhou dobu. Proti rozhodnutí nebo jeho formulaci hlasovali čtyři členové z dvanácti. Stephen Miran chtěl sazby snížit o čtvrt procentního bodu. Beth Hammack, Neel Kashkari a Lorie Logan se samotným ponecháním sazeb souhlasili, ale vadil jim jazyk prohlášení, který podle nich stále naznačoval sklon k budoucímu uvolnění. Rozdíl v tom, jak má Fed svou politiku vysvětlovat trhu, je tentokrát stejně důležitý jako samotné rozhodnutí.

Zápis také ukazuje, že Fed se stále více dostává do prostoru, kde mu žádná možnost nevyhovuje. Pokud inflace zůstane zvýšená, bude obtížné sazby snižovat. Pokud se začne zhoršovat trh práce, poroste tlak na podporu ekonomiky. A pokud obojí přijde najednou, bude měnová politika znovu blízko stagflační pasti, kterou trh zažil před 50 lety a kterou nemá rád.

Pro zlato je to nepříjemnější, ale zároveň zajímavější prostředí. Nižší sazby jsou pro něj čitelně pozitivní, protože snižují výnosovou konkurenci dluhopisů. Jenže zlato nežije pouze ze sázky na levnější peníze. Zároveň žije z nedůvěry v příliš hladké scénáře. Pokud centrální banka neví, zda bude příště řešit slabší ekonomiku, nebo znovu zrychlující inflaci, finanční trh ztrácí oporu v jednoduché předpovědi a zlato to naopak vítá.

Vyšší sazby a silnější dolar mohou zlato krátkodobě brzdit. Tato brzda ale vypadá jinak ve chvíli, kdy důvodem vyšších sazeb není zdravě silná ekonomika, nýbrž geopolitické napětí, dražší energie a riziko návratu inflace. V takovém prostředí zlato (zejména fyzické) zůstává součástí obrany proti širší nejistotě.