Archiv rubriky: Nezařazené

V úterý a ve středu se uskutečnilo další zasedání vedení Fedu. S čím přišlo? V první řadě konečně začal oficiálně projednávat možnost snížení úrokových sazeb. Zatím vyhlásil, že v letošním roce s něčím takovým nepočítá, respektive dosud nemá pro tento krok dostatek informací.
 
Co Fedu vadí, je nízká inflace. Proto již jeden z členů Boardu hlasoval pro snížení sazeb už na tomto zasedání. Co se týče pohledu na sazby i nehlasujících členů vedení Fedu, síly mezi zastánce zachování sazeb a zastánce jejich dvojího snížení již letos jsou rozděleny rovnoměrně. Fed tak bude velmi pozorně sledovat další vývoj, vývoj rizik apod. Jedním z nich je případně nedohoda mezi USA a Čínou o vzájemném obchodu. Přesto, nebo spíše právě proto, si pro jistotu připravuje půdu pro případnou otočku v měnové politice.
 
Částečně byl přitlačen do kouta i Evropskou centrální bankou a jejím dramatickým obratem v měnové politice. I ECB vadí nízká inflace. ECB je podle nedávného vyjádření M. Dragiho připravena v případě přetrvávající nízké inflace otočit kormidlem měnové politiky a snížit už tak záporné úrokové sazby, případně se vrátit k tištění peněz. Toto prohlášení trhy překvapilo, protože dosud nebyly žádné náznaky o úvahách tímto směrem. Fed si dává větší pozor, aby trhy nepřekvapil.
 
Jako vždy po zasedání Fedu přikládám i jeho výstup s vyznačenými změnami proti minulému, je jich docela dost.

Obě to jsou finanční události tohoto týdne. Fedu se budu věnovat po jeho zasedání. Takže dnes se budu věnovat té druhé – finanční události Facebooku. Ten oznámil, že pracuje na uvedení vlastní kryptoměny na trh. Představena bude v úterý, spuštěna bude nejspíše v příštím roce.

Spekulace, že pracuje na kryptoměně, se objevují již řadu měsíců. Má jít o elektronickou náhradu dolaru, respektive tato kryptoměna by si měla udržovat fixní kurz vůči dolaru. Šlo by tak o ne příliš využívaný koncept kryptoměny eliminující volatilitu ceny, což řadu lidí odrazuje. Její kurz tedy nebude vůči dolaru fluktuovat. Vzhledem z potenciálnímu množství zákazníků má však velkou šanci uspět.

K tomu se do vývoje, ale i využití této měny zapojí řada významných finančních institucí. Například oba hlavní emitenti platebních a kreditních karet – VISA nebo Martercard, přidá se třeba Paypal, nebo online společnosti typu booking.com nebo Uber apod.

Problémem je však regulace. Jedná se o ní ve Spojených státech, nebo Velké Británii, přičemž Facebook se bojí například praní špinavých peněz, které jistě bude zajímat i schvalovací orgány. Vzhledem ke konsorciu a zvažovaném zapojení významných bankovních institucí má však velmi slušnou šanci.

Na skutečný vývoj, hlavně rozšíření v používání, si budeme muset počkat do příštího roku.

Během května se snížila aktiva Fedu o 42 miliard dolarů, na nejnižší úroveň od podzimu 2013. Proti maximu z ledna 2015 Fed zmenšil velikost rozvahy o 669 miliard dolarů.

A to i přes to, že v květnu Fed zveřejnil plán zpomalení kvantitativního utahování. Přitom zároveň došlo k posunu ve splatnosti držených bondů – část dlouhodobých bondů byla nahrazena krátkodobými. To je pravý opak toho, co Fed dělal v rámci kvantitativního uvolňování. Připomínám, že Fed bondy neprodává. Bondy z portfolia nechává expirovat a část inkasovaných prostředků nereinvestuje. Podobným způsobem upouští Fed ze svého portfolia u Mortgage Backed Securities. Jejich pokles o 20 miliard (což je předem vyhlášené měsíční maximum) je již zahrnut ve zmíněných 42 miliardách.

Zahraniční investoři se také nijak nehrnou do nákupů, takže ve své podstatě v posledních 3 letech americký deficit vykrývají domácí soukromí investoři.

To je výrazná změna, vždyť v letech 2000-2015 zahraniční investoři kupovali více než polovinu nově emitovaných US bondů. Zlom nastal ve stejném období, kdy Fed začal zmenšovat svoji rozvahu. Náhoda? Můžeme se jen dohadovat.

Zahraniční investoři také sotva najdou impuls na změnu svého chování z posledních několika let. Fed své chování asi nezmění, ledaže by k tomu byl donucen mimořádnou situací… Celá tíže financování státního deficitu USA tak leží na soukromých domácích investorech. Jak dlouho to vydrží, uvidíme, přece jenom jde o více než 1 billion dolarů ročně.

V sobotu proběhla v Praze další Muzejní noc. Moje volba byla jasná – směr Česká národní banka a její rekordní zlatá mince o nominální hodnotě 100 miliónů Kč.  Nebyl jsem jediný, koho to přitáhlo, i když přiznávám, že frontu na více než 1,5 hodiny jsem nečekal. I přes obvyklý zákaz fotografování, tentokrát to bylo povoleno.

Zde jsou moje dvě fotky mince.

Mince sama o sobě váží 130,24 kilogramu, ryzost 999,9/1000. Tržní cena zlata v ní obsaženého byla ke dni psaní článku kolem 130 miliónů korun. Průměr mince je 53,5 cm, tloušťka 4,8 cm. Obsahuje více než 4.180 uncí zlata. Mince se začala frézovat z disku o průměru 55,5 cm, tloušťce 6 cm a váze 270 kg. To je dvojnásobek váhy mince. Zásoba zlata drženého ČNB je 8,8 tuny. Při váze mince 130 kg tak její podíl na našich zlatých rezervách činí 1,5 %.

Kromě toho, kdo chtěl, si mohl vzít do ruky veklkoochodní investiční cihlu o váze cca. 12,5 kg (400 trojských uncí).

Problémy Venezuely jsou i zlaté.  Podle dostupných informací se dostala do defaultu. V roce 2016 jí poskytla Deutsche Bank půjčku se splatností v roce 2021 jako záruku přijala 20 tun zlata. Protože však nebyla schopna platit ani úroky, banka jí podle prosakujících informací půjčku zesplatnila a uplatnila záruku.
 
Rozdíl mezi tehdejší a dnešní cenou je 120 mil USD. Venezuela se snaží jednat s Deutsche Bank, aby této přeplatek vrátila. Ta se ale k jednání moc nemá. Ideální záminka je, že se není jista, s kým má z důvodu tamní politické situace vlastně jednat.
 
Jde to třetí problém Venezuely tohoto typu za poslední tři měsíce. První nastal v březnu, kdy Venezuela nebyla schopna vykoupit zpět zlato od Citigroup za 1,1 miliardy, druhým je tahanice s Bank of England o 1,2 miliardy ve zlatě a teď tohle. K tomu navíc ještě Venezuela prodala za minulý měsíc zlato za 570 milionů dolarů. Tezerva zlata se tenčí.
 
Půjčovat si peníze a používat zlato jako zástavu asi není nejlepší nápad. Raději do zlata investujte.

Před týdnem jsme se podívali na rozvahu ČNB a já slíbil, že dnes se podíváme na výsledovku. Tady je.

ČNB dosáhla zisku, to ale není v její situaci podstatné. Za loňskou účetní ztrátu ji také nikdo nekamenoval. Výnosy z úroků jsou výnosy z držených cenných papírů, placené úroky pak jsou úroky, které ČNB platí bankám, které si u ní ukládají část peněz.

Největší rozdíl proti roku 2017 je v položce kurzových zisků. V roce 2018 činily kurzové zisky 43 miliard, v roce 2017 byla ztráta 270 miliard. Co se v roce 2017 stalo? Byla ukončena fixace koruny na euro na úrovni 27 korun za euro. Velkou část aktiv drží ČNB v cizích měnách, přijatých půjček v cizích měnám zdaleka tolik nemá. Posilování naší koruny tedy zhoršuje hospodářský výsledek ČNB, oslabování koruny jej zlepšuje.

ČNB ve své zprávě uvádí, že zajímavým zdrojem příjmů jsou i bankovní služby pro stát včetně poplatků za vedení účtů a poplatků za pohyby na účtech.  Další zajímavou položkou jsou poplatky za převod korun na eura a zpět pro naše ministerstvo financí. Žádné vedené účtů zdarma… 🙂

Ekonomická situace Itálie je na pořadu dne jak v ECB, tak i v Evropské komise. ECB se bojí ekonomického zpomalení a jeho následných dopadů, a to nejen na Itálii, ale jejím prostřednictvím i na celu eurozónu. ECB by podle vlastního vyjádření nemohla nic podniknout bez souhlasu Evropské komise.

 
Komise reaguje aktivně. Tento týden zaslala Itálii dopis, kde žádá o vysvětlení stavu veřejných financí. Tento dluh se totiž soustavně zhoršuje. Dostala termín 2 dny.

Itálie není jedinou zemí, která takovýto dopis obdržela, dostala ho třeba i Francie. Ale Itálie je na tom nejhůře – dluh přesahuje již 130 % HDP. To znamená, že ve srovnání s Maastrichtskými kritérii je na více než dvojnásobku.  Itálie však nedodržuje ani kompromisní dohodu z konce loňského roku.

Pokud Itálie nepodá řádné vysvětlení, disciplinární kroky mohou být nastartovány již příští týden. V krajním případě jí hrozí pokuta až 3,5 miliardy euro. Při dnešní ceně 1.150 euro za unci zlata to představuje více než 3 milióny uncí zlata. U stříbra při jeho ceně 13 euro za unci pak 270 miliónů uncí. Politicky by byla taková pokuta sotva průchozí. Uvidíme, co bude dál.

Nedávno jsem slíbil, že se podíváme na výroční zprávu ČNB. Dnes probereme rozvahu za rok 2018, za týden přijde na řadu výsledovka. Původně jsem to chtěl pojmout odborně, ale nakonec jsem to předělal. Předpokládám, že většina z vás nejsou ekonomové, proto se nebudu pouštět do odborných výkladů, ale vypíchnu spíše zajímavosti. Kdyby vás zajímalo něco konkrétního, pište dotazy, pošlete nám je. Když se jich sejde více, připravím samostatný článek. Pokud ne, odpovíme na ně jednotlivě.
 
Jako první odpovím na otázku položenou na naší FB stránce. Správná odpověď je, že ČNB na konci loňského roku držela zlato v pořizovací hodnotě 546 mil Kč. Tedy 0,02 %.
  Fyzicky jde o 8,8 tuny zlata, což odpovídá přibližně 8,8 miliardám korun.
Rozvaha je zde (levý sloupec jsou aktiva, pravý pasiva):

Co mě kromě podílu zlata zaujalo? Jde o strukturu bankovek a mincí. Na úvod upozorňuji, že bankovky, co máte v peněžence je vaše aktivum, z pohledu ČNB jsou vydané bankovky a mince pasivem. Proto je najdete jako první položku pasiv, jejíž celková hodnota se blíží 620 miliardám korun. Je to její závazek.

Tabulka níže ukazuje, kolik bankovek či mincí, jakého nominál u a v jaké úhrnné hodnotě je v oběhu. Přes dvě pětiny hodnoty bankovek tvořily bankovky v nominální hodnotě 2000 Kč. V souhrnu bankovky 5000 Kč, 2000 Kč a 1000 Kč představovaly více než 90 % hodnoty oběživa.

Mimochodem, loni bylo zadrženo téměř 1.000 padělaných bankovek. Nejvíce padělků se týkalo tisícikoruny (dva ze tří padělků).

Další položka je rozdělení devizových rezerv do měn. Dominantní role eura a dolaru není překvapením. Zajímavé je třetí místo kanadského dolaru a čtvrté australského.

Zhruba desetina devizových rezerv je v akciích. Jejich procentuální rozdělení mezi jednotlivé trhy se nijak výrazně neliší od výše uvedeného měnového rozdělení devizových rezerv. Většina je v evropských akciích apod.

Co se týká hospodaření banky, klíčovým faktorem je vývoj kurzu koruny. Ale k tomu se dostaneme při pohledu na výsledovkou.