Archiv rubriky: Nezařazené

Včerejší snížení sazeb bylo široce očekáváno (spekulovalo se i o snížení o půl procentního bodu) a bylo prvním po 11 letech. K nemalému překvapení hlasovali dva členové pro ponechání sazeb na stávající úrovni. Takto podané se může zdát, že Fed držel dlouhodobě sazby vysoko, ale opak je pravdou. Vývoj sazeb od roku 2008 je zde:

Sazby Fedu se před jejich snižováním se dostaly sotva na polovičku předkrizové úrovně. Až do září 2007 byly sazby na úrovni 5,25 procenta. Reálně nulová sazba začala platit v prosinci 2008 a přetrvala do konce roku 2015. V roce 2015 došli k 1 zvýšení, v roce 2016 také k jednou. V roce 2017 byly sazby zvýšeny 3x, loni pak 4x. Ve všech případech o 25 bp.

 

Dále Fed ukončil k 1. srpnu s dvouměsíčním předstihem politiku zmenšování objemu rozvahy.

 

Připomínám, že loni v listopadu trhy pracovaly se změnou sazeb o 1 procentní bod, nyní také. Jediný rozdíl je v tom, že tehdy trhy očekávaly jejich zvýšení, nyní o tutéž hodnotu jejich snížení… snížení sazeb v září je přiřazena dvoutřetinová pravděpodobnost. Fed si nechává otevřené všechny možnosti, on počtu možných dalších snížení sazeb Fed mlží. Na tiskové konferenci J. Powell výslovně uvedl: “It’s not the beginning of a long series of rate cuts,” vzápětí ale dodal: “I didn’t say it’s just one”.

 

S volbami příští rok na podzim bude Trump jistě i nadále tlačit na snižování sazeb (vždyť třeba v úterý tweetoval o „velkém snížení“).

 

Celé prohlášení Fedu se změnami oproti minulého je zde:

 

V roce 1999 byla na pětileté období podepsána centrálními bankami pětileté dohoda stanovující maximální roční limit jejich prodejů fyzického zlata. Následně byla v letech 2004, 2009 a 2014 prodloužena, vždy na 5 let. V pátek bylo oznámeno, že letos už nebude prodloužena. Dohodu pro pětileté období končící letos v záři podepsala před 5 lety například ECB,  Bundesbanka, Švýcarská centrální banka, dále centrální banky třeba Rakouska, Francie, Itálie, Slovenska, všech tří pobaltských zemí. Mezi signatáři chybí ČNB, stejně tak jsem tam marně hledal Fed nebo BoE.

 

Důvodem je podle signatářů její nepotřebnost. Limit striktně fungoval do roku 2005, následně ještě 2007. Od finanční krize z přelomu let 2008/2009 začal být tento limit jen číslem na papíře. Na nic neměl vliv.

 

Následující graf je naprosto výmluvný – centrální banky přestaly zlato prodávat, naopak. Centrální banky se v posledních letech dostaly na stranu čistých kupujících.

 

 

 

Samozřejmě, některé země mohou v případě problémů chtít část svého zlata prodat (ze seznam snad jen Francie a Itálie). To by ale nemělo mít dramatický dopad na trh. Země jako Rusko nebo Čína takovou nabídkou ke koupi nepohrdnou. Stejně si datum 26. 9. 2019 poznamenám a podívám se na vývoj ceny zlata a tento a následující dny.

 

 

Termín jmenování nového britského premiéra B. Johnsona, který je silným zastáncem Brexitu, vyšlo přesně symbolicky. Do funkce byl uveden v den, kdy do oznámeného termínu tvrdého Brexitu (31. 10. 2019) zbývá předně 99 dní.

 

Nový premiér stále tvrdí, že do té doby stihne sjednat nové podmínky Brexitu. Nervózní nejsou nejenom trhy, ale i politici. Protože se B. Johnson se často chová nevyzpytatelně, neví, na co se mají připravit. Jsem zvědav, jak se mu to bude dařit, zvláště v situaci, kdyby EU nijak nespěchala s vyjednáváním nových podmínek. Po demisi 10 ministrů navíc musí řešit zásadní rekonstrukci vlády. Podle jeho vyjádření počítá i s tvrdým Brexitem a jeho pravděpodobnost stoupá.

Jako investoři musím s těmito scénáři pracovat. V období do konce října lze očekávat zvýšenou nervozitu a volatilitu. Oboje by mohlo pomoci cenám drahých kovů, i když ani v jejich případě bude cenový vývoj sotva plynulý.   Od průměrování nákupních cen drahých kovů máme Stříbrný účet. Pokud vás zajímá možnost pravidelného spoření do drahých kovů, navštivte naše stránky stříbrného účtu.

 

 

Za první pololetí stoupl český státní dluh o 90 miliard korun a vyšplhal se nad 1,7 bilionu. Tato informace se objevila v řadách titulků. Je pravdivá, ale… prosím nezaměňovat s deficitem rozpočtu.

 

Růst státního dluhu v dlouhodobém pohledu odpovídá deficitům státního rozpočtu. Z krátkodobého pohledu to tak být nemusí a 1. pololetí letošního roku je tomu důkazem. Deficit rozpočtu je kolem 20 miliard, státní dluh stoupl o 90 miliard, tedy 4,5x více. Jak je to možné?

 

Uvědomme si, že státní rozpočet účtuje jako běžní občané, tedy podle cash flow. To přesně odpovídá vyjádření ministerstva financí, že stát si půjčil „dopředu“. Je si vědom splátek dluhu v druhé polovině letošního roku. Využil aktuálních výhodných podmínek na trhu a dopředu půjčil na tři čtvrtiny letošních splátek. Ani se nedivím, zvláště když se v prvním pololetí podařilo vydat eurové dluhopisy za téměř 20 miliard korun se zápornou úrokovou sazbou. Kdo by to dopředu nebral.

 

Až na splátky dojde, doje i ke snížení státního dluhu o danou částku. Jen v červnu si stát dopředu půjčil 70 miliard korun na červencovou splátku. Takže na konci července bude dluh jenom díky tomu o 70 miliard menší.

 

Nelze soudit jen podle titulků.  Klíčová jsou čísla.

 

Ať už si myslíme cokoliv, vývoj naší ekonomiky je ve vleku za ekonomikou Německa.  Nemluvě o blížícim se stropu zadlužení Spojených států. To je něco, co může výrazně ovlvinit ceny drahých kovů. Pokud do nich investujete, není od věci průměrovat nákupní ceny. 

 

Řada evropských centrálních bank zavedla před pár lety záporné úrokové sazby. Mělo jít o krátkodobé opatření k podpoře ekonomiky. Experiment se však nevydařil, ekonomiky se nezvedly podle představ centrálních bankéřů, centrální banky se ocitly v začarovaném kruhu a teď neví, kudy z něj ven. Japonsko zavedlo nulové sazby před cca 20 lety a pořád tam jsou, plánovaný efekt nikde.

 

Kromě Evropské centrální banky se jedná například i o centrální banky Švýcarska nebo Švédska – viz následují graf:

 

Komerční banky se obávají dalšího pokračování záporných sazeb, ztráty odhadují na miliardy dolarů ročně. Protože existuje hotovost, nemohou jednoduše přenést záporné úrokové sazby na drobné střadatele. Například švýcarská centrální banka registruje výraznou poptávku po tisícifrankových bankovkách. O zlatu nemluvě.

 

Tisícifranková bankovka je jednou z bankovek s největší hodnotou. Tamní úroková sazba ve výši -0,75 %  je nejnižší.

 

Podle ECB jsou problémy komerčních bank způsobené zápornými úroky pouze „drobné“ proti tomu, co na nich údajně vydělávají díky větší poptávce po úvěrech. Firmy toho využívají, půjčují se ve větší míře, zvětšují svoji finanční páku. Otázkou je, kde je rozumná míra a co je těmito úvěry financováno.

 

Kupodivu Fed nikdy úroky pod nulu nesrazil, Bank of England nebo naše ČNB taktéž. Doufejme, že si ponechají zdravý rozum.

 

 

Jsou to 3 měsíce, co prezident Trump nominoval na dvě volné pozice ve vedení Fedu dva ekonomy, jejichž nominace se nesetkala s pochopením v odborných kruzích. Šlo o S. Moorea a H. Caina. Nakonec navrhne Senátu ke schválení Christophera Wallera, aktuálně výkonného viceprezidenta pobočky Fedu v St. Louis. Dále navrhne Judy Sheltonovou, člena vedení Evropské banky pro obnovu a rozvoj.

 

J. Sheltonová dříve pracovala jako Trumpův ekonomický poradce v době prezidentské kampaně a je zastáncem snížení úrokových sazeb na nulu a dříve byla zastáncem volného obchodu. V těchto dnes se k tématu odmítla vyjádřit. Zároveň je zastáncem alespoň částečného zlatého standardu.

 

Názor Ch. Waltera na měnovou politiku není tak čitelný. Pracoval však jako vedoucí úseku Research v pobočce Fedu v St. Louis, jejíž prezident James Bullard je stejně jako Sheltonová zastáncem snížení úrokových sazeb. Dá se tak předpokládat, že jeho pohled Ch. Waltera bude podobný.

 

V případě sválení kandidátů Senátem Spojených států by D. Trump nominoval šest ze sedmi členů Boardu Fedu, počítaje v to i J. Powella, s nímž se rozkmotřil.

 

Nejbližší zasedání vedení Fedu je na pořadu 30. – 31. července a čeká se velké debata o (ne)snížení úrokových sazeb. Finanční trhy již pracují s jejich snížením.

 

Ve středu vystoupil J. Powel před Kongresem Spojených států plus Fed zveřejnil své Minutes ze svého červnového zasedání. Analytici očekávají snížení úroků na příštím zasedání koncem července, Morgan Stanley mluví dokonce o sražení úroků o 50 bp, tedy půl procentního bodu a následném rychlém pokračování, rychlejším, než se jakým se dnes počítá. Trhy pracují se jistým snížením sazeb, v poměru 4:1 vede snížení o 25 bp nad snížením o 50 bp.

 

Jako velké riziko vnímá nejistoty v mezinárodním obchodu a zpomalení růstu globální ekonomiky jako celku. Reakci bylo oslabení dolaru a skokové posílení ceny zlata.

 

Pokud by snižování úroků nakonec bylo skutečně rychlejší (tedy alespoň o 1 procentní bod tento rok), kurz dolaru by šel dolů a cena zlata adekvátním způsobem vzhůru.

 

Jelikož v rozhodování Fedu hraje klíčovou roli obsazení jeho vedení, podíváme se v pondělí na nové kandidáty do vedení Fedu a jejich názory.

 

 

Do naší nabídky numismatických stříbrných mincí ročníku 2019 nově přibyly dvě zajímavé ražby. V obou případech se jedná o limitované série z mincovny Perth mint. Jak je u tohoto světoznámého australského rafinéra běžné, jde o nejvyšší ryzost stříbra 99,99%. Hmotnost jedna trojská unce odpovídá cca. 31,1 g. Mince ve standardní kvalitě BU jsou dodávány v plastových kapslích.

 

 

Stříbrný EMU 1oz 2019

První ražba této série započala v roce 2018. Jde tedy o druhý ročník.
Limitovaná ražba 30.000 kusů!

 

Reverzní strana zobrazuje dva australské ptáky emu, na pozadí krajiny se stromem a travou. Grafický motiv je doplněn nápisy AUSTRALIAN EMU a označením ročníku, hmotnosti, ryzosti, kovu a písmenem P (značka Perth Mint). Na lícní straně najdeme portrét jejího veličenstva královny Elizabeth II, zemi a nominální hodnotu 1AUD.

 

Australský emu je velký nelétavý pták, který dokáže uběhnout velké vzdálenosti. Má peří, jeho křídla jsou ale příliš malá. Žije v celé Austrálii, téměř ve všech prostředích. Živí se květy, semeny a hmyzem. Jedná se o druhého největšího žijícího ptáka (po pštrosovi).

 

 

Stříbrná SWAN (labuť) 1oz 2019

Swan byla poprve uvedena na trh v roce 2017, jde tedy o třetí ročník.
Limitovaná ražba 25.000 kusů!

 

Labuť je pro město Perth kultovní záležitostí, objevuje se dokonce v logu mincovny. Původní kolonie na území Perthu byla založena v roce 1829 na břehu Labutí řky (Swan River Colony). Díky bohatým ložiskům přírodních zdrojů, jako ropa, plyn a zlato se Perth rychle rozrůstal, především koncem 19. století. Ve městě proto vznikla i mincovna, která má dnes fenomenální pověst.

 

Labuť patří mezi symboly lásky a věrnosti díky svým dlouhodobým monogamním vztahům. Jsou téměř úplně bíložravé, i když mohou konzumovat malá množství vodních živočichů. Ve světě se vyskytuje asi sedm různých druhů labutí. Labutě jsou klasifikovány jako ohrožený druh, z důvodů lovu, ztráty stanovišť a znečištění.

 

 

Že prezident Trump nebyl nikdy zastáncem politiky silného dolaru je jasné, vždyť po jeho oslabení volá téměř od svého zvolení prezidentem před 2,5 lety. Podle nedávno publikované analýzy Bank of America je dolar, vůči dlouhodobému průměru odpovídajícímu stávajícím makroekonomickým ukazatelům, nadhodnocen o 13 %. Mimo jiné i proto kritizoval Fed za zvyšování úroků, protože vyšší úroky podporovaly kurz dolaru. To zdražuje export Spojených států do světa a zlevňuje import do Spojených států.

 

Teď přitvrdil, když obvinil EU a Čínu z manipulace kurzy jejich měn vůči dolaru směrem dolů.

 

Celé to působí jako snaha Spojených států o druhý „Plaza Accord“. Tak se nazývá dosud největší koordinovaná intervence zemí na devizových trzích. Jednalo se o dohodu z roku 1985, uzavřenou mezi mezi zeměmi tehdejší G5, tedy Spojenými státy, Západním Německem, Francií, Velkou Británií a Japonskem, za účelem oslabení dolaru zejména vůči německé marce a japonskému jenu. Index dolaru je dobře vidět na grafu z Financial Times:

 

Dnes by ze pravděpodobně jednalo o G8 bez Ruska (tedy Spojené státy, Kanadu, Německo, Velkou Británii, Francii, Itálii a Japonsko) plus Čínu. Tehdejší pokles hodnoty indexu ze 130 na 90 znamenal znehodnocení dolaru o 30 %. Vzhledem k likviditě devizových trhů by byl dnes takový úkol mnohem těžší než před necelými 30 lety.

 

P. S.

Středeční hodnota indexu dolaru je 96,78, tedy velmi daleko od tehdejší hodnoty, kdy byl Plaza Accord dojednán a ne zas tak daleko od hodnoty, kam byl index v druhé polovině 80. let s velkou slávou sražen.

 

Velká Británie, Německo a Francie před pár dny oznámily, že alternativní platební systém nazvaný INSTEX (Instrument in Support of Trade Exchange) je připtaven. Jde o alternativní platební systém pro dosud monopolní SWIFT, bez kterého nyní nelze provést jedinou mezinárodní platbu. Prvotním účelem vytvoření bylo umožnění obchodování evropských zemí s Íránem, kdyby ho SWIFT odřízl od mezibankovní sítě, podobně jako k tomu došlo poprvé před pár lety, naposledy pak loni v listopadu. Poprvé přišel Írán o přístup na SWIFT na omezenou dobu na počátku roku 2012. Írán již představil svoji přípojku k tomuto sytému.

 

Mimoevropskými účastníky INSTEXu jsou například Rusko, Čína nebo Írán. Systém bude fungovat na principu zápočtu, bude posílat jen rozdílové platby. Proto by zatímní nízký kapitál mohl pokrýt větší objem transakcí, než se na první pohled může zdát. Právě zapojené zemí mimo EU do tohoto systému bude pro Írán zajímavé. Účastnící systému se sotva vyhnou tlaku ze strany Spojených států, podobně jako v případě Nord Stream II.

 

P.  S.

Uvědomujete si, že systém posílání rozdílových plateb je téměř návrat k výměnnému obchodu? ?