Archiv rubriky: Nezařazené

Jak jsem psal v pondělí, situace okem Brexit není stále jasná a nebylo tomu tak ani včera. Udá se, že země EU souhlasí s prodloužením termínu, ale nemohou se shodnout o kolik. B. Johnson obvolává lídry všech vyznaných zemí – počínaje Francií, přes Irsko až samozřejmě po Německo či D. Tuska. Řada zemí chce vyhovět žádosti Velké Británie o posunutí termínu o 3 měsíce, tedy na konec ledna 2020. Zatím se „šprajcla“ Francie, která trvá na maximálním možném, posun termínu na 15. listopadu.

Vzhledem k situaci ve Velké Británii je termín Brexitu plně v rukou Evropské unie. Pokud se totiž EU shodne na novém termínu, je Velká Británie povinna tento termín akceptovat To, že drží Velkou Británii pod krkem, si Francie jistě užívá.

Další jednání velvyslanců zemí EU je naplánováno na tento pátek a řada z nich věří, že Francie nakonec změní názor, aby ji nezůstal v rukou černý Petr, že ona způsobila tvrdý Brexit.

P.S.

Článek je psán ve středu v 23:00 a očekávají se noční jednání.

Dne 30.9.19 jsme zde publikovali informaci o problémech na trhu se stříbrnými mincemi a slitky. Důsledkem byla zcela nepřehledná situace u dodavatelů v uplynulém měsíci. To se projevilo dočasným zdražením i faktickou nedostupností některých produktů.

Protože stříbro patří mezi stěžejní sortiment společnosti Silverum, nestabilita nabídky nás přímo zasáhla a museli jsme reagovat. Probíhala ale intenzivní jednání s mincovnami a rafinéry a podařilo se nalézt uspokojivé řešení. Vracíme proto ceny stříbra na obvyklou úroveň.

Trh se pomalu stabilizuje a přibližuje k normálu. Bohužel to je ale postupný proces a bude ještě nějakou dobu trvat, než se definitivně ustálí. Nelze vyloučit ani další nečekané výkyvy a nesoulad pohybu spotu s fyzickým kovem. Že není úplně vše zažehnáno, potvrzuje prodlužování dodacích lhůt a nedostupnost některých ražeb. Např. u slitků RCM 10 oz stále nemáme závazně potvrzený termín z Canadian Mint. Objednávky mincí na fixaci (500 oz a více) jsme pro jistotu ze 3 týdnů prodloužili na 1 měsíc.

Uvidíme, zda nepřijde opět někdo z velkých hráčů a nestáhne fyzicky z burzy další tisíce kontraktů stříbra. To by opět s relativně malým stříbrným trhem podstatně zahýbalo.

Před necelými dvěma měsíci jsme psali o tom, jak se hlavně Evropou šíří záporné úrokové sazby. Tenkrát šlo primárně o vládní bondy obchodované se záporným výnosem. Nyní začíná jít do tuhého. Do záporu se dostávají i vklady občanů u bank.

Nedávno to oznámila dánská banka Jyske a je to zhruba měsíc, co podobný krok oznámila švýcarská banka Credit Suisse. Ta se chystá na podzim zavést záporný úrok na vklady ve švýcarských francích, ve výši převyšující ekvivalent 1 miliónu euro. Pro eurové vklady to již banka nějakou dobu uplatňuje, opět od 1 milionu euro.

Italská Unicredit chystá totéž, ale již od objemu 100 tisíc euro a prozatím by šlo o vklady v euru. Zda je shoda této hranice s limitem pro pojištění vkladů náhodná či nikoli, se můžeme pouze dohadovat. Záporné úroky mají fungovat od příštího roku. Úroky v České republice jsou prozatím chráněny ČNB, která drží úrokové sazby výrazně nad úroky eurozóny.

Tímto způsobem zmizely pro bohatší klienty náklady obětované příležitosti z držení zlata. Nejen reálně, ale i o nominálně. Protože zlato samo o sobě nevyplácí žádné úroky, tento druh nákladů klesá spolu s úrokovými sazbami.

Zvažte to, zvláště pokud lze díky Stříbrnému účtu využít efektu průměrování nákupních cen.

Včera Fed zveřejnil Minutes z posledního zasedání, kde snížil sazby o 25 bp. Věnoval jsem se jim tady.

Co mě zaujalo v Minutes? Připravovaná akce, kterou J. Powell v úterý oznámil v Kongresu, ale netroufl si to nazvat QE4. „I want to emphasize that growth of our balance sheet for reserve management purposes should in no way be confused with the large-scale asset purchase programs that we deployed after the financial crisis“.

Někteří členové vedení vyjádřili obavy o finanční stabilitu, jmenovitě o příliš úzké spready a zvyšující se zadluženost firem, hlavně zpětné odkupy akcií financované dluhy. Čím nižší ale sazby budou, tím zajímavější tento krok bude.

Další debata se vedla o míře inflace, která je stále pod inflačním cílem a ani inflační očekávání prozatím nesignalizují její urychlení v blízké budoucnosti. Fed je ale připraven na jakékoliv výkyvy inflace patřičně reagovat. Fed přiznává, že bude muset pracovat i s velikostí rozvahy, aby posílil rezervy bankovního systému jako celku.

Pokud jde o úroky, Fed musí kromě ukazatelů ekonomiky Spojených států pracovat i s úrokovými sazbami dalších významných světových bank (primárně jde o ECB, BoE a BoJ).  Ty budou muset brát v úvahu zase Fed…. a běžíme dokola. Štafetový kolík teď přebírá ECB a BoJ.

Premiér Babiš odmítá zavedení takzvané bankovní daně. Ta by zvýšila sazbu daně z příjmu pro banky. Zastánci této daně (včetně ministrů za ČSSD) se odvolávají na plynule rostoucí zisky českých bank na to, že podobná daň existuje přibližně v polovině zemí EU – v drtivé většině případů pochází z doby krize eurozóny, tedy let 2010-2013

Co by to znamenalo v číslech? Za první pololetí šlo o 45 miliard korun čistého zisku.  Když to pro zjednodušení vynásobíme dvěma, dostaneme 90 miliard za rok. Základ daně by tak byl kolem 110 miliard, daň z příjmu 20 miliard.  Pro zjednodušení, co 1 procentní bod bankovní daně, to 1 miliardy v daní z příjmu navíc do státního rozpočtu. Částka na první pohled vypadá oborská, ale dopad bankovní daně na příjmy státního rozpočtu bude v jednotkách promile.

Banky by si ale sotva nechal jen tak snížit čisté zisky. Někdo by to zaplatit musel, takže by se zvýšení daně přeneslo na klienty bank, kteří by to reálně zaplatili. Pro ty by to ale nebylo promile…

Minulý týden zasedal Fed, zmínil jsem to i ve čtvrtečním komentáři. Výstup nebyl nijak překvapivý, snížení sazeb o 25 bp.

Spekulace o tom, že Fed nejenže sníží sazby, ale zamíří s nimi do mínusu, tlačily výnos bondů dolů. Výsledkem bylo, že na přelomu srpna a září se objem bondů se zápornými sazbami pohyboval na úrovni 17 biliónů dolarů. Na toto téma došlo i na tiskové konferenci následující po zasedání Fedu. J. Powell zmínil možnost budoucí vlny kvantitativního uvolňování. Zároveň však i na přímý dotaz ohledně záporných sazeb nemlžil stylem „uvidíme, až podle situace“ a odpověděl přímo. Natvrdo odmítl budoucí záporné úrokové sazby. Tím utnul řadu spekulací.

Výsledkem je paradox – centrální banky (ECB i Fed) snižují sazby, ale výnosy vládních bondů rostou. Minulý týden bylo množství bondů obchodovaných se záporným výnosem kolem 12 biliónů dolarů, tedy o 5 biliónů méně, než o tři týdny dříve. Velký podíl na tom měly německé bondy. Ty se splatností 25 a více let se dostaly do kladných absolutních výnosů. Podobně jako i u Japonska, kde se do plusu překlápí bondy při splatnosti 14 let.

I přes snížení sazeb Fedem, otočil J. Powell tiskovkou vývoj globálních sazeb na druhou stranu.