Asi netřeba připomínat, co se již delší dobu děje s veřejnými financemi. Jak hrozivě rostou rozpočtové schodky, že tiskárny peněz běží na plné obrátky. Situaci každý průměrně informovaný a racionálně uvažující člověk bedlivě sleduje. Hledá způsoby, jak zajistit svůj těžce vydobytý majetek před inflací a dalšími riziky. Naštěstí ale žijeme v relativně svobodné společnosti s tržním prostředím. Nabízí se tedy hned několik způsobů, jak problém řešit.
Cílem tohoto článku ale není detailně rozebrat všechny možnosti, to by bylo na opravdu dlouhý seriál. Chtěl bych se tentokrát zaměřit na jednu z možných variant, investiční diamanty. Inspirovala mne k tomu schůzka s bývalým spolužákem, s kterým jsme se náhodně setkali a zašli na kávu (ne na Vyšehradě a bylo to již začátkem října ?). Téma mi pak připomněl článek k projektu Dala Vice, o kterém informovala nedávno i Česká televize.
Spolužák, říkejme mu Michal, pracuje u společnosti, jejíž oborem jsou investiční diamanty. Protože já mám blízko k drahým kovům, brzo se mezi námi rozběhla debata na téma co je lepší. Troufám si říci, že oba známe nejen svou specializaci ale mnohé víme i o té „konkurenční“. A bylo jasné, že nemá smysl vzájemně používat žádné prodejní fígle, oba jsme odborníci a odpřednášeli jsme k tématu nejeden seminář. Šlo tedy o skutečně věcnou diskuzi, podloženou jen čísly a dalšími fakty.
Nebudu zastírat, že tento článek píšu i proto, jak debata dopadla. Michal velmi dobře prezentoval obě nesporné výhody diamantů oproti drahým kovům, celkově si ale troufám tvrdit, že jsem jasně vyhrál „na body“. Pojďme si tedy ve stručnosti vše shrnout.
Začněme tím, kde kámen vítězí nad kovem.
Hlavní plus je jednoznačně „hustota hodnoty“. Ceny diamantů se řídí mnoha faktory a nejsou lineární. Pokud ale vycházíme z velmi hrubého odhadu 200 tis. Kč za karátový investiční kámen, odpovídá to cca. 1 mil. Kč za gram. Oproti tomu za 1 mil. Kč můžete mít cca. 700 gramů zlata nebo 30 kg stříbra. Pokud tedy plánujete pod rouškou noci překonávat močál s celým svým majetkem v ruksaku, diamant bude jistě praktičtější.
Určitou výhodu pak může mít kámen oproti kovu ještě v jedné oblasti. Na zlatém prstenu s briliantem zaujme obdarovanou partnerku hlavně kámen. Materiálu obroučky nebo řetízku si možná ani nevšimne. Diamant je prostě krásný symbol s dechberoucím třpytem a hrou barev.
Tím ale výhody kamenu končí, v dalším porovnání vyhrává kov, mnohdy drtivě.
Dělitelnost
– každý kovový slitek, ať už zlatý nebo stříbrný, můžete rozříznout, roztavit, změnit jeho tvar. Stále si zachovává většinu své hodnoty kovu. Neplatí to samozřejmě pro sběratelské unikáty. Pro běžné cihličky a slitky, ražené v obrovských sériích, ale ano. Lze tak snadno velkou investici přetavit na drobné nebo třeba zajistit anonymitu, pokud by hrozila dohledatelnost dle vyraženého čísla apod..
Pokud necháte odborně rozříznout diamant na 2 kusy (sami to ani nezkoušejte), hodnota nebude 2 x jedna polovina ale výrazně proděláte.
Ověření pravosti
– stříbro i zlato lze bezpečně změřit hned několika spolehlivými metodami. Vybavení pro určení ryzosti je běžně dostupné u zlatníků a specialistů (např. Puncovní úřad). Tam si lze kontrolu objednat za rozumné peníze.
Naproti tomu spolehlivé ocenění diamantů umí jen několik laboratoří na světě a nechají si za to patřičně zaplatit. V praxi se tak musíte spoléhat na průvodní certifikát. Můžete jen mírně snížit riziko dohledáním věrohodnosti certifikátu, pokud tedy vůbec ten papír k oceňovanému kamenu patří.
Budoucí prodej
– s drahými kovy se běžně obchoduje. Jak stříbro, tak zlato jsou velmi likvidní (pozor neplatí o platině, palládiu a ostatních). Kov lze zpětně prodat přímo původnímu prodejci, ještě výhodnější je ale přímý prodej jinému zájemci (např. přes BurzaDrahychKovu.cz a další). Spread je pak velmi nízký.
U diamantů je situace úplně jiná. Likvidita mezi lidmi téměř není, v podstatě je odbyt pouze u původního prodejce. Spread extrémně nevýhodný (běžně 40 – 50%).
Zdroje
– množství drahých kovů na světě je omezené. Nová naleziště vyžadují stále vyšší těžební náklady. Diamanty se zatím též převážně těží. Jde ale pouze o čistý uhlík, který je zcela běžným a laciným prvkem. Technologie přeměňující průmyslově uhlí na diamant se neustále zdokonaluje. Rozeznat uměle vyrobené a přírodní kameny je stále obtížnější. Riziko, že to jednou již nebude možné, je velmi reálné.
Naproti tomu, jak již experimentálně ověřil sám Jára Cimrman, zlato se vyfukováním cigaretového kouře do vody vyrobit nedá. Se stříbrem to myslím nezkoušel, můžete experimentovat sami.
Transparentnost trhu
– zlato a stříbro se veřejně obchoduje na několika světových burzách. Další transakce pak probíhají přímo v průmyslu a mezi bankami. Cena se tedy stanovuje tržně, dle aktuální světové nabídky a poptávky.
Světový obchod diamantů drží v rukou jen několik rodin. Stavy zásob a reálná poptávka jsou neveřejné. Uměle je udržována dohodnutá cena pomocí kartelových dohod. Jde o velmi netransparentní systém. Vlivy nových technologií, rozkol v kartelu apod. mohou vést v budoucnu i k úplnému zhroucení ceny.
Neinvestiční využití
– drahé kovy jsou nezastupitelné v mnoha průmyslových odvětvích. Především stříbro, ale i zlato je součástí moderní elektroniky, textilních a farmaceutických výrobků. Používají se též v chemickém a zbrojním průmyslu.
Diamanty jsou využívány hlavně jako brusivo a ve šperkařství. V obou případech jsou nahraditelné daleko levnějšími umělými kameny. Pokud by náhle zmizely všechny investiční diamanty, chod žádného životně důležitého odvětví by to neohrozilo.
Tolik stručně hlavní argumenty. Je na Vás si je správně vyhodnotit.
Vozík
