Archiv rubriky: Nezařazené

V loňském roce se zásadním způsobem změnilo využívání vytěženého stříbra, vzrostlo a v letošním roce tato změna pokračuje. Graf to ukazuje názorně – modře je označen podíl investičního stříbra vzhledem k těžbě daného roku. Nemáme na mysli oběh investičních mincí a slitků mezi investory a sběrateli (např. BDK), ale čistě nákup nově vyražených mincí a slitků (tedy i naši hlavní nabídku e-shopu).

 

Loni zaznamenaných 73 procent nebylo ještě nikdy dosaženo. Rekordem byl dosud rok 2008 s podílem 42 procent. V jakémkoliv jiném roce byl podíl investičního stříbra ve srovnání s loňským rokem v nejlepším případě poloviční. Výsledkem tohoto vývoje je celosvětové zmenšení dostupnosti investičního stříbra. Vzrostla ražební premia, nejen ve Spojených státech.

 

Za stávající situace by významný pokles podílu investičního stříbra byl překvapivý. Naopak, překonání loňského podílu je pravděpodobné, ochrana ceny fyzického stříbra před velkým dlouhodobým poklesem ceny bude pravděpodobně pokračovat a dostupnost ani premia investičních mincí se dramaticky nezmění.

 

Tento faktor je stabilizátorem omezujícím pokles jeho ceny. Jakýkoliv krátkodobý výkyv dolů pomůže investorům v průměrování nákupních cen. Pokud při poklesu ceny trh zpanikaří a začne více prodávat, pro investory půjde o vhodnou nákupní příležitost.

 

 

V posledních letech je často slyšet o tom, že dolar jako rezervní měna končí, protože její objem klesá.  Druhá část věty je pravdivá, první zatím nikoliv.  Setrvalý plynulý pokles využití dolaru je pro drahé kovy ideální vývoj.

 

Procento dolaru v devizových rezervách kleslo za 20 let ze 70 % na 59%. Plynulý pokles je pak poslední 4 roky.

 

Pozici dolaru oslabuje rostoucí vliv eura a dalších měn. V této skupině je nejsilnější euro, jehož podíl na konci loňského roku činil 21,5 procenta. Z toho 1 procentní bod je zvýšení v posledním čtvrtletí loňského roku. Do té doby oscilovalo mezi 19,5 až 20,5 procenty. Zbylých přibližně 20 % je pro všechny ostatní měny a zastoupení v rezervním měnovém koši je následující:

 

• Japonský jen: 6,0 %
• Britská libra: 4,7 %
• Čínský juan: 2,3 %
• Kanadský dolar: 2,1 %
• Australský dolar: 1,8 %
• Švýcarský frank: 0,2 %

Všechny zbývající měny tvoří necelá 3 procenta. Nejrychleji rostoucí podíl má japonský jen (jeho růst je rychlejší nežli v případě eura), na druhé místě je čínský juan. Pomalu rostoucími jsou kanadské a australské dolary. Britská libra a švýcarský frank kolísají kolem svých průměrných hodnot. Devizové rezervy ČNB přibližně odpovídají výše uvedeným hodnotám, „pouze“ je nezbytné prohodit euro a dolar.

 

Jak je zmíněno výše, z pohledu investic do drahých kovů jde o ideální vývoj. Sledovat a svými investicemi následovat plynulý stabilní pokles je lepší než čekat, že možná někdy jednou v budoucnu dojde ke skokové změně v dnes neodhadnutelné velikosti změny ceny.

 

 

Jestli investovat do stříbra a zlata plynule nebo se spoléhat, že se v budoucnu trefíte do dna je na vás. My ale doporučujeme dlouhodobé průměrování cen. Tedy postupný nákup po menších objemech. Většina nákupů totiž paradoxně prběhne vždy okolo maxim. Je to důsledek psychologie a ekonomických cyklů.

 

Bankovní rada ČNB začne příští měsíc uvažovat o možnosti zahájení zvyšování úrokových sazeb. To samozřejmě neznamená, že je obratem zvýší, ale tato možnost nespadla pod stůl. Samotné oznámení, že o tom bude uvažovat má svůj význam – je to první varování. Stávající pozici a úrokovou sazbu 0,25 % vnímá jako mimořádnou a pokud možno krátkodobou podporu.

 

V dnešní situaci Fed pravidelně potvrzuje, že bude pokračovat v kvantitativním uvolňování, letos se chová jak hodinky – kupuje prosně tehdy a kolik, jak to slíbil.

 

Co se týče zvyšování úrokových sazeb, Fed se chová naprosto opačně než ČNB. J. Powell navíc odmítá jakékoliv vyjádření k tomu, že by uvažoval o času, kdy by mohla nastat změna. Aby uvedl alespoň nějaký termín, vidí jejich zvyšování nejspíše až v roce 2023. Občas někdo pomyslí na konec příštího roku, o letošním roce se ani neuvažuje. A zvedat začne, až to bude bezpochyby nutné. Ve srovnání s ČNB to je významný rozdíl.

 

Nejzajímavějším výsledkem kroku ČNB bude pohyb kurzu koruny vůči dolaru. Ve svém principu je to „výpočet“ za pomoci kurzu koruny vůči euru a eura vůči dolaru.

 

 

Po měsíci se vracíme k situaci s mincí Silver Eagle. Nic se nemění, růst poptávky pokračuje. Graf je názorný, k tomu je třeba zdůraznit další věc. Údaje za letošní rok jsou do minulého pondělí. Údaje z minulých let jsou do 30. dubna. Tři týdny zbývající do konce dubna náskok letošního roku ještě zvýší.

Dubnové prodeje by se nad třímilionovou úroveň měly dostat prakticky se 100% jistotou, hranice 15 miliónu prodaných uncí je na spadnutí již v dubnu. To je celoroční prodej 2019.

 

Co se týče zlata, v letošním roce bylo prodáno 425 tisíc uncí. Měřeno v uncích, je prodej stříbra ve srovnání se zlatem třicetinásobný. Poptávka po zlatě je tedy v porovnání se stříbrem, více než dvojnásobná. Výsledkem je nevídaná marže amerických dealerů zlatých mincí. Největší pro 1/10 unce.

 

Je to výsledkem velmi silné poptávky po těchto investičních mincích a slitcích. Poptávka je žene nahoru a nabídka je omezená, mincovna nestíhá razit a pokračování stavu lze očekávat i nadále.

 

 

Mezi centrální banky nakupujíc zlato se zařadila MAGYAR NEMZETI BANK. Maďarská centrální banka dnes oznámila zvýšený stav devizových rezerv ve výši 94,5 tuny. Nákup je rychlejší nežli v případě polské centrální banky. Ta počítá s nákupem 100 tun zlata během několika let, maďarská banka nakoupila 60 tun za měsíc.

 

Jedná se o druhý velký nákup za poslední 4 roky. První velký nákup proběhl v roce 2018. V tom roce stouply maďarské zlaté rezervy z 3,1 tuny na 31,5 tuny, v březnu byla tato hodnota ztrojnásobena. Zdůvodnění nákupu je podobné, jako v případě Polska – snaha o stabilizaci ekonomiky, měny a obavy z rostoucí inflace.

 

Aktuálních 94,5 tuny je přibližně 15 procent devizových rezerv. To je blízko podílu zlata na devizových rezervách v Polsku a dvacetinásobek v porovnání s Českou národní bankou. Ta nic takového nepodniká. Loni v červnu Jiří Rusnok oznámil, že ČNB nakoupila zlato, avšak nákup je pouze na pokrytí ražby zlatých pamětních mincí, ne k něčemu jinému. Žádná měna na světě není v dnešní době kryta zlatem. To není ani polský zlotý nebo maďarský forint, ale jejich centrální banky mají odlišnou politiku.

 

Není překvapivé, že centrální banky mají na zlato různé pohledy, je to stejné jako u investorů.

 

 

Čím dál častěji nám posíláte dotazy, zde je v daný okamžik lépe investovat do zlata nebo stříbra. Že jste zaregistrovali, že v posledních několika dnech cena zlata (nebo stříbra) rostla rychleji. Neptáte se na to, co bude lepší jako dlouhodobá investice, ale co je lepší koupit právě v ten den. Proto se podíváme na vývoj poměru cen zlata a stříbra se tedy na tento ukazatel dnes. To to je jeho vývoj za poslední 3 měsíce.

https://goldprice.org/gold-silver-ratio.html

 

Aby vás graf nemátl: zjednodušeně řečeno – v červený den poměr ceny zlata a stříbra klesl z horní hrany obdélníka na spodní. To znamená, že v ten den cena stříbra buďto rostla rychleji nebo klesala pomaleji nežli cena zlata. Naopak, v zelené dny poměr ceny zlata a stříbra rostl ze spodní hrany na horní. V tento den naopak buďto cena stříbra rostla pomaleji nežli cena zlata, nebo klesla rychleji. Poměr klesl 35x a vzrost 32x. Téměř remíza.

 

Graf je tu proto, abychom ukázali, že lepší je dívat se na něj z dlouhodobějšího pohledu. K pokrytí loňského vývoje i bankovní krize z let 2008 a 2009 a krize eurozóny v roce 2011 (téměř bankrotující Řecko) jsme vybrali vývoj za posledních 15 let.

 

Poměr ceny zlata a stříbra vyvrcholil loni v březnu, kdy skokovým růstem z 80 dosáhl necelých 126. Nyní tento poměr klesl na úroveň kolem 70. Takto nízký byl naposledy na jaře 2017. Zde není výrazně pravděpodobný jeho dlouhodobější a významný růst.

 

Pohled na graf říká jedno – jestli sledujete ceny zlata, stříbra apod., netrapte se krátkodobými různě velkými pohyby jejich cen. Protože minimum či maximum ceny zlata a stříbra trefíte pouze náhodou. Neřešte, jestli v konkrétní den bude lepší nákup zlata nebo stříbro, nemá to cenu. Za úvahu stojí jejich nakombinování.

 

Zde lze připomenout Stříbrné účty, nabízející nákupy zlata i stříbra vždy na začátku měsíce. Minulý týden proběhly již čtvrté letošní nákupy Stříbrných účtů. Kombinace účtů zaměřených na zlato a stříbro vám pomůže nemít důvod vybírat, jestli je lepší zlato nebo stříbro.

 

 

Slovo „konečně“ není omyl. To je přání ECB.

 

Skokovým únorem (+0,9%) roční míra inflace v eurozóně vzrostla na 1,3 procenta. To ukazuje, že je letos skutečně možné, aby se inflace dostala na „vysněnou“ dvouprocentní úroveň, kterou ECB vidí jako ideální. Stejnou výši cílové inflace mají i ČNB nebo Fed.

 

Letošní průběh podle analytiků půjde jako „U“. Meziroční inflace bude v několika následujících měsících nižší než aktuálních 1,3 %, avšak během roku se začne opět zrychlovat a do konec roku se nad zmíněná 2 procenta dostane.

 

Přitom už inflace 1,3 % je z pohledu ECB velké zlepšení, loni se eurozóna nacházela v mírné deflaci (tedy existovala záporná míra inflace). V případě, že by se inflace dostala mírně nad 2 procenta, ECB to řešit nebude. Pokud ano, musela by zásadním způsobem změnit několik let používanou politiku záporných úrokových sazeb a tištění peněz.

 

ECB i přes tento růst zatím bude pokračovat ve snaze o její zvýšení. Něco takového je pro drahé kovy to pravé.

 

 

Dohled nad stabilitou finančního sektoru je jedním z hlavních úkolů, které centrální banky plní. Problém bankovního sektoru by měl velké dopady, takže probíhá pravidelné testování finanční stability.

 

Mezinárodní měnový fond pracoval na analýze finančního zdraví bankovního sektoru v eurozóně. Dopadlo to dobře. Banky v eurozóně nemají problém podílet se na oživení ekonomik. I kdyby snad nějaké problémy měly, ECB je podrží. MMF zdůraznil, že banky by si toho měly být vědomy. Neměly by „sedět“ na volných finančních prostředcích, neměly by mít problémy s poskytováním úvěrů a půjček. Kdyby z držení například státních dluhopisů vznikly problémy, bylo by to velmi zvláštní. Znamenalo by to signál extrémního rizika, který nyní není na obzoru.

 

V rámci evropských bankovních skupin české banky patřívají mezi nejziskovější, což je i důvodem zájmu mateřských bank o výplatu dividend. Aby se české banky cítily bezpečně, vytváří si rezervy na případné nesplácené úvěry. Zde však nejde o likviditu, tu jim defacto garantuje ČNB a opakovaně zdůraznila, že závazek dodrží. Jde o udržení budoucího zisku za cenu jednorázové větší rezervy na nedobytné úvěry.

 

Z pohledu bank je vše v pořádku, centrální banky nemusí nic zlého řešit a hlavní jejich starostí zůstává tisk peněz, který bude pokračovat.

 

P.S.

Stávající guvernérka ECB Ch. Lagarde byla před nástupem do funkce po dvě období v čele Mezinárodního měnového fondu.

 

 

Česká národní banka v souladu se všemi očekáváními ponechala na svém jednání úrokové sazby na úrovni blízké nule. Klíčová Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 0,25 %. Hlasování bylo 7:0.

Podle jejího guvernéra J. Rusnoka přetrvávají rizika týkající se dalšího vývoje české ekonomiky. Do teď ČNB ve své prognóze slibuje trojí zvýšení úrokových sazeb, první nejpozději v červnu. Díky stávajícímu vývoji je pozdější zahájení zvyšování úrokových sazeb pravděpodobné. Většina členů Bankovní rady preferuje postup, že raději zvedat sazby později, nežli dříve. V tomto duchu se vyjádřil i J. Rusnok na následné tiskové konferenci.

 

Raději akceptuje zastavení poklesu inflace či její mírný růst (i když jen tak se k nedávné úrovni nad 3 procenty nepřiblíží), než aby zvýšenými úroky negativně ovlivnil ekonomiku. Tím by se ČNB vrátila zpět ke stávajícímu přístupu Fedu a Evropské centrální banky. O tom, na jak dlouho zvedání úrokových sazeb posunula rozhodne „překvapivě“ vývoj ekonomiky.

 

P. S.

Do Senátu prošla novela zákona o ČNB, který rozšiřuje její pravomoci. Ne o moc. Tisknutí peněz může provádět Fed či ECB stále za volnějších podmínek, nežli bude moci ČNB po této novele.

 

 

Šéf Polské centrální banky Adam Glapinski minulé pondělí oznámil, že Polská centrální banka behěm několika let nakoupí 100 tun zlata, což při aktuálních cenách zlata představuje přibližně 5,5 miliardy dolarů. Oznámil, že si zlato přiveze do Polska. Kdyby zůstalo zlato mimo Polsko, bylo by to divné, vždyť před rokem a půl převezlo 100 tun dříve nakoupeného zlata z Velké Británie domů.

 

Stávající zlaté polské rezervy před tímto nákupem činí necelých 230 tun, což představuje 9 procent devizových rezerv Polské centrální banky. Zmíněný stotunový nákup nebude jednorázová transakce, podle vyjádření Adama Glapinského to bude probíhat v průběhu několika let. Při zachování ostatních položek stoupne podíl zlata na devizových rezervách na 13 procent. Pro porovnání – podíl zlata v devizových rezervách ČNB je necelých 10 tun a tvoří pouze 0,3 % těchto rezerv.

 

Jestliže Adam Glapinski v příštím roce získá druhé šestileté období v čele Polské centrální banky, lze očekávat další investice do zlata. Více než polovina z aktuálních zlatých rezerv (přesněji 126 tun) byla nakopupena v letech 2016-2018, tedy poté, co se A. Glapinski stal guvernérem. Podle jeho názoru by zlato mělo mít na devizových rezervách 20% podíl a chtěl by toho dosáhnout během svého druhého funkčního období.

 

P. S.

Za účelem postupného nákupu 100 tun zlata nepoužije náš severní soused Gold Eagle, na takové objemy jsou praktičtější 400 oz cihly (cca. 12,4 kg). Naopak pro drobné a střední investory do drahých kovů jsou vhodnější mince a menší slitky. U nich je větší likvidita a snadněji se později na trhu mohou prodat.