Archiv rubriky: Nezařazené

Česká národní banka v souladu se všemi očekáváními ponechala na svém jednání úrokové sazby na úrovni blízké nule. Klíčová Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 0,25 %. Hlasování bylo 7:0.

Podle jejího guvernéra J. Rusnoka přetrvávají rizika týkající se dalšího vývoje české ekonomiky. Do teď ČNB ve své prognóze slibuje trojí zvýšení úrokových sazeb, první nejpozději v červnu. Díky stávajícímu vývoji je pozdější zahájení zvyšování úrokových sazeb pravděpodobné. Většina členů Bankovní rady preferuje postup, že raději zvedat sazby později, nežli dříve. V tomto duchu se vyjádřil i J. Rusnok na následné tiskové konferenci.

Raději akceptuje zastavení poklesu inflace či její mírný růst (i když jen tak se k nedávné úrovni nad 3 procenty nepřiblíží), než aby zvýšenými úroky negativně ovlivnil ekonomiku. Tím by se ČNB vrátila zpět ke stávajícímu přístupu Fedu a Evropské centrální banky. O tom, na jak dlouho zvedání úrokových sazeb posunula rozhodne „překvapivě“ vývoj ekonomiky.

P. S.

Do Senátu prošla novela zákona o ČNB, který rozšiřuje její pravomoci. Ne o moc. Tisknutí peněz může provádět Fed či ECB stále za volnějších podmínek, nežli bude moci ČNB po této novele.

Šéf Polské centrální banky Adam Glapinski minulé pondělí oznámil, že Polská centrální banka behěm několika let nakoupí 100 tun zlata, což při aktuálních cenách zlata představuje přibližně 5,5 miliardy dolarů. Oznámil, že si zlato přiveze do Polska. Kdyby zůstalo zlato mimo Polsko, bylo by to divné, vždyť před rokem a půl převezlo 100 tun dříve nakoupeného zlata z Velké Británie domů.

Stávající zlaté polské rezervy před tímto nákupem činí necelých 230 tun, což představuje 9 procent devizových rezerv Polské centrální banky. Zmíněný stotunový nákup nebude jednorázová transakce, podle vyjádření Adama Glapinského to bude probíhat v průběhu několika let. Při zachování ostatních položek stoupne podíl zlata na devizových rezervách na 13 procent. Pro porovnání – podíl zlata v devizových rezervách ČNB je necelých 10 tun a tvoří pouze 0,3 % těchto rezerv.

Jestliže Adam Glapinski v příštím roce získá druhé šestileté období v čele Polské centrální banky, lze očekávat další investice do zlata. Více než polovina z aktuálních zlatých rezerv (přesněji 126 tun) byla nakopupena v letech 2016-2018, tedy poté, co se A. Glapinski stal guvernérem. Podle jeho názoru by zlato mělo mít na devizových rezervách 20% podíl a chtěl by toho dosáhnout během svého druhého funkčního období.

P. S.

Za účelem postupného nákupu 100 tun zlata nepoužije náš severní soused Gold Eagle, na takové objemy jsou praktičtější 400 oz cihly (cca. 12,4 kg). Naopak pro drobné a střední investory do drahých kovů jsou vhodnější mince a menší slitky. U nich je větší likvidita a snadněji se později na trhu mohou prodat.

V úterý a ve středu zasedal Fed, k žádnému velkému překvapení nedošlo. Je však stále větším optimistou. Letos, příští ani přespříští rok nevidí důvod zvedat úroky. Ukázalo se však, že čtvrtina bankovní rady Fedu by je ráda začala zvedat již příští rok. Důvodem nezvyšování je, že HDP poroste rychleji, inflace bude pomalejší a klesne míra nezaměstnanosti. Zajímavé je to hlavně u inflace, před dvěma týdny se mluvilo o jejím zrychlení, nyní zpomalení. Bude vhodné vývoj dále sledovat.

Zajímavé je, že J. Powell odmítl odpovědět například na otázku ovlivňování výnosů dluhopisů. K tomu opakovaně zdůraznil pozitivní budoucí ekonomický vývoj. A v prohlášení Fedu nebyl nijak zmíněn nedávno schválený masívní rozpočtový balíček.

Kdyby něco náhodou nefungovalo, lze se vsadit, že tisk peněz bude pokračovat. O zastavení tisku peněz se ani nemluvilo, všichni to berou jako automatický krok. Jak reagovala cena stříbra? Včerejší vývoj je označen zeleně.

Drahé kovy mají svůj smysl.

Koncem loňského roku jsme se 2x věnovali mincím Silver Eagle a v lednu vyhodnotili loňský rok jako celek. Nyní tedy aktuálně.

Růst poptávky pokračuje. Pětiletý graf je výmluvný – prodeje loňského roku za leden až březen budou s jistotou překonány a s rezervou se dostanou na první místo (objemy 10,5 – 11 miliónů jsou pravděpodobné). Bude to minimálně dvojnásobek prodejů v roce 2018 a o polovinu více nežli před dvěma lety.

Poptávka po zlatě a stříbru z US Mint vyjádřená v dolarech je téměř shodná, přitom dlouhodobě převažovala poptávka po investičním zlatě.

Za pár týdnů bude možné porovnat letošní březen s loňským. Výběr porovnání březnů (ne období za leden-březen, ale samostatných březnů) není náhodný. Loňským březen byl nejsilnějším měsícem celého roku 2020. Prodalo se v něm 5,5 milionu Silver Eagle a 152 tisíc uncí Gold Eagle. V případě Gold Eagle se pouhý březen 2020 rovnal celému roku 2019.

Poslední čísla tedy vysvětlují, proč se prémia těchto mincí drží stále vysoko. Poptávka je žene nahoru a nabídka je omezená, mincovna nestíhá razit. Situaci budeme dále sledovat a jamile přijdou nová data, zveřejníme je.

Jak se pohybuje cena zlata? Pavel Hála je velkým odborníkem na obchodování s komoditami na finančních trzích a připravil analýzu vývoje ceny zlata na základě pohybů jeho ceny, pracuje s řadou grafů. S jeho svolením analýzu publikujeme.

Toto je shrnutí jeho analýzy:

V tomto případě je skutečně slušná šance, že se cena odrazí vzhůru. Poměr mezi rizikem a potenciálním ziskem se mnohým obchodníkům může jevit jako zajímavý.

Naprosto nejzásadnější je ale trh s vládními dluhopisy v USA. Je nepravděpodobné, že zlato přestane klesat dokud vzdálené úrokové sazby porostou takovou rychlostí jak nyní. I na této frontě se ale začínají objevovat dobré zprávy. Dluhopisy stále klesají, ale rychlost poklesu od začátku března zpomaluje. Nominální výnosy dluhopisů s dlouhou durací stále mají hodně prostoru pro další růst.

Závěr je jednoduchý.

Současná situace se zdá být dobrou příležitostí na long. Dost možná se jedná o definitivní cenové dno před dosažením nových maxim. Ale tuhle informaci budeme s určitostí vědět až zpětně. Cena po růstové korekci může klidně ještě klesnout výrazně níže. Ani to by ale nenarušilo dlouhodobý uptrend, v němž se zlato nachází. Nezapomeňte, že zlato je v bull marketu a ten největší pohyb vzhůru je pravděpodobně teprve před námi.

Pokud máte zájem, celá analýza je k dispozici zde.  Vřele doporučuji.

O víkendu americký Senát schválil „balíček“ za 1,9 bilionů dolarů. Není to překlep, opravdu jde o naše biliony s 12 nulami. Ve zlatě to je 1,1 miliardy  uncí, ve stříbře se jedná 75 miliard uncí, tedy 2,3 miliard tun.

Zaměření je víceméně standardní, jako jinde. Zajímavější jsou finanční dopady. Při první vlně záchranného balíčku mezi loňským březnem a červnem byl balíček z velké části financování tištěním peněz Fedem, zlato následně reagovalo růstem ceny. Loni hodnota aktiv Fedu vyvrcholila v červnu na 7,2 bilionech dolarů, poté se situace na 3 měsíce zklidnila.

Tento balíček je ještě větší než balíček před rokem. Přitom během posledního půl roku opět aktiva Fedu v tichosti rostou, prakticky se o tom nemluví. Asi není 300 miliard dolarů považováno za významnou částku.

Další vývoj aktiv Fedu bude stát za sledování. Spolu s inflací by to mělo být významným faktorem podporujícím poptávku po drahých kovech. A připomínáme, že stříbro ve fyzické podobě je za oceánem stále vyloženě nedostatkovým zbožím. Například stříbrné slitky je třeba u rafinérů rezervovat dopředu a dodávky jsou rozebrané ještě před naskladněním.

Český statistický úřad v úterý potvrdil pokles ekonomiky ČR o 5,6 procenta. Jde o nejvyšší pokles od vzniku ČR. Toto přesněné číslo se na desetinu procenta shoduje s měsíc starým odhadem. Pokles byl z velké části tažen poklesem investic. Pokles investic znamenal pokles HDP o 3,1 %. To není nic překvapivého, tento typ výdajů je mezi prvními, které se odkládají. Jestli to společnosti udělaly dobře nebo ne ukáže až čas.

Druhým největším faktorem byl pokles spotřeby domácností. Opravdu překvapivé. ?Ten snížil HDP o 1,9 % a export o dalšího 1,2 procenta. Součet 3,1+ 1,9 + 1,2 = 6,2. Zde by pokles HDP činil 6,2 procenta. Snížení poklesu HDP na zmíněných 5,6 % bylo dosaženo díky zvýšení vládních výdajů o 0,6 % HDP.

Jak rychle se podaří tento pokles překonat? Počítejme minimálně s roky 2021 a 2022. To v lepší situaci, pokud se letos vyplní alespoň prognóza ČNB (růst ekonomiky o 2 procenta). Pokud by se růst ekonomiky nevyvíjel dobře (o poklesu nemluvě), můžeme rovnou přidat i rok 2023.

Všechno může ovlivnit kolísání kurzu koruny, i když to se neočekává výrazné. Jedině, že by růst ekonomiky zmizel (při aktuální březnové situaci budeme do léta moudří).

Kdo alespoň trochu může, měl by si tvořit rezervy pro variantu „fň“. V takovém případě jsou drahé kovy vhodné nástroje, zvláště pokud by varianta „fň“ byla nejen u nás.

Podle vyjádření centrálních bank celého světa bude tištění peněz pokračovat, v případě potřeby bude dokonce urychleno. Pohyb úrokových sazeb směrem nahoru je odložen.

I když tržní úrokové sazby, zejména ve Spojených státech, rostou (v ČR také), mluví se o možném vynuceném zvyšování úrokových sazeb. V USA se začíná mluvit o hrozícím zrychlení inflace. Podle mého názoru to neznamená automatické očekávané zvýšení úrokových sazeb. Důvodem je to, že Fed se v srpnu loňského roku vyjádřil, že dočasně zvýšená inflace mu nebude vadit.

Listopadová meziroční inflace činila 1,2 %, letos se počítá s dvouprocentní hodnotou, která je pro řadu centrálních bank – včetně Fedu, ECB či ČNB – jejich cílovou inflací. Velké americké banky mluví o prvním pololetí, Citibank již o dubnu.

To je pravděpodobně tahounem růstu výnosů amerických vládních obligací. Další pohyb výnosů se bude vyvíjet dle směřování inflace.  Podle lednového vyjádření šéfa pobočky Fedu v Chicagu Ch. Evanse nebude Fedu vadit ani její zrychlení. Konkrétně přitom mluvil o třech procentech inflačního ukazatele PCE. To odpovídá klasické CPI inflaci mezi 3,5 až 4 %.

Inflace se ve Spojených státech dočkají rychle. Na růst úrokových sazeb si budou muset ještě nějakou dobu počkat. Investoři v USA reagují logicky, zvýšenou poptávkou po drahých kovech. Stříbro ve fyzické podobě je pak za oceánem vyloženě nedostatkovým zbožím. Například stříbrné slitky je třeba u rafinérů rezervovat dopředu a dodávky jsou rozebrané ještě před naskladněním. Situace se přelévá do Evropy a dalších zemí. Bude to ještě velmi zajímavé.

Před dvěma měsíci jsme psali o státním rozpočtu pro rok 2021 s deficitem 320 miliard a zmínili možnou změnu pro rok 2021 na 500 miliard. Trefa ?. I nadále Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová vidí takový krok jako nezodpovědný.

Ekonomové říkají, že by mělo stačit 400 miliard. Sto miliard navíc je možná vytvořená rezerva, aby vláda v případ dodatečné potřeby nemusela opětovně žádat.

Výdaje byly zvýšeny o 80 miliard, příjmy o 100 miliard sníženy.  Největším snížením příjmu rozpočtu zdanění z platů a mezd – základ daně byl změněn ze superhrubé mzdy na hrubou. Hlavním zvýšením výdajů je 37 miliard na podporu podnikání a 12 miliard na odměny zdravotníkům.

To dále zvýší budoucí náklady na obsluhu státního dluhu i tlak na stabilitu české měny. Jasný signál k přesunu úspor do bezpečnějších aktiv, například stříbra a zlata. Mimochodem, pro pokrytí navrženého deficitu by stačila krychle zlata o straně přibližně 8 metrů.