American Eagle v novém provedení Type2

Poprvé od svého uvedení na trh v roce 1986 dostávají nejznámější světové mince American Eagle aktualizovaný design. Děje se tak na počest 35. výročí existence těchto oblíbených ražeb.

 

Mění se především vzhled reverzních stran, jak u stříbrných, tak u zlatých Eaglů. Averzní strany zůstávají bez významnějších změn.

 

Silver Eagle 2021 Type2

Pro stříbro vytvořila nový grafický motiv návrhářka AIP Emily Damstra, vyryl ho medailér Michael Gaudioso. Nový design American Silver Eagle 2021 zobrazuje přistávajícího orla, který nese dubovou větvičku, jako by ji chtěl přidat do hnízda.

 

Gold Eagle 2021 Type2

Zde na reverzu najdeme portrét orla v detailním záběru. Navrhla ho designérka programu Mint Artistic Infusion Program (AIP) Jennie Norrisová. Nový motiv zlatých mincí vyryla medailérka Renata Gordonová.

 

Zavedení novinek v polovině roku 2021, které přichází v době nebývalé poptávky po mincích, znamená, že při uvedení na trh je k dispozici velmi omezené množství. K tomu je třeba ještě připočíst nedostatek kovu, především stříbra, s kterým se US Mint poslední dobou potýká. Psali jsme o tom již např. ZDE.

 

S dalšími ražbami Type1 se nepočítá. Budou se doprodávat jen staré zásoby a nové dodávky budou již jen Type2. Objednávky na fixace (po celých bednách) tedy budeme přijímat pouze v novém provedení. Vzhledem k enormní poptávce a omezené produkci lze ale očekávat delší dodací lhůty než u ostatních mincí. Momentálně jde o cca. 6-8 týdnů, situaci bedlivě sledujeme a budeme případně informovat. První dodávky Type2 by mohly do e-shopu dorazit koncem července.

 

Eagle a stříbrné účty

 

Se změnou Eaglů Type1 na Type2 souvisí i naše spoření. Jak stříbrní, tak zlatí orli jsou zařazeni do Stříbrných účtů a mnoho našich klientů do nich spoří. Upravili jsme proto přímo v systému Súčtů automatické překlopení na nový typ. Zákazníci, co mají Súčty na Silver Eagle nebo Gold Eagle tedy nemusí nic řešit. Příští nákup 1.7.2021 již proběhne komplet v Type2.

 

Pouze upozorňujeme na dočasné omezení odesílání těchto mincí v mimořádném termínu za poplatek. Bude určitou dobu trvat, než vytvoříme dostatečnou zásobu přímo na skladě. Předpoklad je, že po prázdninách by již mělo být vše jako dříve. Vycházíme z toho, že mimořádné zasílání kovu ze Súčtů je zcela okrajové a zmíněná výjimka by tedy neměla způsobit žádné komplikace. V řádném termínu, jako každý rok před Vánoci, vše proběhne zcela standardně.

 

Závěrem ještě jedna poznámka k dotazu jednoho zákazníka s problematikou související. Nedostatek Eaglů způsobil nárůst prémií této mince. Orli jsou tak nyní dražší než v klidných dobách. Dá se předpokládat, že jejich sběratelská hodnota, především nedostatkových ročníků, se udrží. Pokud ale někoho zajímá primárně cena kovu, naše spoření umožňuje velmi jednoduchou změnu spořícího produktu. Přihlašte se do svého Súčtu, založte nový Súčet s jiným produktem (např. levnějším Kangaroo) a sami si přesuňte prostředky mezi původním a novým Súčtem. Další platby pak musíte zasílat s novým variabilním symbolem. Tím určujete který produkt chcete nakupovat. K původnímu produktu se ale můžete kdykoli vrátit, pouze budete postupovat obráceně. Pokud by bylo něco nejasného, kontaktujte nás na infolince, chatem nebo e-mailem. Dotazy rádi zodpovíme a s případnou změnou pomůžeme.

 

 

Zvýšení úrokových sazeb

Česká národní banka včera začala zvedat úrokové sazby, zvýšila je o 0,25 %. J. Rusnok zároveň oznámil, že se nejedná o jediné letošní zvýšení. Jejím cílem je vrácení úrokových sazeb na běžnou úroveň.

 

Zajímavé je porovnání s loňským rokem. Poslední zvýšení úrokových sazeb bylo loni v únoru, tehdy ji ČNB zvýšila na 2,25 procenta. V březnu je ČNB začala snižovat a na minimální úroveň 0,25 procenta se dostala v květnu 2020. Vydržela tam do června 2021, tedy jeden rok a jeden měsíc.

 

Důvodem zvýšení úrokových sazeb je strach před zrychlením inflace. Bankovní rada má 7 členů, hlasování dopadlo 5:2, tedy 5 členů Bankovní rady hlasovalo pro zvýšení úrokových sazeb a dva členové pro jejich zachování na stávající úrovni. Ze zmíněných pěti členů Bankovní rady navíc jeden člen hlasoval pro výraznější zvýšení, tedy o půl procenta.

 

Co se týče dalšího vývoje, prognóza ČNB pracuje se třemi zvýšeními letos, dalšími třemi v příštím roce. Zajímavé je porovnání – do konce příštího roku je ECB nezvedne ani jednou a Fed možná jednou, pokud vůbec.

 

Toto je nejdůležitější část prohlášení ČNB, k tomu dvě věty vyznačuji tučně:

 

Bankovní rada vyhodnotila nejistoty a rizika jarní prognózy v souhrnu jako mírně proinflační. Příznivější než předpokládaný vývoj pandemie přispěje k rychlejšímu oživení tuzemské reálné ekonomiky. Proinflačním směrem působí aktualizovaný výhled zahraničí, vyšší než očekávaný růst domácích fundamentálních tržních mezd počátkem roku a zvýšení výhledu regulovaných cen pro příští rok. Naopak jako protiinflační riziko bankovní rada označila silnější než očekávaný kurz koruny v posledních měsících. Nelze také vyloučit případné opětovné zhoršení epidemické situace během podzimu. To by ovšem vzhledem k rychle postupující vakcinaci nemělo být spojeno se znovuzavedením plošných omezení v ekonomice. Měnová politika současným rozhodnutím pravděpodobně vstupuje do fáze postupného zvyšování úrokových sazeb, jejichž úroveň byla doposud velmi nízká. Lze proto očekávat, že zvyšování sazeb bude pokračovat i ve druhém pololetí letošního roku.

 

Zvyšování úrokových sazeb bude pokračovat.

 

 

Vývoj ceny zlata v minulém týdnu

Minulý týden došlo k poklesu ceny zlata o několik desítek dolarů. Dostali jsme od vás řadu otázek týkající se hlavně důvodu, proto se na to podíváme. Vývoj ceny minulý týden je následující – před oznámením Fedu činila jeho cena 1860 dolarů za unci, následný pokles činí 5 procent.

 

 

Jako startér bylo prohlášení Fedu, že vše je v pořádku, že se nic neděje, a to ani, když je inflace větší. Psali jsme o tom ve čtvrtek. Devizový trh reagoval rychlým a velmi málo vídaným posílením dolaru. Od středy do pátku posílil proti euru o 2,1 % a proti české koruně podobně.

 

 

Skokové posílení dolaru bylo důvodem skokového oslabení zlata. Něco takového není zásadní změnou na trhu. Takovéto pohyby cen drahých kovů nejsou miořádné a výsledky jsou krátkodobým jevem. Podobné poklesy cen  nabízejí často zajímavé investiční příležitosti.

 

Druhá skupina dotazů vycházela ze zařazení Gold Eagle Type 2 a Silver Eagle Type 2 do naší nabídky. Jde o novinku roku 2021, s novými motivy zadní strany. Obsah zlata nebo stříbra a další parametry se nemění. Mince jsou již na cestě a měly by definitivně nahradit Type 1. K tématu připravujeme samostatný článek, jakmile získáme definitivní potvrzení některých informací od dodavatelů. Type 2 pravděpodobně nahradí Type 1 i u spoření Stříbrný účet.

 

 

Fed – nic nového

V úterý a ve středu proběhlo dvoudenní zasedání Fedu. Fed potvrdil, že úrokové sazby zůstávají na úrovni blízké nule a začne je zvyšovat až v roce 2023, resp., že do konce tohoto roku dojde k dvojímu zvýšení. Finanční trhy pracují s 50% pravděpodobností, že k prvnímu zvýšení úrokových sazeb dojde v příštím roce (7 z 20 členů Boardu by to za stávající situace udělalo).

 

Pokud jde o makroekonomické ukazatele, Fed je spokojen s pozitivním vývojem ekonomiky, odhad růstu HDP zvedl z 6,5 na 7 procent a skokově (logicky) zvýšil letošní očekávanou míru inflace z 2,4 na 3,4 procenta a opět ji označil jako inflaci přechodného rázu. Fed však používá o něco jiný ukazatel nežli je klasická inflace. Ke zmíněným 3,4 % je podle zkušeností z minulých let třeba přičíst přibližně 0,5 % a dostáváme se úrovni kolem 4 procent ukazatele CPI.

 

Při porovnání dubnového a včerejšího prohlášení nedošlo k výrazným změnám. Zde jsou označeny červeně.

 

Zvýšení odhadu letošního růstu HDP a důraz na termín zvyšování úroků až v roce 2023 zapůsobil pozitivně na dolar, který posílil. Směrem dolů se naopak vydalo zlato. Zároveň se však nic nemění na nákupech dluhopisů. Fed bude i nadále nakupovat dluhopisy za 120 miliard dolarů měsíčně. Velké množství informací včetně případné změně měnové politiky bude zveřejněno na tradiční srpnové konferenci v Jackson Hole. Mimochodem, právě tam byla loni oznámena změna metodiky vyhodnování inflace.

 

 

Inflace ve Spojených státech stále stoupá, v ČR je to lepší

Před měsícem jsme psali o inflaci ve Spojených státech. Tehdy byla 4,2 procenta. Nyní už činí 5 procent. Je velmi blízko maxima z roku 2008. Stačily na to tři rychlé měsíce – březen až květen. Pravděpodobně bude vysoká i v červnu a potom hrozí maximum od roku 1992.

 

Květnová inflace byla tažena podobně jako dubnová. Větší podíl získal nárůst nákladů na bydlení. Vláda, Fed a představitelé velkých bank tvrdí, že musí klesnout. Jako zdůvodnění jejího letošního nárůstu se někdy udává, že za to může i výkyv v roce 2020. Nechme se překvapit. Tento týden zasedá Fed – reakce zlata bude zajímavá.

 

Před měsícem jsme ukazovali měsíční vývoj ceny zlata – nárůst o téměř 99 dolarů. Protože uběhl měsíc, ukazujme dvouměsíční graf. Je to zvýšení ceny zlata o více než 150 dolarů.

 

 

 

Kromě Fedu ve středu zasedá i ČNB – tady to nebude mít vliv na cenu zlata, ale zajímavé to rozhodně bude. Zvedne úroky už teď nebo až v srpnu?

 

Oficiální inflace v ČR je 2,9 procenta, ČNB pro letošní rok očekává 2,7 procenta. Její stávající vývoj nebude mít podle J. Rusnoka vliv na výši úrokových sazeb.  ČNB se řídí výhledem na příštích 18 měsíců.

 

Se stávající tedy bojovat nebude. Z tohoto důvodu připomínáme, že klasickou obranou proti inflaci jsou drahé kovy. Mějte to na vědomí.

 

 

 

Dvacetidolarová mince Double Eagle Gold za 19,5 mil USD

Sběratelským mincím se často nevěnujeme, avšak tuto informaci říci musíme. V úterý byla v Sotheby’s  vydražena dvacetidolarová mince Double Eagle Gold vyražená v roce 1933 za 19,5 milionů dolarů. Jak je toto možné? Odhady před dražbou byly 10-15 milionů dolarů

 

Mince Double Eagle Gold byly jako poslední zlaté mince té doby vyraženy v roce 1933, do oběhu nebyly uvedeny. Důvod je zde ukončení zlatého standardu a nařízení Američanům „vrátit zpět“ všechny vlastněné zlaté mince:

 

 

Všechny vyražené dvacetidolarové mince Double Eagle Gold byly zničeny, resp. měly být. Kromě dvou darovaných největšímu světovému muzeu Smithsonian Institution. V roce 1937 se jich několik na trhu neočekávaně objevilo. Skončila ve vlastnictví krále Farouka z Egypta, aukce se snahou prodat mu nebyla Ministerstvem financí USA znemožněna. Poté se o ní nevědělo, byla znovu odhalena v roce 1996. V roce 2001 bylo povoleno, aby byla držena soukromými osobami. V roce 2002 ji za 7,6 milionu dolarů koupil Stuart Weitzman, V úterý ji prodal dál. Nový vlastník není známý.

 

 

Rusko opět míří směr zlato

Vzhledem k vysokým příjmům z prodeje ropy, jejíž cena není stabilní, má Rusko mimo státní rozpočet ještě jeden fond. Rozpočet je postaven na ceně X dolarů. Pokud jsou příjmy z těžby ropy vyšší díky vyšší ceně ropy, příjmem státního rozpočtu je pouze očekávaný objem a kladný rozdíl jde do zmíněného fondu. V případě nízké ceny ropy je tomu naopak – rozpočet je z toto fondu takříkajíc dotován.

 

Likvidní aktiva fondu držená v dolarech budou prodána. Ve fondu o velikosti téměř 120 miliard dolarů představují dolarová likvidní aktiva přibližně 40 miliard. Aktiva v dolarech budou nahrazena aktivy v euru, juanu a zlatem. Podíl eura vzroste na 40 procent, juanu na 30 % a zlata na 20 procent. Po 5 procentech bude podíl libry a jenu. Dvacetiprocentní podíl zlata odpovídá nastavení v devizových rezervách držených ruskou centrální bankou.

 

Dodržování 20% podílu zlata v tomto směru znamená jednu věc – ruská poptávka po zlatě bude záviset na ceně ropy. Růst ceny ropy zvýší poptávku po zlatě. Pokud ceny ropy klesne, sníží se i poptávka po zlatě. A v případě, že cena ropy klesne po státem nastavenou úroveň, dojde k prodeji zlata.

 

Na závěr ukažme dvacetiletý vývoj poměru ceny zlata a ropy. Pokud hledáte důvod loňského enormního výkyvu podílu směrem nahoru, je to výsledek dubnového pádu ceny ropy, kdy skokově klesla pod 20 dolarů za barel.

 

 

 

EU – tisk peněz nekončí, a to oficiálně

Evropská komise dnes v rámci pravidelného hodnocení stavu ekonomik vyzvala země EU, aby nepřestávaly využívat vládní výdaje za účelem napomáhat oživení ekonomik. To je i hlavní důvod, proč bylo v loňském roce oficiálně pozastaveno plnění pravidel limitujících velikost deficitu státního rozpočtu a celkového státního dluhu – oboje v poměru k HDP. Používání pravidel je pozastaveno ještě na letošní i příští rok.

 

Akceptovatelného deficitu ve výši maximálně tří procent HDP dosáhly loni pouze tři země – Švédsko, Dánsko a Bulharsko. Ani jedna z těchto zemí není členem eurozóny. Ukazatel celkové zadluženosti ve výši 60 procent HDP plní necelá polovina zemí, mezi nimi je i Česká republika.

 

Ta má stále ještě přibližně tříletou až čtyřletou rezervu (se zahrnutím letošního roku).  Od roku 2023 budou země sledovány, co se týče deficitu státního rozpočtu. Avšak díky skokovému loňskému zvýšení zadluženosti nebude mít smysl poměřovat velikost státního dluhu v poměru k HDP s dosud platnou 60% hranicí. Buď bude pravidlo zrušeno, nebo dojde ke zvýšení hranice. Osobně tipuji posunutí hranice, aby bylo stále co sledovat. Pro zajímavost – těmto pravidlům bude příští rok 30 let.

 

O velké zadluženosti Řecka nebo Itálie, někdy i Francie se mluví dlouho (Řecko vede). Nyní se na tento seznam, díky masívním investicím za využití výrazného loňského deficitu, dostalo i Německo. Česká republika na seznamu není a bylo by vhodné, kdyby se na tento seznam nedostala.

 

Z pohledu jakéhokoliv dlužníka je „ideálním“ způsobem splácení dluhů zvýšená míra inflace. Z tohoto důvodu by její přiměřená míra v nižších jednotkách procent mohla být akceptovatelná. Takováto situace drahým kovům naprosto vyhovuje.

 

 

US Mint přiznává nedostatek stříbra

Americký US Mint minulý týden vydala prohlášení týkající se vydávání stříbrných numismatických mincí. Zájemcům se hned na úvod podařilo shodit objednávkový server. To obě strany jistě potěšilo… a US Mint reagoval oficiálním oznámením. V něm uvedl několik informací, které stojí za pozornost.

 

  • Mimořádná poptávka po připravovaných numismatických mincích, celý objednávkový proces byl odložen.
  • Použil výraz „global silver shortage“, tedy poptávce po stříbře na rekordní úrovni významným způsobem převyšujícím nabídku.
  • Zároveň výslovně uvedli, že proto nemohou být uspokojeni ani všichni zájemci o nově vydávané mince
  • O neuspokojení zájemců o mince US Mint je jeho formulace obecná, nemluví pouze o připravovaných numismatických mincích. US Mint tedy upozorňuje, že není schopen uspokojit veškerou poptávku po stříbrných mincí včetně investičních

 

Takovéto oficiální oznámení státní společnosti razící investiční mince a neschopné uspokojit poptávku mluví za vše. US Mint nejen že nestíhá razit, částečně platí, že nemá z čeho, tedy objem jeho ražby omezuje i dostupnost fyzického stříbra. To platí i za situace, kdy investoři skupují tři čtvrtiny nově vytěženého stříbra.

 

Převis poptávky nad nabídkou se projevuje všude, připomínáme vývoj ceny stříbra při jeho významném nedostatku v roce 2010. Červen 2010 je posledním měsícem, kdy US Mint nebyl schopen plnit objednávky. Nyní to vyhlásil oficiálně.

 

 

 

Nezapomínejte, že v úterý 1.června proběhne šestý letošní nákup na Stříbrné účty, které jsou velmi dobrým nástrojem pro investice do drahých kovů.

 

Úroky v ČR půjdou brzy nahoru

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok včera oznámil, že v červnu, nejpozději v srpnu ČNB začne zvedat úrokové sazby. Účelem má být ochrana před střednědobou inflací a jak jste jistě zaregistrovali, té jsme se v poslední době věnovali několikrát.

 

J. Rusnok nemá strach, že by zvyšování úrokových sazeb mohlo negativně ovlivnit ekonomiku. Sám opakovaně zdůrazňuje, že úrokové sazby se neřídí podle současné míry inflace, ale podle odhadu vývoje ekonomiky během příštího roku a půl. Věří, že úspory obyvatel, které stouply v bankách o více než opakovaně zmiňovaných 200 miliard korun, budou jedním z hlavních tahounů české ekonomiky a spolu s tím dojde ke snížení nezaměstnanosti (i když ta významem způsobem nevzrostla – obavy byly větší). Je proto možné, že úrokové sazby budou zvýšeny více než jedenkrát.

 

Co to může znamenat? Zvýší se rozdíl mezi úrokovými sazbami, což by za standardních podmínek, včetně nezastavení růstu ekonomiky, vedlo k posílení kurzu dané měny. Může k tomu dojít i u nás, proto se objevují informace o očekáváném dalším posilování koruny – má to své odůvodnění. Posílení koruny by následně pomáhalo k brždění růstu inflace. Jestliže by k tomu skutečně došlo, budu potěšen. Ne z důvodu, že se dovážené zboží může zlevnit, ale proto, že by vývoj kurzu koruny byl důkazem, že základní ekonomická pravidla začínají opět fungovat.

 

U nás, nikoliv na globální úrovni, tam tištění peněz ještě po nějakou dobu spolehlivě poběží, což se cenám drahých kovů bude líbit i nadále.