Během prvního říjnového týdne došlo ke skokovému nárostu prodeje Gold Eagle na 84,5 tisíce uncí. V porovnání s prvním zářijovým týdnem (20 tisíc) jde o čtyřnásobek.  To je první pohled. Ještě zajímavější je pro mě skutečnost, že prodej do 8. října je větší, než prodej za celé září.

Díky tomu došlo k překonání hranice 1 milionů prodaných uncí Gold Eagle. Navíc letošní prodej od 1. října do 8. října odpovídá 10 % loňského celoročního prodeje. Roční prodeje větší, než 1 milion uncí byly naposledy dosaženy v roce 2011. Porovnání s celkovým prodejem za loňský rok je zde:

K čemu došlo? Velkou ekonomickou událostí je růst cen elektřiny v Evropě a události s tím spojené.  Protože zlato funguje jako pojistka při nečekaných událostech, objevila se skoková poptávka. Těžko říci, jak dlouho takto zvýšená poptávka bude na trhu existovat. Možná začne klesat, ale její zvýšení proti týdenním velikostem v září by mohlo nějako dobu přetrvat. Až dojde k další významné změně, budeme se jí věnovat.

 

 

 

Berlíňané se v nedávném referendu vyslovili pro vyvlastnění bytů držených velkými investory. Neznamená to, že k tomu musí dojít, ale že by se jim to líbilo. Přitom podle analýzy společnosti Deloitte je výnos (poměr ceny pronájmu a ceny nových bytů) pro berlínské investory na úrovni kolem 2 procent, což je jeden z nejhorších v rámci celé Evropské unie.

 

O cenách bytů ve srovnání s jinými zeměmi se občas mluví, téměř se však nesmluví o ceně za pronájem, které jsou velmi zajímavé a byly použity v rámci zmíněného výpočtu. Tento graf pochází ze zmíněné analýzy společnosti Deloitte a z důvodu čitelnosti na webu byl počet měst snížen.

 

 

Navíc je třeba si uvědomit, že dvouprocentní výnos není nic mimořádného. Výnos pronájmů v Praze je vyšší pouze o několik desetin procenta, a i zde se začaly objevovat úvahy o vyšším zdanění investičních nemovitostí i v České republice. Něco takovéto se pomalu, ale jistě přibližuje black listu jak pro nemovitosti. Jako důvod se uvádí vysoké ceny a nemožnost řady lidí si je koupit.

 

Co na black listu není a těžko se na něj v dnešní době dostane jsou drahé kovy. Jejich vlastnictví není nikde v centrální evidenci uloženo. Dvouprocentní či mírně vyšší výnosy z pronájmu také nejsou vysokým ušlým ziskem, který často bývá označován za nevýhodu investic do drahých kovů.

 

Pokud někdo zvažuje obě možnosti investic, měl by si být výše uvedených faktorů vědom a přidat k nim jejich likviditu. V poměru výnos x riziko x likvidita drahé kovy vychází ve srovnání s nemovitostmi velmi dobře.

 

 

 

V posledních letech je často slyšet o tom, že dolar jako rezervní měna končí, protože její objem klesá.  Druhá část věty je pravdivá, první zatím nikoliv.  Setrvalý plynulý pokles využití dolaru je pro drahé kovy ideální vývoj.

 

Procento dolaru v devizových rezervách kleslo za 20 let ze 70 % na 59 %. Plynulý pokles je pak poslední 4 roky. Stav na konci června dosahoval 59,2 %, prosincové mnohaleté minimum činí 58,9 %.

 

Pozici dolaru oslabuje rostoucí vliv eura a dalších měn. V této skupině je nejsilnější euro, jehož podíl byl v červnu 20,5%, tedy zpět v dlouhodobém intervalu mezi 19,5 až 20,5 procenty. Zastoupení zbylých přibližně 20 % pro všechny ostatní měny v rezervním měnovém koši je následující:

 

• Japonský jen: 5,5 %
• Britská libra: 4,7 %
• Čínský juan: 2,6 %
• Kanadský dolar: 2,1 %
• Australský dolar: 1,8 %
• Švýcarský frank: 0,2 %

 

Všechny zbývající měny tvoří necelá 3 procenta. Nejrychleji rostoucí podíl má japonský jen a čínský juan. Pomalu rostoucími jsou kanadské a australské dolary. Britská libra a švýcarský frank kolísají kolem svých průměrných hodnot. Devizové rezervy ČNB dlouhodobě přibližně odpovídají výše uvedeným hodnotám, „pouze“ je nezbytné prohodit euro a dolar.

 

Jak je zmíněno výše, z pohledu investic do drahých kovů jde o ideální vývoj. Sledovat a svými investicemi následovat plynulý stabilní pokles je lepší než čekat, že možná někdy jednou v budoucnu dojde ke skokové změně v dnes neodhadnutelné velikosti změny ceny.

 

Jestli investovat do stříbra a zlata plynule nebo se spoléhat, že se v budoucnu trefíte do dna, je na vás. My ale doporučujeme dlouhodobé průměrování cen. Tedy postupný nákup po menších objemech. Většina nákupů totiž paradoxně proběhne vždy okolo maxim. Je to důsledek psychologie a ekonomických cyklů.

 

 

Zítra začíná poslední čtvrtletí letošního roku a včetně něj zbývají poslední tři letošní nákupy na Súčty. Tento bude za výhodné situace.

 

Včerejší korekce cen zlata a stříbra byla z pohledu dlouhodobých investorů velmi zajímavá. Protože dnes je 30. září, trh nabízí velmi zajímavou cenu pro nákupy na Stříbrné účty, oproti stavu na počátku září je unce zlata levnější o 90 dolarů, unce stříbra o 2,7 dolaru. Podívejte se na následující měsíční vývoj ceny zlata a stříbra.

 

Navíc nejnižší zářijové ceny jsou právě ty včerejší.  I když to na první pohled může někomu ještě připadat divné, co lepšího, než nedlouhodobý pokles ceny si pro svoji investici může dlouhodobý investor přát.

 

Celé je to díky tomu, že průměrování nákladů je velmi dobrý nástroj. Jak jsem zmínil na úvod, zbývají pouze tři letošní nákupy a připomínám, že nákup na Súčty bude probíhat za aktuální ceny v e-shopu platné zítra.

 

P.S.

Před týdnem zmíněný rostoucí poměr cen zlata a stříbra dosáhl hranice 80.

 

 

Hned na úvod: nedržím ani zlomek bitcoinu, pouze ho se zájmem sleduji.

 

Čínská centrální banka postavila všechny transakce v kryptoměnách mimo zákon. Reakce nebyla dramatická – toto je graf ukazující vývoj během letošního září (graf stažen v sobotu večer). Čekal bych větší reakci, šlo o desetiprocentní propad. Ve srovnání s jinými zářijovými pohyby to není nic mimořádného.

 

Jako první důvod udává praní špinavých peněz a financování kriminality, zde je argument jasný. Výsledkem ale bude přesunutí všech kryptoměn do tamní šedé zóny.

 

Druhým důvodem uvádí dopady spekulativního obchodování. Bojí se obrovských rozdílů mezi různými lidmi – na jedné straně velkého zbohatnutí jedněch, na druhé straně osobních bankrotů druhých. Zahraniční burzy obchodující s Bitcoinem budou vyšetřovány, že Číňanům umožňují obchodování s Bitcoinem.

 

Čína se něčeho bojí, zpřísňuje restrikce. Doufejme, že se nebojí efektu dosud nezveřejněných finančních problému developerské společnosti Evergrande.

 

Přístup Číny k drahým kovům je přesně opačný. O zlatě nebo stříbře Čína nic takového neprohlašuje a nedovedu si představit, že by něco takového někdy prohlásila. To by musela bojovat s celostátním krachem. Z těchto důvodů zajištění zlatem se stříbrem jsou vhodnějšími nástroji, nežli bitcoin či jiné kryptoměny. Co se týče Evergrande, pád této společnosti by mohl být pro drahé kovy zajímavý. Čím méně řízený, tím zajímavější. ?

 

 

 

Obchodování na burze se věnuje řada členů vedení Fedu.

 

Guvernér Fedu J.  Powell kupoval stejný typ municipálních obligací, které od března loňského roku kupoval Fed. Nákup proběhl do rodinného trustu (podobné svěřeneckým fondům) za 1,2 – 2,5 mil dolarů. Rozpětí je dané způsobem vykazování výše investice. Powell se odvolává na to, že z pohledu velikosti fondu se jednalo o malou investici. Na druhou stanu taková investice vyžaduje zvýšenou analýzu vybraných municipálních obligací, které jsou nakupovány. Tuto analýzu J. Powell dělat nemusel, udělali ji za něj analytici Fedu. Analýza musí být větší, než kdyby se rozhodl nakoupit ETF akciového indexu S&P 500.

 

Akciovým trhům o objemu milionů dolarů se věnoval prezident Dallaského Fedu p. Kaplan (bývalý viceprezident společnosti Goldman Sachs). Nakoupil např. Apple, Amazon, Google, Facebook nebo Boeing. Oznámil, že pozastavuje svoje obchodování.

 

E. Rosengren, který je prezidentem Bostonské pobočky Fedu investoval do REIT (společnosti zabývající se investicemi do nemovitostí). Se čtyřmi z nich provedl 37 obchodů. Oznámil, že vše prodá a přestane obchodovat.

 

T. Barkin, prezident Richmondské pobočky Fedu, drží dluhopisy nakoupené ještě před rokem 2020. Jedná se například a společnosti Pepsi nebo Home Depot. Toto není nic mimořádného.

 

Všichni říkají že nic neporušili, že dodrželi etická pravidla Fedu. U některých z nich je to diskutabilní, J. Powell velmi rychle nařídil revizi pravidel.

 

 

Ve druhém zářijovém týdnu došlo ke skokovému zvýšení prodeje Silver Eagle. Toto je graf ukazující prodej za leden–srpen.

 

Měsíční průměr vychází na 2,8 milionu uncí. Roční hranice 30 milionů uncí by tedy měla být bez problémů překonána. Z tohoto důvodu stojí za to podívat se na probíhající zářijový vývoj. Za první dva týdny byly prodány téměř 2 miliony uncí.

 

 

Prodej od začátku roku do poloviny září činí 24,9 milionů uncí. Dosažení třicetimilionové hranice je otázka pár týdnů.

 

Za stejné období ( do 13. září) bylo prodáno 879 uncí zlata. Loňský celoroční prodej zlata činil 844 tisíc, tedy o 35 tisíc uncí méně, než letos do poloviny září. Dosažení milionové roční hranice by neměl být problém, minimálně se šestitýdenní rezervou, možná i dvouměsíční.

 

Zájem o zlato i stříbro je tažen vzhůru dlouho nevídanou vyšší inflací ve Spojených státech. Ta se sice již stabilizovala, ale nad 5 procenty.

 

Fed si jistě představoval polovinu této hodnoty. Odhad mu nevyšel, má se o co strachovat.

 

 

 

 

ČSÚ v pátek oznámil meziroční míru inflace ve výši 4,1 %, ve srovnání s červencem to představuje zvýšení o 0,7 %. Jedná se dosažení maxima od roku 2008 a překonání srpnového odhadu ČNB. Inflace je o 2,1 procentního bodu nad cílovou inflací a o 1,1 procentního bodu nad horní hranicí ČNB. Ta by stále ráda dosáhla návratu k 2% cílové inflace během příštího roku.

Tahounem inflace jsou náklady na bydlení, odívání a obuv, zvýšené ceny v restauracích a ceny pohonných hmot.

 

ČNB sice i nadále očekává návrat míry inflace v příštím roce k 2% úrovni, avšak to nemusí trefit. Je to čím dál pravděpodobnější. Výše inflace překonala i srpnový odhad. Poslední odstavec jejích vyjádření k výši inflace je:

 

„Zveřejněná data představují výrazné proinflační riziko stávající prognózy ČNB, které jde ve směru výraznějšího nárůstu úrokových sazeb ve srovnání s dosavadním výhledem.“

 

Úrokové sazby porostou. Lze říci, že jejich minimální hodnotou na konci roku bude 1,5 %, je možné i rychlejší zvýšení.

 

P.S.

Neočekávané zvýšení inflace posílilo českou korunu.

 

 

Inflace roste nejen u nás, ve Spojených státech nebo Evropské unii, ale „překvapivě“ i ve Velké Británii. V červenci sice klesla z 2,5 % na 2,0 procenta, očekává se však návrat do růstového trendu, podobně jako k tomu došlo v eurozóně, BoE pracuje s možností zvýšení inflace na 4 procenta. To je výše, než je nyní například v České republice, Slovensku nebo Německu.  Inflační cíl mají (naprosto logicky) stejný jako je téměř po celém světě – 2 procenta.

 

V kroku jedna, podobně jako u Fedu a pravděpodobně i ECB (bude oznámeno dnes odpoledne), dojde ke zmenšování objemu kvantitativního uvolňování.

 

Bank Of England (BoE) bude s případným zvýšením úrokových sazeb vyčkávat. Defacto oznámili totéž, co ostatní centrální banky – že se jedná o dočasný jev. V případě, že by výše inflace nebyla vyhodnocena jako dočasná, zvyšovaní úrokových sazeb by bylo nastartováno.

 

Zvyšování úrokových sazeb v České republice již probíhá, Fed mluví o roce 2023, ECB o tom zatím mlčí. BoE to odhaduje na příští rok. Základní úroková sazba i nadále zůstává 0,1 procenta.

 

Pokud se dočasnost zvýšení inflace bude prodlužovat, drahé kovy budou o to atraktivnějším zabezpečením proti ní.