Archiv rubriky: Nezařazené

V neděli 15. srpna 1971 prezident Spojených států Richard Nixon pronesl projev věnovaný stavu ekonomika USA a oznámil v něm DOČASNÉ ukončení zlatého standardu. Část věnovaná ukončení zlatého standardu je zde: https://youtu.be/iRzr1QU6K1o.

 

Oznámeno bylo několik kroků k ochránění kurzu dolaru. Důvodem se staly probíhající velké výběry dolaru jinými centrálními bankami a Spojené státy se obávaly, že světové centrální banky přestanou dolaru věřit a vyžádají proplacení dolarových závazků ve zlatě. V roce 1971 začaly světové centrální banky ve velké stahovat z USA volné finanční prostředky, stahování vyvrcholilo v první polovině srpna.

 

Zlato mohlo být používáno pouze jako úhrada multinárodních závazků, neexistovala možnost prodat jej fyzické osobě. Papírově byla cena zlata z 35 dolarů za unci zvýšena na 38 dolarů po roce a půl – v prosinci 1972. V únoru 1973 byla následně zvýšena na 42,22 dolaru. Potom začal tržní vývoj ceny, to je zde:

Spojení amerického dolaru se zlatem bylo definitivě ukončeno novelou zákona v roce 1976. Umělecká hodnota papírových bankovek ale nějaká zůstala 🙂

 

 

Před pár dny jsme byli svědky skokového propadu ceny zlata. Názorně je to vidět zde:

 

Během pondělí klesla cena zlata o 80 dolarů v řádu vteřin. Celé to bylo způsobeno jením příkazem v hodnotně 4 miliard dolarů. Cena zlata však obratem vrátila téměř na předchozí úroveň.

 

Pokud někdo dělá trading drahých kovů na burze, s velkou pravděpodobností má nastaven stop-loss. To znamneá, ře pokud se cena dostane pod předem stanovenou úroveň, dojde k jeho automatickému prodeji. Takový trader se  mohl dočkat nemalé ztráty.

 

Na rozdíl od investorů do fyzického kovu. Tito investoři se už z principu typu investování nemusejí bát takovýchto krátkodobých pohybů. Žádný stop-loss jim nakoupené stříbro a zlato neohrozí.

 

 

Česká národní banka minulý týden v souladu se všemi očekáváními pokračovala ve zvyšování úrokových sazeb a zvýšila je z 0,50 % na 0,75 %.

Důvodem zvýšení úrokových sazeb je strach před zrychlením inflace. Bankovní rada má 7 členů, hlasování dopadlo 4:1:2, tedy 5 členů Bankovní rady hlasovalo pro zvýšení úrokových sazeb, z nich jeden o 0,50 % a dva členové pro jejich zachování na stávající úrovni.

 

Před měsícem prognóza ČNB pracovala se třemi zvýšeními letos, dalšími třemi v příštím roce. Podle vývoje jich letos bude zajisté víc a pokračovat se bude i v příštím roce. Změna by nastala pouze v případě mimořádného skokového vývoje.

 

Citát ČNB: „Ve srovnání s minulou prognózou došlo ke zvýšení výhledu inflace pro letošní i příští rok. Také ekonomický růst v letošním roce byl přehodnocen směrem nahoru, zatímco pro příští rok se jeho prognóza výrazně nemění. Výhled domácích úrokových sazeb je v obou letech vyšší. Kurz koruny bude ve srovnání s minulou prognózou posilovat o něco rychleji, obzvláště pak v příštím roce.“

 

Když ČNB i Fed i ECB mluví o zrychlení inflace, kdy jindy investovat do drahých kovů.

 

 

V pondělí byl oznámen vývoj státního rozpočtu ČR za leden až červenec. Výsledkem je deficit 279,4 miliardy korun. Pro srovnání – loňský deficit byl 205,1 miliard. Příjmy činily 836 miliard koruny, výdaje 1 115 miliard (1,1 bilionu).

 

Původní navržený deficit rozpočtu schváleného pro letošní rok činil 360 miliard, v nakonec byl schválen s deficitem ve výši na 500 miliard. Letošní příjmy státního rozpočtu jsou větší nežli loňské, a to o přes nemalé snížené daně z příjmu fyzických osob.  To je plus. Deficit je tak tažen rostoucími výdaji, i když došlo ke snížení investičních výdajů. Právě toto snížení lze vnímat jako mínus.

 

Deficit by neměl dále pokračovat po přímce, zmíněných 500 miliard by bylo s rezervou. To nastane v situaci, kdy deficit sníží své průměrné tempo růstu, které za prvních 7 měsíců činilo 40 miliard měsíčně.  Nejlepší je věřit, že k tomu skutečně dojde, že roční deficit bude o desítky miliard menší, nejlépe o 100 miliard.

 

Výsledek státního rozpočtu pro příští rok lze velmi těžko odhadovat. Můžeme si však býti jisti jednou věcí – deficitem. Tak či onak, zadluženost poroste a drahé kovy jsou v tomto případě ochranným nástrojem. Proč? Je to jednoduché – státní dluhy se nejlépe splácejí inflací. Po druhé světové válce to úspěšně použily Spojené státy s Velkou Británií. Mějte to na vědomí. Dost možná vláda uvažuje o tomtéž, pouze to nesmí říci nahlas.

 

 

Červencová inflace se díky pokračování jejích růstu dostal nad 2% cílovou úroveň Evropské centrální banky, což zároveň představuje téměř tříleté maximum. Hlavním tahounem jsou ceny energií, které dosáhly 14% růstu, zrychlení proti červnu je o 1,5 procentního bodu.

 

ECB nijak reagovat nebude, je to to, co sama ECB chtěla. Kdyby potřebu předem cítila, sotva by před měsícem informovala o změně vyhodnocovací metodiky pro velikost inflace. Dříve platilo „mírně pod úrovní dvou procent“ za posledních 12 měsíců. Nyní jde o 2% úroveň kalkulovanou jako několikaletý průměr. Díky velmi malé inflaci v loňském a předloňském roce je zde dostatečná rezerva pro krátkodobé zvýšení nad tuto úroveň.

 

Mírně upravuji dříve ukázané dva jednoduché příklady, první 3 hodnoty jsou roky 2018-2020:

 

• 1,8% +1,3% +0,7% +3%+3% splňuje 2% limit
• 1,8% +1,3% +0,7% +5%+6% by byla 3% hodnota

 

Prostory pro „vysněnou“ inflaci ECB tedy má.

 

 

Během prvního čtvrtletí letošního roku došlo ke skokovému zvýšení vládního dluhu o 6,3 procentního bodu z 37,8 % na 44,1 % HDP. Jedná se o druhé nejvyšší zvýšení zadluženosti měřené tímto způsobem. Průměr EU činí 2,4 procentního bodu, ale průměrná zadluženost je 92,9 %. Alespoň jeden pozitivní pohled. Důležité je následné vyjádření ministerstva financí:

 

„Vývoj českého vládního dluhu za první čtvrtletí podle Eurostatu odpovídá tomu, že jsme na ministerstvu financí výhodně předfinancovali všechny letošní splátky státního dluhu ve výši 165 mld. Kč. A to ještě před zahájením probíhajícího cyklu zvyšování úrokových sazeb ze strany České národní banky.

 

Předpokládáme, že celková výše zadlužení už ve zbytku roku neporoste, tedy že následující čtvrtletí budeme patřit k zemím s nejnižším či nulovým nárůstem dluhu. Potvrzují to i pozitivní data za druhého čtvrtletí, kdy došlo k mezičtvrtletnímu poklesu státního dluhu o 3,6 mld. Kč.“

 

Raději si půjčili dříve než později, nesnížení úrokových sazeb na čistou nulu jim muselo být jasné.

 

Očekávaná zadluženost na konci roku činí 44,8 % HDP. To znamená, že za první čtvrtletí bylo profinancováno 90 procent očekávaného zvýšení letošního zadlužení a o pomyslnou stříbrnou medaili pravděpodobně přijdeme, což je jedině dobře. Další růst zadluženosti je blokován shora – prvním je 55% „interní“ limit České republiky, druhým dočasně pozastavený 60% limit EU.  Vzhledem k 92procentnímu průměru zemí EU bude sotva obnoven za stávajících podmínek, pokud vůbec.

 

Tak či onak, zadluženost poroste a drahé kovy jsou v tomto případě ochranným nástrojem. Proč? Je to jednoduché – státní dluhy se nejlépe splácejí inflací. Po druhé světové více to úspěšně použily Spojené státy s Velkou Británií. Mějte to na vědomí. Dost možná vláda uvažuje o tomtéž, pouze to nesmí říci nahlas.

 

 

 

Před pár dny začaly letošní Olympijské hry a mě napadla jedna věc – jaká je cena olympijských medailí? Hodnota pro sportovce a samotná cena jsou dvě různé věci. O hodnotě pro sportovce nehodlám nijak diskutovat, to je zcela jiná úroveň. Zajímal mě ale obsah drahých kovů v jednotlivých medailích. V následující kalkulaci je počítáno s pátečními cenami komodit, ze kterých se skládají.

 

 

Zlatá medaile:

Páteční cena unce zlata činila 1802 dolarů, cena unce stříbra pak 25,2 dolarů za unci. Připomínám, že jedna trojská unce představuje 31,1 gramu.

Celková hmotnost medaile činí 556 gramů, z toho je 6 gramů zlata a 550 gramů stříbra. Medaile se tedy skládá z 0,19 unce zlata a 17,69 unce stříbra. Výsledná cena je 793 dolarů

 

 

Stříbrná medaile:

Stříbrná medaile je základ zlaté. Obsahuje 550 gramů stříbra a ve srovnání se zlatou pouze chybí 6 gramů zlata. Výsledná cena je 446 dolarů, což představuje 56 % ceny zlaté medaile.

 

 

Bronzová medaile:

Celková hmotnost činí 450 gramů, skládá se z mědi (podíl 95 %) a zinku (podíl 5 %). Jejich cena je uváděna za 1 libru a jedna libra se rovná 454 gramů.  Medaile tedy obsahuje 428 gramů (94 % libry) mědi a 22 gramů zinku (4,9 % libry).

Páteční cena mědi činila 4,3 dolaru za libru, zinku pak 1,3 dolaru. Výsledná cena tedy činí 4,1 dolaru.

 

 

Cena kovu obsaženého ve zlaté medaili je o 78 % větší nežli cena kovu ve stříbrné medaili. Následně cena kovu obsaženého ve stříbrné medaili je více než stonásobně větší nežli cena kovu v bronzové. Porovnání zlaté a bronzové medaile tedy vychází takřka na dvěstěnásobek.

 

 

 

Co se týče ETF pokrývajících stříbro, jsme svědky zajímavého vývoje. V pondělí proběhl mimořádný nákup největšího ETF (ticker SLV). V ten den byly nakoupeny ETF v objemu 7,2 milionu uncí. Zde by měl JP Morgan nakoupit 7,2 milionu uncí a požadovat fyzické dodání.

 

Přičteme-li ještě další páteční nákupy 7,8 milionu uncí, je zde dvoudenní mimořádná investice v celkové výši cca. 15 miliónu uncí, tedy 375 milionů dolarů. Tato metoda nákupu fyzického stříbra prostřednictvím ETF a poté vyžádání si dodání je využívána některými velkými investory.

 

Za pozornost stojí i skutečnost že zmíněných 15,2 milionu uncí je větších než 10,6 milionu, které za poslední čtyři týdny celkově nakoupily ETF na druhém až pátém místě. Investor nediversifikoval a věří JP Morgan, že mu investiční stříbro dodá. A pokud budeme v budoucnu svědky skokového poklesu tohoto ETF o 15 miliónu uncí, nebude to znamenat pokles zájmu invertorů o stříbro, ale pouze to, že investor si vybral fyzické stříbro.

 

Uvidíme, jak to zamává s ražebními prémii již tak problémově dostupného kovu. Stříbrné mince se zatím drží na přijatelné hodnotě, prémia slitků a cihel jsou ale velmi vysoko. A nevypadá to na nějakou blížící se stabilizaci trhu.

 

 

 

 

 

 

Americký US Mint před pár dny zveřejnil prodeje od začátku roku. V případě Silver Eagle se jedná o zvýšení prodejů přibližně o čtvrtinu, oproti loňskému roku. A to i přes to, že květnové prodeje realizované US Mint byly nulové. Důvodem nebylo zmizení poptávky, ale změna ražby.  Poprvé od svého uvedení na trh v roce 1986 dostaly nejznámější světové mince American Eagle aktualizovaný design označovaný jako Type 2. Děje se tak na počest 35. výročí existence těchto oblíbených ražeb. Při změně designu musela být ražba pozastavena (květem a červen) a zcela byla nastartována počátkem července.

 

Prodeje za první pololetí letošního roku činily 15,9 milionu, v loňském roce se jednalo o 12,6 milionu, což představuje růst o více než čtvrtinu. K růstu navíc došlo i přes pozastavení ražby. Rozdíl v druhém pololetí by proto měl vzrůst.

V případě zlata se jedná o zvýšení ražby z loňských 379 tisíc uncí za první pololetí na letošních 653 tisíc, tedy o téměř tři čtvrtiny.

 

Kumulované údaje vydané za měsíc budou mít výrazně větší vypovídací schopnost. Zde si troufám tvrdit, že je možné, že v jejich případě to může být klasická statistika – přesný součet nepřesných čísel. Zveřejněná čísla mohou být upravována směrem nahoru – poslední úpravy činily 2,8 miliónu uncí stříbra v červnu, s pravděpodobností blížící se 100 procentům se mluví o přidání 8 tisíc uncí zlata do prvního červencového týdne (zvýšení z 18 na 26 tisíc uncí).

 

Pokud další rozdíl skutečně bude (osobně tipuji že ano), čísla budou i nadále opravována směrem nahoru. Zveřejnit z důvodu bezpečnosti menší čísla je akceptovatelnější, než dopředu nadhodnocovat.

 

 

 

Česká republika a Spojené státy zveřejnily v úterý červnové inflace, dnes se zaměříme na domácí inflaci.

 

Naše inflace byla ve srovnání s květnovou o desetinu procenta menší. I tak byla větší nežli očekávaná, včetně predikce ČNB. Inflace je tažena rostoucími cenami pohonných hmot díky ceně ropy a očekávaným zvýšením cen v hotelech a restauracích. K tomu se přidalo zvýšení cen oblečení plus dovolených.

 

I po tomto snížení odhadu je inflace pořád blízko horní tříprocentní hranice. Na příštím zasedání ČNB s velmi vysokou pravděpodobností zvýší úrokové sazby a do konce roku ještě alespoň jednou.

 

Byla zmíněna cena ropy a v poslední době jsme svědky drastického růstu cen surovin a stavebních materiálů. Stavebním a dalším společnostem chybí skoro vše. Od papíru, přes dřevo až po cement nebo ocel. Zde nejsme výjimkou, jedná se o růst cen na globálních komoditních trzích. Tyto komodity sice nejsou přímou složkou inflace, ALE…

 

… v inflaci se projeví, řetězové reakci se nevyhneme. Jejich zpracovatelé si nemohou dovolit růst cen vstupních komodit nepromítnout do ceny výrobků. Jejich klienti to budou muset akceptovat. A zachovají se stejně – zvednout ceny svých výrobků. Celkově shrnuto – do inflace se to promítne, to je jisté. Vliv bude záviset i na chování společností – zda bude zvýšení přesně odpovídat zvýšení nákladů z důvodů zvýšení cen komodit, případně jakým směrem se bude lišit.

 

P.S.

Před opravdu velkou inflací nás ochraňuje její metodika –nemovitosti nejsou zboží a tak se jejich ceny se do ní nezahrnují. Místo toho se tomu říká býčí trh?