Archiv rubriky: Nezařazené

Poměru cen zlata a stříbra jsme se již několikrát věnovali, vzhledem k vývoji během posledního měsíce se nabízí zajímavý pohled na tento poměr. Před dvěma měsíci jsme psali, že je relativní klid. Na konci března poměr osciloval mezi 76-78. Od té doby došlo ke změně, která stojí za pozornost. Roční graf je názorný:

 

V druhé polovině dubna byla čistě proražena hranice 80, vrchol činí 87,5. Dvanáctiměsíčnímu maximu na této úrovni odolávalo opakovaně. Až nyní bylo zvýšeno, a to z 80,5 na 87,5, tedy o výrazných 9 %.  Z desetiletého pohledu je patrné, že tato úroveň není dlouhodobě udržitelná.

 

 

Nejdéle za posledních 10 let vydržela během roku 2020 po zahájení covidové krize. Jak je známo, zlato je v případě velké krize považováno za ochrannou investici. Při stávajícím vývoji je výrazný pokles ceny zlata málo pravděpodobný. Snížení poměru cen zlata a stříbra tedy znamená růstový potenciál pro cenu stříbra i při nezměněné ceně zlata. V případě, že by cena zlata rostla a tento poměr klesal, znamenalo by to rychlejší růst ceny stříbra. Potenciál je velmi zajímavý.

 

A pro případ nesnažení se trefit okamžik změny ceny připomínáme Stříbrné účty s nízkou volatilitou a upozorňujeme, že polovina jejich letošních nákupů již proběhla.

 

 

 

 

 

 

Evropská komise včera schválila, že od příštího roku se v Chorvatsku bude používat euro. Stane se dvacátou členskou zemí eurozóny. Poslední, co zbývá, je odsouhlasení všemi stávajícími členy eurozóny. Neumím si představit, že by nějaká země byla proti.

 

Chorvatsko splňuje všechna 4 základní kritéria – deficit státního rozpočtu a poměr státní zadluženosti s HDP, míry inflace, výše úrokových sazeb a kurzu kuny k euru.

 

Počínaje letošním zářím až do konce příštího roku budou ceny uváděny jak v kunách, tak i v eurech. Obchody budou akceptovat obě měny, kurz bude pevný. V České republice sice je možné v řadě obchodů také platit v eurech, kurz však není výhodný.

 

Z výše uvedených kritérií Česká republika nesplňuje míru inflace a stabilitu kurzu koruny. Ohledně zavedení eura v České republice pořádala ČNB 24. května debatu. Zdůrazněným výstupem je to, že je možné, že hlavními faktory pro případné přijetí eura nebudou jeho ekonomické výhody, o kterých se nejvíce mluví, ale neekonomické.

 

Pohled ČNB na sladění české ekonomiky s eurozónou provedenou v loňském roce je zde. Závěr ČNB je tento:

 

„Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je nutno konstatovat, že v současnosti nejsou známy všechny potenciální závazky, které budou do budoucna pro Českou republiku vyplývat v souvislosti s přijetím eura. Případné rozhodování o načasování vstupu do měnové unie je tak stále doprovázeno významnými nejistotami.“

 

Dále se ČNB natvrdo vyjádřila, že není možné určit, k jakým potenciálním změnám pravidel členství v eurozóně může dojít.

 

„Na jedné straně se ukazuje, že nástroje a pravidla, které měly zajistit hospodářskou koordinaci a fiskální disciplínu členských států, a tím stabilitu eurozóny, se dlouhodobě jeví jako nedostatečné. Nejsou totiž náležitě dodržovány, resp. jejich dodržování není vymáháno…“ „…Na straně druhé není s ohledem na rozdílné a často protichůdné postoje členských států v současnosti vůbec zřejmé, jak by konkrétně měla reforma společných pravidel či případná fiskální unie vypadat.“

 

Výstup je jednoznačný: zavedení eura v České republice není na rozdíl od Chorvatska na pořadu dne.

 

 

 

Nový guvernér ČNB A. Michl minulý týden prohlásil, že v rámci devizových rezerv bude ČNB držet minimálně 100 tun zlata (v dnešní době drží 11 tun).

 

Téměř přesně před dvěma lety se ke zlatu vyjádřil J. Rusnok. Tehdy oznámil, že nákupy budou pouze na pokrytí ražby zlatých pamětních mincí, ne k něčemu jinému.  Jako důvod uvedl, že z pohledu ČNB není zlato dostatečně likvidní a nepřináší pravidelně vyplácený výnos. Dodal, že žádná měna na světě není v dnešní době kryta zlatem a že cílovou úrovní je přibližně 8 tun. Aktuálních 11 tun je tedy více, než bylo plánováno před dvěma roky.

 

Uvedených 100 tun zlata je shodná s množstvím zlata v centrálních bankách Polska a Maďarska. Maďarsko loni na jaře nakoupilo 60 tun zlata za měsíc, Polsko bude nakupovat 100 tun v průběhu několika let. Stejnou politiku postupných nákupů použije i ČNB

 

Vyjádření A. Michla (akcie nebudeme komentovat).: „Tým řízení rezerv jsou profesionálové, mají zadání od bankovní rady, které skvěle plní. Chtěl bych jim dát nové zadání, o něco zvýšit očekávaný výnos z rezerv. K tomu je potřeba mít více akcií a více zlata. A to dělat postupně, krok za krokem, to je změna strategie na roky“…

 „A mít více zlata, z 11 tun na 100 a více tun. Opět postupně, během několika let. Zlato je dobré k diverzifikaci, má nulovou korelaci s akciemi…“

 

Vyjádřeno v uncích, se 100 tun rovná přibližně 3.215.000 uncí. U takovéto částky se přímo nabízí „zaokrouhlení“ na 3.250.000 uncí. Standardní investiční cihla představuje 400 uncí, vyšlo by z toho 8.125 cihel.

 

P.S.

O místě uložení zlatých rezerv nemluví, v návštěvnickém centru to asi nebude ?

 

 

ECB patří k centrálním bankám, které se o zpřísnění měnové politiky rozhodují nejdéle. Důvodem je velký rozdíl mezi makroekonomickými údaji různých zemí eurozóny. Dosud hledala zlatou střední cestu, silnější pozici získávají jestřábi.

 

Je to teprve měsíc a půl, co ECB v polovině dubna potvrdila, že by kvantitativní uvolňování ráda zastavila ve třetím čtvrtletí. Definitivní potvrzení je očekáváno na jednání guvernérů 9. června. O úrokových sazbách nemluvila.

 

O dva týdny později, na přelomu dubna a května ECB začala mluvit o tom, že bude možná zvyšovat úrokové sazby (naposledy je zvýšila v roce 2011). První krok byl, že možná již v létě. Průměrná inflace v eurozóně ve výši 7,4 % je donutila změnit názor ještě více. V pondělí Ch. Lagarde oznámila, že úrokové sazby by byly zvýšeny dvakrát po sobě. Nejen v létě, ale navíc následně v září (pokaždé samozřejmě o oblíbených 0,25 %), čímž by ECB zvýšila úrokovou sazbu na nulu.

 

Minimálně tři guvernéři centrálních bank eurozóny by zvýšili úrokové sazby ještě více. Oznámili to guvernéři centrálních bank Rakouska, Nizozemska a Lotyšska. Není to překvapivé. Všechny tři pobaltské země jsou 3 země eurozóny s největší inflací a Nizozemsko je čtvrté. Rakouská inflace je pod průměrem.

 

Počet holubů, kterým se to zdá přehnané, je stále dost. Zdá se, že zvýšení celkem o 0,50 % je pro některé takříkajíc na hraně. Uvidíme, co nám řeknou za dva týdny.

 

 

Až do konce května pro Vás máme připraveny zajímavé akce. Stačí objednat do úterý 31.5. do 23:59 přes náš eshop a o ostatní se již postaráme.

 

 

Co jsme pro vás připravili?

 

 

Doprava pro objednávky nad 5.000.- Kč: zcela zdarma

Pro všechny objednávky nad 5000,- Kč s  dodáním do ČR, resp. nad 400 EUR s dodáním na Slovensko je doprava zcela zdarma. Cena za dopravu bude automaticky vypočtena při zadávání objednávky.

 

 

 

Pro objednávky nad 10.000,- Kč: Monster Box na mince dle Vaší volby zdarma

Objednáte-li nad 10.000,- Kč (resp. 600 EUR), přidáme Vám zdarma Monster Box na stříbrné mince dle Vaší volby. Při objednávání stačí uvést příslušný kód do poznámky k objednávce.

 

Můžete volit z následujících možností:

• Box pro American Eagle – kód: CHCI BOX – ZELENÝ
• Box pro Maple Leaf – kód: CHCI BOX – ŽLUTÝ
• Box pro Philharmoniker – kód: CHCI BOX – ČERVENÝ
• Box pro Kangaroo: kód: CHCI BOX – MODRÝ

 

Nabídka platí pro prvních 50 zákazníků.

 

 

 

Pro objednávky nad 15.000,- Kč: kniha 6x o investování a tradingu jako dárek

 

 

Budete-li mít k výše uvedené nabídce jakékoliv dotazy, neváhejte se na nás s důvěrou obrátit.

 

 

 

V Japonsku byl v dubnu dodržen trend zvyšování míry inflace. Oznámená inflace ve výši 2,1 % po započtení čerstvých potravin činí 2,5 %. To představuje zdvojnásobení březnové.  V obou případech se jedná o sedmileté maximum. Pokud bude sedmileté maximu dosahující 3,7 % překonáno, ihned se jedná o maximum třicetileté.

Inflace je „překvapivě“ tažena podobnými položkami jako u nás. Elektrická energie o 21 %, plyn pro domácnosti 17,5 %. Potraviny nyní mají 4% inflaci, roční růst cen čerstvých potravin dosahuje 12,2 %. Inflaci brzdí cenová válka komunikačních služeb, ve srovnání s loňským rokem je zde pokles o 10,9 %.

 

Meziroční zvýšení velkoobchodních cen je na 10 %, což představuje čtyřicetileté maximum. A to i přes dotace obchodníků s benzínem a naftou.

 

Bank of Japan tvrdí, že zvýšení inflace je dočasné. Před rokem totéž tvrdila ČNB, ECB nebo Fed. Mimochodem, inflační cíl Bank of Japan je stejný jako všude jinde a činí 2 %. O zpřísnění měnové politiky BoJ zatím neuvažuje a není se čemu divit.

 

 

Podle člena Bankovní rady ČNB T. Holuba finanční trhy udělily A. Michlovi krátce po jmenování do funkce „žlutou“ kartu. Pohyb kurzu koruny minulý týden okomentoval: „Situace je jasná. Finanční trh, jakožto jakýsi nestranný rozhodčí, ukázal novému kapitánovi týmu žlutou kartu ještě dřív, než nastoupil na hřiště.“ Toto vyjádření je součástí rozhovoru T. Holuba a HN. Vybíráme některé body, rozhovor je k dispozici zde.

 

• Pohyb kurzu koruny dokazuje existenci korelace výše úrokových sazeb a kurzu koruny
• ČNB bude bránit korunu silněji, nežli dříve. A. Michl hlasoval pro měnové intervence (řečeno nepřímo). T. Holub pro ně hlasoval také.
• Oceňuje, že hlasování členů Bankovní rady nebylo ovlivněno tím, kdy jim končí mandáty.
• Potvrzuje obavu z inflačních očekávání, že by se lidé přestali divit, kdyby inflace pokračovala. (není se čemu divit, taková očekávání by s radostí naplnily i společnosti, které pod tlakem inflace nejsou)
• Zdůraznil, že zvýšení úrokových sazeb začíná mít efekt v boji proti inflaci rok až rok a půl. Cílové inflaci se snad přiblížíme koncem příštího roku
• Nebude tipovat, kdo budou další jmenovaní členové Bankovní rady
• Odmítl se vyjádřit k dotazu, jestli někdo z ČNB zvažuje odchod. (tipuji, že to někdo zvažuje, jinak by ten dotaz nebyl položen)

 

Nejbližší zasedání Bankovní rady je v červnu. Jsem zvědav, kam až budou úrokové sazby zvýšeny. Zvýšení o 0,75 % – 1,0 % by mě nepřekvapilo.

 

 

 

Ve středu byl A. Michl jmenován guvernérem ČNB. Reakce trhu byla téměř okamžitá – oslabení kurzu koruny. Oslabení měny jako reakce na oznámení o novém guvernérovi není standardní. Měsíční graf to ukazuje názorně.

 

Skokové oslabení koruny 6. května bylo způsobena informací, že novým guvernérem ČNB by měl být jmenován A. Michl. Následně se kurz koruny během pondělí a úterý stabilizoval. Okamžitě poté, co prezident M. Zeman jmenoval ve středu A. Michla, došlo ke skokovému oslabení koruny. Důvodem je nepříliš vysoká důvěra investorů v jeho postupy a názory. Bankovní rada se díky středečním oslabení koruny ve čtvrtek ráno sešla na mimořádném zasedání a začala intervenovat ve prospěch české koruny.

 

Intervence proti reakci trhu na jmenování jejího nového guvernéra je zajímavá. Kolik podobných kroků bude následovat ukáže čas. Za jejich počet neručí ČNB, ale aktuální míra inflace a investoři, kteří ji k tomu donutí. Čím méně jich bude, tím lépe, zejména do konce června. Oslabení koruny z důvodu jmenování guvernéra ČNB nebo nových členů Bankovní rady není ideálním důvodem.

 

 

 

Dubnová inflace ve výši 14,2 % představuje maximum od prosince 1993 a její růst bude ještě pokračovat. Růst od loňského jara je výmluvný a dosažení 15 % hranice lze považovat za jisté.

 

Pozn: čistě matematicky se 15 zaokrouhluje na 20. Věřím, že naše inflace se na 20 bude zaokrouhlovat pouze zdola. 

 

Vybírám pár bodů:

• Bydlení: elektřina +30,1 %, plyn + 44,2 %, tuhá paliva + 24,1 %, teplo a teplá voda + 17,5 %
• Potraviny: Mouka + 50,3 %, máslo + 31,6 %, mléko +31,3 %, cukr +25,5 %, chléb + 20,3 %, brambory +19,2 %, vejce +14,2 %, maso +11,0 % (tady jsem čekal více),
• Pohonné hmoty + 41,5 %, ceny automobilů + 13,8 %,
• Alkoholické nápoje brzdí inflaci. Pivo +2,0 %, víno beze změny, cena lihoviny poklesla o 4,1 %

 

Novým guvernérem ČNB byl opravdu jmenován A. Michl. Zásadní kroky proti zvýšeným úrokům neudělá, chvíli počká. Vzhledem k názorům dalších členů Bankovní rady může být červnové zvýšení úrokových sazeb větší, než by bylo s jiným guvernérem. Výsledkem bylo včerejší oslabení  o 1,4 % na 25,365 Kč za euro.

 

Z webu ČNB:

„Mohu vás ubezpečit, že ČNB zůstane i nadále konzervativní, budeme plně plnit cíle měnové a finanční stability, nic se na tom nezmění v příštích šesti letech,“ uvedl Aleš Michl během jmenovacího ceremoniálu. „Přepokládám, že navrhnu na prvním zasedání bankovní rady, které povedu v létě, stabilitu úrokových sazeb po určitou dobu, vyhodnotíme dopady dosavadní měnové politiky, vyhodnotíme nové indikátory přicházející z ekonomiky a po určité době se rozhodneme co dál,“ dodal.

 

 

Od července bude mít Bankovní rada nového člena. Jako pravděpodobný se jeví V. Dlouhý.

 

Ve čtvrtek jsme se věnovali zvýšení úrokových sazeb Fedem a slíbili, že se budeme věnovat i zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou.

 

Minulý čtvrtek proběhlo zasedání Bankovní rady ČNB, která všechny úrokové sazby (2T repo, diskontní a lombardní) zvýšila o 0,75 %. Stejně jako od podzimu loňského roku pro zvýšení úrokových sazeb hlasovalo 5 členů Bankovní tady a 2 členové je nechtěli zvyšovat.

Jedním z důvodů je oficiálně oznámené očekávání „téměř“ 15 % inflace v polovině roku a letošní inflaci ve výši 13 %. Výše inflace vyznívá ještě více při porovnání s inflací v rámci zemí OECD.

 

Ve svém čtvrtečním prohlášení bankovní rada již po několikáté za sebou uvedla, že se bojí ztráty ukotvenosti inflačních očekávání a že další zvýšení úrokových sazeb je možné. Ztráta ukotvenosti inflace, resp. očekávání její udržení se nad cílovými 2 % i v roce 2024, či dokonce i v dalších letech, by vedlo k posunu v chování společností i spotřebitelů.

 

Cituji:

Se základním scénářem jarní prognózy je konzistentní další strmý nárůst tržních úrokových sazeb do poloviny tohoto roku následovaný jejich postupným poklesem od letošního podzimu. V základním scénáři centrální banka nastavuje úrokové sazby za účelem plnění 2% cíle na standardním horizontu měnové politiky jednoho roku až roku a půl, tedy ve druhém a třetím čtvrtletí roku 2023…. Kurz koruny k euru ve druhém čtvrtletí zpevní k 24 korunám za euro v důsledku rozšíření úrokového diferenciálu vůči eurozóně. V příštím roce se dle prognózy bude pohybovat v širším intervalu mírně nad touto hodnotou.

 

Ve scénáři se vzdálenějším horizontem měnové politiky je trajektorie tržních úrokových sazeb oproti základnímu scénáři zejména v letošním roce nižší, přičemž sazby vystoupají na necelých 6 %. Kurz koruny je v důsledku podstatně méně rozšířeného úrokového diferenciálu slabší než v základním scénáři. Nižší úrokové sazby a slabší kurz vedou k vyšší inflaci. Inflace ale i v této simulaci klesne v příštím roce na jednociferné hodnoty, i když návrat k 2% cíli se odkládá až do roku 2024.

 

Dodáváme, že podle pátečních informací bude guvernérem ČNB jmenován člen Bankovní rady A. Michl. Je jedním z neoficiální čtveřice kandidátů, avšak jeho jmenování by bylo překvapením, nejvíce se hovořilo o V. Dlouhém.