Archiv rubriky: Nezařazené

Ve Velké Británii došlo v lednu k překvapivé nárůstu inflace, kdy míra inflace dosáhla 3 % oproti prosincové hodnotě 2,5 %.  Tento nárůst, který je nejvyšší za posledních deset měsíců, překonal očekávání analytiků i odhady Bank of England, kteří předpovídali míru inflace 2,8 %.

 

Inflace ve službách vzrostla na 5,0 % (z prosincových 4,4 %), což je klíčový ukazatel pro Bank of England. Ekonomové sic očekávali vyšší nárůst (5,2 %), ale i tak jde o signál přetrvávajících cenových tlaků. Hlavními faktory stojícími za tímto nárůstem byly zvýšené náklady na dopravu a nová daň na školné na soukromých školách. Jádrová inflace, která nezahrnuje ceny energií, potravin, alkoholu a tabáku, vzrostla na 3,7 % z prosincových 3,2 %, což odpovídá předpovědím analytiků.

 

Bank of England má stejně jako jiné centrální banky (vč. ČNB) inflační cíl 2 %. Guvernér Bank of England, Andrew Bailey, uvedl, že ačkoli inflace v současnosti roste, očekává se její zpomalení v průběhu roku. Nicméně upozornil na rizika spojená s rostoucími cenami energií a mzdovými tlaky (zvýšení daní pro zaměstnavatele a minimální mzdy, které vstupují v platnost v dubnu), což by mohlo udržovat inflaci nad cílovou úrovní 2 %.

 

Neočekávaný nárůst inflace snižuje pravděpodobnost brzkého snížení úrokových sazeb ze strany Bank of England. Investoři nyní odhadují pravděpodobnost snížení sazeb v březnu na 15 %, přičemž stále očekávají dvě snížení do konce roku.

 

 

Trvalo to necelé dva týdny, aby se cena zlata zvýšila o dalších 100 dolarů za unci.  Na začátku února 2025 zlato překonalo hranici 2 800 dolarů za unci, v minulém týdnu byla prolomena hranice 2 900 dolarů za unci, i když se nad ní cena ještě neudržela.

Klíčovým faktorem, který ovlivnil cenu zlata, bylo obnovení obchodního napětí mezi USA a jejich obchodními partnery. Dne 10. února 2025 americký prezident Donald Trump znovu zavedl 25% clo na dovoz oceli ze všech zemí a zvýšil cla na hliník z 10 % na 25 %. Zavedení cel vyvolalo ostré reakce ze strany postižených zemí. Kanadský premiér Justin Trudeau označil cla za „zcela neoprávněná“ a zdůraznil propojenost ekonomik USA a Kanady. Očekávala se také reakce Číny, což dále zvyšovalo geopolitické napětí.

 

Pokračovaní růstu ceny zlata očekává i Bank of America, která udržuje svou předpověď ceny na úrovni 3 000 dolarů za unci. Banka však také připouští, že tento cíl by mohl být jen další mezník v rámci mnohem většího růstu. Zlato již zaznamenalo silný začátek roku, nárůst přibližně o 11 %.

 

Michael Widmer, komoditní stratég Bank of America, vysvětluje, že dosavadní rally zlata byla způsobena především výjimečnými nákupy ze strany centrálních bank. Pro dosažení cílové ceny banky stačí pouze 1% nárůst globální investiční poptávky, zatímco 10% nárůst by mohl vyhnat ceny až na 3 500 dolarů za unci.

 

Klíčovým trhem k sledování je Čína, kde úřady nedávno spustily pilotní projekt umožňující čínským pojišťovnám investovat až 1 % svých aktiv do zlata. Potenciální příliv investic by mohl dosáhnout 25-28 miliard dolarů, což odpovídá přibližně 300 tunám zlata nebo 6,5 % ročního fyzického trhu.

 

Dalším zásadním faktorem, který článek zmiňuje, jsou obchodní omezení a obavy z nových tarifů, zejména v souvislosti s vyhláškami prezidenta Donalda Trumpa o možnosti zavedení 25% cla na dovoz ze zemí jako Kanada a Mexiko. Tato situace vyvolala chaos na trzích s EFP kontrakty, protože fyzická část transakce se obchodovala v Londýně, zatímco futures část byla oceňována na newyorském CME, kde jsou zahrnuta i cla.

 

Aby se zmírnily dopady zvýšených nákladů na dovoz a nejistoty spojené s tarify, banky začaly předem přesouvat zlato do newyorských skladů, což vedlo k prudkému nárůstu inventářů a zvýšení sazeb za pronájem fyzického zlata.

 

Třítisícová hranice nemusí být daleko.

 

Český statistický úřad (ČSÚ) včera zveřejnil lednovou míru inflace, která meziročně klesla z prosincových 3,0 % na 2,8 %, čímž se vrátila na úroveň října a listopadu 2024. Tento pokles znamená, že inflace opustila horní hranici 3% tolerančního pásma České národní banky (ČNB). Zpomalení růstu cen bylo nejvýraznější v oblasti bydlení, zatímco lednová meziměsíční inflace 1,3 % dosáhla nejnižší hodnoty od roku 2019.

Hlavním tahounem inflace zůstávají služby, jejichž ceny meziročně vzrostly o 4,7 % (prosincový nárůst činil 5,0 %). Ceny zboží se meziročně zvýšily o 1,7 %, stejně jako v prosinci.

 

Lednová inflace je o 0,3 % vyšší než prognóza ČNB, avšak jádrová inflace (2,5 %) je o 0,1 % nižší, než banka očekávala. ČNB ve svém komentáři uvedla, že zrychlení růstu imputovaného nájemného souvisí s oživením trhu nemovitostí, zatímco mírný pokles cen pohonných hmot odpovídá její předpovědi.

 

Jakub Matějů, náměstek ředitele pověřený řízením sekce měnové se vyjádřil tímto: „Oproti předchozímu měsíci vzrostly v lednu spotřebitelské ceny o 1,3 %. Míra tradičního přecenění na počátku roku byla celkově mírně vyšší, než předpokládala zimní prognóza. Podle ní inflace v jarních měsících zpomalí a bude se letos pohybovat horní polovině tolerančního pásma cíle ČNB. Tahounem inflace zůstanou i v následujících čtvrtletích zejména ceny potravin.“

 

Viceguvernérka ČNB, Eva Zamrazilová, mezi zveřejněním odhadu míry inflace a zveřejněním finálních čísel k vývoji úrokových sazeb o víkendu prohlásila: „Úrokové sazby bych snižovala velmi ráda rychleji, ale nedovolí mi to zodpovědnost k dlouhodobému vývoji inflace, kterou ještě pořád nevnímám jako 100% ukotvenou u 2% cíle, byť tam bude směřovat“.

 

Potenciál pro další snížení úroků zůstává zachován.

 

 

Na svém zasedání 6. února 2025 rozhodla bankovní rada ČNB o dalším snižování úrokových sazeb. Základní dvoutýdenní reposazba byla jednomyslně snížena z 4,0 % na 3,75 %, což představuje nejnižší úroveň za poslední tři roky. Diskontní a lombardní sazby byly rovněž sníženy o 0,25 %. Hlasování proběhlo jednomyslně.

Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) publikovaném ve dne zasedání bankovní rady dosáhla lednová meziroční inflace 2,8 % (prosincová činila 3,0 %).

 

Guvernér ČNB Aleš Michl přiznává, že i po snížení jsou stávající úrokové sazby nadále mírně restriktivní. Před slovo „restriktivní“ bylo přidáno slovo „mírně“. V prohlášení bankovní rady je výslovně uvedeno:

 

“S tím, jak se míra restrikce měnové politiky postupně uvolňuje a některá dlouhodobější proinflační rizika přetrvávají, ale bude bankovní rada k dalšímu případnému uvolnění měnové politiky přistupovat velmi opatrně. Je tedy možné, že měnová politika zůstane mírně restriktivní déle, než očekává základní scénář prognózy.”

 

Očekává se, že ČNB bude ve snižování úrokových sazeb pokračovat, i když by mohlo dojít ke zpomalení snižování sazeb na jednou za čtvrtletí.

 

ČNB zároveň zveřejnila novou makroekonomickou prognózu.

 

• HDP: Odhad růstu HDP pro rok 2024 byl snížen z 1,0 % na 0,9 %, pro rok 2025 z 2,4 % na 2,0 % a pro rok 2026 z 2,6 % na 2,4 %.
• Inflace: Odhad letošní inflace byl snížen z 2,6 % na 2,4 %, naopak odhad pro rok 2026 byl zvýšen z 2,1 % na 2,2 %.
• Kurz koruny: Pro rok 2025 byl odhad kurzu vůči euru upraven z 25,4 na 25,2 koruny za euro. Pro rok 2026 byl změněn z 25,5 na 25,4 koruny za euro.

 

Pokud ECB udrží tempo snižování sazeb a Fed převezme roli ČNB ve druhé polovině roku, česká ekonomika by z toho mohla těžit.

Rostoucí strach z ekonomické stagflace (kombinace stagnace a inflace) žene ceny zlata na rekordní hodnoty, uvedl Kelvin Wong, senior analytik společnosti OANDA. Wong ve své analýze tvrdí, že rostoucí výnosy amerických státních dluhopisů a eskalace obchodních válek vytvářejí prostředí, které investory motivuje k přesunu svých aktiv do zlata jako bezpečného útočiště.

 

Tento týden cena zlata prolétla hranicí 2 800 USD za unci, včera již byla na 2862 USD za unci, maximum bylo o téměř 20 dolarů výše. Zde je vývoj ceny zlata za posledních 5 dní, třídenní růst je téměř stodolarový.

 

Obchodní války a jejich důsledky

 

Prezident Trump svým zavedením „Trade War 2.0“ zvyšuje napětí na globálním trhu. Nové tarify na dovoz z Kanady, Mexika a Číny zahrnují 10% až 25% cla, přičemž Čína odpověděla vlastními sankcemi na americké zemědělské a energetické produkty. Čína také plánuje narušit klíčové dodavatelské řetězce minerálů důležitých pro americký průmysl, což může mít dalekosáhlé důsledky pro technologický a obranný sektor. Na rozdíl od první obchodní války mezi USA a Čínou, která začala v roce 2018, se nynější konflikt dotýká širšího okruhu obchodních partnerů USA, včetně Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje nebo zemí ASEAN závislých na exportu, jako je Vietnam a Malajsie. Pokud nedojde k dohodě, můžou přerůstající „odvetná opatření“ dále narušit globální obchod a prohloubit ekonomické problémy.

 

 

Dopady na inflaci a výnosy dluhopisů

 

Tyto obchodní konflikty a omezení již začínají vytvářet tlak na růst inflace. Výnosy z amerických dluhopisů, zejména 5letých a 10letých inflačně chráněných dluhopisů (breakeven rates), výrazně rostou a překračují dlouhodobý inflační cíl Fedu (2 %). Tato situace naznačuje, že riziko stagflace se stává stále pravděpodobnějším scénářem.

 

 

 

Evropská centrální banka (ECB) minulý čtvrtek oznámila další snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů. Jde o reakci na aktualizovaný výhled inflace a jádrovou inflaci. Klíčová depozitní sazba byla snížena na 2,75 %. Jde o další krok v postupném snižování sazeb, které ECB zahájila loni v červnu. Trhy očekávají, že banka bude v tomto trendu pokračovat i letos.

Prezidentka ECB Christine Lagarde je přesvědčena, že inflace v eurozóně se letos vrátí k cílovým 2 %. Ačkoli hospodářství eurozóny v současnosti stagnuje, ECB očekává, že dostupnější úvěry a rostoucí reálné mzdy by měly podpořit oživení. Varovala však před riziky plynoucími z mezinárodních obchodních konfliktů. Tyto obavy zesílily zejména kvůli hrozbám nového amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně zavedení rozsáhlých dovozních cel.

 

ECB tvrdí, že dezinflace se vyvíjí dobře a inflace se brzy ustálí na požadované úrovni. Snižování sazeb má pomoci zlevnit úvěry pro firmy i domácnosti. Přestože podmínky financování zůstávají stále přísné, banka věří, že se ekonomika eurozóny postupně zotaví, i když HDP eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku stagnovalo, což je pod očekáváním.

 

ECB si klade za cíl udržitelně stabilizovat inflaci na 2 % a při rozhodování se bude opírat o aktuální data a ekonomické ukazatele. Banka zároveň zdůrazňuje, že se nezavazuje k žádnému konkrétnímu pohybu úrokových sazeb, na vývoj bude pružně reagovat.

 

 

Americký Fed včera v souladu s očekáváním ponechal základní úrokovou sazbu beze změny v rozmezí 4,25 % až 4,5 %. Toto rozhodnutí představuje pauzu v sérii snižování úrokových sazeb, které Fed prováděl v posledních měsících a odráží jeho opatrný přístup k současné ekonomické situaci.

 

Dnešní rozhodnutí představuje významný odklon od nedávných kroků Fedu. V prosinci 2024 Fed pokračoval ve snižování úrokových sazeb o 0,25 % potřetí v řadě, přičemž v září je nečekaně snížil dokonce o půl procentního bodu.

 

Hlavním důvodem pro zachování stávajících sazeb je přetrvávající obava z inflace. Fed ve svém prohlášení uvedl, že inflace zůstává „poněkud zvýšená“. Fed je stále obezřetný ohledně cenových tlaků v ekonomice. Dalším faktorem ovlivňujícím rozhodnutí Fedu je uspokojivá míra nezaměstnanosti a nejistota ohledně dopadů ekonomických politik prezidenta Donalda Trumpa, zejména v oblasti cel a imigrace.

 

Fed odstranil část prohlášení, která říkala, že inflace udělala pokrok směrem ke dvouprocentnímu cíli centrální banky. To odpovídá opatrnějšímu tónu, který představitelé Fedu zaujímají ohledně výhledu inflace. Návrat ke snižování úroků je otázkou, možná až na podzim.

 

 

Globální investiční společnost Invesco představila seznam deseti scénářů, které jsou sice relativně nepravděpodobné, ale nelze je letos zcela vyloučit. Jde o scénáře s výrazně větší pravděpodobností než černé labutě od Saxo bank. Tyto scénáře jsou inspirovány Aristotelovou metodou zvažování alternativních možností a jsou zaměřeny na různé oblasti, jako je ekonomika, politika, technologie a společenské změny. Zde je jejich přehled:

 

Americká inflace měřená indexem spotřebitelských cen se v průběhu roku 2025 dostane na 4,0 %
I přes snahy centrálních bank o udržení inflace pod kontrolou by se inflace v USA mohla zvýšit na 4,0 %. Růst peněžní zásoby, vysoká jádrová inflace (nad 3,0 %) a rostoucí ceny energií by mohly být hlavními faktory. Pokles inflace cen nemovitostí se do indexu spotřebitelských cen promítne až ve druhé polovině roku 2025. Vyšší inflace by mohla zvýšit výnosy státních dluhopisů a snížit ceny mnoha aktiv.

 

Prezident Macron po nových volbách odstoupí
Prezident Emmanuel Macron by mohl být nucen odstoupit kvůli politickým zmatkům a parlamentní stagnaci. Po volbách v roce 2024, které vedly k patové situaci, Francie zažila dvě technokratické vlády. Nové volby by mohly proběhnout v září/říjnu 2025, a pokud by strana Marine Le Penové získala většinu, mohlo by to vést k dalším výzvám k Macronově odstoupení. Soudní rozhodnutí z března 2025 by navíc mohlo Le Penové zakázat výkon veřejných funkcí, což by situaci ještě zkomplikovalo.

 

Americký dolar v průběhu roku 2025 oslabí
Americký dolar v roce 2024 posílil, částečně díky vítězství Donalda Trumpa ve volbách. V roce 2025 by však mohl oslabit kvůli vysokému ocenění, špatným fundamentům a možnému posunu úrokových sazeb. Politické prostředí s novým prezidentem by mohlo být nevyzpytatelné, zejména pokud Trump bude tlačit na slabší dolar. Historicky dolar po Trumpově vítězství v roce 2016 oslabil, což by se mohlo opakovat.

 

Neshody v EU způsobí rozšiřování spreadů
Politika Donalda Trumpa by mohla vyvolat neshody v EU, zejména v otázce Ukrajiny. Pokud by USA vnutily Ukrajině „mír“ výhodný pro Rusko, mohlo by to rozdělit EU. Některé země, jako Maďarsko, Slovensko a Česko, by se mohly přidat na stranu USA, což by oslabilo jednotu EU. To by mohlo vést k růstu výnosových spreadů periferních zemí EU oproti Německu.

 

Americké akcie mají horší výkonnost než globální indexy
Americké akcie v roce 2024 zažily silný růst, ale v roce 2025 by mohly zaostávat kvůli vysokému ocenění (PE poměr 41,1 oproti historickému průměru 26,7). Očekávané snížení korporátních daní a obchodní války by nemusely stačit k udržení růstu. Rostoucí výnosy státních dluhopisů a nevyzpytatelná politika by mohly poškodit americké akcie, zatímco globální trhy by mohly těžit z oživení ekonomiky.

 

Turecké státní dluhopisy překonávají globální indexy
Turecké státní dluhopisy byly v roce 2024 nejvýkonnějším trhem, a to i přes vysoké výnosy (27 % u desetiletých dluhopisů). Inflace v Turecku klesá (z 75 % v květnu 2024 na 44 % v prosinci), a lira je reálně levná. Hlavním rizikem zůstává znehodnocení měny, ale výhled pro turecké dluhopisy zůstává pozitivní.

 

Cena emisních povolenek v EU přesáhne 90 eur za tunu uhlíkových emisí
Cena emisních povolenek v EU by mohla vzrůst nad 90 eur za tunu díky snížení nabídky povolenek (tempo snižování se zdvojnásobilo na 4,3 % ročně) a očekávanému oživení globálního růstu. Ekonomiky EU byly v posledních letech slabé, což snížilo poptávku po povolenkách, ale oživení by mohlo cenu opět posunout nahoru.

 

Keňské akcie překonávají hlavní indexy
Keňské akcie mají atraktivní ocenění (P/E 6,3 a dividendový výnos 7,8 %) a v roce 2024 zaznamenaly růst o 34 %. Očekává se, že v roce 2025 porostou zisky i dividendy. Keňský šilink byl v roce 2024 nejsilnější měnou, což podporuje pozitivní výhled pro keňský akciový trh.

 

Bitcoin spadne pod 50 000 dolarů
Bitcoin v roce 2024 výrazně posílil (o 120 %), ale jeho cena by mohla v roce 2025 klesnout pod 50 000 USD. Pokud byl vrchol v prosinci 2024 (108 250 USD), pak by podle historických vzorců mohl následovat rychlý pokles. Bitcoin prochází cykly mánií, a tento cyklus by mohl skončit výrazným poklesem.

 

Evropa vyhrává Ryder Cup na půdě USA (pobavil mě nejvíc)
Evropský tým by mohl vyhrát Ryder Cup v září 2025 na hřišti Bethpage Black Course v New Yorku. I přes dominanci USA v posledních letech má Evropa silný týmový duch a motivaci. Platby hráčům USA by mohly evropské hráče ještě více motivovat k vítězství.

 

 

Bývalý guvernér švýcarské centrální banky a současný viceprezident společnosti Blackrock Philipp Hildebrand před pár dny označil přetrvávající inflaci za největší riziko pro globální ekonomiku v letošním roce. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vysvětlil pro Bloomberg, že několik faktorů, včetně stárnoucí populace, technologického vývoje a nestabilní geopolitické situace, pravděpodobně povede k dalšímu růstu cen.

 

I když inflace po pandemii výrazně klesla, Hildebrand varuje, že pokles nemusí být definitivní. Upozorňuje zejména na riziko spojené s možností, že se inflace, podobně jako v první polovině 70. let minulého století, ukáže jako mnohem odolnější, než se původně předpokládalo. Spolu s možným nárůstem obchodního napětí již Fed začíná být jestřábem. Hildebrand dokonce naznačil, že k jejich snížení nemusí vůbec dojít. Podobný názor začínají mít i velké americké banky.

 

Na rozdíl od předchozích desetiletí, kdy převládalo ekonomické uvolňování a relativně jednoduché snižovaní míry inflace je nyní situace jiná. Zvláště znepokojivá je situace v Evropě, která podle Hildebranda zaostává v digitalizaci a energetice, přičemž čelí vážným problémům s konkurenceschopností. Evropa má co dělat.

 

A pokud inflace nebude klesat, podpoří to poptávku po investičním zlatu.

 

V prosinci 2024 dosáhla roční míra inflace v eurozóně 2,4 %, což je nárůst oproti 2,2 % v listopadu. O rok dříve byla inflace 2,9 %. V Evropské unii byla roční inflace v prosinci 2,7 %, což je také zvýšení z 2,5 % v listopadu, zatímco před rokem činila 3,4 %. Tyto údaje zveřejnil Eurostat, statistický úřad Evropské unie. V obou případech jde o nejvyšší inflaci od července loňského roku.

 

Ve srovnání s listopadem 2024 klesla roční inflace v sedmi členských státech, zůstala stabilní v jednom a vzrostla v devatenácti. Přehled po zemích je zde:

 

Nejnižší roční míry inflace byly zaznamenány v Irsku (1,0 %), Itálii (1,4 %), Lucembursku, Finsku a Švédsku (všechna 1,6 %). Naopak nejvyšší roční míry inflace byly v Rumunsku (5,5 %), Maďarsku (4,8 %) a Chorvatsku (4,5 %). Zlatou medaili za nejvyšší inflaci v rámci eurozóny předala Belgie Chorvatsku.

 

V prosinci 2024 měl největší podíl na roční inflaci eurozóny sektor služeb (+1,78 procentního bodu), následovaný potravinami, alkoholem a tabákem (+0,51 pb), neenergetickými průmyslovými výrobky (+0,13 pb) a energií (+0,01 pb).