Archiv rubriky: Nezařazené

Česká koruna je vůči euru nejsilnější od července 2008, včera se dostala již pod 23,40 koruny za euro. Silnější, než včera, byla pouze v osmi dnech v červenci 2008. Nejsilnější byla 21. července při kurzu 22,97 koruny za euro. To byl jediný den, kdy se kurz dostal pod 23 korun za euro. Toto je její graf ve 3. čtvrtletí 2008:

https://www.cnb.cz/cs/financni-trhy/devizovy-trh/kurzy-devizoveho-trhu/kurzy-devizoveho-trhu/grafy_form.html?mena=EUR

 

Rychlé oslabení po prolomení hranice 23 korun za euro bylo tehdy výsledkem devizové intervence ČNB směrem k oslabení české koruny.

 

Ve srovnání s vývojem v minulém roce ČNB nepotřebuje provádět žádné devizové intervence, ve srovnání s rokem 2008 byly opačným směrem. Loni v létě ČNB svými intervencemi bránila přiblížení kurzu koruny k hodnotě 25 korun za euro. Od podzimu již intervence nebyly použity a koruna je zejména díky letošnímu vývoji téměř o 1,3 koruny za euro silnější, než byla loni v létě.

 

Kurzu koruny pomáhá řada věcí, a to i celková náladou na globálních trzích. Je šestou proti euru nejvíce posilující měnou v letošním roce. Bankovní rada ČNB tento vývoj vnímá jako pozitivní, protože zlevňuje importované zboží, či komodity a tlačí inflaci dolů.

V případě posílení pod 22,97 koruny za euro by byly komentáře z Bankovní rady velmi zajímavé a trhem by mohly silně zamávat.

 

 

Ve Spojených státech dochází každé dva roky ke změně váhy některých skupin při výpočtu míry inflace. Položek je přibližně 330 (v České republice více než 800) pokrývajících životní náklady a změny jsou prováděny podle rozsahu používání a tedy jejich významu. Oblíbená „změna ceny lokomotiv“ tam není.

 

Váha zboží, jehož cena se výrazně zvýšila, výsledkem čehož dojde ke snížení poptávky po něm, klesne. Další pokračování růstu ceny se bude do míry inflace promítat méně. Naopak, jestliže díky snižování se ceny nějakého zboží bude delší době klesat (nemám na mysli týdenní akce v maloobchodu), poptávka po něm vzroste a tím i míra zastoupení při výpočtu inflace.

 

Ve Spojených státech došlo při lednové reklasifikaci k několika zajímavým změnám. Zvýšila se váha koupených potravin a zároveň došlo ke snížení váhy cen v restauracích, hromadných jídelnách typu školní jídelny, firemních kantýnách apod.

 

V případě automobilů došlo ke zvýšení váhy nových automobilů a snížení váhy ojetých. Důvodem byl raketový růst cen ojetých automobilů v roce 2021 a následný pokles zájmu o ně. U nových automobilů se do vývoje promítlo silně omezení výroby v letech 2020 a 2021. Růst jejich prodejů od druhé poloviny roku 2021 do loňského podzimu vedl ke zvýšení váhy jejich cen.

 

Díky cenám pohonných hmot došlo ke snaze je uspořit, klesla poptávka a výsledkem je snížení jejich váhy při výpočtu inflace v letošním roce. Paralelně s tím došlo po zvýšení domácích rekonstrukcí ke zvýšení váhy ceny nábytku.

 

Nejzajímavější by byly míry inflace spočítané podle obou košů současně, k tomu bohužel nedojde.

 

Vážení klienti,

 

rádi bychom Vás informovali, že březnový nákup na Stříbrné účty proběhne zcela mimořádně o den dříve než obvykle, tj. již 28. 2. 2023 (namísto obvyklého prvního pracovního dne v novém měsíci, tj. 1. 3.).

Důvodem pro tento krok je technologická aktualizace IT systémů eshopu i Stříbrných účtů, která je naplánována na noc mezi 28. 2. – 1. 3. 2023, s možným přesahem do dopoledních hodin.

 

Při zasílání vkladů na Stříbrný účet proto případně upravte Váš příkaz tak, aby prostředky dorazily na účet nejpozději dne 27. 2. 2023 včetně. V případě pozdějšího připsání nedokážeme garantovat včasné přiřazení a úspěšný nákup kovu.

 

Děkujeme za pochopení.

 

 

Včera Fed zveřejnil Minutes z prvního letošního zasedání, na kterém zvýšil úrokové sazby o 0,25 %.

 

Cílová 2% inflace platí, Fed si je důrazně vědom, že návrat na tuto úroveň bude trvat, dokonce uvedl až rok 2025.

 

Opět uvedl, že to, když zpomaluje zvyšování úrokových sazeb, neznamená, že je nezvýší na stejnou úroveň. Naopak, cílová (oficiálně neoznámená) úroveň úrokových sazeb se plynule zvyšuje, pouze to zabere více času.  Pravděpodobnost zvyšování úrokových sazeb v březnu, květnu a červnu trh výrazně zvýšil. Pravděpodobnost zahájení snižování úrokových sazeb v druhé polovině letošního roku se výrazně snížila. Pomalejší vývoj zmenší reakce trhu, což zmenšuje riziko.

 

Fed si je vědom částečného provázání na růst mezd a jejich vývoj ovlivní i rozhodování Fedu. O tom, že by růst mezd byl podpůrným faktorem pro růst inflace, mluví i členové Bankovní rady ČNB.

 

QT zatím bude pokračovat, ale peněžní trh bude pečlivě monitorován, ať už se neočekávaně změní cokoliv, v případě potřeby podnikne potřebné kroky.

 

Co se týká trhů, věnoval se i akciím a rezidenčním a komerčním nemovitostem. Riziko většího poklesu cen jak akcií, tak nemovitostí vnímá jako nemalé. Drahým kovům se nevěnoval.

 

 

Stálo by to za zvážení, ale nejspíše to neudělá. Téměř všechny centrální banky mluvící o cílové inflaci ji mají ve výši 2 procent. A to jak Fed, tak i Evropská centrální banka. Tyto centrální banky se před pár lety pojistily, že se má jednat o střednědobý průměr. Česká národní banka je jednou z mála, která ji nemá přímo 2 %, ale má pásmo, v případě ČNB jde 1 % – 3% a inflaci 2 % považuje za ideální.

 

El-Erian, bývalý ředitel společnosti PIMCO, která spravuje největší podílové fondy zaměřené na dluhopisy, se k inflaci vyjádřil minulý týden. Podle něj cílová 2% inflace ztratila smysl. Návrat inflace k této úrovni je podle něj možná jen v případě silného propadu ekonomiky. Hodnota by měla být výšena na 3 % – 4 %. Mimochodem, zmíněná 4 % byla cílem stanoveným centrální bankou Nového Zélandu v 90. letech minulého století. Novozélandská centrální banka je autorem této metody.

 

Zároveň připustil, že z pozice Fedu je změna cílové inflace nepravděpodobná. Bylo by to vnímáno jako přiznání drtivé porážky. To je to poslední, co by Fed nyní připustil. Je lepší mít skutečnou inflaci o 1 procentní bod nad cílovou než cílovou inflaci zvýšit.

 

 

Zpomalení valorizací je jedna z nejdůležitějších připravovaných změn v ekonomice. Stávající valorizace důchodů je definována jako míra inflace plus polovina růstu reálných mezd. Bylo to postaveno na obvyklý vývoj ekonomiky, což není aktuální situace.

 

Novou variantou je dočasné zvyšování důchodů o dvě třetiny míry inflace. Tato změna by však ovlivnila nejen důchody v předem definovaném časovém úseku, ale i všechny následující, protože by byly navázány na menší částku.

 

Informace to je jasná – pro zabezpečení se do důchodu jsou potřeba vlastní finanční prostředky, pokud je to možné. A drahé kovy jsou jednou ze zajímavých možností.

 

P. S.

O zvyšování věku odchodu do důchodu není nutné pochybovat, dojde k němu. Plátců do důchodového systému bude čím dál méně, naopak přibývá těch, kteří čerpají, či z něj budou čerpat. Nutno podotknout, Česká republika není žádnou výjimkou. Ve stejné situaci jsou prakticky všechny země EU.

 

V pátek byla zveřejněna lednová inflace v České republice dosahující 17,5 % Ve srovnání s prosincem (15,8 %) je vyšší. Dobré je, že se nejedná o překvapení a reakce nebudou mimořádné. Vývoj je názorně zde:

 

Zde je shrnující citát z webu Českého statistického úřadu:

 

„Spotřebitelské ceny vzrostly v lednu oproti prosinci o 6,0 % a meziročně o 17,5 %. Tento růst byl významně ovlivněn ukončením Úsporného tarifu pro domácnosti ve formě příspěvku na energie. Ceny elektřiny meziročně vzrostly o 36,4 %, zemního plynu o 87 %, vodného o 16,3 %, stočného o 30,3 % a tepla a teplé vody o 44,7 %,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

https://www.czso.cz/csu/czso/cri/indexy-spotrebitelskych-cen-inflace-leden-2023

 

Z dalších informací vybíráme:

 

• Zboží: +20,8 %, služby +12,2 %. Rozdíl mezi růstem cen zboží a služeb na rekordní úroveň  8,6 procentního bodu.
• Pokračuje zpomalení růstu imputovaného nájemného, činí 9,1 %, klasické nájemné se zvýšilo o 6,1 %.
• Potraviny: cukr +84,7 %, vejce + 85 %, mouka + 44,2 %, polotučné trvanlivé mléko + 39,5 %, rýže +35,1 %,
• Stravovací služby + 23,8 %, ubytovací služby + 19,9 %

 

Dosažená inflace je o 0,1 procentního bodu nižší, než v zimní prognóze ČNB. Jedná se přijatelný výsledek, protože obecně je lednová inflace vnímána jako důležitější než prosincová a nevychýlila se od odhadu ČNB.

 

Podle Luboše Komárka, náměstka ředitele sekce měnové ČNB:

„Zimní prognóza očekává, že zrychlení cenového růstu počátkem letošního roku je přechodné a souvisí zejména s výrazným zrychlením růstu regulovaných cen. Inflace začne následně rychle klesat a ve druhé polovině letošního roku se sníží na jednociferné hodnoty. Tržní složky inflace zvolní vlivem snižujících se nákladových tlaků ze zahraničí i z domácí ekonomiky. Současně dojde k postupné korekci aktuálně kulminujících ziskových marží domácích výrobců, obchodníků a poskytovatelů služeb. Začátkem roku 2024 se celková i měnověpolitická inflace sníží do blízkosti 2% cíle ČNB, kde setrvá do konce prognostického horizontu. K tomu přispěje i zpřísněná měnová politika.“

 

Obecně je očekáváno zmírnění inflace již v únoru. Uvidíme za měsíc.

 

V úterním vystoupení  v Ekonomickém klubu ve Washingtonu J. Powell řekl, že v případě, že inflace přestane klesat, Fed bude reagovat. Trhy zatím očekávají poslední zvýšení na příštím březnovém zasedání a zahájení snižování ještě letos. Může to však dopadnout jinak.

 

Fed ale může zvýšit úroky výše, než dosud plánuje a trh očekává. Nejspíše nezrychlí jejich zvyšování, to ale potrvá déle. Tomuto kroku může pomoci i nízká míra nezaměstnanosti ukazující silnější ekonomiku a Fed to využije.

 

Pokles inflace k 2% cílové úrovni očekává až během příštího roku, a to přesto, že s jejím výrazným poklesem počítá již letos. Stejný termín dosažení 2% úrovně oznámila minulý týden Bankovní rada České národní banky.

 

Debata guvernéra J. Powella s ministryní financí J. Yellen (předchůdkyní J. Powella v čele Fedu) bude zajímavé sledovat. Napoví hodně.

 

 

Minulý týden proběhlo první letošní zasedání Bankovní rady České národní banky, úrokové sazby zůstaly v souladu se všemi odhady beze změny. Hlasování (naposledy v tomto složení) skončilo obvyklým poměrem 5:2, dva členové hlasovali pro jejich zvýšení o 0,50 %. S téměř 100% jistotou lze říci, že i nové složení Bankovní rady by hlasovalo pro ponechání úrokových sazeb beze změny.

Po čtvrtečním jednání Bankovní rada zároveň zveřejnila novou makroekonomickou prognózu.

Největší změna ve srovnání s podzimní prognózou se týká míry inflace, její prognóza byla zvýšena z 9,1 % na 10, 8 %.  Odhad kurzu koruny vůči euru byl posílen o 30 haléřů. Česká národní banka stále nevylučuje možnost zvýšení úrokových sazeb. Důležitá bude lednová míra inflace, která bude zveřejněna 10. února.

 

„Bankovní rada vyčká na další data, která vyhodnotí. Na příštím zasedání rozhodne, zda sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší. Bankovní rada je stále připravena zvýšit měnověpolitické sazby, zejména pokud vzroste riziko poptávkové inflace. Bankovní rada konstatuje, že podmínkou dlouhodobé cenové stability jsou rovněž umírněné požadavky ve mzdových vyjednáváních a zodpovědná rozpočtová politika…“

 

Na závěr vyjádření opakovaně jako po minulých zasedáních:

 

„Bankovní rada ujišťuje veřejnost, že kroky ČNB budou dostatečné k obnovení cenové stability v souladu se zákonným mandátem. Bankovní rada je zároveň připravena adekvátně reagovat na případné naplnění rizik prognózy.“

 

 

Na středečním zasedání Fed jednomyslně zvýšil v souladu se všemi očekáváními úrokové sazby o 0,25 % na 4,50 % – 4,75 %. Od června loňského roku až do listopadu zvyšoval úrokové sazby na každém zasedání o 0,75 %.  V prosinci je zvýšil pouze o 0,50 %, nyní ještě méně. Díky od léta klesající inflaci si zpomalení zvyšování úrokových sazeb může již dovolit.

 

Jedná se o další zpomalení zvyšování úrokových sazeb, ale ne ukončení zvyšování. Z prohlášení Fedu vyplývá, že je zatím plánuje dále zvyšovat, ale ne výrazně. Dosažení 5% hranice na březnovém zasedání je téměř jisté.

 

Při následném rozhodování v květnu budou hlavním kritériem opět tvrdá data. Debatou bude, zda podle v té době dostupných dat ukončit zvyšování úrokových sazeb nebo ne.

 

Dnes zasedá Bankovní rada ČNB, vedení Evropské centrální banky i Bank of England. Kromě ČNB by nezvýšení úrokových sazeb bylo velkým překvapením.

 

V reakci na to dolar oslabil a cena zlata reagovala růstem.