Archiv rubriky: Nezařazené

Rada guvernérů ECB minulý týden rozhodla snížit hlavní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu. Jde o první snížení úrokových sazeb za poledních 5 let, přišlo v době poklesu inflace v eurozóně a mírného zvýšení očekávaného ekonomického růstu.

 

Odhady ukazují, že letošní celková inflace bude průměrně 2,5 %, v příštím roce klesne na 2,2 % a v roce 2026 se sníží na 1,9 %, tedy pod cílovou hranici 2 %. Jádrová inflace je letos odhadována na 2,8 %, v letech 2025 a 2026 na 2 %. Tento krok má podpořit ekonomický růst v eurozóně, který by měl pomalu narůstat, letos na 0,9 %, v roce 2025 na 1,4 % a v roce 2026 na 1,6 %.

 

Prezidentka ECB Christine Lagardeová ujistila, že díky současné restriktivní měnové politice se očekává střednědobá stabilizace inflace na cílových 2 %. Na tiskové konferenci opakovaně zdůraznila, že ECB bude nadále pečlivě sledovat ekonomická data a je připravena upravit své nástroje k dosažení inflace na 2 %.

Kanadská centrální banka (Bank of Canada, BoC) snížila svou základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů na 4,75 %, což z ní činí první centrální banku ze skupiny G7, která zahájila snižování úrokových sazeb. Trhy očekávané snížení přišlo po téměř roce od posledního zvýšení sazeb v červenci 2023.

 

Guvernér Tiff Macklem a jeho tým snížením sazeb signalizovali možnou další měnové uvolňování v nadcházejících měsících, nutnou podmínkou je vývoj inflace, na jejíž úroveň mohou mít vliv různé faktory, jako je globální napětí, ceny bydlení a růst mezd.

 

Tento krok je reakcí na ekonomické výzvy, kterým Kanada čelí, včetně potřeby stimulovat růst a bojovat s přetrvávajícími ekonomickými problémy. Rozhodnutí BoC je také pozorně sledováno ostatními centrálními bankami ve světě, které mohou následovat podobný trend v závislosti na vlastních ekonomických podmínkách.

 

Ekonomové předpokládají, že další snížení by mohlo přijít již v červenci, kdy by sazba mohla klesnout o dalších 0,25 % na 4,50 %

 

 

P. S.

Odpoledne zasedá ECB.

 

 

 

V květnu se meziroční inflace v zemích eurozóny zvýšila z dubnových 2,4 % na 2,6 %, což je stejná hodnota jako v únoru. Tento nárůst byl způsoben hlavně růstem cen služeb a energií. Nejvyšší meziroční inflace byla zaznamenána u služeb (4,1 % v květnu oproti 3,7 % v dubnu), následovaly potraviny, alkohol a tabák (2,6 % oproti 2,8 % v dubnu), neenergetické průmyslové zboží (0,8 % oproti 0,9 % v dubnu) a energie (0,3 % oproti -0,6 % v dubnu).

Skupina zemí s vysokou inflací se v květnu nezměnila. Belgie a Chorvatsko ji stále mají nad 4 procenty, a to s hodnotami 4,9 % a 4,3 %. Do skupiny zemí s inflací do 1,0 % se opět zařadilo Lotyšsko (dokonce na první místo s inflací pouhých 0,2 %). Zbývající trojice zemí zůstala beze změny – Finsko s inflací 0,5 % a Litva s Itálií na 0,8 %. Žádná země z této skupiny nevypadla.

 

Ve čtvrtek 6. června zasedne vedení ECB, které plánuje snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů. Uvidíme, jestli kvůli této inflaci překvapí nebo ne.

Německá ekonomika, největší v Evropě a důležitá pro české firmy, prochází komplikovaným obdobím. Vláda odhaduje růst HDP v tomto roce pouze o 0,3 procenta (loni bylo pokles o 0,2 %), přičemž výraznější oživení se očekává až v příštím roce. Inflace v Německu je pro Českou republiku důležitá.

 

V květnu podle odhadu došlo v Německu podle jejich metodiky ke zrychlení míry inflace z dubnových 2,2 % na květnových 2,4 procenta. Podle metodiky Eurostatu se inflace v Německu zvýšila z dubnových 2,4 % na květnových 2,8 % a jádrová inflace (inflace bez ceny potravin a energií), zůstala ve výši 3,0 %.

 

Zajímavým jevem je, že růst cen potravin byl s nárůstem o 0,6 procenta podstatně nižší než celkový růst cen. Naopak ceny služeb vzrostly o 3,9 procenta ve srovnání s květnem předchozího roku.

 

Zítra bude zveřejněn odhad květnové míry inflace v zemích eurozóny a příští týden zasedá ECB. Uvidíme, jak to dopadne.

 

 

Předminulý pátek cena stříbra prolétla hranicí 30 dolarů za unci, aniž by se zastavila a zavřela obchodování nad 31,5 dolaru za unci a nad 30 dolarovou hranici se cena stříbra dostala poprvé od února 2013 a celý minulý týden se nad ní udržela.

 

Jak jsem slíbil, podíváme se na vývoj poměru ceny zlata a stříbra. Zde dávám pod sebe dva roční grafy o vývoji poměru ceny zlata a stříbra. Rozdíl mezi nimi jsou přesně 4 týdny (28. dubna a 26. května). Tento je k 26. dubnu…

… a tento k 26. květnu.

Ke snižování poměru docházelo od počátku května, poměr se snížil z 87,0 na pátečních 76,7. Během minulého týdne bylo vytvořeno roční minimum 75,61 a dvouleté minimum 75,30 stále není daleko.

 

Vypadá to, že bude probíhat postupné snižování dvanáctiměsíčního průměru poměru ceny zlata a stříbra.  To neznamená, že se poměr nemůže zvýšit, podmínkou pro skokové zvýšení blízko k úrovni na počátku letošního roku by bylo podmíněno příletem minimálně šedivé labutě.

 

 

Zápis z jednání Fedu na přelomu dubna a května odhalil ochotu několika členů dále v případě neklesající inflace zvýšit úrokové sazby. Podle nich současné finanční podmínky mohou být příliš mírné a potenciálně nedostatečné v boji s inflací. Přestože je měnová politika vnímána jako restriktivní, nejsou si jisti, jestli je restriktivní dostatečně.

 

Zápis také zdůrazňuje potenciál růstu i poklesu ekonomiky. Na pozitivní straně několik účastníků poznamenalo, že zvýšená efektivita a technologické inovace by mohly trvale zvýšit růst produktivity. To by potenciálně mohlo umožnit rychlejší růst ekonomiky bez zvýšení inflace. Byla však zaznamenána i rizika zhoršení ekonomické aktivity, včetně zpomalení hospodářského růstu v Číně, zhoršení situace na trzích komerčních nemovitostí v USA nebo prudkého zpřísnění finančních podmínek.

 

Snižování inflace bude pravděpodobně trvat déle, než se dříve předpokládalo (pořád je to překvapuje…). Téměř všichni účastníci podpořili rozhodnutí začít zpomalovat tempo poklesu objemu Fedem držených cenných papírů, přičemž několik z nich naznačilo, že by mohli podpořit pokračování současného tempa.

 

Co se týče finanční stability, účastníci upozornili na slabá místa ve finančním systému, která si zaslouží monitorování. Zaměstnanci nadále označovali zranitelnost finančního systému za akceptovatelnou, ale zároveň zvýšili hodnocení zranitelnosti v oblasti ocenění aktiv.

 

 

Cena stříbra v pátek vzrostla o více než 2 dolary za unci, v rámci toho prolétla hranicí 30 dolarů za unci aniž by se zastavila a zavřela obchodování na 31,58 dolaru za unci. Nad 30 dolarovou hranic se cena stříbra dostala poprvé od února 2013.

 

Na jedné straně se investoři opět obracejí ke stříbru jako k zajištění proti ekonomické nejistotě a devalvaci měny, podobně jako to tradičně dělají se zlatem. Makroekonomické údaje ze Spojených států byly hlavním impulsem.

 

Na straně druhé těžba stříbra nestačí držet krok s rostoucí neinvestiční poptávkou – jde o  zvýšené průmyslové využití, zejména při výrobě elektroniky a technologií pro obnovitelné zdroje, kde je stříbro důležitou součástí solárních panelů.

 

Z krátkodobého pohledu mě nejvíce teď zajímá vývoj poměru cen zlata a stříbra. Za týden se na něj podívám.

V pondělí byla zveřejněna dubnová inflace v České republice. Meziroční míra inflace se zvýšila z únorových a březnových 2,0 % na 2,9 %, tedy těsně pod horní hranici tolerančního pásma ČNB. Meziměsíční inflace činila 0,7 %, přičemž meziměsíční inflace u zboží dosáhla 1,0 %, zatímco ceny služeb zůstaly beze změny.

 

Její nárůst byl očekáván, ale ne takový. Česká národní banka předpokládala inflaci ve výši 2,5 %. Podle jejího vyjádření byla hlavním důvodem odchylky změna cen potravin, které v minulých měsících inflaci snižovaly, nyní však přispěly k jejímu růstu. K růstu inflace opět přispěly také ceny pohonných hmot.

 

Ceny zboží za posledních 12 měsíců vzrostly o 1,4 % a ceny služeb o 5,3 %.

• Bydlení: elektřina +12,0 % (v březnu 13,1 %). Zemní plyn – pokles o 5,8 % (v březnu pokles o 5,2 %). Vodné beze změny +10,9 % stočné +10,5 %, také beze změny
• Imputované nájemné + 1,0 % (v březnu + 0,9 %), klasické nájemné +7,2 % (v březnu +7,1 %)
• Potraviny a nealkoholické nápoje byly hlavním důvodem zvýšení inflace. Ceny mouky v dubnu klesly o 19,1 % (v březnu pokles o 27,8%), masa o 3,9 % (v březnu o 6,0 %) cukru o 22,2 % (v únoru pokles o 21,1 %). Ceny zeleniny v dubnu vzrostly o 2,4 % (v březnu pokles o 4,8 %) a čokolády o 9,2 % (v březnu pokles o 3,1 %). Ceny nealkoholických nápojů zrychlily svůj meziroční růst na 5,4 % (v březnu růst o 0,2 %).
• Stravovací služby +8,2 % (v březnu +8,2 %), ubytovací služby + 9,0 % (v březnu +9,0 %)

 

 

Petr Král, ředitel sekce měnové politiky ČNB, oznámil, že bankovní rada se zatím této inflace neobává: „Cenová hladina v dubnu meziměsíčně vzrostla o 0,7 %. Ačkoliv se jednalo o mírně vyšší růst, než předpokládala jarní prognóza, odchylka byla způsobena převážně cenami potravin, jejichž vývoj se často vyznačuje velkými výkyvy. Kvalitativní vyznění jarní prognózy ČNB tak zůstává v platnosti. Podle ní se inflace bude v průběhu celého letošního roku pohybovat na dohled 2% cíle.“

 

Na nejbližším zasedání, které je 27. června, bude mít bankovní rada k dispozici i inflaci za květen.

 

 

Záznam z jednání bankovní rady České národní banky ze dne 2. května 2024, kdy snížila úrokové sazby o 0,5 %.  Tady vybírám hlavní body:

 

• Bankovní rada uvítala udržení 2% inflačního cíle a diskutovala o faktorech ovlivňujících inflaci, jako je rozdílný růst cen služeb a zboží.
• Řešila rizika inflace jako například růst mezd.
• Očekává se, že inflace zůstane v celém horizontu prognózy blízko 2% cíle.
• Hlavně řešila rizika a nejistoty související s inflací včetně dalších faktorů, jako je pomalé snižování inflačních očekávání a vývoj kurzu koruny.
• Bankovní rada sleduje rizika pomalejšího růstu ekonomik s důrazem na německou ekonomiku. Protože ekonomika ČR je na ní silně závislá. Přesto zvýšila odhad letošního růstu HDP na 1,4 %.
• Proběhly diskuse o struktuře inflace, přičemž byl zdůrazněn rozdíl v růstu cen služeb a zboží.
• Diskutovali vývoj nemovitostního trhu a s tím souvisejícího imputovaného nájemného.
• Dva členové bankovní rady ČNB Holub a J. Frait zvažovali hlasovat pro snížení o 0,75 %, nakonec hlasovali pro snížení o 0,5 %.

 

Uvidíme, jak to bude vypadat na konci června.

 

 

 

Švédská centrální banka Riksbank jako první „západní“ centrální banka snížila hlavní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 3,75 %, což je první snížení úrokové sazby za posledních osm let. Aktuální míra inflace ve Švédsku je 2,2 %.

 

V problémech je švédská ekonomika, HDP kleslo v posledních 4 po sobě jdoucích čtvrtletích. Proto Riksbank oznámila, že pokud výhled inflace zůstane stabilní, je připravena provést další dvě snížení ve druhé polovině roku.

 

Rozhodnutí Riksbank o úrokových sazbách bude platné až za týden, od 15. května, přičemž v tentýž den bude zveřejněn zápis z dnešního zasedání. Opatrný přístup Riksbank podtrhuje nejistota spojená s výhledem inflace, kterou ovlivňují globální makroekonomické faktory, geopolitické napětí a kurz švédské koruny, která letos vůči euru oslabila o 5,4 %, v případě české koruny tomu odpovídá oslabení o 1 korunu a 30 haléřů za euro.

 

V porovnání s ECB, natož ČNB, je Riksbank holubice.