Archiv autora: Jiří Jánský

Mezinárodní ratingová agentura Moody’s snížila výhled ratingu u ČR ze stabilního na negativní. Rating sám o sobě je stále lepší, než se podle titulků může zdát.

 

Jako hlavní důvod snížení výhledu uvedla možné narušení dodávek ruského plynu a následné spuštění recese a zvýšení deficitů státního rozpočtu. Agentura doslovně uvedla: „Dlouhodobé a závažné přerušení dodávek plynu z Ruska by mělo podstatný negativní dopad na trend růstu a rozpočtové ukazatele České republiky.“

 

Rating zůstal na Aa3, žádná ze zemí střední a východní Evropy (Rakousko nepočítám) ho nemá lepší. Na úrovni České republiky je pouze Estonsko, všechny ostatní země střední a východní Evropy ho mají nižší. Ve srovnání s jinými zeměmi máme rating na úrovni Velké Británie a lepší, než mají Čína nebo Japonsko (obě země A1). O Španělsku (Baa1), Portugalsku (Baa3), Itálii (Baa3) nebo dokonce Řecku (které je ve spekulativním pásmu Ba3) ani nemluvě.

 

 

V prvních březnových dnech jsme se na komoditních trzích stali svědky nevídané situace. Londýnská burza LME zaměřená na obchodování s průmyslovými kovy v úterý ráno zastavila obchodování s niklem a retrospektivně byly zrušeny ochody za posledních 8 hodin. Důvodem bylo nebývale velké uzavírání spekulací na pokles, následně zvýšení ceny během jednoho dne o 250 %.

 

Trader s niklem, konkrétně hedge fond Elliott Associates se rozhodl žalovat LME za zmíněné zrušení obchodů. Dnešní cena niklu je ve srovnání s tehdejším maximem nižší o téměř 75 %. Nejvíce postižení jsou burzovní obchodníci s niklem. Ne ti, kteří ho drží ve fyzické podobě, ale ti, kteří spekulují s pohybem ceny. Hedge fond určitě nebude vyžadovat fyzickou dodávku niklu do jeho sídla.

 

Investoři využívající fyzický nikl nemají důvod vývoj cen ve zmíněných dvou dnech řešit. To samé platí i pro fyzické investory do jakýchkoliv kovů. Za prvé, evidentně to nejsou spekulanti na pokles cen vybrané komodity s pákovým efektem. Za druhé, pokud by chtěli prodat skutečný fyzický kov, zájemci jim téměř „urvou ruce“. Kov dostanou takříkajíc do ruky a nebude někde na elektronickém účtu.

 

To je přesně důvod, proč jednotlivé obchody v e-shopu dodáváme obratem a Stříbrné účty jednou ročně. Investoři tak mají jistotu že to, co nakupili, mají pod vlastní kontrolou. Mimochodem, za tři týdny začíná druhá polovina letošních nákupů ve Stříbrných účtech a za půl roku budou rozeslány. Žádné virtuální instrumenty, ale ryzí fyzický kov.

 

 

 

 

Poměru cen zlata a stříbra jsme se již několikrát věnovali, vzhledem k vývoji během posledního měsíce se nabízí zajímavý pohled na tento poměr. Před dvěma měsíci jsme psali, že je relativní klid. Na konci března poměr osciloval mezi 76-78. Od té doby došlo ke změně, která stojí za pozornost. Roční graf je názorný:

 

V druhé polovině dubna byla čistě proražena hranice 80, vrchol činí 87,5. Dvanáctiměsíčnímu maximu na této úrovni odolávalo opakovaně. Až nyní bylo zvýšeno, a to z 80,5 na 87,5, tedy o výrazných 9 %.  Z desetiletého pohledu je patrné, že tato úroveň není dlouhodobě udržitelná.

 

 

Nejdéle za posledních 10 let vydržela během roku 2020 po zahájení covidové krize. Jak je známo, zlato je v případě velké krize považováno za ochrannou investici. Při stávajícím vývoji je výrazný pokles ceny zlata málo pravděpodobný. Snížení poměru cen zlata a stříbra tedy znamená růstový potenciál pro cenu stříbra i při nezměněné ceně zlata. V případě, že by cena zlata rostla a tento poměr klesal, znamenalo by to rychlejší růst ceny stříbra. Potenciál je velmi zajímavý.

 

A pro případ nesnažení se trefit okamžik změny ceny připomínáme Stříbrné účty s nízkou volatilitou a upozorňujeme, že polovina jejich letošních nákupů již proběhla.

 

 

 

 

 

 

Podle člena Bankovní rady ČNB T. Holuba finanční trhy udělily A. Michlovi krátce po jmenování do funkce „žlutou“ kartu. Pohyb kurzu koruny minulý týden okomentoval: „Situace je jasná. Finanční trh, jakožto jakýsi nestranný rozhodčí, ukázal novému kapitánovi týmu žlutou kartu ještě dřív, než nastoupil na hřiště.“ Toto vyjádření je součástí rozhovoru T. Holuba a HN. Vybíráme některé body, rozhovor je k dispozici zde.

 

• Pohyb kurzu koruny dokazuje existenci korelace výše úrokových sazeb a kurzu koruny
• ČNB bude bránit korunu silněji, nežli dříve. A. Michl hlasoval pro měnové intervence (řečeno nepřímo). T. Holub pro ně hlasoval také.
• Oceňuje, že hlasování členů Bankovní rady nebylo ovlivněno tím, kdy jim končí mandáty.
• Potvrzuje obavu z inflačních očekávání, že by se lidé přestali divit, kdyby inflace pokračovala. (není se čemu divit, taková očekávání by s radostí naplnily i společnosti, které pod tlakem inflace nejsou)
• Zdůraznil, že zvýšení úrokových sazeb začíná mít efekt v boji proti inflaci rok až rok a půl. Cílové inflaci se snad přiblížíme koncem příštího roku
• Nebude tipovat, kdo budou další jmenovaní členové Bankovní rady
• Odmítl se vyjádřit k dotazu, jestli někdo z ČNB zvažuje odchod. (tipuji, že to někdo zvažuje, jinak by ten dotaz nebyl položen)

 

Nejbližší zasedání Bankovní rady je v červnu. Jsem zvědav, kam až budou úrokové sazby zvýšeny. Zvýšení o 0,75 % – 1,0 % by mě nepřekvapilo.

 

 

 

Ve středu byl A. Michl jmenován guvernérem ČNB. Reakce trhu byla téměř okamžitá – oslabení kurzu koruny. Oslabení měny jako reakce na oznámení o novém guvernérovi není standardní. Měsíční graf to ukazuje názorně.

 

Skokové oslabení koruny 6. května bylo způsobena informací, že novým guvernérem ČNB by měl být jmenován A. Michl. Následně se kurz koruny během pondělí a úterý stabilizoval. Okamžitě poté, co prezident M. Zeman jmenoval ve středu A. Michla, došlo ke skokovému oslabení koruny. Důvodem je nepříliš vysoká důvěra investorů v jeho postupy a názory. Bankovní rada se díky středečním oslabení koruny ve čtvrtek ráno sešla na mimořádném zasedání a začala intervenovat ve prospěch české koruny.

 

Intervence proti reakci trhu na jmenování jejího nového guvernéra je zajímavá. Kolik podobných kroků bude následovat ukáže čas. Za jejich počet neručí ČNB, ale aktuální míra inflace a investoři, kteří ji k tomu donutí. Čím méně jich bude, tím lépe, zejména do konce června. Oslabení koruny z důvodu jmenování guvernéra ČNB nebo nových členů Bankovní rady není ideálním důvodem.

 

 

 

Dubnová inflace ve výši 14,2 % představuje maximum od prosince 1993 a její růst bude ještě pokračovat. Růst od loňského jara je výmluvný a dosažení 15 % hranice lze považovat za jisté.

 

Pozn: čistě matematicky se 15 zaokrouhluje na 20. Věřím, že naše inflace se na 20 bude zaokrouhlovat pouze zdola. 

 

Vybírám pár bodů:

• Bydlení: elektřina +30,1 %, plyn + 44,2 %, tuhá paliva + 24,1 %, teplo a teplá voda + 17,5 %
• Potraviny: Mouka + 50,3 %, máslo + 31,6 %, mléko +31,3 %, cukr +25,5 %, chléb + 20,3 %, brambory +19,2 %, vejce +14,2 %, maso +11,0 % (tady jsem čekal více),
• Pohonné hmoty + 41,5 %, ceny automobilů + 13,8 %,
• Alkoholické nápoje brzdí inflaci. Pivo +2,0 %, víno beze změny, cena lihoviny poklesla o 4,1 %

 

Novým guvernérem ČNB byl opravdu jmenován A. Michl. Zásadní kroky proti zvýšeným úrokům neudělá, chvíli počká. Vzhledem k názorům dalších členů Bankovní rady může být červnové zvýšení úrokových sazeb větší, než by bylo s jiným guvernérem. Výsledkem bylo včerejší oslabení  o 1,4 % na 25,365 Kč za euro.

 

Z webu ČNB:

„Mohu vás ubezpečit, že ČNB zůstane i nadále konzervativní, budeme plně plnit cíle měnové a finanční stability, nic se na tom nezmění v příštích šesti letech,“ uvedl Aleš Michl během jmenovacího ceremoniálu. „Přepokládám, že navrhnu na prvním zasedání bankovní rady, které povedu v létě, stabilitu úrokových sazeb po určitou dobu, vyhodnotíme dopady dosavadní měnové politiky, vyhodnotíme nové indikátory přicházející z ekonomiky a po určité době se rozhodneme co dál,“ dodal.

 

 

Od července bude mít Bankovní rada nového člena. Jako pravděpodobný se jeví V. Dlouhý.

 

Jsou to 4 měsíce, kdy jsme se v lednu věnovali členům Bankovní rady České národní banky.

 

Letos k 30. červnu končí mandáty třech členů Bankovní rady ČNB. Jedná se o guvernéra J. Rusnoka, viceguvernéra T. Nidetzkého a člena V. Bendu. Jiří Rusnok svůj mandát v Bankovní radě z tohoto důvodu obhajovat nemůže, T. Nidetzký a V. Benda mohou získat druhý šestiletý mandát.

 

Již tehdy se začínalo mluvit o tom, že novým guvernérem ČNB se může stát prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Nyní se podle serveru echo24.cz stává favoritem. Stávající opakující se poměr hlasování v Bankovní radě pro zvyšování úrokových sazeb 5:2 by se změnil na 4:3. K této změně by došlo i v případě, že by se V. Dlouhý nestal guvernérem, ale pouze „běžným“ členem Bankovní rady.

 

Pozn.:

Od 1. 1. 2022 byl jmenován nový prezident německé Bundesbanky. Nově jmenovaný Joachim Nagel je jestřábem hlasujícím pro zvyšování úrokových sazeb.

 

 

Minulý čtvrtek ČNB  zvýšila úrokové sazby. Dvoutýdenní reposazba byla zvýšena z 4,5 % na 5,0 %, což je maximum od roku 2001, diskontní sazba na 4,0 % a lombardní sazba na 6,0 %.

Po dlouhé době bylo zvýšení úrokových sazeb v souladu s očekáváním analytiků. Hlavním důvodem je míra inflace, poslední únorová činí 11,1 %, navíc se očekává pokračování růstu. Guvernér J. Rusnok v polovině března připustil, že inflace může letos dosáhnout až 14 procent.

 

Ve svém čtvrtečním prohlášení Bankovní rada mimo jiné uvedla (tučně je naše zvýraznění): „Bankovní rada bedlivě sleduje aktuální vývoj a je připravena pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb tak, aby se inflační očekávání dlouhodoběji nevzdálila od 2% inflačního cíle ČNB. Opětovné brzké obnovení cenové stability je nyní naprostou prioritou ČNB, protože jde o zcela nezbytnou podmínku pro dlouhodobou prosperitu české ekonomiky“. Plus dodala, že „inflace zůstane velmi vysoká i po celý zbytek letošního roku.“

 

Důvody, v jakých ČNB vidí rostoucí míru inflace, jsou inflace dovezená ze zahraničí, skokové zvýšení cen energií a komodit díky válce na Ukrajině a zastavené snižování deficitu státního rozpočtu. To vše navíc doprovázené očekáváními trvání zvýšené inflace.

 

Zvyšování úrokových sazeb proto bude pokračovat, dosažení 6% úrokové sazby klidně může nastat. Zároveň ČNB oznámila, že v případě potřeby bude pokračovat v intervencích ve prospěch české koruny.

 

 

 

Rusko před dvěma týdny slavnostně oznámilo, že kvůli zájmu Rusů o nedržení rublů a blokaci cizích měn zlepšuje možnost investice do zlata jako ochranu proti inflaci. Na úroveň platnou po řadu let v EU. ?

 

• Počítá se pouze s prodeji bankami
• Investice do zlata nebudou podléhat DPH
• Zisk při prodeji zlata bude podléhat pouze dani z příjmu. Při prodeji za více než 3 roky bude od daně z příjmu osvobozeno
• Také obchod by měl probíhat pouze s bankami

 

Výslovně zmiňují dokonce hyperinflaci. Opravdu nikde nevídané podmínky…  přiznávám se, že by mě nenapadlo, že by někde investice do zlata podléhala DPH.

 

 

Útok ruské armády na sousední Ukrajinu začal v noci ze středy na čtvrtek. Všechny trhy se chovaly podobným způsobem. Velký skok při otevírání trhů, ale již v průběhu čtvrtka se trh zastavil a dostavila se korekce růstu či poklesu cen. V případě drahých kovů se jednalo o korekci růstu a návrat na předchozí úroveň.

 

 

Faktorem zastavená růstu bylo opětovné shledání dolaru bezpečnou globální měnou. Dolar skokově posílil proti všem hlavním měnám, včetně eura a díky tomu i vůči české koruně. U drahých kovů lze očekávat spíše dlouhodobější reakce. Ve středu minulého týdne jsem se věnoval poměru ceny zlata a stříbra 80,3. V okamžik vyvrcholení skokového zvýšení cen zlata se stříbrem činil 77,4 a při pátečním konci obchodování dosahoval 77,7. Změny cen obou drahých kovy byly téměř identické.

 

O víkendu došlo k dohodě vyloučit vybrané ruské banky z platebního systému SWIFT a dohodě o snaze Fedu, ECB a BoE eliminovat z finančních trhů ruskou centrální banku. K tomu se přidaly i centrální banky Kanady a Japonska. Švýcarská centrální banka o tom uvažuje.

 

Reakci finančních trhů prakticky nemožné odhadnout. O to zajímavější bude sledování vývoje a vývoj budeme komentovat.