Archiv autora: Jiří Jánský

Včera Fed zveřejnil Minutes z prvního letošního zasedání, na kterém zvýšil úrokové sazby o 0,25 %.

 

Cílová 2% inflace platí, Fed si je důrazně vědom, že návrat na tuto úroveň bude trvat, dokonce uvedl až rok 2025.

 

Opět uvedl, že to, když zpomaluje zvyšování úrokových sazeb, neznamená, že je nezvýší na stejnou úroveň. Naopak, cílová (oficiálně neoznámená) úroveň úrokových sazeb se plynule zvyšuje, pouze to zabere více času.  Pravděpodobnost zvyšování úrokových sazeb v březnu, květnu a červnu trh výrazně zvýšil. Pravděpodobnost zahájení snižování úrokových sazeb v druhé polovině letošního roku se výrazně snížila. Pomalejší vývoj zmenší reakce trhu, což zmenšuje riziko.

 

Fed si je vědom částečného provázání na růst mezd a jejich vývoj ovlivní i rozhodování Fedu. O tom, že by růst mezd byl podpůrným faktorem pro růst inflace, mluví i členové Bankovní rady ČNB.

 

QT zatím bude pokračovat, ale peněžní trh bude pečlivě monitorován, ať už se neočekávaně změní cokoliv, v případě potřeby podnikne potřebné kroky.

 

Co se týká trhů, věnoval se i akciím a rezidenčním a komerčním nemovitostem. Riziko většího poklesu cen jak akcií, tak nemovitostí vnímá jako nemalé. Drahým kovům se nevěnoval.

 

 

Poměr ceny zlata a stříbra je zajímavý. Toto je graf pohybu za posledních 12 měsíců, a ačkoliv se poměr ceny zlata a stříbra ve srovnání s 28. lednem 2022 změnil pouze o 1,3 %, nebyla to přímka. Graf je následující:

 

Od dubna až do konce září jsme byli svědky jeho růstu z březnových 76-78 až na 95,4, tedy o 20 procent. Zářijové maximum při „vyloučení“ necelých prvních 5 měsíců od globálních problémů s COVIDem (březen – polovina července 2020) představuje třicetileté maximum. Od této doby až do poloviny prosince poměr ceny zlata a stříbra s růstovými korekcemi klesal.

 

Poté začal růst a aktuálně je na hodnotách z posledního listopadového týdne, za posledních 30 dní se cena zlata zvýšila o 115 dolarů za unci (6,4 %) a cena stříbra o 4 centy za unci (0,2 %).

 

K vývoji tohoto poměru se během března opět vrátíme.

 

 

Čínská centrální banka koncem minulého roku po třech letech vrátila k nákupům zlata. V listopadu loňského roku nakoupila 30 tun zlata, v prosinci dalších 32 tun. Podle oficiálních informací zlaté rezervy překonaly 2 tisíce tun.

 

V posledním loňském čtvrtletí nakoupili velcí investoři na veřejných trzích 400 tun zlata. Odhad celkového objemu obchodů je přibližně čtyřnásobný. Dohady o tom, kdo jsou nejčastější kupující se liší, v čele těchto neveřejných nákupů se nejvíce spekuluje o dalších nákupech Číny a Rusku

 

Pravděpodobným účelem je posílení nezávislosti na americkém dolaru. Americký dolar je totiž stále hlavní čínskou rezervní měnou (např. v případě České republiky dominuje euro). Pro ně to znamená diverzifikaci portfolia. Euro v rezervách nedrží, a pochybuji že ho v dnešní době budou ve velkém nakupovat, tak moc dalších variant nezbývá. Variantou jsou další fyzické komodity.

 

Poměr ceny zlata a stříbra se rozpohyboval. Od dubna letošního roku je jeho vývoj zajímavý.  Toto je graf pohybu za posledních 12 měsíců.

Od dubna až do konce září jsme byli svědky jeho růstu z březnových 76-78 až na 95,4. Tato hodnota při „vyloučení“ necelých prvních 5 měsíců od globálních problémů s COVIDem (březen – polovina července 2020) představuje třicetileté maximum. Od této doby poměr ceny zlata a stříbra s růstovými korekcemi klesá, aktuálně je na úrovni z března letošního roku.

 

Korekce při poklesu poměru jsou výraznější, nežli korekce při jeho růstu. Nejčastěji k tomu nastává v době, kdy klesají ceny obou kovů a cena stříbra klesne více než cena zlata.

 

Balení Stříbrných účtů finišuje! Dnes odpoledne odjela poslední dodávka v barvách České pošty z našeho logistického centra v Plzni s letošními balíčky Stříbrných účtů. Garantovaný termín dodání nejpozději do Vánoc.

 

 

Včera byl Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení schválen státní rozpočet ČR pro rok 2023. Jedná se o třetí mimořádný rozpočet za sebou. Schválené příjmy činí 1,93 bilionu korun, výdaje 2,22 bilionu, deficit pro rok 2023 činí 295 miliard korun, což je o 80 mld. Kč nižší než deficit letošního rozpočtu po všech novelizacích. Schválené pozměňovací návrhy byly minimální, navíc mohou schvalovat pouze přesun mezi kategoriemi.

V platnosti zůstaly výhled pro roky 2024 a 2025 – deficit 280 mld. korun pro rok 2024 a 260 mld. pro rok 2025.

 

„Rozpočtu na příští rok můžeme říkat protikrizový, válečný nebo solidární. Inflace bude i v příštím roce generovat další mimořádné výdaje v čele s vyššími důchody, sociálními dávkami a především zastropováním cen elektřiny a plynu. Vedle toho se rozpočet musí popasovat také s ryze válečnými výdaji, jako jsou dodatečné peníze na modernizaci naší armády či na diverzifikaci našeho energetického mixu a derusifikaci dodávek energií“

 

Ve srovnání s letošním rokem jsou v rozpočtu dvě změnové položky kolem 100 mld. korun. Na straně příjmů se jedná o 100 miliard korun z daně z neočekávaných zisků. Pokud je odhad reálný, pokryje zákonem dané zvýšení důchodů na straně výdajů (93 mld.). Úroky ze státního dluhu jsou očekávány 70 miliard, tedy čtvrtinu deficitu.

 

Během příštího roku bude vláda pracovat na restrukturalizaci rozpočtu, tedy změně složení příjmů i výdajů. Bude to záviset i na vývoji ekonomiky v nejbližších 6 měsících. Uvidíme, s čím přijde. V horizontu několika let to bude mnohem důležitější, než pár miliard korun sem, či tam v příštím roce.

 

 

Inflace v EU se v září zvýšila z 10,9 % na 11,5 %, to znamená další rekordní maximum. Míry v jednotlivých zemích jsou následující.

 

Tahounem růstu inflace jsou stále energie a ceny potravin. Inflace byla dlouhodobě nejvyšší v Pobaltí, nyní se mezi ně vklínilo Maďarsko. Po této čtyřce následuje pětibodový propad míry inflace. Díky zastropování cen elektrické energie se tento rozdíl týká i České republiky.

 

Protože inflace rostla i ve velkých zemích, inflace v žádné ze zemí EU není na více než dvojnásobku inflace v celé EU (ještě před měsícem tam byly všechny tři Pobaltské země).

 

Od ECB lze očekávat pokračování zvyšování úrokových sazeb. Opakovaně zdůraznila, že inflace je to hlavní, co nyní sleduje.

 

 

Za letošní 3. čtvrtletí nakoupily 399 tun zlata, čímž nákupy od začátku roku dosáhly 673 tun. I kdyby v posledním čtvrtletí centrální banky nekupily ani jednu unci, jedná se o rekordní roční nákup od roku 1967, tedy ještě před zrušením zlatého standardu.

od: https://twitter.com/KatusaResearch/status/1587568721060843521/photo/1

 

Sestava dostupných kupujících centrálních bank je zajímavá – jsou tam Indie, Katar, Turecko a Uzbekistán. Nejzajímavějším kupujícím je Turecko. Nejen tím, že to je země s inflací kolem 80 % a lidé nakupovali zlato, aby se ochránili před touto inflací, ale turecká centrální banka se řadí mezi banky, které zlato nejvíce používají.

Před třemi lety turecká centrální banka provedla obchody oběma směry. Nejdříve v rámci ochrany turecké liry před oslabením zlato prodávala, aby měla k dispozici americké dolary. Po skončení měnové krize turecká centrální banka zlato začala nakupovat. Avšak nejen, že nakoupila zpět prodané zlato, ale původní rezervy téměř zdvojnásobila (graf je desetiletý, neodpovídá jeho nadpisu).

 

Nyní má Turecko ve zlatých rezervách zlato v hodnotě přibližně 40 miliard dolarů. Pro srovnání – ČNB přibližně 600 milionů dolarů (15 miliard korun) při aktivech 3,3 bilionu korun. Snad opravdu začne pracovat na zdesetinásobení objemu zlata v devizových rezervách ČR.

 

 

 

Jedná se o mimořádný státní rozpočet. Ve své podstatě se jedná o třetí mimořádný rozpočet za sebou. Schválený deficit pro rok 2023 činí 295 miliard korun, což je o 80 mld. Kč nižší než deficit letošního rozpočtu po všech novelizacích. Ve výhledu je schodek stanoven na 280 mld. korun pro rok 2024 a 260 mld. pro rok 2025. V roce 2023 má jít o 3,5 % HDP, v roce 2024 o 2,7 % a v roce 2,4 %. Maastrichtské kritérium, pro přijetí eura činí 3 %.

 

„Rozpočtu na příští rok můžeme říkat protikrizový, válečný nebo solidární. Inflace bude i v příštím roce generovat další mimořádné výdaje v čele s vyššími důchody, sociálními dávkami a především zastropováním cen elektřiny a plynu. Vedle toho se rozpočet musí popasovat také s ryze válečnými výdaji, jako jsou dodatečné peníze na modernizaci naší armády či na diverzifikaci našeho energetického mixu a derusifikaci dodávek energií“

 

Ve srovnání s letošním rokem jsou v rozpočtu dvě změnové položky kolem 100 mld. korun. Na straně příjmů se jedná o 100 miliard korun z daně z neočekávaných zisků. Pokud je odhad reálný, pokryje zákonem dané zvýšení důchodů na straně výdajů (93 mld.). Úroky ze státního dluhu jsou očekávány 70 miliard, tedy čtvrtinu deficitu.

 

Během příštího roku bude vláda pracovat na restrukturalizaci rozpočtu, tedy změně složení příjmů i výdajů. Bude to záviset i na vývoji ekonomiky v nejbližších 6 měsících. Uvidíme, s čím přijde. V horizontu několika let to bude mnohem důležitější, než pár miliard korun sem, či tam v příštím roce.

 

 

 

Inflace v EU se v září zvýšila z 10 % na 10,9 %, to je rekordní maximum. Míry v jednotlivých zemích jsou následující.

Tahounem růstu inflace jsou energie a ceny potravin. Inflace je dlouhodobě nejvyšší v Pobaltí. Ve všech třech zemích je míra inflace na více, než dvojnásobku průměru EU. Následuje Maďarsko, Česká republika a Nizozemsko. Inflace v těchto třech zemích je minimálně o polovinu rychlejší, nežli je průměr EU.

 

Zeměmi s nejrychleji rostoucí mírou inflace je Maďarsko a Nizozemsko. Kromě těchto šesti, inflace rostla v dalších 14 zemích, tedy celkem ve 20 zemích z 27.

 

Od ECB lze očekávat pokračování zvyšování úrokových sazeb. Opakovaně zdůraznila, že inflace je to hlavní, co nyní sleduje.

 

 

Na svém včerejším zasedání Fed jednomyslně zvýšil v souladu se všemi očekáváními úrokové sazby o 0,75 % na 3,00 % – 3,25 %. Zvýšení o 0,75 % se stává oblíbeným, Fed jej použil potřetí za sebou – v červnu, červenci a nyní opět. Do čtveřice k tomu může dojít v listopadu.

 

Odpovídajícím způsobem se zvyšují úrokové sazby očekávané na konci letošního roku. Na jaře tato očekávání činila, 2,4 %, před letními prázdninami 3,4 % a nyní již 4,4 %. Důvodem je inflace, která sice klesla na 8,3 %, ale pokles je menší, než bylo očekáváno.

 

Guvernér Fedu J. Powell prohlásil, že Fed se bude primárně řídit tvrdými makroekonomickými ukazateli a inflace má největší prioritu. K recesi může dojít, tu krátkodobě Fed obětuje, mluví totiž také o zhoršení situace na jinak velmi dobrém pracovním trhu.

 

Další zasedání Fedu bude týden před volbami do Kongresu a Senátu. Uvidíme, zda se to na jednání Fedu promítne, či nikoliv. Trhy zatím očekávají, že nikoliv.