Archiv autora: Jiří Jánský

Mezinárodní ratingová agentura S&P opět potvrdila rating ČR a výhled ratingu u ČR jako stabilní. Na úrovni AA- je již od srpna 2011.

 

Standard & Poor’s v rámci svého stanoviska pozitivně zhodnotila pevnou finanční situaci České republiky v mezinárodním kontextu a akceptovatelnou úroveň veřejného dluhu, což nepotvrzuje tvrzení o možném kolapsu veřejných financí. Důležité je však zmínit, že v době hodnocení nemohla agentura zahrnout vliv konsolidačního balíčku, který byl schválen českými poslanci až po datu zveřejnění této zprávy. Čistý veřejný dluh zůstal na přijatelné úrovni a do roku 2026 by se měl ustálit pod 35 % HDP (nyní činí 44 %). Toto číslo by patřilo mezi nejnižší v Evropské unii.

 

I když ratingové agentury Moody’s a Fitch Ratings loni zhoršily ratingový výhled pro Českou republiku, rating zůstal i po dalším přehodnocení beze změny. Aktuální hodnocení od Standard & Poor’s naznačuje, že ani tyto dvě další agentury v blízké budoucnosti nepředpokládají žádné další zhoršení ani ratingu ani ratingového výhledu pro Českou republiku.

 

Žádná ze zemí střední a východní Evropy (Rakousko nepočítám) ho nemá lepší. Na úrovni České republiky jsou pouze Estonsko se Slovinskem, všechny ostatní země střední a východní Evropy ho mají nižší. Slovensko je o jeden stupeň níže na A+, Polsko má rating A-. Maďarsko má BBB-, což je nejnižší hranice investičního stupně.

 

Ve srovnání s dalšími jinými zeměmi máme rating lepší, než mají Čína nebo Japonsko (obě země také jen jako Slovensko (A+). O Španělsku (A), Portugalsku (BBB+), Itálii (BBB) nebo dokonce Řecku (které je ve spekulativním pásmu BB+) ani nemluvě.

 

 

Inflace v Británii v červenci zpomalila na 6,8 procenta z červnových 7,9 procenta, což je nejnižší inflace od loňského února. Poklesu inflace pomohlo snížení cen plynu a elektřiny.

Jádrová inflace, která nezahrnuje nestabilní ceny potravin a energií, činila 6,9 procenta. Bank of England proto na posledním zasedání  zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 5,25 procenta.

Britská ekonomika se v letošním roce zatím vyhnula recesi, ale stále jen stěží dosahuje úrovně z doby před pandemií. Centrální banka předpokládá, že inflace do konce letošního roku zpomalí na 4,9 procenta, ale k dvouprocentnímu cíli se má vrátit až ve druhém čtvrtletí roku 2025.

ČNB je pro českou ekonomiku o dost optimističtější, čeká to do půl roku. V případě ČR rozhodne říjnová míra inflace. 

 

Dnes se vrátíme k vývoje poměru cen zlata a stříbra. Toto je roční vývoj tohoto poměru.

Zářijové maximum při „vyloučení“ necelých prvních 5 měsíců od globálních problémů s COVIDem (březen – polovina července 2020) představuje třicetileté maximum. Od této doby se významným způsobem snížil, i když nešlo o přímý pokles.

 

Aktuální hodnota je výrazně pod ročním průměrem a je blízko letošnímu minimu. Letošní dno poměru ceny zlata a stříbra bylo dosaženo 4. května, tedy v den, kdy cena zlata dosáhla ceny 2050 dolarů za unci. Jeho hodnota byla 78,9, páteční činí 80,6.

 

K vývoji tohoto poměru se v září opět vrátíme a bude zajímavé sledovat, jestli se dostane na roční minimum.

 

 

Kumulovaný státní dluh zemí EU se ke konci prvního čtvrtletí letošního roku zvýšil na více, než 13,5 bilionu eur, před rokem těsně přesahoval 13,0 bilionu eur.

 

Paradoxně i díky inflaci (větší nominální růst HDP) se zadlužení EU snížilo z 87,4 % HDP v prvním čtvrtletí loňského roku na 83,7 % HDP v prvním čtvrtletí letošního roku. Nejvyšší zadlužení v EU má Řecko s 168,3 % HDP, následované Itálií s 157,8 % HDP. Nejvyšší zadlužení mezi velkými ekonomikami má Francie s 112,4 % HDP. Naopak nejnižší zadlužení dosahuje Estonsko s 17,2 % HDP. Česká republika má deváté nejnižší zadlužení. Názorně je to zde:

Fiskální pravidla Evropské unie, známá jako Pakt stability a růstu, vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 % HDP a rozpočtové deficity tři procenta HDP. Tato pravidla byla v roce 2020 z důvodů hospodářským dopadům pandemie COVID-19 pozastavena. Toto mimořádné uvolnění bylo později prodlouženo, zejména kvůli energetické krizi způsobené válkou na Ukrajině.

 

Samotné číslo zadlužení České republiky na konci prvního čtvrtletí nebylo uvedeno, ale bylo zmíněno, že vzrostlo těsně pod 3,1 bilionu korun. To je rekordní hodnota a představuje nárůst o více, než 400 miliard korun ve srovnání s předchozím rokem, kdy byl státní dluh necelých 2,7 bilionu korun.

 

V novodobé historii České republiky, tedy od roku 1993, bylo nejnižší zadlužení státu mezi lety 1996 až 1998, kdy činilo 9 % HDP. Od roku 1999 až do roku 2013 se zadlužení vytrvale zvyšovalo, z deseti procent se dostalo až na 41 procent HDP.

 

Z hlediska splácení státního dluhu se mezi nejefektivnější nástroje řadí inflace. Uvidíme, jaké kroky ČNB bude s úrokovými sazbami podnikat.

 

 

I v letošním roce bude auringo / SILVERUM pořadatelem odborné konference Trading Expo & Alternativní investice a odborným garantem celé akce. Již 8. ročník této konference se bude konat v sobotu 9. září, kongresový sál výstaviště PVA EXPO Praha LETŇANY, jako součást 26. ročníku mezinárodního veletrhu Sběratel.

 

Předběžnými tématy letošní konference jsou:

 

• drahé kovy
• filatelie
• numismatika
• nemovitosti
• autogramy
• veteráni
• drahé kameny
• AI a moderní technologie v investicích

 

Jako vždy bude každý okruh představen špičkovými odborníky v těchto oblastech. Vzhledem ke stále dvouciferné míře inflace stojí za to být s těmito obory seznámen. Přesný program a přednášející představíme v dostatečném předstihu.

 

Naši zástupci budou osobně přítomni a v případě zájmu s Vámi rádi pohovoří nejen o investičním stříbře a zlatě.

 

 

Květnová meziroční inflace v eurozóně činí 6,1 % (v dubnu 7,0 %),  v celé EU květnová činí 7,1 %, (duben 8,1 %). Největší podíl mají potraviny (2,54 procentního bodu) a služby (2,15 procentního bodu).

 

V květnu k meziroční míře inflace v eurozóně nejvíce přispěly potraviny, alkohol a tabák +2,75 procentního bodu, služby +2,21, neenergetické průmyslové zboží +1,62 a energie +0,38.

 

Nejnižší roční míry jsou v Lucembursku (2,0 %), Belgii (2,7 %) a Dánsku (2,9 %). Nejvyšší roční v Maďarsku (21,9 %), Polsku (12,5 %) a ČR (12,5 %). V případě ČR je rozdíl inflace stanovené ČSÚ dán metodikou. Velmi podobnou inflaci mají ještě na Slovensku a v Lotyšsku (v obou zemích 12,3 %).

 

Souhrnný přehled inflace v jednotlivých zemích je dle Eurostatu:

 

Oslabování turecké liry bylo v minulých dnech často zmiňováno, ta klesla na historické minimum. Toto je dvouletý graf kurzu turecké liry k americkému dolaru.

Turkish Lira to US Dollar Exchange Rate Chart | Xe

Proti takovému poklesu měny se lze bránit. Tyto dva grafy názorně ukazují vývoj ceny zlata v tureckých lirách. Za 6 měsíců cena zlata v tureckých lirách stoupla o 35 %, za 2 roky na trojnásobek.

 

Více k ochranné funkci zlata netřeba dodávat. Uvidíme, jak se bude dále kurz turecké liry vyvíjet.

 

Ve snaze ochránit liru před dalším oslabování, se šéfkou turecké centrální banky stala Američanka Hafize Gaye Erkanová. Erkanová je první ženou v historii, která vede tuto instituci. Má zkušenosti z finančního sektoru ve Spojených státech, ale nemá předchozí zkušenosti s centrálním bankovnictvím.

 

Analytici očekávají, že zvýší základní úrokovou sazbu z nynějších 8,5 % na 20 %, mluví se dokonce i o 25 %. Začít může na nejbližším zasedání vedení turecké centrální banky. Zvyšováním úrokovaných sazeb bude bojovat nejen s inflací, ale i s prudkým oslabováním turecké liry. Zajímavé je, že až do roku 2021 byla 7 let v nejvyšším vedení americké First Republic Bank, která se v letošním roce stala největší bankou v USA, která od roku 2008 zkrachovala.

 

Snad se jí zde povede lépe. Jak se pohne kurz liry k americkému dolaru, bude zajímavé.

 

 

World Gold Council vydal čtvrtletní zprávu věnovanou trhu zlata, zajímavé je chování centrálních bank. Centrální banky pokračovaly v investicích do zlata nastartovaným v druhé polovině loňského roku, nakoupily 228 tun. I když je to méně, než ve 3. a 4. čtvrtletí loňského orku, jedná se o rekordní 1. čtvrtletí od roku 2010, rekord byl překonán o více než třetinu.

Největšími kupujícími jsou centrální banky Singapuru, Číny a Turecka. Objem zlata nakoupeného singapurskou centrální bankou činil 69 tun. Je to masívní pokračování loni zahájených nákupů. Nyní singapurská centrální banka drží 222 tun. To znamená, že svůj stav zlata držený na konci loňského roku zvýšila téměř o polovinu. Druhá Čína nakoupila 58 tun, třetí Turecko 30 tun.

 

Největšími prodejci byly centrální banky Uzbekistánu, Kazachstánu a Kambodže. V těchto případech je vypovídací schopnost omezená.

 

Mezi kupující se řadí i ČNB. Během prvního čtvrtletí zvýšila objem drženého zlata z 12 tun na 14. Její guvernér A. Michl tedy dodržuje svůj loňský slib u zvyšování devizových rezerv až na cílovou úroveň 100 tun na konci jeho funkčního období. Zbývá mu 21 čtvrtletí a 86 tun. Bude muset zrychlit. 😊

 

 

Ministerstvo financí zveřejnilo novou prognózu vývoje české ekonomiky, tedy pokud se nestane nic mimořádného. Poprvé přidalo odhad pro rok 2024.

 

U hrubého domácího produktu změnilo odhad z poklesu o 0,5 % na symbolický růst o 0,1 %. V prvním letošním čtvrtletí došlo k mezikvartálnímu poklesu HDP o 0,2 %. Od druhého čtvrtletí ministerstvo financí očekává mezikvartální růst HDP. Tomu odpovídá i snížení odhadu míry nezaměstnanosti pro letošní rok z 3,2 %  na 3,0 %. Zde doufejme, že u obou ukazatelů má ministerstvo financí pravdu.

 

Odhad inflace se naopak zvýšil z 10,4 % na 10,9 %. V roce 2024 by se měla přiblížit k 2% cíli ČNB, průměr je očekáván 2,4 % (loni činil 15,1 %). Březnovou inflaci se dozvíme dnes, odhady jsou mírně pod 15 %).

 

U deficitu veřejných financí se očekává schodek ve výši 3,5 % HDP. Ve srovnání s loňskými 3,6 % je to téměř beze změny. Pro rok 2024 je očekáván deficit 2,9 %. Také zde doufejme, že ministerstvo financí má pravdu.

 

Názorný přehled nové prognózy je zde:

 

Ze všeho nejzajímavější bude srovnání s novou jarní prognózou, kterou bude vydávat ČNB. Zda také bude optimistická či nikoliv. Nejzajímavější bude porovnání pohledu na vývoj míry inflace.

 

 

Na konci ledna jsem slíbil, že se v březnu vrátíme k vývoji poměru ceny zlata a stříbra. Toto je dvouměsíční vývoj tohoto poměru.

 

Vrchol poměru ceny zlata a stříbra byla dosažena v pátek 10. března. Ten den cena zlata rostla celý den z důvodu obav o tom, jak skončí krize Silicon Valley Bank. Růst jeho ceny ještě pokračoval (krátkodobě překonala i 2000 dolarů za unci). Díky tomu se poměr cen zlata a stříbra přiblížil několikaletému maximu ze září loňského roku.

 

Nedělní oznámení záchranného balíčku ve prospěch firem, které měly u banky uložené finanční prostředky, vedlo ke snížení ceny zlata a následně i poměru jeho ceny s cenou stříbra.

 

K vývoji tohoto poměru se v květnu opět vrátíme.