Archiv autora: Jiří Jánský

Častým dotazem investorů je, zda je vhodné kromě investičního stříbra investovat také do akcií firem, které těží drahé kovy. Odpověď není jednoduchá, neboť každý investor má jiné důvody jak pro nákup investičního stříbra či zlata, tak pro investování na burze. Fyzický kov má svoje klady a zápory, svoje pro a proti má také akcie těžařské firmy. Pojďme se podívat na základní srovnání.

Předně si musíme ujasnit, co od investice očekáváme. Pokud se obáváme znehodnocení úspor inflací, pak drahé kovy bývají typickou volbou. Investor, který nakupuje investiční stříbro nebo zlato, se zpravidla snaží ochránit své úspory před inflací a neriskovat postupné či skokové znehodnocení měny. Protože považujeme za bezpečnější volbu investiční stříbro (důvody jsou uvedeny zde), budeme se zabývat jen investičním stříbrem. Investiční stříbro je kov, který si podržel to lepší z kovu drahého (zlato) a průmyslového (měď).

Nákup investičního stříbra znamená, že investor má svůj kov pod osobní kontrolou (domácí či bankovní trezor a podobně). Hodnota investice je závislá na vývoji nabídky a poptávky, na ekonomickém cyklu atd. Stříbrné mince, stříbrné slitky nebo stříbrné cihly nenesou žádnou dividendu nebo úrok. Na druhé straně stříbru nehrozí znehodnocení – drahý kov zkrátka zkrachovat nemůže. Nevýhodou je nutnost skladování a zabezpečení stříbra před zničením nebo odcizením. Zatížení stříbra daní z přidané hodnoty (DPH) lze vylepšit vhodným postupem při nákupu.
Nákup investičního stříbra proto volí investor, který preferuje bezpečí a minimální riziko. Nákup investičního stříbra je zpravidla dlouhodobou investicí.

Akcie firem, které těží drahé kovy, patří do spekulativnější kategorie. Investice do akcií volí ten investor, který je srozuměn s vyšší mírou rizika. Sebelepší firma může kdykoliv zkrachovat. Stejně jako u investičního stříbra i v akciích těžařů stříbra se odráží vliv nabídky a poptávky po stříbře, projeví se samozřejmě i vliv ekonomického cyklu apod. Akcie může ovšem přinést dividendy (podíl na zisku firmy), stejně tak může překonat pohyb ceny stříbra – například při převzetí firmy jinou firmou za výhodných odkupních podmínek. U akcií samozřejmě odpadá nutnost skladování, zůstává ale riziko plné ztráty hodnoty v případě krachu firmy.

Spekulativní nákupy a prodeje akcií firem se blíží tradingu, čili burzovnímu obchodování vedené snahou vydělat na změně kurzu. Pak nejde o investici, která bývá dlouhodobějšího charakteru. Podobná je situace při nákupu burzovního futures kontraktu na stříbro – zde jde o nákup či prodej burzovního kontraktu za účelem profitu z pohybu burzovní ceny stříbra. Opět nejde o investici, ale o trading s různými podkladovými aktivy. Vhodnou kombinací lze omezit riziko ztráty a dosáhnout vyššího výnosu, než samotným držením investičního stříbra.

Pokud porovnáme nákup investičního stříbra, investice do akcií těžařů stříbra a spekulativní nákupy akcií či futures kontraktů na burze s ohledem na investorskou toleranci k riziku, pak vychází toto pořadí: Nejnižší míru rizika představuje konzervativní investování do stříbrných investičních mincí, slitků a cihel. Nikdy zde nehrozí naprostá ztráta, stříbro zkrachovat nemůže. Průmysl bude stříbro vždy poptávat a spotřebovávat. Cena stříbra bude zhruba odpovídat průmyslové, investiční a šperkařské potřebě. Pro růst ceny stříbra bude pracovat také inflační znehodnocení peněz.
Více rizika představuje investice do akcií těžařů stříbra, neboť není nikdy vyloučeno riziko krachu firmy. Ovšem je zde možnost vyššího zhodnocení, než by odpovídalo vývoji ceny stříbra. Svoji roli mohou pro některé investory sehrát také dividendy, byť akcie v těžařském sektoru extrémně tučnými dividendami neoplývají.
Trading s akciemi či s futures kontrakty na stříbro je spekulativní činností, nikoliv investicí. Hrajeme pouze na cenový pohyb podkladového aktiva. Trading může být podstatně výnosnější než by činil pohyb stříbra, lze profitovat také na propadu cena atd. Znalosti a zkušenosti pro trading lze získat, takže míra rizika může být malá.

Zkušený investor chápe výhody i nevýhody různých možností investování do stříbra. Nákup investičního stříbra je ochranou proti inflaci a znehodnocení úspor, pokud jsou dodržována pravidla pro budování portfolia drahých kovů. Investice do akcií těžařů stříbra mohou přinést dodatečný příjem ve formě dividendy, svoji roli může sehrát i růst ceny akcie. Tradingem lze dosáhnout velmi výrazného zisku oproti pouhému držení akcií a lze eliminovat rizika poklesu kurzu – s využitím tradingových postupů a znalostí lze na propadu naopak vydělávat. Zkušený investor prot neustrne u jednoho způsobu investování do drahých kovů, ale postupně se naučí vytěžit z výhod všech uvedených postupů to nejlepší. Výsledkem je komplexní ziskový systém, který investorovi přináší kromě zabezpečení proti znehodnocení úspor také nezanedbatelný zisk.

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Stříbro s DPH %: Sedm kroků k nákupu

Sedm mýtů o investici do drahých kovů

Trhy na vlně optimismu. Kam půjde cena zlata a stříbra?

Kdo a proč tlačí cenu drahých kovů dolů: Vyděláme?

Akciové trhy se po krušných čtyřech letech opět dostaly k výchozím hodnotám. Jako po každém burzovním krachu se i nyní schází několik faktorů, které pomáhají růstu trhů. Tyto faktory se vždy liší, proto se podívejme, co je důvodem pro růst trhů nyní.

Prvním faktorem je přebytek peněz u institucionárních investorů. Velké instituce mají po několika kolech kvantitativního uvolňování (a intervencích evropských záchranných mechanismů) k dispozici obrovské peněžní objemy. Protože firmy v době krize redukují výdaje a optimalizují náklady, vykazují firemní výsledky dlouhodobě pozitivní hodnoty. Velcí investoři proto investují své přebytečné peníze do těchto firem, nezřídka prostřednictvím nákupu akcií na burze. Burza roste.

Druhým faktorem je zvyk. Už jsme uvykli, že nezaměstnanost na jihu Evropy je přes 25 procent. Zvykli jsme si na deficitní hospodaření států, jejichž dluhy řeší centrální banky výrobou nových peněz. Americký FED napumpoval do ekonomiky těžko představitelné objemy dolarů, na riziko inflace jsme si zvykli. Evropská centrální banka skrytě financuje předlužené státy eurozóny, čili dluhy států zametá pod koberec. I na to jsme si zvykli. Když vysoký představitel EU Oli Rehn varuje Kypr před eskalací finančních problémů, trhy reagují jen zdvořilým nezájmem. O rok dříve by takové prohlášení znamenalo tvrdou korekci růstu. Zvykli jsme si, že státní kasy jsou děravé jak Titanic před dosednutím na dno. Zvykli jsme si, že staré dluhy jsou zalepeny novými, nebo zameteny pod koberec centrálními bankami.

Třetím faktorem je obměna na burze. Na burzu přišli noví malí hráči. Průměrná životnost malého burzovního investora, který se pokouší na finančních trzích vydělat, je kolem dvou až tří let. Je to kruté, ale je to tak. Lidé, kteří nakupovali akcie před rokem 2008, již na trhu zpravidla nejsou. O své peníze přišli při pádu trhů v letech 2008 a 2009. Nyní na burzu přicházejí ti investoři, kteří na vlastní kůži propad nezažili. Krach a následnou paniku znají jen z médií. Vnímání kolapsu z uplynulých let je stejné, jako dnešní člověk vnímá katastrofu druhé světové války – jen jako stránky v učebnici dějepisu.

Čtvrtým faktorem je celkové uklidnění trhu, respektive nalezení nové šablony na řešení problému. Před rokem 2008 by nikdo nedokázal říci, jak řešit pád sektoru investičních bank, jak řešit pád hypotéčního trhu, jak řešit hrozící krach státních financí. Nyní jsou tyto šablony vytvořeny a jistě budou nějaký čas fungovat. Jak dlouho? Určitě do dalšího burzovního krachu…

S uklidněním na finančních trzích ale nekoresponduje statistika US mincovny. Trhy sice rostou, přesto US mincovna ohlásila v rychlém sledu rekordní prodeje zlatých mincí Gold Eagle a krátce poté rekordní objemy dosáhla ražba nových stříbrných mincí Silver Eagle.

Ve hře je stále problém inflace. Objemy peněz, které státy napumovaly do oběhu, jsou velké. Pokud připočteme snahu vlád oslabit vlastní měny, žijeme v době více či méně skrytých měnových válek. Také zametání státních dluhů do bezedných sklepů FEDu a ECB může kdykoliv snížit důvěru investorů v měnu. Inflační obavy jsou trvalé.

Cena zlata může reagovat na uklidnění finančních trhů stagnací nebo poklesem. Problémem zlata je zlato samo – jde především o přístav bezpečí v neklidných dobách, ale bez většího využití mimo oblasti financí nebo šperkařství. Průmyslová spotřeba zlata je malá, respektive zlato je v průmyslové výrobě téměř z 98% recyklovatelným kovem. Pozitivní nálada na finančních trzích, pokud se neprojeví inflační tlaky, nebude pro zlato růstovým faktorem. Přesto zlato zůstává zajímavým instrumentem, do kterého budou investovat i velké instituce.

Stříbro je na pomezí mezi drahým kovem a průmyslovým kovem. V tom je jeho výhoda. Investiční stříbro je poptávané v dobách krizí, stejně jako zlato. Někdy je proto stříbro hanlivě označováno jako zlato chudých. Stříbro má však široké využití v průmyslu, který je jeho největším spotřebitelem. Proto růst průmyslové výroby, vývoj nových náročných technologií a nových postupu v chemickém průmyslu může přinést ještě větší poptávku po stříbře.

Investiční stříbro a investiční zlato mohou tedy z hlediska investora přinést zajímavé nákupní příležitosti. Jako zajištění proti budoucí inflaci (ať již té mírné, nebo nečekaně rychlé) jsou drahé kovy nezastupitelné v portfoliu rozumného investora. Pokud sledujeme klesající hodnotu peněz v nynějších dobách, respektive rostoucí cenu potravin, energií a služeb, pak nelze očekávat, pak drahé kovy představují solidní protiinflační pojistku. Jak křehká může být současná důvěra v růst a ve finanční trhy, ukázal nedávný vývoj po italských volbách.

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Stříbro s DPH %: Sedm kroků k nákupu

Sedm mýtů o investici do drahých kovů

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio 2.část

Kdo a proč tlačí cenu drahých kovů dolů: Vyděláme?

Akciové trhy se po krušných čtyřech letech opět dostaly k výchozím hodnotám. Jako po každém burzovním krachu se i nyní schází několik faktorů, které pomáhají růstu trhů. Tyto faktory se vždy liší, proto se podívejme, co je důvodem pro růst trhů nyní.

Prvním faktorem je přebytek peněz u institucionárních investorů. Velké instituce mají po několika kolech kvantitativního uvolňování (a intervencích evropských záchranných mechanismů) k dispozici obrovské peněžní objemy. Protože firmy v době krize redukují výdaje a optimalizují náklady, vykazují firemní výsledky dlouhodobě pozitivní hodnoty. Velcí investoři proto investují své přebytečné peníze do těchto firem, nezřídka prostřednictvím nákupu akcií na burze. Burza roste.

Druhým faktorem je zvyk. Už jsme uvykli, že nezaměstnanost na jihu Evropy je přes 25 procent. Zvykli jsme si na deficitní hospodaření států, jejichž dluhy řeší centrální banky výrobou nových peněz. Americký FED napumpoval do ekonomiky těžko představitelné objemy dolarů, na riziko inflace jsme si zvykli. Evropská centrální banka skrytě financuje předlužené státy eurozóny, čili dluhy států zametá pod koberec. I na to jsme si zvykli. Když vysoký představitel EU Oli Rehn varuje Kypr před eskalací finančních problémů, trhy reagují jen zdvořilým nezájmem. O rok dříve by takové prohlášení znamenalo tvrdou korekci růstu. Zvykli jsme si, že státní kasy jsou děravé jak Titanic před dosednutím na dno. Zvykli jsme si, že staré dluhy jsou zalepeny novými, nebo zameteny pod koberec centrálními bankami.

Třetím faktorem je obměna na burze. Na burzu přišli noví malí hráči. Průměrná životnost malého burzovního investora, který se pokouší na finančních trzích vydělat, je kolem dvou až tří let. Je to kruté, ale je to tak. Lidé, kteří nakupovali akcie před rokem 2008, již na trhu zpravidla nejsou. O své peníze přišli při pádu trhů v letech 2008 a 2009. Nyní na burzu přicházejí ti investoři, kteří na vlastní kůži propad nezažili. Krach a následnou paniku znají jen z médií. Vnímání kolapsu z uplynulých let je stejné, jako dnešní člověk vnímá katastrofu druhé světové války – jen jako stránky v učebnici dějepisu.

Čtvrtým faktorem je celkové uklidnění trhu, respektive nalezení nové šablony na řešení problému. Před rokem 2008 by nikdo nedokázal říci, jak řešit pád sektoru investičních bank, jak řešit pád hypotéčního trhu, jak řešit hrozící krach státních financí. Nyní jsou tyto šablony vytvořeny a jistě budou nějaký čas fungovat. Jak dlouho? Určitě do dalšího burzovního krachu…

S uklidněním na finančních trzích ale nekoresponduje statistika US mincovny. Trhy sice rostou, přesto US mincovna ohlásila v rychlém sledu rekordní prodeje zlatých mincí Gold Eagle a krátce poté rekordní objemy dosáhla ražba nových stříbrných mincí Silver Eagle.

Ve hře je stále problém inflace. Objemy peněz, které státy napumovaly do oběhu, jsou velké. Pokud připočteme snahu vlád oslabit vlastní měny, žijeme v době více či méně skrytých měnových válek. Také zametání státních dluhů do bezedných sklepů FEDu a ECB může kdykoliv snížit důvěru investorů v měnu. Inflační obavy jsou trvalé.

Cena zlata může reagovat na uklidnění finančních trhů stagnací nebo poklesem. Problémem zlata je zlato samo – jde především o přístav bezpečí v neklidných dobách, ale bez většího využití mimo oblasti financí nebo šperkařství. Průmyslová spotřeba zlata je malá, respektive zlato je v průmyslové výrobě téměř z 98% recyklovatelným kovem. Pozitivní nálada na finančních trzích, pokud se neprojeví inflační tlaky, nebude pro zlato růstovým faktorem. Přesto zlato zůstává zajímavým instrumentem, do kterého budou investovat i velké instituce.

Stříbro je na pomezí mezi drahým kovem a průmyslovým kovem. V tom je jeho výhoda. Investiční stříbro je poptávané v dobách krizí, stejně jako zlato. Někdy je proto stříbro hanlivě označováno jako zlato chudých. Stříbro má však široké využití v průmyslu, který je jeho největším spotřebitelem. Proto růst průmyslové výroby, vývoj nových náročných technologií a nových postupu v chemickém průmyslu může přinést ještě větší poptávku po stříbře.

Investiční stříbro a investiční zlato mohou tedy z hlediska investora přinést zajímavé nákupní příležitosti. Jako zajištění proti budoucí inflaci (ať již té mírné, nebo nečekaně rychlé) jsou drahé kovy nezastupitelné v portfoliu rozumného investora. Pokud sledujeme klesající hodnotu peněz v nynějších dobách, respektive rostoucí cenu potravin, energií a služeb, pak nelze očekávat, pak drahé kovy představují solidní protiinflační pojistku. Jak křehká může být současná důvěra v růst a ve finanční trhy, ukázal nedávný vývoj po italských volbách.

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Stříbro s DPH %: Sedm kroků k nákupu

Sedm mýtů o investici do drahých kovů

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio 2.část

Kdo a proč tlačí cenu drahých kovů dolů: Vyděláme?

Investoři do akcií a do komodit zažívají zlaté časy. Ceny akcií i komodit dobývají pětiletá maxima, akciové a finanční trhy rostou. Dluhová krize jako by nebyla, o rekordní nezaměstnanosti v jižních státech EU se na titulních stranách finančních periodik již nehovoří. Spotřebitelská důvěra roste, také firmy začínají více investovat do rozvoje. Vypadá to, jako by krize byla definitivně zažehnána.

V protikladu se situací na finančních trzích je ale situace na trhu drahých kovů. Ceny zlata ani ceny stříbra neklesají pod své suporty. A co je více varovné, naopak přibývá nákupů investičního zlata a stříbra. V klidných dobách, kdy se očekává konjunktura, by ceny drahých kovů měly stagnovat nebo spíše klesat. A především by měla ubývat poptávka po fyzickém kovu. Ale opak je pravdou.

Zejména u zlata by měla poklesnout poptávka, protože zlato je zajišťovacím kovem. Statistika nám ale říká něco jiného. Japonské penzijní fondy nevěří vlastní měně a skupují zlato. Centrální banky států také nestojí opodál. V roce 2012 skoupily 536 tun zlata, což představuje největší nárůst nákupu zlata centrálními bankami od roku 1964. Například ruské zlaté rezervy se za loňský rok o 8,7 procenta. Malý Kazachstán posílil zlaté rezervy o plných 41%. Rekordmanem je Turecko, kde zásoby zlata narostly o 84%. Ale ani ostatní centrální banky nezaostávaly v nákupech. Jsou to varovné signály. A nezapomínejme na mediálně vděčné stěhování německého zlata, když Bundesbank stáhla svoje zlaté cihly z USA zpět do Německa. Že by nedůvěra zasáhla i konzervativní německé bankéře?

Růst poptávky po stříbře se jeví jako logičtější. Stříbro je nejen investičním kovem, ale na rozdíl od zlata má uplatnění především v průmyslu. Předpokládaný růst Číny tedy vysvětluje růst poptávky po stříbře. Zapomínat bychom ale neměli ani na dlouhodobé plány čínských ekonomických stratégů, kteří se snaží ovládnout světové zásoby stříbra. A Číňané mají na dobré investice velmi vytříbený čich.

Není to tak dávno, co americká mincovna ohlásila
rekordní prodeje zlatých mincí. Zpráva z americké mincovny o rekordním prodeji stříbrných mincí Silver Eagle proto nepřekvapila. Poptávka po investičním stříbře roste ze dvou důvodů. Prvním je průmyslová potřebnost stříbra. Jestli tedy dojde k růstu globální ekonomiky – a k tomu dříve či později dojít musí – pak poroste průmyslová poptávka po stříbře. Druhým důvodem jsou inflační tlaky. Žijeme ve světě, kde peníze mají jen virtuální hodnotu. Nákup drahého kovu je logickým zajištěním proti inflaci. Krize, byť se o ní nehovoří, zažehnána není. Je jen odsunuta v čase. Investoři nakupují investiční stříbro a zlato, protože očekávají vysoký účet za toto oddalování problému nekrytých měn.

Investorská veřejnost reaguje hbitě. Mnoho českých investorů zaregistrovalo, že se blíží konec výhodné sazby DPH ve výši 7% na investiční stříbrné mince. Nárůst objednávek amerických a kanadských stříbrných mincí jsme proto zaregistrovali především v naší německé pobočce
. V České republice zase vzrostl zájem o desetiuncové stříbrné slitky NTR a o top stouncové stříbrné cihly Johson Matthey. Je zřejmé, že i čeští investoři se nedali ukolébat růstem finančních trhů, naopak si dobře uvědomují inflační rizika budoucnosti.

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Novinky: Stouncové cihly JM i kusově, stříbro z Německa výhodněji


Investiční stříbro: DPH 7% letos skončí

Sedm mýtů o investici do drahých kovů

Investiční zlato: Lze očekávat příliv padělků i na český trh?

Investoři do akcií a do komodit zažívají zlaté časy. Ceny akcií i komodit dobývají pětiletá maxima, akciové a finanční trhy rostou. Dluhová krize jako by nebyla, o rekordní nezaměstnanosti v jižních státech EU se na titulních stranách finančních periodik již nehovoří. Spotřebitelská důvěra roste, také firmy začínají více investovat do rozvoje. Vypadá to, jako by krize byla definitivně zažehnána.

V protikladu se situací na finančních trzích je ale situace na trhu drahých kovů. Ceny zlata ani ceny stříbra neklesají pod své suporty. A co je více varovné, naopak přibývá nákupů investičního zlata a stříbra. V klidných dobách, kdy se očekává konjunktura, by ceny drahých kovů měly stagnovat nebo spíše klesat. A především by měla ubývat poptávka po fyzickém kovu. Ale opak je pravdou.

Zejména u zlata by měla poklesnout poptávka, protože zlato je zajišťovacím kovem. Statistika nám ale říká něco jiného. Japonské penzijní fondy nevěří vlastní měně a skupují zlato. Centrální banky států také nestojí opodál. V roce 2012 skoupily 536 tun zlata, což představuje největší nárůst nákupu zlata centrálními bankami od roku 1964. Například ruské zlaté rezervy se za loňský rok o 8,7 procenta. Malý Kazachstán posílil zlaté rezervy o plných 41%. Rekordmanem je Turecko, kde zásoby zlata narostly o 84%. Ale ani ostatní centrální banky nezaostávaly v nákupech. Jsou to varovné signály. A nezapomínejme na mediálně vděčné stěhování německého zlata, když Bundesbank stáhla svoje zlaté cihly z USA zpět do Německa. Že by nedůvěra zasáhla i konzervativní německé bankéře?

Růst poptávky po stříbře se jeví jako logičtější. Stříbro je nejen investičním kovem, ale na rozdíl od zlata má uplatnění především v průmyslu. Předpokládaný růst Číny tedy vysvětluje růst poptávky po stříbře. Zapomínat bychom ale neměli ani na dlouhodobé plány čínských ekonomických stratégů, kteří se snaží ovládnout světové zásoby stříbra. A Číňané mají na dobré investice velmi vytříbený čich.

Není to tak dávno, co americká mincovna ohlásila
rekordní prodeje zlatých mincí. Zpráva z americké mincovny o rekordním prodeji stříbrných mincí Silver Eagle proto nepřekvapila. Poptávka po investičním stříbře roste ze dvou důvodů. Prvním je průmyslová potřebnost stříbra. Jestli tedy dojde k růstu globální ekonomiky – a k tomu dříve či později dojít musí – pak poroste průmyslová poptávka po stříbře. Druhým důvodem jsou inflační tlaky. Žijeme ve světě, kde peníze mají jen virtuální hodnotu. Nákup drahého kovu je logickým zajištěním proti inflaci. Krize, byť se o ní nehovoří, zažehnána není. Je jen odsunuta v čase. Investoři nakupují investiční stříbro a zlato, protože očekávají vysoký účet za toto oddalování problému nekrytých měn.

Investorská veřejnost reaguje hbitě. Mnoho českých investorů zaregistrovalo, že se blíží konec výhodné sazby DPH ve výši 7% na investiční stříbrné mince. Nárůst objednávek amerických a kanadských stříbrných mincí jsme proto zaregistrovali především v naší německé pobočce
. V České republice zase vzrostl zájem o desetiuncové stříbrné slitky NTR a o top stouncové stříbrné cihly Johson Matthey. Je zřejmé, že i čeští investoři se nedali ukolébat růstem finančních trhů, naopak si dobře uvědomují inflační rizika budoucnosti.

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Novinky: Stouncové cihly JM i kusově, stříbro z Německa výhodněji


Investiční stříbro: DPH 7% letos skončí

Sedm mýtů o investici do drahých kovů

Investiční zlato: Lze očekávat příliv padělků i na český trh?

Jaká bude cena zlata a stříbra v roce 2013? To si s jistotou povíme až v prosinci letošního roku – křišťálovou kouli nemáme. V průběhu roku bude cenu stříbra a zlata ovlivňovat celá řada faktorů. Podívejme se na některé z nich.

V USA nyní začíná výsledková sezóna, která leccos napoví. Jako první ohlásil včera výsledky hliníkářský gigant Alcoa. Co to znamená pro investory do drahých kovů? Důležitá je pro nás ta část kvartální zprávy, kde Alcoa konstatuje šestiprocentní nárůst poptávky po hliníku v roce 2012 a pro letošní rok předpokládá další růst, a to až o 7%. Důvodem růstu poptávky po hliníku je podle firmy Alcoa zlepšující se hospodářská situace a především růst čínské poptávky.

Zkušení investoři vědí, že ceny stříbra jsou velmi provázány s průmyslovou poptávkou. Proto
sledujeme také ceny mědi. Renomovaní analytici očekávají rovněž zlepšení globální ekonomiky a následně růst spotřeby průmyslových kovů, včetně stříbra. Stříbro, jak investoři dobře vědí, kombinuje výhody drahého a průmyslového kovu. Lloyd O’Carroll, analytik Davenport & Co očekává, že během šesti měsíců budou výše ceny každé komodity, protože Čína je na vzestupu. Lze tedy očekávat, že hlavním spotřebitelem stříbra bude rostoucí čínský průmysl. Vidíme, že
utajované nákupy investičního stříbra čínskými stratégy mají logiku.

Jak je tomu s cenou zlata? Investiční zlato výhody průmyslového kovu nemá. Cena zlata velmi závisí na důvěře v hodnotu peněz, Cena zlata na rozdíl od stříbra či mědi není příliš ovlivňována průmyslovou poptávkou. Pokud klesá důvěra v peníze, nebo roste inflace, pak cena zlata zpravidla roste díky zvýšené poptávce po zlatě. Růstovým impulzem pro zlato může být například přípravy japonských penzijních fondů na masivní nákupy zlata. Japonské penzijní fondy se obávají budoucí inflace jenu a tak budou nakupovat zlato v hodnotě téměř 500 milionů dolarů.

Faktorů, které působí na vývoj ekonomiky – a tedy i na vývoj cen drahých kovů – se během letošního roku objeví celá řada. Investor, který tyto faktory zná, může vše využít k plánování optimálních vstupů do obchodů. Ten, kdo chápe mechanismy trhů,
bude vydělávat i v letošním roce.

Názorně jsme si ukázali, jak může ceny stříbra a zlata ovlivnit budoucí vývoj globální ekonomiky, růst Číny anebo obavy z inflace v Japonsku. Znát fundamenty a bedlivě je sledovat je alfou a zkrátka omegou úspěšného investování do drahých kovů i

správy vlastních prostředků.

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Soros kupuje investiční zlato, Čína investiční stříbro. Koruna se propadá

Novinky: Stouncové cihly JM i kusově, stříbro z Německa výhodněji


Investiční stříbro: Investice táhnou obavy z inflace

Sedm mýtů o investici do drahých kovů

Drahý slitek aneb Nejsem tak bohatý, abych …

Jaká bude cena zlata a stříbra v roce 2013? To si s jistotou povíme až v prosinci letošního roku – křišťálovou kouli nemáme. V průběhu roku bude cenu stříbra a zlata ovlivňovat celá řada faktorů. Podívejme se na některé z nich.

V USA nyní začíná výsledková sezóna, která leccos napoví. Jako první ohlásil včera výsledky hliníkářský gigant Alcoa. Co to znamená pro investory do drahých kovů? Důležitá je pro nás ta část kvartální zprávy, kde Alcoa konstatuje šestiprocentní nárůst poptávky po hliníku v roce 2012 a pro letošní rok předpokládá další růst, a to až o 7%. Důvodem růstu poptávky po hliníku je podle firmy Alcoa zlepšující se hospodářská situace a především růst čínské poptávky.

Zkušení investoři vědí, že ceny stříbra jsou velmi provázány s průmyslovou poptávkou. Proto
sledujeme také ceny mědi. Renomovaní analytici očekávají rovněž zlepšení globální ekonomiky a následně růst spotřeby průmyslových kovů, včetně stříbra. Stříbro, jak investoři dobře vědí, kombinuje výhody drahého a průmyslového kovu. Lloyd O’Carroll, analytik Davenport & Co očekává, že během šesti měsíců budou výše ceny každé komodity, protože Čína je na vzestupu. Lze tedy očekávat, že hlavním spotřebitelem stříbra bude rostoucí čínský průmysl. Vidíme, že
utajované nákupy investičního stříbra čínskými stratégy mají logiku.

Jak je tomu s cenou zlata? Investiční zlato výhody průmyslového kovu nemá. Cena zlata velmi závisí na důvěře v hodnotu peněz, Cena zlata na rozdíl od stříbra či mědi není příliš ovlivňována průmyslovou poptávkou. Pokud klesá důvěra v peníze, nebo roste inflace, pak cena zlata zpravidla roste díky zvýšené poptávce po zlatě. Růstovým impulzem pro zlato může být například přípravy japonských penzijních fondů na masivní nákupy zlata. Japonské penzijní fondy se obávají budoucí inflace jenu a tak budou nakupovat zlato v hodnotě téměř 500 milionů dolarů.

Faktorů, které působí na vývoj ekonomiky – a tedy i na vývoj cen drahých kovů – se během letošního roku objeví celá řada. Investor, který tyto faktory zná, může vše využít k plánování optimálních vstupů do obchodů. Ten, kdo chápe mechanismy trhů,
bude vydělávat i v letošním roce.

Názorně jsme si ukázali, jak může ceny stříbra a zlata ovlivnit budoucí vývoj globální ekonomiky, růst Číny anebo obavy z inflace v Japonsku. Znát fundamenty a bedlivě je sledovat je alfou a zkrátka omegou úspěšného investování do drahých kovů i

správy vlastních prostředků.

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Soros kupuje investiční zlato, Čína investiční stříbro. Koruna se propadá

Novinky: Stouncové cihly JM i kusově, stříbro z Německa výhodněji


Investiční stříbro: Investice táhnou obavy z inflace

Sedm mýtů o investici do drahých kovů

Drahý slitek aneb Nejsem tak bohatý, abych …

Americká mincovna oznámila rekordní počet ražených
zlatých mincí Gold Eagle

. Zprávu přejala většina českých médií. Zdánlivě jde jen o zajímavou aktualitu, ale zkušení investoři mezi řádky vyčetli ještě jiné informace. Proč nereportuje rekordní ražby třeba rakouská mincovna? Proč neroste poptávka po australském zlatě? Proč rostou objemy u amerického investičního zlata a stříbra, a ne u jiných producentů?

Základní otázkou u investice do zlata a stříbra není cena. To si myslí jen nezkušený laik, který brouzdá desítkami obchodů a obchůdků a hledá nejlevnější cenu. Laik uvažuje jen na cenové bázi: kde nakoupit nejlevněji zlato? Kde je nejlevnější gram zlata? Kde koupit nejlevnější stříbro? Tím se ale z oblasti investic vrátil zpět do světa akčních letáků supermarketů, které lákají na nejlevnější cenu. Investice do drahých kovů nejsou lovem ceny, investice do zlata a stříbra jsou postaveny na dvou jiných slovech: likvidita a garance.

Likvidní rovná se dražší. Garance kvality rovná se nové zboží a od seriozního obchodníka. Co je málo likvidní, nemůže být ceněno výše, než jak je oceněno likvidní provedení. A jsme u jádra pudla: nejlikvidnější bylo, je a bude to, co je v provedení a kvalitě odpovídající burzovním standardům. A co má potřebné objemy ražby.
Zlatá mince Gold Eagle je extrémně likvidní, zná ji celý svět. Ostatní zlaté mince nejsou zdaleka tak likvidní, byť se pokoušejí hrát si na amerického bratříčka. Bohužel, malé objemy ražby a nulový zájem na světovém trhu posílají tyto mince vždy na nižší příčky. Proto jsou tyto investiční mince levnější, ačkoliv je v nich obsah zlata stejný, jako je v azlaté minci Gold Eagle. To je osud většiny pokusů vyrovnat se objemem ražby a likviditou Americe.

Investiční zlato v násobcích uncí je standard. Navíc lze kvalitu kovu v nebalené zlaté minci ověřit, na rozdíl od zlatých slitků v tzv. certifikátových obalech. Sonda, která zkoumá obsah drahého kovu, se ke slitku nedostane bez otevření obalu. A s tím zpravidla investor nesouhlasí. Proto je zkušenou investorskou veřejností preferována mince, i za cenu většího prémia a tudíž vyšší ceny. Zatavené slitky bohužel nelze tak snadno zkontrolovat. A
padělků přibývá

.
Kdo kupuje zlaté slitky v zatavených obalech, musí si uvědomit, že rezignuje na možnost ověření obsahu drahého kovu.
Kdo kupuje velmi levné slitky v zatavených obalech od všelijakých prodejců,
ten již vysloveně riskuje

.

Stejná situace je u investičního stříbra. Evropské provedení, čili v kilech, gramech atd., je na velkém trhu neznámé. Ano, my v Evropě počítáme v metrickém provedení běžně, známe gramy, kila, půlkilovky. Světový trh ale pracuje se standardními mírami, což jsou unce a libry. Proto jsou kupříkladu slitky v násobcích uncí vždy pro skutečné investory zajímavější, než evropské metrické provedení. A proto jsou také tyto americké slitky dražší.
Laik kupuje s radostí levné evropské metrické provedení. Netuší zpravidla, že kupuje spíše průmyslové provedení, než investiční standard. Levné je to proto, že to není příliš likvidní na světovém trhu.

A jsme zpět u zdánlivě překvapivé statistiky, že americká mincovna hlásí nárůst ražeb. Důvodem je, že i v Evropě přibývá zkušenějších investorů, kteří už pochopili
pravidla investice do drahých kovů

. Již dříve jsme tento trend pocítili u investičního stříbra, kdy zájem o americké investiční stříbro trvale roste od roku 2009.
Pokud nadále poroste cena drahých kovů, bude likvidita evropských slitků a mincí ještě více klesat. S rostoucí cenou zlata a stříbra si je zkrátka bude moci dovolit stále méně lidí. Likvidita amerického standardního provedení investičního zlata a stříbra v takovém případě naopak ještě vzroste, odklon od nelikvidního ještě více posílí likviditu standardních provedení investičního stříbra a investičního zlata.

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Soros kupuje investiční zlato, Čína investiční stříbro. Koruna se propadá

Novinky: Stouncové cihly JM i kusově, stříbro z Německa výhodněji


Investiční stříbro: Investice táhnou obavy z inflace

Sedm mýtů o investici do drahých kovů

Drahý slitek aneb Nejsem tak bohatý, abych …

Americká mincovna oznámila rekordní počet ražených
zlatých mincí Gold Eagle. Zprávu přejala většina českých médií. Zdánlivě jde jen o zajímavou aktualitu, ale zkušení investoři mezi řádky vyčetli ještě jiné informace. Proč nereportuje rekordní ražby třeba rakouská mincovna? Proč neroste poptávka po australském zlatě? Proč rostou objemy u amerického investičního zlata a stříbra, a ne u jiných producentů?

Základní otázkou u investice do zlata a stříbra není cena. To si myslí jen nezkušený laik, který brouzdá desítkami obchodů a obchůdků a hledá nejlevnější cenu. Laik uvažuje jen na cenové bázi: kde nakoupit nejlevněji zlato? Kde je nejlevnější gram zlata? Kde koupit nejlevnější stříbro? Tím se ale z oblasti investic vrátil zpět do světa akčních letáků supermarketů, které lákají na nejlevnější cenu. Investice do drahých kovů nejsou lovem ceny, investice do zlata a stříbra jsou postaveny na dvou jiných slovech: likvidita a garance.

Likvidní rovná se dražší. Garance kvality rovná se nové zboží a od seriozního obchodníka. Co je málo likvidní, nemůže být ceněno výše, než jak je oceněno likvidní provedení. A jsme u jádra pudla: nejlikvidnější bylo, je a bude to, co je v provedení a kvalitě odpovídající burzovním standardům. A co má potřebné objemy ražby.
Zlatá mince Gold Eagle je extrémně likvidní, zná ji celý svět. Ostatní zlaté mince nejsou zdaleka tak likvidní, byť se pokoušejí hrát si na amerického bratříčka. Bohužel, malé objemy ražby a nulový zájem na světovém trhu posílají tyto mince vždy na nižší příčky. Proto jsou tyto investiční mince levnější, ačkoliv je v nich obsah zlata stejný, jako je v azlaté minci Gold Eagle. To je osud většiny pokusů vyrovnat se objemem ražby a likviditou Americe.

Investiční zlato v násobcích uncí je standard. Navíc lze kvalitu kovu v nebalené zlaté minci ověřit, na rozdíl od zlatých slitků v tzv. certifikátových obalech. Sonda, která zkoumá obsah drahého kovu, se ke slitku nedostane bez otevření obalu. A s tím zpravidla investor nesouhlasí. Proto je zkušenou investorskou veřejností preferována mince, i za cenu většího prémia a tudíž vyšší ceny. Zatavené slitky bohužel nelze tak snadno zkontrolovat. A
padělků přibývá.
Kdo kupuje zlaté slitky v zatavených obalech, musí si uvědomit, že rezignuje na možnost ověření obsahu drahého kovu.
Kdo kupuje velmi levné slitky v zatavených obalech od všelijakých prodejců,
ten již vysloveně riskuje.

Stejná situace je u investičního stříbra. Evropské provedení, čili v kilech, gramech atd., je na velkém trhu neznámé. Ano, my v Evropě počítáme v metrickém provedení běžně, známe gramy, kila, půlkilovky. Světový trh ale pracuje se standardními mírami, což jsou unce a libry. Proto jsou kupříkladu slitky v násobcích uncí vždy pro skutečné investory zajímavější, než evropské metrické provedení. A proto jsou také tyto americké slitky dražší.
Laik kupuje s radostí levné evropské metrické provedení. Netuší zpravidla, že kupuje spíše průmyslové provedení, než investiční standard. Levné je to proto, že to není příliš likvidní na světovém trhu.

A jsme zpět u zdánlivě překvapivé statistiky, že americká mincovna hlásí nárůst ražeb. Důvodem je, že i v Evropě přibývá zkušenějších investorů, kteří už pochopili
pravidla investice do drahých kovů. Již dříve jsme tento trend pocítili u investičního stříbra, kdy zájem o americké investiční stříbro trvale roste od roku 2009.
Pokud nadále poroste cena drahých kovů, bude likvidita evropských slitků a mincí ještě více klesat. S rostoucí cenou zlata a stříbra si je zkrátka bude moci dovolit stále méně lidí. Likvidita amerického standardního provedení investičního zlata a stříbra v takovém případě naopak ještě vzroste, odklon od nelikvidního ještě více posílí likviditu standardních provedení investičního stříbra a investičního zlata.

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Soros kupuje investiční zlato, Čína investiční stříbro. Koruna se propadá

Novinky: Stouncové cihly JM i kusově, stříbro z Německa výhodněji


Investiční stříbro: Investice táhnou obavy z inflace

Sedm mýtů o investici do drahých kovů

Drahý slitek aneb Nejsem tak bohatý, abych …

Snaha o maximální ochranu soukromí a o diskrétnost je při investici do drahých kovů na místě. Solidní obchodníci s drahými kovy chrání citlivé údaje klientů a dbají na bezpečnost transakcí. Rozumní investoři prověřují, komu svěří nejen své peníze, ale také své údaje. Nabízí se otázka, zda je možná absolutní anonymita při nákupu a při prodeji. Laik bez váhání souhlasí, zkušený investor zná ale úskalí absolutní anonymity při investicích.

Velmi častou úvaha začátečníka je, že bude investovat do drahých kovů zcela anonymně. Anonymní nákup znamená zakoupení drahého kovu bez sdělení vlastní identity kupujícího. Na první pohled to vypadá zajímavě. O investici do drahých kovů neexistuje žádný záznam, nákup zlata nebo stříbra je zcela anonymní. Z pohledu laika jde o skvělou situaci. Pokud ale uvažujeme o investici do drahého kovu z širší perspektivy, dospíváme k mnohým zásadním rizikům.

První rizikem je nedostatečný doklad vlastnictví investičního drahého kovu. Pokud při nákupu investor obdrží pouze jednoduchý daňový doklad (paragon, prodejka za hotové apod.), je to málo. Z dokladu neplyne, kdo je majitelem drahého kovu. To může být, jak si ukážeme, v budoucnu poměrně značný problém.
Druhým rizikem je obtížné vystavení duplikátu takového dokladu. Pokud se časem zjednodušený daňový doklad někde zatoulá, bývá pro investora prakticky nemožné získat od obchodníka kopii tohoto dokladu. Jaké pak mohou nastat problémy?

S nedostatečným dokladem o vlastnictví investičního drahého kovu si investor komplikuje budoucnost. Při prodeji jinému investorovi, a to je nejčastější způsob prodeje drahého kovu, bude každý zkušenější kupec požadovat od prodávajícího doklad o způsobu nabytí investičního kovu. Jinak řečeno, zkušený investor nekupuje kov bez dokladu původu. Proč?
Zkušený investor nebude riskovat, že zakoupí kov pochybného původu. Proto bude po prodávajícím požadovat doklady o nabytí. A velmi často si zkušený investor také vyžádá od prodávajícího možnost ověřit si u obchodníka, že prodávající opravdu zboží u obchodníka koupil, čili že doklady nejsou falešné. I to se totiž stává: padělky se na sekundárním trhu prodávají s falešnými doklady.

Pokud tedy majitel investičního stříbra nebo zlata nemá doklad, zkušenější investor od něj drahý kov nejspíš nekoupí. Nebude riskovat koupi padělku. Padělky drahého kovu se objevují a lze předpokládat, že se jejich výskyt
v budoucnosti ještě podstatně zvýší. Prodej bez dokladů se tedy zkomplikuje. Kdo nebude mít doklady, nebude mít v budoucnu patrně jinou šanci, než prodávat drahý kov obchodníkovi s drahými kovy nebo jiné instituci, která disponuje přístroji k ověření ryzosti kovu. A to byla, je a bude nejméně výhodná varianta prodeje. Statistiky ukazují, že zpětným výkupem u obchodníka prochází cca 6 až 15% prodaného kovu. Zbytek se prodává na sekundárním trhu, čili přímo mezi investory. Zejména u stříbra je to logické, sekundární trh tvoří neplátci DPH, zatímco prodejce kovů je plátcem DPH.

Investice do drahých kovů je dlouhodobou záležitostí, která má svoje pravidla. Dnešní boom prodejců, kdy s drahými kovy obchoduje kdekdo, také nebude trvat věčně. Trh je neúprosný, mnoho dnešních prodejců nebude za pár let existovat. Tak hovoří statistiky ze zahraničí, kde trh s drahými kovy funguje desítky let a kde již existují relevantní zkušenosti.
Pokud po letech bude investor drahý kov prodávat, pak bez dokladů o vlastnictví kovu a při případné neexistenci původního prodejce bude mít komplikovanější postup při prodeji. Anebo bude muset přistoupit na méně výhodné podmínky při prodeji než ten investor, který bude moci doložit původ svého zlata a stříbra.

Častým argumentem pro anonymní nákup je obava investorů, že by mohlo být zakázáno držení drahých kovů. Historický precedens zde existuje: V roce 1933, v době hospodářské krize v USA, zakázal americký prezident F.D. Roosevelt držení investičního zlata soukromým osobám. Dnešní neradostná situace předlužených států vede mnohé investory k otázce, zda se historie nemůže opakovat a zda tedy nebude lepší drahé kovy nakupovat raději zcela anonymně.
Důvody, proč rozumný investor nakupuje drahé kovy pouze s plnohodnotnými doklady o individuálním vlastnictví drahého kovu, jsme si uvedli výše. Pokud by ale podobný zákaz držení investičního kovu byl vydán, pak řešení vypadá jinak – a opět nám je přináší historie. Drtivá většina Američanů ve chvíli vydání zákazu držení drahých kovů prohlásila, že již žádné investiční zlato nevlastní (držení investičního stříbra zakázáno nebylo). Zkrátka zlato již prodali.

Anonymní nákupy tedy nejsou rozumnou volbou. Prozíravější investor si uvědomuje potíže, které mohou nastat v případě absence dokladů o vlastnictví kovu. A pro případ zákazu držení zlata nebo pro případ vyvlastnění drahých kovů má připraveno jednoduché a funkční řešení, které v třicátých letech zvolili řadoví Američané.

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Investiční stříbro: Jak ne/koupit padělek?

Spoření do drahých kovů? V USA přes 800 podvedených

Svět, Evropa a Česko: Jak rychle přicházíme o úspory?

Sedm mýtů o investici do drahých kovů