Archiv autora: Jiří Jánský

Minulý týden guvernér ČNB J. Rusnok oznámil, že ČNB začne nakupovat do svých aktiv zlato. Pokud jste o tom četli i jinde, podívejte se na podcast ČNB (viz. odkaz níže).

 

ČNB aktuálně drží necelých 7,8 tun. Na první pohled divné číslo. V uncích to je 250 tisíc, obratem je číslo pěkně „kulaté“. Zlaté pozice budovala řada zemí. O nich jsme již v minulosti psali a čekali, kdy se ČNB přidá.

 

V souvislosti s nákupy zlata se nejvíce mluví o Číně a Rusku, to ale vlnu nákupů letos omezilo.  Naopak relativně velkými investory ve střední Evropě se krom Slovenska stalo Polsko či Maďarsko. Polsko aktuálně drží nejvíce zlata ze všech zemí střední a východní Evropy, Maďarsko 4x více než ČR.

 

ČNB se však k něčemu takovému vůbec nechystá. Chce objem zlata ve svých rezervách udržet na stávající úrovni. Bude tak nakupovat objem zlata odpovídající spotřebě zlata na ražbu mincí. Zajímavé je vyjádření guvernéra J. Rusnoka v podcastu ČNB (druhý díl nově zavedeného systému ČNB). Naleznete zde: https://youtu.be/2ZepErc1GuE

 

Doporučujeme poslech. Pokud byste nechtěli strávit celých 20 minut, hodně doporučuji úsek začínající v 11:05, prakticky až do konce. Proto nebudou nákupy zlata z pohledu ČNB  velké.

 

 

Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek oznámila, že téměř zdvojnásobí „koronavirový“ nákup dluhopisů. Zvedne ho ze 750 na 1.350 bilionu euro.  Tento byl naplánován do konce letošního roku. Jak bývá u ECB zvykem, trvání programu bylo prodlouženo. Poběží minimálně do června 2021, plus rozšíří a prodlouží i další nákupy obligací. Chová se, jako by se s Bundesbankou nic nedělo.

 

Dělá to i proto, že pokles ekonomiky států eurozóny je odhadován na 8,7 procenta. Na konci roku 2022 by se ekonomika eurozóny měla vrátit na úroveň roku 2019. Natvrdo přiznala, že je zde riziko zhoršení tohoto výhledu, a to až na pokles o téměř 13 procent. Tím by se vyrovnání ekonomiky protáhlo na roky 2023 až 2024. Naše ekonomika je na tom podobně.

 

S úroky ECB nijak nehýbala, ona stejně moc možností nemá. ECB bude tisknout peníze, dokud se inflace nedostane na 2 procenta. Třeba se jim něco takového povede. Potom nezbývá než doufat, že až vysněného cíle dosáhne, inflace nezajásá a nezrychlí růst. To se však může klidně stát. Při množství peněz, co pouští do oběhu, by měla co dělat. Zde by byla faktorem i rychlost oběhu peněz v ekonomice.

 

Zvýšení rychlosti obratu peněz v ekonomice tlačí inflaci vzhůru, tedy i ceny drahých kovů. U drahých kovů je to opačně. Zmenšení rychlosti jejich obratu tlačí jejich cenu vzhůru.

 

 

Státní rozpočet pro letošní rok byl původně navržen s deficitem 40 miliard. V 1. čtvrtletí se nejen ekonomice podlomilo zdraví a následně se vše změnilo, rozpočet logicky nevyjímaje. Před šesti týdny vláda vybojovala jeho zvýšení na 300 miliard. Jednání bylo dramatické, že je to přestřeleno apod.

 

Nyní vychází ještě horší čísla. Deficit je tak roztahován dvěma silami – příjmy klesají, výdaje ve stejnou dobu rostou. Už na konci května jsme na 157 miliardách deficitu rozpočtu, samotný květen byl 60 miliard. K loni plánovanému deficitu tak nejspíše připíší nulu a přičtou 100 miliard. Ano, řeč je o možných 500 miliardách korun za tento rok a ministryně financí Schillerová s tímto návrhem dost možná půjde do Sněmovny. Je tu ještě jedna otázka. Bude muset přijít projednání rozpočtu i potřetí či nikoliv? Aby původní rozpočtový deficit vynásobili dvaceti… Doufejme, že ne.

 

Následně je tu ještě jeden faktor – inflace. Ať už to bude tak či onak, inflace nezmizí. Nyní jsme v rámci EU držiteli zlaté inflační medaile za nejvyšší inflaci. Podle všech ukazatelů se nám obhajoba putovní zlaté medaile za nejvyšší inflaci v rámci EU se bude ještě nějakou dobu bez problémů dařit.

 

Na získanou medaili za nejvyšší inflaci je třeba reagovat protiinflačními aktivy – tedy nákupem investičního zlata a stříbra.  V případě rychlejší inflace budou právě zlato a stříbro oceněny na stupních vítězů.

 

 

 

V pondělí to budou dva měsíce, co jsme psali, že cena zlata přesáhla hranici 1.600 dolarů. Před pár dny prolétlo zlato hranicí 1.700 dolarů. Včera její cena oscilovala kolem 1.720-1.730 dolary za unci.

 

Udržení se nad překonanou úrovní je jedině dobře.  Výsledkem je možný silný psychologický efekt – prolomení další stodolarové hranice jistě stojí za pozornost. Gold Silver Ratio bylo včera na hranici 110. Poměr ceny zlata a stříbra se tak i nadále pohybuje s velkou rezervou nad stovkou.

Významnou negativní doprovodnou událostí skoku ceny zlata je pád likvidity na trhu s drahými kovy. Ta by se ale měla postupně zlepšovat.

 

 

ECB pracuje na operacích na záchranu stávajíc situace. Šéfová ECB Ch. Lagardeová by uvítala, kdyby se nezadlužovala každá země samostatně, ale aby všechny země eurozóny vydaly společný balík dluhopisů. Nesplácela by je konkrétní země, ale eurozóna jako celek. To už by ve své podstatě fungovalo jako Spojené státy Evropské.

 

Jak to vypadá? Sever proti jihu. Jih (Itálie, Řecko, Španělsko…) je pro, Sever (Německo, Nizozemí, pravděpodobně i Rakousku a další podobné země) jsou proti.

 

Druhou možností je nechat si poradit od předchůdce šéfové. Výstupem totiž může být nabídka ECB nakupovat neomezený objem státních dluhopisů. Země eurozóny bude potřebovat vydat dluhopisy a nebude řešit, jestli je někdo koupí. ECB řekne předem „ano“. Tento projekt v historii nebyl spuštěn, je však hotov, stačí vytáhnout ze šuplíku a nechat si poradit od M. Draghiho.

 

Toto je jedním z kroků, který investoři zohledňují. Výsledek vidíte na trhu zlata a stříbra. Bohužel ČR není v této době žádnou výjimkou.

 

 

Evropská centrální banka před pár dny oznámila, že loni dosáhla zisku téměř 2,5 miliardy euro, tedy kolem 60 miliard korun. Je to hodně nebo málo? Jak generovala zisk ECB? ECB vydělala na posílení dolaru a držených státních i korporátních dluhopisech (ty byly zhodnoceny nižšími tržními úrokovými sazbami). ECB přeposílá zisk státním bankám eurozóny, nejvíc půjde do banky se zkratkou „Buba“, tedy německé centrální banky. Ta dostane více než čtvrtinu.

 

Přijde vám ECB jako rekordní? Moc ne, vždyť téměř stejného zisku (58 miliard korun) dosáhla i ČNB. Ta upozorňuje, že tvorba zisku je jenom vedlejším produktem. ČNB nebude zisk rozdělovat, využije zisk na úhradu kumulované ztráty z minulých let (má tam 187 miliard z udržování kurzu koruny). Ta logiky nehrozí bankrotem. Hlavní položkou přispívající k loňskému zisku byly držené devizové rezervy. Mimochodem, dalším přispěvatelem byly i globálně rostoucí akciové trhy. Tušili jste, že ČNB má ve svém portfolia rento druh aktiv? Upozorňuji, že toto není výjimka, velké množství akcií drží švýcarská centrální banka.

 

ČNB samozřejmě drží i drahý kov, jako Vy.

 

Dostáváme řadu dotazů, jak se díváme na v poslední době rostoucí ceny zlata, i s historickými rekordy cen akcií. Není možné někomu radit, rozhodli jsme se alespoň ukázat relace cen akcií a ceny zlata.

 

Zlato poslední dobou vrostlo, ceny akcií taktéž. Cena zlata (mezi 1500 a 1600 dolarů za unci), není daleko od sedmiletých maxim cena akcií v S&P 500 pravidelně zvyšuje historické rekordy (> 3.300 bodů).

 

Jak to vypadá vzájemně? Toto je poměr indexu S&P 500 k ceně zlata. Propad poměru na počátku 70. let bylo zrušení fixní ceny zlata na 35 dolarech za unci. Rok 2000 bych vrchol akciové bubliny zaměřené na technologické akcie. V téže době byly ceny zlata kolem dlouhodobých minim. Minimální poměr v letech 2008 – 2011, finanční krize nastartovaná bankovním problémy ve Spojených státech na podzim 2008. Maximální cena zlata nad úrovní 1900 dolarů byla v roce 2011 při bojích o přežití měny euro.

 

Aktuální úroveň je poměr indexu S&P 500 k ceně zlata kolem dvou. Nad stávající úrovní byl tak poměr akcií k ceně zlata největší v době před a krátce po prasknutí zmíněné bubliny roku 2000. Historický průměr od ukončení fixace ceny zlata v létě 1971 činí 1,6.

 

Nyní se tedy nepohybujeme na žádných extrémech a je pouze na Vás, co preferujete do svého portfolia.

 

Stát zvažuje možnost, že by penzijním (účastnickým) fondům umožnil širší paletu investičních aktiv. Jednalo by se o rozšíření možnosti investic, například o fondy soukromého kapitálu nebo třeba drahé kovy. Tyto specializované fondy by mohly vybírat vyšší poplatky než stávající fondy. Všimněte si „vyšší poplatky“. Co je k tomuto kroku vede? Je to nabídka diverzifikace. Stačí jeden tweet prezidenta Trumpa a akcie jsou jedním směrem, drahé kovy druhým apod.

 

Takové fondy mohou nakupovat akcie těžařů nebo zpracovatelů drahých kovů nebo investovat do fyzických drahých kovů – investiční mince a slitky. Když to vezmeme z pohledu chování stávajících klientů penzijních fondů – drtivá většina z nich při dožití penzijního věku nevolí pravidelnou výplatu důchodu, jak si zákonodárci představovali, ale jednorázové vyrovnání.

 

Penzijní společnosti spravující penzijní fondy se však do něčeho takového nehrnou. Obávají se malého zájmu o tento typ fondů s tím, že by pro ně bylo nezajímavé je zakládat. Zkusí tedy dojednat možnost typu „něco málo přimíchat“ do stávajících fondů. Při minimálním množství to však bude mít na fond jako celek velmi omezený efekt. Budou ale moci tvrdit, že inventují „i do zlata nebo stříbra“.

 

Z tohoto pohledu vám tutéž službu, vlastně ještě lepší, nabízí Stříbrný účet. Každoročně dostanete naspořené mince a slitky do vlastních rukou. Následně je jen na vás, kolik a kdy proměníte na finanční prostředky. To je jenom na vašem rozhodnutí. A žádné poplatky tam nenajdete. Zvažte to.

 

Ovlivňují dárky cenu zlata? Ano, zejména pokud dojde na svatby.

 

Ne, nemluvím o svatbách u nás, to opravdu nehrozí. Mluvím o startující sezóně svateb v Asii. Indie a Čína patří k největším spotřebitelům zlata. Tento víkend skončil v Indii festival světel Diwali, který startuje skokový růst poptávky po zlatých špercích, je totiž následován tamní svatební sezónou. Zlaté šperky mají v indické kultuře dlouhou a silně zakořeněnou tradici a jakmile dojde na svatby, projeví se v ještě větší intenzitě.

 

Vzhledem k Vánocům roste poptávka po zlatých špercích samozřejmě i v Evropě a Spojených státech. Ve srovnání s již zmíněnou Indií (a připočteme-li i Čínu a další asijské země), jde stále o malou část poptávky v Asii.

 

Pokud se domníváte, že šperky cenu zlata nijak výrazně neovlivňují, a svatby či Vánoce proto nemají valný význam, tak vězte, že šperkařská poptávka po zlatě v posledních 5 letech tvořila v průměru 53 % světové poptávky po zlatě. V porovnání s investiční poptávkou jde o dvojnásobek.

 

„Investiční problém“ šperků je ten, že cena kovu představuje jen část ceny šperku. Takže pokud chcete investovat do zlata, investiční mince či slitky jsou lepším nástrojem než šperky a jistě také pod stromečkem potěší :-).

 

 

Včera Fed zveřejnil Minutes z posledního zasedání, kde snížil sazby o 25 bp. Věnoval jsem se jim tady.

 

Co mě zaujalo v Minutes? Připravovaná akce, kterou J. Powell v úterý oznámil v Kongresu, ale netroufl si to nazvat QE4. „I want to emphasize that growth of our balance sheet for reserve management purposes should in no way be confused with the large-scale asset purchase programs that we deployed after the financial crisis“.

 

Někteří členové vedení vyjádřili obavy o finanční stabilitu, jmenovitě o příliš úzké spready a zvyšující se zadluženost firem, hlavně zpětné odkupy akcií financované dluhy. Čím nižší ale sazby budou, tím zajímavější tento krok bude.

 

Další debata se vedla o míře inflace, která je stále pod inflačním cílem a ani inflační očekávání prozatím nesignalizují její urychlení v blízké budoucnosti. Fed je ale připraven na jakékoliv výkyvy inflace patřičně reagovat. Fed přiznává, že bude muset pracovat i s velikostí rozvahy, aby posílil rezervy bankovního systému jako celku.

 

Pokud jde o úroky, Fed musí kromě ukazatelů ekonomiky Spojených států pracovat i s úrokovými sazbami dalších významných světových bank (primárně jde o ECB, BoE a BoJ).  Ty budou muset brát v úvahu zase Fed…. a běžíme dokola. Štafetový kolík teď přebírá ECB a BoJ.