Archiv autora: Jan Hájek

Všechno včera proběhlo jak mělo – ČNB v souladu s očekáváním trhu ponechala úrokové sazby beze změny. Hlasování dopadlo 5:2.  Pět členů hlasovalo pro ponechání sazeb na stávající úrovni, dva členové Bankovní rady byli pro zvýšení sazby o 25 bp.

 

Dvoutýdenní repo sazba je na 2 %, diskontní sazba činí 1 % a lombardní sazba činí 3 %. Žádná změna se nečeká ani během prvního čtvrtletí příštího roku. O potencionálním snižování sazeb ve stávající situaci nikdo ani neuvažoval. Není se co divit, 3% inflace je pro ČNB už na hraně. Teď ji táhly potraviny, příští rok to zase budou díky růstu spotřebních daní cigarety a alkohol.

 

Brexit díky snížení geopolitického rizika paradoxně přispívá k tlaku na zvýšení sazeb. Signálem pro nicnedělání bylo i nicnedělání ze strany Fedu a ECB v poslední době. Jakákoliv akce těchto centrálních bank samozřejmě ovlivní i rozhodování ČNB. Čím větší rozdíl mezi sazbami u nás a v eurozóně, tím větší tlak na posílení koruny.

 

Sledujme Brexit, vývoj ekonomik Spojených států a eurozóny, akce Fedu a ECB. Čím pozitivnější budou tamní čísla a nálada, tím větší tlak na růst sazeb u nás.

 

 

Polsko oznámilo, že převezlo 100 tun zlata z Británie domů. Při ceně 1,1 milionu korun za kilo zlata to je zlato za 110 miliard korun. Za letošek Polsko nakoupilo zlato za přibližně 140 miliard korun. Tímto se Polsko přidalo k zemím, které zlato nakupují. Tím nemám na mysli „opakované běžné“ kupující, jako jsou Rusko nebo Čína, ale evropské země jako jsou třeba Maďarsko. Polsko aktuálně drží nejvíce zlata ze všech zemí střední a východní Evropy (nepočítaje Rusko).

 

Podle agentury Bloomberg letos nakupovaly zlato i další centrální banky – například Kolumbie nebo Turecko (i když to hlavně dohánělo loňské nucené výprodeje).

 

Zaregistrovali jste někdy v poslední době informaci, že by ČNB nakupovala zlato? Já ne. Zato jsem zaregistroval informaci o výprodeji státních rezerv průmyslových kovů. Mluví o tom, že tyto rezervy nejsou vhodné a že je lepší je mít ve využitelných slitinách. Fajn, tak proč nejdříve nekoupí zmiňované slitiny a až poté neprodají stávající rezervy průmyslových kovů? Kvůli 2 miliardám korun, což je o něco méně než 1 promile státního rozpočtu.

 

Jsem zvědav, kdo další bude kupovat zlato.

 

 

 

 

Důvodem k poklesu jejich cen v uplynulém týdnu je pokrok v obchodních jednáních mezi Spojenými státy a Čínou. Ale pořád je to jen pokrok, obchodní dohoda ještě není nedokončena, bližší detaily známy nejsou. Tato událost podpořená odsunem Brexitu přebila vše ostatní… a cena drahých kov v uplynulém týdnu korigovala.

 

Díky tomu se cena řady investičních jednouncových stříbrných mincí v naší nabídce dostala zpět pod úroveň 500 korun, a to i bez množstevních slev.

 

Nejistot je na trzích stále celá řada. Stačí jeden tweet prezidenta Trumpa, jedna větší neshoda nebo jakákoliv nebílá labuť a cena zlata se vrací zpět. Proto není od věci vnímat pohyb ceny zlata a stříbra v uplynulém týdnu jako nabízenou zajímavou nákupní investiční příležitost.

 

Na dokreslení přidávám skutečně dlouhodobý pohled. Jedná se o padesátiletý graf poměru cen komodit a akcií. Index S&P GSCO slouží jako benchmark pro investování do komodit. Index S&P 500 pak pro investování do akcií. Tento poměr se právě dostal na padesátileté minima. To samozřejmě neznamená okamžitý obrat ze dne na den, ale ukazuje dlouhodobou investiční příležitost.

 

 

 

Minulý týden zasedal Fed, zmínil jsem to i ve čtvrtečním komentáři. Výstup nebyl nijak překvapivý, snížení sazeb o 25 bp.

 

Spekulace o tom, že Fed nejenže sníží sazby, ale zamíří s nimi do mínusu, tlačily výnos bondů dolů. Výsledkem bylo, že na přelomu srpna a září se objem bondů se zápornými sazbami pohyboval na úrovni 17 biliónů dolarů. Na toto téma došlo i na tiskové konferenci následující po zasedání Fedu. J. Powell zmínil možnost budoucí vlny kvantitativního uvolňování. Zároveň však i na přímý dotaz ohledně záporných sazeb nemlžil stylem „uvidíme, až podle situace“ a odpověděl přímo. Natvrdo odmítl budoucí záporné úrokové sazby. Tím utnul řadu spekulací.

 

Výsledkem je paradox – centrální banky (ECB i Fed) snižují sazby, ale výnosy vládních bondů rostou. Minulý týden bylo množství bondů obchodovaných se záporným výnosem kolem 12 biliónů dolarů, tedy o 5 biliónů méně, než o tři týdny dříve. Velký podíl na tom měly německé bondy. Ty se splatností 25 a více let se dostaly do kladných absolutních výnosů. Podobně jako i u Japonska, kde se do plusu překlápí bondy při splatnosti 14 let.

 

I přes snížení sazeb Fedem, otočil J. Powell tiskovkou vývoj globálních sazeb na druhou stranu.

 

 

Ve čtvrtek schválil americký Senát nominaci M. Bowmanové do vedení Fedu. Rovnou na celé čtrnáctileté období.  Doteď dočasně od listopadu loňského roku zastávala pozici ve vedení Fedu rezervovanou pro experty na bankovnictví. Tato dočasná pozice umožňuje nominaci na celé čtrnáctileté období.

 

V nejužším vedení Fedu zbývají dvě volná místa. Trump oznámil, že na tato místa nominuje ekonomku J. Sheltonovou a Ch. Wallera z Dallaské pobočky Fedu. Jejich oficiální nominace zatím do Senátu neodeslal.

 

J. Sheltonová dříve pracovala jako Trumpův ekonomický poradce v době prezidentské kampaně a je zastáncem snížení úrokových sazeb na nulu a dříve byla zastáncem volného obchodu. Zároveň je zastáncem alespoň částečného zlatého standardu.

 

Názor Ch. Waltera na měnovou politiku není tak čitelný. Pracoval však jako vedoucí úseku Research v pobočce Fedu v St. Louis, jejíž prezident James Bullard je stejně jako Sheltonová zastáncem snížení úrokových sazeb. Dá se tak předpokládat, že jeho pohled Ch. Waltera bude podobný.

 

Co to bude znamenat? Půjde Fed Trumpovi na ruku? V komentářích je málo zmiňován fakt, už současné vedení Fedu je dílem Donalda Trumpa. Ze stávajících 5 členů vedení Fedu pouze jeden nebyl nominován prezidentem Trumpem. Ač si to tom můžeme myslet co chceme, fakt, že vedení Fedu dosazené D. Trumpem mu nejde zcela otevřeně na ruku, je velmi dobrý signál. Vždyť i J. Powella do křesla šéfa Fedu dosadil D. Trump. Proto ty uvozovky v titulku.

 

 

Původně měl být tento článek věnován výsledům konference v Jackson Hole, ale nic nového jsme se tam nedozvěděli. Proto z jiného soudku.

 

V Indii letí dolů důvěra v banky, řada velkých bank poskytujících hypotéky není schopna dostát svým závazkům, splatit své obligace. Je to výsledkem neplacení klientů bankám. Je to dopad na banky s malým vlastním kapitálem při velkém množství špatných úvěrů.

 

Paradoxně souběžně s tím padá i důvěra, v Indii rozšířený a populární, nebankovní finanční systém. Tyto instituce nejsou ochotny poskytovat nové úvěry, úroky letí vzhůru. Žadatelé o úvěr, například farmáři či malí podnikatelé jsou ochotni dát v zástavu dokonce zlato, něco nevídaného. Zvláště v Indii, kde je zlato něco jako modla.  Nemají na výběr. Poptávky po úvěrech zajištěných zlatem letí vzhůru.  Řada institucí totiž půjčuje jen proti tomuto aktivu.

 

V reakci na to letí cena zlata vyjádřená v rupiích vzhůru, letos již o čtvrtinu. Graf je zde.

 

  

Ceny zlata v rupiích rostou, je to „začarovaný“ kruh. Poptávka po zlatě roste kvůli půjčkám. Tím že kov roste, na půjčku jako zástava postačuje menší množství, což opět zvyšuje poptávku po půjčkách…

 

Taková změna v pohledu na drahé kovy v zemi, kde se zlato předává z generace na generaci, se jen tak nevidí. V Indii je něco hodně špatně.

 

Termín jmenování nového britského premiéra B. Johnsona, který je silným zastáncem Brexitu, vyšlo přesně symbolicky. Do funkce byl uveden v den, kdy do oznámeného termínu tvrdého Brexitu (31. 10. 2019) zbývá předně 99 dní.

 

Nový premiér stále tvrdí, že do té doby stihne sjednat nové podmínky Brexitu. Nervózní nejsou nejenom trhy, ale i politici. Protože se B. Johnson se často chová nevyzpytatelně, neví, na co se mají připravit. Jsem zvědav, jak se mu to bude dařit, zvláště v situaci, kdyby EU nijak nespěchala s vyjednáváním nových podmínek. Po demisi 10 ministrů navíc musí řešit zásadní rekonstrukci vlády. Podle jeho vyjádření počítá i s tvrdým Brexitem a jeho pravděpodobnost stoupá.

Jako investoři musím s těmito scénáři pracovat. V období do konce října lze očekávat zvýšenou nervozitu a volatilitu. Oboje by mohlo pomoci cenám drahých kovů, i když ani v jejich případě bude cenový vývoj sotva plynulý.   Od průměrování nákupních cen drahých kovů máme Stříbrný účet. Pokud vás zajímá možnost pravidelného spoření do drahých kovů, navštivte naše stránky stříbrného účtu.