V posledních letech je často slyšet o tom, že dolar jako rezervní měna končí, protože její objem klesá.  Druhá část věty je pravdivá, první zatím nikoliv.  Setrvalý plynulý pokles využití dolaru je pro drahé kovy ideální vývoj.

 

Procento dolaru v devizových rezervách kleslo za 20 let ze 70 % na 59 %. Plynulý pokles je pak poslední 4 roky. Stav na konci června dosahoval 59,2 %, prosincové mnohaleté minimum činí 58,9 %.

 

Pozici dolaru oslabuje rostoucí vliv eura a dalších měn. V této skupině je nejsilnější euro, jehož podíl byl v červnu 20,5%, tedy zpět v dlouhodobém intervalu mezi 19,5 až 20,5 procenty. Zastoupení zbylých přibližně 20 % pro všechny ostatní měny v rezervním měnovém koši je následující:

 

• Japonský jen: 5,5 %
• Britská libra: 4,7 %
• Čínský juan: 2,6 %
• Kanadský dolar: 2,1 %
• Australský dolar: 1,8 %
• Švýcarský frank: 0,2 %

 

Všechny zbývající měny tvoří necelá 3 procenta. Nejrychleji rostoucí podíl má japonský jen a čínský juan. Pomalu rostoucími jsou kanadské a australské dolary. Britská libra a švýcarský frank kolísají kolem svých průměrných hodnot. Devizové rezervy ČNB dlouhodobě přibližně odpovídají výše uvedeným hodnotám, „pouze“ je nezbytné prohodit euro a dolar.

 

Jak je zmíněno výše, z pohledu investic do drahých kovů jde o ideální vývoj. Sledovat a svými investicemi následovat plynulý stabilní pokles je lepší než čekat, že možná někdy jednou v budoucnu dojde ke skokové změně v dnes neodhadnutelné velikosti změny ceny.

 

Jestli investovat do stříbra a zlata plynule nebo se spoléhat, že se v budoucnu trefíte do dna, je na vás. My ale doporučujeme dlouhodobé průměrování cen. Tedy postupný nákup po menších objemech. Většina nákupů totiž paradoxně proběhne vždy okolo maxim. Je to důsledek psychologie a ekonomických cyklů.

 

 

Zítra začíná poslední čtvrtletí letošního roku a včetně něj zbývají poslední tři letošní nákupy na Súčty. Tento bude za výhodné situace.

 

Včerejší korekce cen zlata a stříbra byla z pohledu dlouhodobých investorů velmi zajímavá. Protože dnes je 30. září, trh nabízí velmi zajímavou cenu pro nákupy na Stříbrné účty, oproti stavu na počátku září je unce zlata levnější o 90 dolarů, unce stříbra o 2,7 dolaru. Podívejte se na následující měsíční vývoj ceny zlata a stříbra.

 

Navíc nejnižší zářijové ceny jsou právě ty včerejší.  I když to na první pohled může někomu ještě připadat divné, co lepšího, než nedlouhodobý pokles ceny si pro svoji investici může dlouhodobý investor přát.

 

Celé je to díky tomu, že průměrování nákladů je velmi dobrý nástroj. Jak jsem zmínil na úvod, zbývají pouze tři letošní nákupy a připomínám, že nákup na Súčty bude probíhat za aktuální ceny v e-shopu platné zítra.

 

P.S.

Před týdnem zmíněný rostoucí poměr cen zlata a stříbra dosáhl hranice 80.

 

 

Před pár dny jsme byli svědky skokového propadu ceny zlata. Názorně je to vidět zde:

 

Během pondělí klesla cena zlata o 80 dolarů v řádu vteřin. Celé to bylo způsobeno jením příkazem v hodnotně 4 miliard dolarů. Cena zlata však obratem vrátila téměř na předchozí úroveň.

 

Pokud někdo dělá trading drahých kovů na burze, s velkou pravděpodobností má nastaven stop-loss. To znamneá, ře pokud se cena dostane pod předem stanovenou úroveň, dojde k jeho automatickému prodeji. Takový trader se  mohl dočkat nemalé ztráty.

 

Na rozdíl od investorů do fyzického kovu. Tito investoři se už z principu typu investování nemusejí bát takovýchto krátkodobých pohybů. Žádný stop-loss jim nakoupené stříbro a zlato neohrozí.

 

 

 

Před pár dny začaly letošní Olympijské hry a mě napadla jedna věc – jaká je cena olympijských medailí? Hodnota pro sportovce a samotná cena jsou dvě různé věci. O hodnotě pro sportovce nehodlám nijak diskutovat, to je zcela jiná úroveň. Zajímal mě ale obsah drahých kovů v jednotlivých medailích. V následující kalkulaci je počítáno s pátečními cenami komodit, ze kterých se skládají.

 

 

Zlatá medaile:

Páteční cena unce zlata činila 1802 dolarů, cena unce stříbra pak 25,2 dolarů za unci. Připomínám, že jedna trojská unce představuje 31,1 gramu.

Celková hmotnost medaile činí 556 gramů, z toho je 6 gramů zlata a 550 gramů stříbra. Medaile se tedy skládá z 0,19 unce zlata a 17,69 unce stříbra. Výsledná cena je 793 dolarů

 

 

Stříbrná medaile:

Stříbrná medaile je základ zlaté. Obsahuje 550 gramů stříbra a ve srovnání se zlatou pouze chybí 6 gramů zlata. Výsledná cena je 446 dolarů, což představuje 56 % ceny zlaté medaile.

 

 

Bronzová medaile:

Celková hmotnost činí 450 gramů, skládá se z mědi (podíl 95 %) a zinku (podíl 5 %). Jejich cena je uváděna za 1 libru a jedna libra se rovná 454 gramů.  Medaile tedy obsahuje 428 gramů (94 % libry) mědi a 22 gramů zinku (4,9 % libry).

Páteční cena mědi činila 4,3 dolaru za libru, zinku pak 1,3 dolaru. Výsledná cena tedy činí 4,1 dolaru.

 

 

Cena kovu obsaženého ve zlaté medaili je o 78 % větší nežli cena kovu ve stříbrné medaili. Následně cena kovu obsaženého ve stříbrné medaili je více než stonásobně větší nežli cena kovu v bronzové. Porovnání zlaté a bronzové medaile tedy vychází takřka na dvěstěnásobek.

 

 

 

Nejedná se o měnu krytou zlatem nebo o něco překvapivého, naopak. Tato změna se nejvíce bude líbit investorům do zlata, banky naopak nadšené nejsou.

 

Minulý týden vstoupila v platnost upravená verze mezinárodních pravidel pro řízení bank. Konkrétně se jedná o Basel III vydané Bankou pro mezinárodní vypořádání, někdy nazývanou centrální bankou centrálních bank. Příprava Basel III neproběhla ze dne na den, primárně se totiž jedná o reakci na bankovní krizi let 2008/2009. První verze těchto pravidel byla připravena již v roce 2011, tedy před 10 lety a jejich uvedení v platnost bylo několikrát odloženo. Nyní k tomu již došlo. Změn je zde celá řada. My vám ukážeme tu, která se přímo týká drahých kovů.

 

Nejedná se o návrat ke zlatému standardu, změna se zaměřuje na zabránění runu na banku v případě, že tam mají lidé uložené fyzické drahé kovy. Jelikož je run na banky velmi nepravděpodobný, banky tedy často nedrží ve fyzické podobě všechno takto nakoupené zlato. Dosud tedy režim s nealokovaným zlatem fungoval stejným způsobem, jakým fungují klasické bankovní účty. Banka vydala klientovi potvrzení (defacto výpis), že v jejím sejfu (opravdu jejím sejfu bez možnosti přístupu klienta k němu, bezpečnostní schránky jsou z tohoto pohledu o úroveň výše) jsou uloženy zlaté slitky o celkové hodnotě X uncí zlata, které investor nakoupil. Když si investor přijde své slitky vybrat, dostane slitky v této hodnotě.

 

Nyní bude banka povinna při jakémkoliv nákupu či prodeji na doklad uvést unikátní kód každého slitku, totéž bude součástí i výpisu. Stejná čísla tedy nemohou být na dvou výpisech. Jedná se o takzvané alokované zlato, a pokud si je investor přeje vybrat, banka mu bude povinna vydat slitky s uvedenými čísly. Bude je tedy muset opravdu držet. Díky této změně však bude takovýmto způsobem držené zlato překlasifikováno z rizikové skupiny (Tier 3) do bezrizikové (Tier 1), což bance alespoň trochu pomůže.

 

Lze očekávat, že díky této změně stoupne poptávka po alokovaném zlatě a banky již řeší, co s tím udělat. S velkou pravděpodobností budou nuceny koupit chybějící zlato a vyžádat se jeho fyzické doručení. Velmi zajímavé bude sledovat objemy obchodů se zlatem a objemy fyzických dodávek.

 

 

Sběratelským mincím se často nevěnujeme, avšak tuto informaci říci musíme. V úterý byla v Sotheby’s  vydražena dvacetidolarová mince Double Eagle Gold vyražená v roce 1933 za 19,5 milionů dolarů. Jak je toto možné? Odhady před dražbou byly 10-15 milionů dolarů

 

Mince Double Eagle Gold byly jako poslední zlaté mince té doby vyraženy v roce 1933, do oběhu nebyly uvedeny. Důvod je zde ukončení zlatého standardu a nařízení Američanům „vrátit zpět“ všechny vlastněné zlaté mince:

 

 

Všechny vyražené dvacetidolarové mince Double Eagle Gold byly zničeny, resp. měly být. Kromě dvou darovaných největšímu světovému muzeu Smithsonian Institution. V roce 1937 se jich několik na trhu neočekávaně objevilo. Skončila ve vlastnictví krále Farouka z Egypta, aukce se snahou prodat mu nebyla Ministerstvem financí USA znemožněna. Poté se o ní nevědělo, byla znovu odhalena v roce 1996. V roce 2001 bylo povoleno, aby byla držena soukromými osobami. V roce 2002 ji za 7,6 milionu dolarů koupil Stuart Weitzman, V úterý ji prodal dál. Nový vlastník není známý.

 

 

Vzhledem k vysokým příjmům z prodeje ropy, jejíž cena není stabilní, má Rusko mimo státní rozpočet ještě jeden fond. Rozpočet je postaven na ceně X dolarů. Pokud jsou příjmy z těžby ropy vyšší díky vyšší ceně ropy, příjmem státního rozpočtu je pouze očekávaný objem a kladný rozdíl jde do zmíněného fondu. V případě nízké ceny ropy je tomu naopak – rozpočet je z toto fondu takříkajíc dotován.

 

Likvidní aktiva fondu držená v dolarech budou prodána. Ve fondu o velikosti téměř 120 miliard dolarů představují dolarová likvidní aktiva přibližně 40 miliard. Aktiva v dolarech budou nahrazena aktivy v euru, juanu a zlatem. Podíl eura vzroste na 40 procent, juanu na 30 % a zlata na 20 procent. Po 5 procentech bude podíl libry a jenu. Dvacetiprocentní podíl zlata odpovídá nastavení v devizových rezervách držených ruskou centrální bankou.

 

Dodržování 20% podílu zlata v tomto směru znamená jednu věc – ruská poptávka po zlatě bude záviset na ceně ropy. Růst ceny ropy zvýší poptávku po zlatě. Pokud ceny ropy klesne, sníží se i poptávka po zlatě. A v případě, že cena ropy klesne po státem nastavenou úroveň, dojde k prodeji zlata.

 

Na závěr ukažme dvacetiletý vývoj poměru ceny zlata a ropy. Pokud hledáte důvod loňského enormního výkyvu podílu směrem nahoru, je to výsledek dubnového pádu ceny ropy, kdy skokově klesla pod 20 dolarů za barel.

 

 

 

Co se dějí s inflací ve Spojených státech? Pavel Hála je velkým odborníkem na obchodování s komoditami na finančních trzích, kde je nezbytná fundamentální analýza ekonomiky jako celku a připravil analýzu dopadů rekordní inflace ve Spojených státech. S jeho svolením analýzu publikujeme.

 

Toto je shrnutí jeho analýzy:

 

Inflace je tady:

Dlouhodobě očekáváme prostředí zvýšené inflace, to znamená v následujících letech. Takové prostředí je typicky spojeno s rostoucími cenami komodit. Bull market na komoditách teprve začíná. Nebudu zde chodit do detailů, ale pozorujeme strukturální deficit na mnohých komoditách. Narovnání tohoto deficitu zabere delší dobu. Jinak řečeno, vybudovat nové doly na měď nebo třeba infrastrukturu pro těžbu plynu zabere mnoho let.

 

Z fundamentálního pohledu se nám nadále líbí zlato. Nelíbí se nám sice tolik jako začátkem března, kdy jsme na den přesně trefili dno na zlatě i těžařech, ale dlouhodobě má i přesto ještě velký potenciál. To může znít překvapivě, protože zlato je považováno za pojistku proti inflaci a mělo by proto padat, jestliže inflační očekávání ochladnou. To ale není tak úplně pravda. Ve skutečnosti zlato inverzně následuje reálné dlouhodobé úrokové sazby, nežli samotnou inflaci. Pokud tedy dluhopisy vystřelí vzhůru, zlato může růst i když inflace zpomalí.

 

Pokud máte zájem, celá analýza je k dispozici zde.  Vřele doporučuji.

 

Nebudeme se věnovat výnosům ale riziku. Americká komise pro cenné papíry (SEC) v úterý oficiálně opět varovala investory před bitcoinem. Varování vydalo oddělení řízení investic. Předseda SEC přiznal, že obchodování s bitcoinem a dalším kryptoměnami nespadá pod jeho pravomoc. V dnešní době ji nemá nikdo.

 

Z tohoto důvodu nebyli investoři varováni před přímým nákupem bitcoinu a dalších kryptoměn, ale před nákupem podílových či jiných fondů, které mají bitcoin nebo další kryptoměny ve svém portfoliu. Bylo zdůrazněno, že i když nakupují podíly v těchto fondech, musí se zabývat zvýšeným rizikem takovýchto investic, jejich spekulativním charakterem.

 

Zmíněný nedostatek regulace obchodování s ním je kapitolou sama pro sebe. Klíčové je slovo „compliance“. Pro názornost, tento výraz se standardně v bankách používá jako název bankovní divize zastřešující jejich interní audit. SEC bude kontrolovat fondy, jestli jsou si vědomi investičních rizik, včetně rizika možnosti skokově zhoršené likvidity. Tímto krokem se jim podaří možná alespoň částečně regulovat trh s bitcoinem.

 

Co bude další krok se nedá odhadnout. Jediné, na co se můžeme spolehnout je, že u drahých kovů k takovýmto regulacím nedojde. Již totiž v minulosti byly nastaveny.

 

P. S.

Přiznávám se, že další vývoj ceny bitcoinu a dalších kryptoměn si netroufám ani odhadnout.

 

 

 

Před dvěma týdny jsme se věnovali plynulému poklesu dolaru v devizových rezervách. Aktuálně činí USD 59 % světových devizových rezerv. Skutečnost, že Rusko v nich nekumuluje dolary je známá věc. Nyní došlo k další skutečnosti. Jak ukazuje tento graf z minulého pondělí, dolar je poprvé Ruskem používán při méně než polovině objemu exportu.

Je to výsledkem řady let, kdy byl dolar postupně nahrazován eurem. Z velké části s jednalo o export ropy a zemního plynu do Číny, v eurech probíhají tři čtvrtiny vzájemného obchodu. Pokles dolaru pokračoval i v loňském čtvrtém čtvrtletí, jeho podíl se skokově dostal pod 40 procent. Důvodem je i snaha o řešení sankcí, když byly amerických bankám zakázány přímé nákupy ruských státních dluhopisů emitované v dolarech.

 

Vzhledem k nedávným sankcím bude Rusko i nadále omezovat využívání dolaru, s řadou zemí si sjednává smlouvy o jeho nepoužívání. České republice jako takové to může být jedno. A pro investory do drahých kovů to nemůže být mínus.