V souladu se všemi očekáváními udělala ECB minulý čtvrtek dvě věci – nezvýšila úrokové sazby a potvrdila, že chce zastavit kvantitativní uvolňování. V současné době probíhá jeho zpomalování a ECB potvrdila, že by uvolňování ráda zastavila ve třetím čtvrtletí. Prozatímní zmiňování možného třetího čtvrtletí dává smysl. V červnu bude k dispozici nová makroekonomická prognóza a ta s velkou pravděpodobností rozhodne o (ne)splnění termínu ve 3. čtvrtletí.

Jedním z hlavních stávajících důvodů je rostoucí inflace, která v eurozóně činí 7,5 % a růst se nezpomaluje (podobně jako ve Spojených státech nebo v České republice). Začíná vnímat rostoucí inflaci jako větší riziko než možnou recesi způsobenou zvýšením úrokových sazeb.

ECB patří k centrálním bankám, které se o zpřísněné měnové politiky rozhodují nejdéle. Důvodem je velký rozdíl mezi makroekonomickými údaji různých zemí eurozóny. Dosud hledala zlatou střední cestu ještě navíc posunutou k zemím s méně výkonnou ekonomikou. Německá Bundesbanka by úrokové sazby začala zvyšovat již v loňském roce, centrální banky jižních zemí určitě ne.

O budoucím vývoji pravděpodobně rozhodne dopad zvýšení úrokových sazeb na snížení míry inflace versus zpomalení ekonomického růstu.