Březnová inflace v Česku na první pohled nevypadá jako číslo, které by mělo trhy znervózňovat. Meziročně se zvýšila na 1,9 %, tedy pod dvouprocentním cílem ČNB. Samotné číslo tentokrát není hlavní zprávou. Důležitější je, z čeho inflace znovu roste.

Co čísla říkají a co ne

Potraviny a energie držely celkovou inflaci relativně nízko. Ceny potravin a nealkoholických nápojů meziročně klesly o 1,1 % — výrazně zlevnilo máslo o 23,2 % a polotučné trvanlivé mléko o 19,2 %. Elektřina byla meziročně levnější o 11,8 %, zemní plyn o 5,9 %. Bez těchto vlivů by celkové číslo vypadalo méně komfortně.

Jádrová inflace vzrostla z 2,7 % na 2,9 %, tedy nad odhad ČNB. Služby jako celek zdražily o 4,7 %: stravování o 4,0 %, ubytování o 6,4 %, sociální péče o 10,2 %. Tržní nájemné dál roste o 6,1 %. Právě tady zůstává inflace nejodolnější. A právě tady nezmizí poklesem cen másla ani změnou ceny ropy.

Ropa: nejistota přišla naplno

Do české inflace se tak naplno propsala geopolitika. Nejde jen o cenu na komoditním trhu — íránský konflikt se přenesl do čerpacích stanic, nákladů na dopravu a logistiku. Pohonné hmoty meziměsíčně zdražily o 19,4 % a meziročně přešly z únorového poklesu 8,4 % do růstu o 13,1 %

Zdeněk Pikhart, ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz, sekce měnová výslovně uvedl: „V dalších měsících může inflace ještě mírně zrychlit kvůli dalšímu průsaku dopadů událostí na Blízkém východě, který se neomezuje na vysoké ceny ropy, ale zasahuje i další komodity a materiály. Naproti tomu bude v nejbližších měsících zřejmě pokračovat tlumící vliv cen potravin, u kterých se však ve druhé polovině roku pravděpodobně začnou projevovat důsledky zdražení zemědělských hnojiv. I přesto by celková inflace měla zůstat v letošním roce v tolerančním pásmu 2 % cíle.“

Kde inflace skutečně tlačí

Pro zlato a stříbro nejsou podstatná měsíční čísla jako taková. Podstatné je prostředí, ze kterého vycházejí.

Jádrová inflace mezi 2,7 % a 2,9 %, geopoliticky nestabilní ropa a centrální banka, která najednou přestala mluvit o měnové politice — to není klidné prostředí. Je to prostředí, ve kterém prognózy ztrácejí spolehlivost rychleji, než je tvůrci stihnou aktualizovat.

HICP v eurozóně dosáhl 2,1 %, česká hodnota je 1,5 %. Divergence mezi domácí a evropskou inflací se opět prohlubuje.

Celková inflace zůstala na 1,9 % jen proto, že máslo a elektřina táhly dolů. Až tento efekt odezní, zbyde struktura. A právě v takové chvíli začíná být role zlata a stříbra znovu viditelnější, ne jako sázka na katastrofu, ale jako ochrana před světem, kde cenová stabilita vypadá na papíře pevněji, než ve skutečnosti je.