Americký Fed na středečním zasedání ponechal v souladu s očekáváním základní sazbu beze změny v pásmu 3,50 až 3,75 %. Překvapení se nekonalo. Hlasování skončilo poměrem 11:1 — bez dramatického obratu, ale ani bez jasného signálu, že má Fed situaci komfortně pod kontrolou.

Důležitější než samotné rozhodnutí byl tón. Fed dal jasně najevo, že inflace zůstává nevyřešená, nejistota je vysoká a dopady konfliktu na Blízkém východě na americkou ekonomiku zatím nelze spolehlivě odhadnout. Nové projekce to jen potvrdily: medián výhledu pro PCE inflaci i jádrovou inflaci v roce 2026 se posunul na 2,7 %, medián očekávané sazby na konci roku 2026 zůstal na 3,4 %. Anonymní výhled jednotlivých členů FOMC navíc dál ukazuje jen jedno snížení sazeb v roce 2026 a další až v roce 2027. Fed ponechává úroky beze změny, ale zároveň netvrdí, že má inflační problém vyřešený. Scénář vyšších sazeb po delší dobu zůstává v platnosti.

Energie přidává další vrstvu nejistoty

Powell po zasedání připustil, že vyšší ceny energií v nejbližším období celkovou inflaci dále zvýší. To je přesně ten typ situace, ve které se centrálním bankám špatně rozhoduje: inflace dostává nový impuls, ale ekonomika není dost slabá na to, aby bylo možné sazby bezstarostně snižovat. Fed tak zůstává sevřen mezi dvěma protichůdnými tlaky — a jednoduchého úniku se nedočkal.

Bezprostřední reakce trhu

Bezprostřední reakce trhu byla pro zlato i stříbro negativní. Spotové spadlo na 4 820 dolarů za unci, tedy na více než měsíční minimum. Stříbro odepsalo 4,2 % a sestoupilo k 75,15 dolaru za unci – viz vývoj jejich cen ve středu 18. března:

Krátkodobá logika je dobře známá: jestřábí Fed drží výnosy relativně výše a posiluje dolar, což jsou pro bezúročné kovy nepříznivé podmínky. Kdo čekal, že pauza Fedu automaticky spustí růst zlata nebo stříbra, dostal další připomínku, že v napjatém makroprostředí věci nefungují tak mechanicky.

Zlato a stříbro: podobný příběh, odlišný charakter

Fed přiznal, že inflace zůstává problémem a že dopady blízkovýchodního konfliktu na americkou ekonomiku jsou nejisté. Centrální banka tedy sice nesnižuje sazby, ale zároveň nedodává jistotu, že má vývoj plně pod kontrolou. Dluhopisy nenabízejí klid, akcie jsou citlivé na sazby i na zklamání z růstu. Hotovost dál nese inflační riziko. Fyzické zlato a stříbro v takovém prostředí nefungují jako nástroj okamžitého výnosu — fungují jako ochrana před tím, že systém bude pokračovat v režimu nejistoty a improvizace.

Zlato reaguje primárně jako uchovatel hodnoty a ochrana proti měnové nejistotě. Stříbro v sobě nese navíc výraznou průmyslovou složku — elektromobilita, fotovoltaika, elektronika — a jeho pohyby bývají prudší oběma směry. Když trh věří v růst a technologickou poptávku, umí stříbro zlato předbíhat. Když roste nervozita kolem sazeb a dolarové síly, koriguje zpravidla rychleji. Dnešní reakce to jen potvrdila.

Pro investora to znamená jedno: stříbro zůstává dynamičtějším doplňkem ke zlatu — ne jeho plnou náhradou.

Středeční zasedání není signálem, že kovy musí okamžitě růst. Ani důkazem, že jejich příběh končí. Je to další potvrzení, že rok 2026 zůstává rokem vyšší inflace, dražší energie, geopolitického napětí a opatrné měnové politiky. A právě v takovém světě dává smysl mít část majetku v aktivech, jejichž hodnota nestojí na rozhodnutí jedné centrální banky, jednom hlasování nebo jedné nové projekci.