Včerejší rychlý odhad inflace v eurozóně potvrdil výrazné zpomalování cenového růstu – meziroční míra inflace v lednu 2026 dosáhla 1,7 %, což je pod cílem Evropské centrální banky (ECB) kolem 2 %. Snižování tlaku na ceny je taženo především energií a slabšími cenovými růsty ve většině hlavních komponent, přičemž služby i nadále rostou nejrychleji, ale tempo se zpomalilo.

Nejvyšší inflace v eurozóně je na Slovensku (4,2 %), v Chorvatsku (3,6 %) a Irsku (2,6 %). Nejnižší inflace v eurozóně jen ve Francii (0,4 %), v Itálii a Finsku shodně 1,0 %. Detail je zde:

Dopady na jednotlivé sektory ekonomiky

• Služby: Sektor služeb zůstává hlavním zdrojem inflačních tlaků kvůli růstu mezd a silné poptávce s lednovým růstem cen o 3,2 %, v prosinci 2025 zde inflace dosáhla 3,4 %.
• Potraviny: Růst cen potravin zrychlil z prosincových 2,5 % na 2,7 %, což odráží nižší náklady na vstupy a odeznění předchozích šoků.
• Spotřební zboží: Inflace v této oblasti je utlumená, ceny průmyslového zboží bez energií vzrostly o 0,4 %, prosincový růst byl 0,3 %.
• Energie: Ceny energií meziročně klesly o 4,1 %, prosincový pokles činil 1,9 %, což významně přispělo ke zpomalení celkové inflace.
• Bydlení: Nižší ceny energií a zpomalení růstu nájmů snižují inflační tlaky, avšak vyšší úrokové sazby zdražují hypotéky a tlumí poptávku po bydlení

Pokles celkové inflace pod 2 % ve spojení s významnými rozdíly mezi zeměmi zvyšuje výzvy pro koordinovanou měnovou politiku ECB. I když průměr eurozóny signalizuje utlumení cenových tlaků, nadále přetrvávají země s vysokou inflací. které mohou vyžadovat odlišné fiskální a strukturální reakce na národní úrovni.

Výsledkem je prostředí, kde ECB s největší pravděpodobností dnes ponechá sazby beze změny, přičemž trhy i analytici nadále sledují vývoj jádrové inflace a cen služeb jako klíčová vodítka pro budoucí rozhodování.