Celková poptávka po zlatě ve druhém čtvrtletí roku 2025 dosáhla 1 249 tun, což představuje meziroční nárůst o 3 % a nový rekord pro toto období. V hodnotovém vyjádření vzrostla poptávka o 45 % na 132 miliard USD, což bylo způsobeno především rekordními cenami zlata, které dosáhly historických maxim.

Hlavními hybateli tohoto růstu byly silné přítoky do burzovně obchodovaných fondů (ETF) na zlato, pokračující nákupy centrálních bank a stabilní zájem o zlaté pruty a mince. Geopolitická nejistota, obavy z globálních obchodních válek a rostoucí inflační očekávání přilákaly investory hledající bezpečné útočiště. Investice do zlatých prutů a mincí zaznamenaly v první polovině roku 2025 nejvyšší úroveň od roku 2013, když dosáhly 595 tun, což odráží rostoucí důvěru ve zlato jako prostředek uchování hodnoty.

Centrální banky zůstaly klíčovým faktorem podpory poptávky, když v druhém čtvrtletí přidaly do svých rezerv 166 tun zlata, což je o něco méně než v předchozím roce, ale stále značný objem. Tento trend je poháněn snahou o diverzifikaci rezerv a snižování závislosti na americkém dolaru, zejména v rozvíjejících se ekonomikách. Mezi největší kupce patřily centrální banky v Asii a na Blízkém východě, přičemž některé země, jako je Čína a Indie, pokračovaly v systematickém zvyšování svých zlatých rezerv. Patří mezi ně i plynule nakupující Česká národní banka.

Poptávka po zlatých špercích však zaznamenala pokles o 8 % na 450 tun, což je nejnižší hodnota za poslední čtyři roky. Hlavním důvodem byly rekordní ceny zlata, které odrazovaly spotřebitele, zejména na trzích citlivých na cenu, jako je Turecko nebo Blízký východ. Naopak v Indii zůstala poptávka po špercích relativně odolná díky svatební sezóně a kulturnímu významu zlata, přestože i zde bylo patrné zpomalení.

V technologickém sektoru došlo k mírnému poklesu poptávky po zlatě o 2 % na 79 tun, což bylo způsobeno oslabením poptávky po spotřebitelské elektronice v důsledku nejistoty kolem amerických cel a exportních omezení vůči Číně. Přesto však zůstala poptávka po zlatě v oblasti umělé inteligence (AI) a vysoce výkonných výpočetních technologií robustní. Zlato je klíčovou složkou v paměťových čipech a polovodičích, které jsou nezbytné pro rozvoj AI a datových center. Tento segment zaznamenal meziroční nárůst poptávky o 5 %, což signalizuje, že technologický sektor může v budoucnu hrát stále významnější roli v podpoře poptávky po zlatě. Očekává se, že rostoucí investice do AI a 5G technologií budou tento trend posilovat i ve druhé polovině roku 2025, a to navzdory krátkodobým výzvám v globálním dodavatelském řetězci.

Dodávky zlata ve druhém čtvrtletí vzrostly o 3 % na 1 249 tun, což bylo podpořeno rekordní těžbou 909 tun a zvýšenou recyklací, která dosáhla 340 tun – nejvyšší úrovně od roku 2011. Produkce zlata rostla zejména v zemích jako Brazílie, Ghana a Uzbekistán, kde nové projekty a modernizace těžebních technologií přispěly k vyššímu výkonu. Naopak v zemích jako Indonésie a Mali došlo k poklesu produkce kvůli technickým problémům a politickým nejistotám, včetně omezení vývozu nerostů.

Recyklace zlata byla poháněna vysokými cenami, které motivovaly spotřebitele k prodeji starých šperků a dalších zlatých předmětů, zejména v Evropě a Severní Americe. Celkový výhled pro rok 2025 zůstává optimistický, přičemž centrální banky a investice do ETF budou pravděpodobně nadále hlavními hybateli poptávky, zatímco vysoké ceny zlata mohou pokračovat v omezování poptávky po špercích.

Tento vývoj podtrhuje roli zlata jako strategického aktiva v období ekonomické a geopolitické nejistoty. Pokud geopolitické napětí a nejistota kolem globálního obchodu přetrvají, zlato si jistě udrží svou atraktivitu jako bezpečné útočiště. Naopak případné uvolnění měnové politiky nebo stabilizace globální ekonomiky by mohly růst ceny zlata zpomalit. V každém případě zůstává zlato klíčovým prvkem globálního finančního systému a jeho význam v portfoliích investorů i centrálních bank bude pravděpodobně i nadále růst.