Po dočasné konsolidaci zažily dnes světové trhy opět velký propad. Index DowJones propadl o více jak 400 bodů, ruské trhy jsou druhým dnem uzavřené. Cena zlata dosáhla nových rekordních hodnot, investiční stříbro rychle překonalo hranici 40 dolarů.

Investoři se začali opět zbavovat akcií poté, co série dnešních amerických makrodat přinesla nové obavy o budoucnost světové ekonomiky, dolaru a eura. V USA opět vrostl počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti, oproti očekávání se razantně propadl prodej nových domů. Zároveň skokově vzrostla inflace. Ani předstihové ukazatele nenaznačují příliš pozitivní budoucnost.

Cena zlata opět přesáhla hodnotu 1800 dolarů, krátkodobě cena zlata testovala hranici 1830 dolarů za troyskou unci. Důvodem je kromě zmíněných fundamentů obava investorů z budoucnosti.
Lze očekávat další růst ceny zlata, nebo se již potenciál zlata vyčerpal? Zajímavou
analýzu s ohledem na rozdíly mezi fyzickým zlatem a papírovým zlatem
předložil Pavel Hála, analytik SILVERUM s.r.o.

Během první poloviny tohoto roku více jak polovinu investičního zlata skoupily společně Čína a Indie, tedy země s tisíciletou tradicí tezaurace úspor do drahých kovů. Není bez zajímavosti, že zmíněné země opět více jak polovinou skupují zlato určené pro potřeby klenotníků. Novým zdrojem poptávky jsou kromě privátních investorů centrální banky. Zatímco dosud centrální banky ročně prodávaly téměř 450 tun zlata, nyní naopak zlaté slitky nakupují, během tohoto pololetí již přes 70 tun zlata. Tak se dosavadní zdroj zlata změnil v kupce zlatých cihel a cena zlata na tento impuls reagovala růstem.

Je trh zlata překoupený či nikoliv? Názory se (pochopitelně) různí. Banka Wells and Fargo vidí trh se zlatem jako jednoznačně překoupený. Banka Barclays naopak vidí pro růst ceny zlata dostatečné důvody v současné neutěšené situaci eura a globální ekonomiky. World Gold Counsil konastatoval meziroční pokles poptávky po zlatě, avšak stejně jako banka Barclays vidí současnou situaci ve světě jako dostatečný důvod pro další růst ceny zlata.

Investiční stříbro nezůstalo stranou a překonalo hranici čtyřiceti dolarů za troyskou unci. I přes obavy z možného sklouznutí světové ekonomiky do recese se pozornost investorů zaměřila na nákupy investičního stříbra, které na rozdíl od investičního zlata

již prodělalo cenovou korekci. Mnoho investorů proto považuje investiční stříbro za zajímavější, než investiční zlato, neboť cena zlata dosud korekcí neprošla.

Osud světové ekonomiky neleží bohužel v rukách volného trhu, nýbrž v rukách politiků. A zatímco ceny aktiv volného trhu určuje princip nabídky a poptávky, rozhodnutí politiků jsou nepředvídatelná. Schůzka Merkelová-Sarkozy nepřinesla očekávaný vznik evropského dluhopisu, což trhům nepřidalo na optimismu. Prohlášení amerického prezidenta Obamy, že recese v USA nehrozí, neberou investoři příliš vážně. Obavy investorů vzbuzují úvahy, kam až může populismus, neznalost (a bohužel často neschopnost) politiků zajít. Vlády mají oproti volnému trhu jednu velmi nebezpečnou možnost – mohou libovolně měnit pravidla hry. To je pro trhy velmi riskantní. Více než kdy jindy se naplňuje staré anglické přísloví, že když zasedá parlament, nikdo si nemůže být jist majetkem ani životem.

Jiné přísloví ovšem říká, že štěstí přeje připraveným. Co trhy přinesou, respektive co mocní tohoto světa vymyslí, nikdo neví. Investor ovšem může vydělat jak na růstu, tak na poklesu, ať již zlata, stříbra, či celého trhu. Současná doba nejistoty a velkých cenových změn přináší velké příležitosti k zisku, samozřejmě těm,
kteří vědí, jak na to.