Dne 15. listopadu 1923 byly podniknuty klíčové kroky k ukončení  hyperinflace ve Výmarské republice: Německá centrální banka Reichsbank přestala financovat státní dluh a byla zavedena nová měna – rentenmarka. Tato opatření zastavila hyperinflaci, ale kupní síla papírové marky byla zcela zdevastována.

Koncem roku 1922 Německo bylo obviňováno z nedostatečného plnění reparací. Francouzská a belgická vojska vstoupila na začátku ledna 1923 do Porúří, by podpořila své nároky, a obsadila toto území. Německá vláda vyzvala porúřské dělníky, aby se postavili proti cizím instrukcím a slíbila jim, že budou nadále dostávat mzdy. Říšská banka následně začala tisknout nové peníze.

Od května 1923 se množství papírových marek začalo nekontrolovatelně zvyšovat. Z dubnových 7 340 miliard stoupla na květnových 8610 miliard a následně skokově na  669 703 miliard v srpnu. V listopadu 1923 dosáhlo neuvěřitelných 400 kvintilionů (tj. 400 x 10^18). Velkoobchodní ceny mezi koncem roku 1919 a listopadem 1923 vzrostly o 1,813 %. Když skončila první světová válka v roce 1918, za stejnou cenu jako v té době za 500 miliard vajec, bylo možné koupit jen jedno vajíčko o pět let později. Do listopadu 1923 cena amerického dolaru v přepočtu na papírové marky vzrostla o 8,912 procenta. Papírová marka se takřka zhroutila na úroveň bezcennosti.

Klíčovým problémem v řešení měnové situace byla říšská banka. Její prezident Rudolf E. A. Havenstein tam byl ve funkci doživotně a pod jeho vedením banka stále tiskla stále větší množství papírových marek. Dne 15. listopadu 1923 byla Říšská banka donucena zastavit financování státního dluhu a vydání nových peněz. Zároveň se rozhodlo, že jeden bilion papírových marek (1 000 000 000 000) bude ekvivalentní jedné rentenmarce. Dne 20. listopadu 1923 Havenstein náhle zemřel na srdeční infarkt.

Téhož dne Hjalmar Schacht, budoucí prezident Říšské banky, provedl opatření, která zajistila stabilizaci marky vůči americkému dolaru: prostřednictvím intervencí na devizovém trhu Říšská banka dosáhla toho, že 4,2 bilionu marek bylo rovno jednomu americkému dolaru. S ohledem na to, že jeden bilion papírových marek byl ekvivalentem jedné rentenmarky, směnný kurz se ustálil na 4,2 rentenmarky za jeden americký dolar. Tento kurz přesně odpovídal směnnému kurzu mezi markou a americkým dolarem před první světovou válkou.

„Zázrak rentenmarky“ pomohl zastavení hyperinflace.