Cena zlata na světových trzích překonává další historické hranice a potvrzuje svou roli nejdůležitějšího bezpečného přístavu pro investory. Podle dat Bloomberg Intelligence a Bloomberg News dosáhla nejen spotová cena nových rekordů, ale po očištění o inflaci překonalo zlato i slavný vrchol z přelomu 70. a 80. let.

Historické paralely: od ropné krize k současnosti

Vývoj ceny zlata od 50. let ukazuje jasně tři velké býčí cykly. V 50. – 60. letech 20. století byly ceny zlata stabilní a nízké, ovlivněné Bretton Woods systémem, kde byl dolar navázán na zlato za fixní cenu 35 dolarů za unci. Inflačně upravená cena se pohybovala kolem 200–300 dolarů.

•  50.  a 60. léta 20. století: Ceny zlata byly stabilní a nízké, ovlivněné Bretton Woods systémem, kde byl dolar navázán na zlato za fixní cenu 35 dolarů za unci. Inflačně upravená cena se pohybovala kolem 200–300 dolarů.
• 70. léta: Po zrušení zlatého standardu v roce 1971 ceny explodovaly. Vrchol přišel v roce 1980, kdy nominální cena dosáhla přibližně 850 dolarů za unci. Po úpravě o inflaci to odpovídalo více než 3 000 dolarům v dnešních cenách, což bylo způsobeno vysokou inflací, ropnými šoky a geopolitickou nestabilitou. Tento prudký růst byl následován dlouhým obdobím stagnace a postupného poklesu, které trvalo téměř dvě dekády.
• 80. až 90. léta: Po vrcholu následoval dlouhý pokles. Inflačně upravená cena klesla pod 1 000 dolarů, zatímco nominální cena se pohybovala kolem 300–400 dolarů.
• Roky 2000–2010: Nový býčí trh začal po finanční krizi v roce 2008, kdy se poprvé cena zlata dostala nad 1 000 dolarů za unci. Nominální cena stoupla na rekordních 1 900 dolarů v roce 2011 v období evropské dluhové krize (zejména Řecka), ale inflačně upravená cena nedosáhla vrcholu z 80. let
• 2010–2020: Ceny kolísaly, ale od roku 2020 začal nový vzestup, poháněný pandemií COVID-19, nízkými úrokovými sazbami a inflací.
• Od roku 2020 probíhá třetí velký býčí trend, začal během pandemie covid-19. Masivní fiskální stimuly, uvolněná měnová politika a později také prudký růst inflace vytvořily silné prostředí pro růst ceny zlata. Geopolitické šoky – ruská invaze na Ukrajinu, napětí v Asii či na Blízkém východě – dále posílily zájem investorů o bezpečné útočiště

Nový rekord: 3 600–3 700 dolarů za unci

Dnes se cena zlata pohybuje na úrovni kolem 3 600–3 700 dolarů za unci, což je nominální rekord. Klíčové ovšem je, že v inflačně očištěném vyjádření překonala i legendární úrovně z roku 1980. To znamená, že zlato je reálně dražší než kdykoli v moderní historii.

Tento vývoj ukazuje, že investoři se připravují na kombinaci faktorů: očekávání dalšího uvolňování měnové politiky ze strany Fedu, obavy ze zpomalování globální ekonomiky a strukturálně vyšší geopolitická rizika. Zároveň vysoká zadluženost států a nízké reálné úrokové sazby podporují dlouhodobý růst poptávky po drahých kovech.

Perspektivy do budoucna

Zlato tradičně profituje z prostředí, kdy reálné sazby klesají – tedy když nominální sazby rostou pomaleji než inflace, nebo když centrální banky zahajují cyklus snižování. Pokud bude Fed v příštích měsících pokračovat ve snižování sazeb, můžeme očekávat, že cena zlata se udrží vysoko, nebo dokonce dále poroste.

Současný růst ceny zlata je výsledkem kombinace krátkodobých i dlouhodobých faktorů. Krátkodobě jde o očekávání měnového uvolnění a geopolitickou nejistotu, dlouhodobě o strukturální změny v globálním finančním systému a rostoucí význam zlata v portfoliích centrálních bank, které (zejména asijské a středoevropské včetně ČNB) v posledních letech masivně navyšují své zlaté rezervy.

Tento trend vytváří strukturální poptávku, která drží ceny zlata na vysokých úrovních i v obdobích, kdy by běžně docházelo k vybírání zisků. Překročení hranice 3 600 dolarů za unci a inflačně očištěného maxima z roku 1980 je symbolickým potvrzením, že zlato i v 21. století zůstává „měnou poslední instance“. Pokud se kombinace nízkých reálných sazeb a vysoké nejistoty udrží, není hranice 4 000 dolarů za unci nedosažitelným cílem, ale reálnou možností.