Když v září minulého roku německý ústavní soud schválil účast Německa v tzv. eurovalu (záchranný plán pro předlužené jihoevropské ekonomiky), investoři si alespoň na čas oddechli . Pokud by byl soudní verdikt opačný, znamenala by neúčast nejsilnější evropské ekonomiky v záchranném plánu zásadní trhlinu. Souhlasné stanovisko soudců byl v minulém roce podmíněno například přísnou kontrolou výše celkových závazků Německa v eurovalu a požadavkem na plnou informovanost o všech krocích Evropské centrální banky.

Nynější stížnost míří na program neomezeného výkupu dluhopisů problematických států eurozóny Evropskou centrální bankou. Odmítnutí tohoto programu požaduje v petiční akci 34.000 Němců. Rozhodnutí Německa bude směrodatné, neboť německá Bundesbanka je hlavním akcionářem Evropské centrální banky. A němečtí daňoví poplatníci nesou dnes největší podíl na splácení dluhů jižních států eurozóny.

Obecný konsensus analytiků očekává souhlasné stanovisko ústavního soudu v Karlsruhe. Němci se přesto rozdělili do dvou protikladných táborů. Jedni zastávají stanovisko, že neomezené odkupy dluhopisů jsou jedinou cestou k udržení důvěry investorů a tedy k udržení eura při životě. Druhá strana tvrdí, že německá účast v eurovalu i v programu vykupování dluhopisů je neústavní, protože umožňuje přímé financování zemí z prostředků Evropské centrální banky.

Obavy vzbuzují také poslední komentáře ECB a Mezinárodního měnového fondu k vývoji v Řecku a ve Španělsku. Obě instituce prohlásily, že postup při řešení dluhové krize v těchto zemích byl příliš tvrdý. Komentátoři vidí v těchto prohlášeních přípravu na uvolnění restrikcí u těchto zemí, kde půjčky byly původně podmíněny tvrdými úspornými opatřeními. Jižní země dodnes bojují s trvale vysokou nezaměstnaností a jejich ekonomiky jsou v dlouhodobé recesi.

Verdikt německého ústavního soudu může odstřihnout jižní státy eurozóny od přívodu peněz, což by pro tyto země znamenalo finanční kolaps. Patrně by to ale také znamenalo konec eura v podobě, jak jej známe dnes. V Německu mnozí občané deklarují odhodlání potopit společnou měnu, a ukončit dotace jižních států z kapes německých daňových poplatníků. Pokud by německý ústavní soud shledal současný plán Evropské centrální banky neústavním, otevřel by se i tento prostor. Problémy eura by spustily další obavy investorů z kyperského modelu řešení finančního krachu států. A to by byl nepochybně další impuls pro investice do drahých kovů.

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Stříbro s DPH %: Sedm kroků k nákupu

Sedm mýtů o investici do drahých kovů

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio 2.část

Kdo a proč tlačí cenu drahých kovů dolů: Vyděláme?