Akciové trhy dosahují téměř denně nových a nových maxim. Po celkem pozitivním průběhu výsledkové sezony v USA vcelku dobře vycházejí data o tvorbě nových pracovních míst. Ani postupné stahování americké centrální banky (FED) z programu odkupu dluhopisů nezastavilo býčí trend na trzích. Rostoucí ceny akcií a pozitivní nálada se projevila poklesem obav – tzv. index strachu (VIX) je na rekordně nízkých úrovních.

V klidném prostředí, kdy trhy nerozjitřily ani události na Ukrajině, pochopitelně přesouvají investoři své prostředky z drahých kovů do rizikovějších instrumentů. Zlato a stříbro v dobách akciového uptrendu ve spekulativních portfoliích nahrazují akcie a znovu i státní a firemní dluhopisy. Je dobré si ovšem připomenout, že cykly růstu a poklesu platí jak na komoditní, tak na akciové trhy. Lidově řečeno, nic neroste do nebe.

Evropská centrální banka (ECB) zavedla na depozita bank, která jsou nad povinný limit, negativní úrokovou sazbu. Podle svého prohlášení se tím snaží podpořit ekonomické oživení, a de facto i zrychlit inflaci evropské měny. Levnější měna má pomoci váznoucímu exportu.

Cena zlata a cena stříbra reagovaly na rozhodnutí Evropské centrální banky růstem. Graf ceny zlata překonal 1250 dolarů za unci, graf ceny stříbra se dostal nad 19 USD . I přes inflační signál vyslaný rozhodnutím ECB drahé kovy rostly podstatně méně, než se původně očekávalo. Důvodem je opět nynější optimismus, který vede spekulativní kapitál do státních dluhopisů : kupříkladu dluhopisy Řecka mají dnes výnos přes 6%, portugalské téměř 4% atd. Nedělejme si ale iluze o kvalitách těchto dluhopisů – celá hra stojí na faktu, že dlužníkem poslední instance v případě platebního defaultu problematických států bude právě ECB.

ECB ovšem sama vidí, že evropský růst respektive vymanění se z po-krizového období stojí na vratkých nohách. Respektive na ekonomice Německa, zatímco ostatní velké státy zdaleka ekonomicky nerostou potřebným tempem. Proto ECB sáhla k negativnímu úročení vkladů bank – pokouší se tím banky stimulovat k většímu půjčování firmám. Ovšem spíše lze očekávat, že banky nakoupí za své tzv. levné peníze státní dluhopisy s vyšším výnosem. Nic tím totiž neriskují – v případě defaultu dlužníka nastoupí opět ECB.

Aktuální situace připomíná Francii 18. století. Také tehdy se hledala cesta k oživení právě v tisku nových peněz, posléze v devalvaci tištěné měny. Po krátkodobém oživení přišla ovšem inflace. Investoři, kteří využívají aktuálních nízkých cen drahých kovů k nákupům zlata a stříbra, jsou si rizik plynoucích z tisku peněz dobře vědomi. Nezapomínejme, že s řešením krizí tiskem peněz jsou v historii zatím spíše negativní zkušenosti. Inflační síly se mohou dát kdykoliv do pohybu.

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Sedm mýtů o investici do drahých kovů

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio 1.část

Spoření do zlata a stříbra: Snadné a efektivní

Stříbrné mince: Maple Leaf konkuruje Stříbrnému orlu

Opět dluhopisy, opět morální hazard s budoucností

Osobní stránky autora článku