Dne 6. března 2025 Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) jednomyslně (i když jeden z guvernérů se při hlasování zdržel) rozhodla o snížení všech tří základních úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu. Konkrétně se úroková sazba vkladové facility snížila na 2,50 %, sazba pro hlavní refinanční operace na 2,65 % a sazba mezní zápůjční facility na 2,90 %. Rozhodnutí ECB přichází v době zvýšené nejistoty způsobené potenciální obchodní válkou s USA a plánovaným zvýšením vojenských a infrastrukturních výdajů v Evropě, zejména v Německu. Tyto faktory mohou ovlivnit budoucí rozhodování ECB o měnové politice.

Jedná se o šesté postupné snížení sazeb od června minulého roku, kdy se ECB rozhodla reagovat na klesající inflaci a pomalý hospodářský růst v eurozóně. Inflace v eurozóně klesla z vrcholu 10,6 % v říjnu 2022 na 2,4 % v únoru 2025, i když bylo očekáváno její pokles na 2,3 %.

Podle aktualizovaných projekcí ECB by měla průměrná inflace v roce 2025 dosáhnout 2,3 %, v roce 2026 pak klesnout na 1,9 % a v roce 2027 se ustálit na 2,0 %. Zároveň však banka upozornila na nejistoty, jako jsou vyšší ceny energií a potenciální inflační tlaky vyplývající z geopolitických faktorů, včetně protekcionistické politiky USA pod vedením Donalda Trumpa a plánů na posílení evropské obrany. Ekonomický růst eurozóny byl revidován směrem dolů na 0,9 % pro rok 2025, což odráží slabší exporty a přetrvávající nejistotu v investicích.

Prezidentka ECB Christine Lagardeová uvedla, že měnová politika se stává podstatně méně restriktivní, což naznačuje možnost zpomalení tempa dalších snížení sazeb nebo dokonce jejich pozastavení. Tato změna rétoriky způsobila, že některé finanční instituce, upravily své předpoklady ohledně budoucího vývoje sazeb a nyní očekávají pouze jedno další snížení sazeb v tomto roce.

Stejně jako ECB bude ČNB pravděpodobně pokračovat v datově orientovaném přístupu, sledujíc vývoj, kroky a komentář ECB, inflaci a růst v Česku i eurozóně. Fed zasedá 19. března, ČNB týden poté.