Čína, dlouhodobě jeden z největších zahraničních držitelů amerických státních dluhopisů, v posledních letech výrazně snižuje své investice do těchto cenných papírů. Podle nejnovějších dostupných dat klesly čínské držby amerických dluhopisů na nejnižší úroveň od roku 2009. Podle údajů amerického ministerstva financí poklesly čínské rezervy na přibližně 800 miliard dolarů.  Pro srovnání – v roce 2013 Čína držela dluhopisy v hodnotě přes 1,3 bilionu dolarů. Tyto americké dluhopisy jsou považovány za jedny z nejbezpečnějších investic na světě, ale jejich atraktivita pro Peking slábne.

Čína byla dlouho jedním z největších držitelů těchto dluhopisů, protože její obchodní přebytek s USA vedl k hromadění dolarů, které reinvestovala právě do státních cenných papírů. V poslední dekádě však Peking aktivně diverzifikuje své portfolio, například zvýšenými nákupy zlata či investicemi do rozvíjejících se trhů. Tento posun není pouze ekonomický, ale i strategický – snižuje závislost na aktivech ovlivňovaných americkou politikou.

Kromě diverzifikace jsou klíčovými důvody strategické ekonomické zájmy Číny, která se snaží posílit stabilitu své vlastní měny, jüanu, a čelit vnitřním výzvám, jako je zpomalení růstu nebo destabilizace realitního sektoru. Neméně důležité je rostoucí geopolitické napětí s USA – Čína přesouvá část aktiv do méně transparentních struktur, aby ochránila své rezervy před potenciálními sankcemi.

Tento trend může mít dopady na USA i globální ekonomiku. Pro USA by pokles čínských nákupů dluhopisů mohl znamenat vyšší náklady na půjčování, protože menší poptávka po těchto aktivech tlačí nahoru jejich výnosy (a tedy i úrokové sazby). Zároveň by tlak na dolar mohl posílit konkurenční měny, jako je euro nebo jüan, a urychlit trend dedolarizace v zemích hledajících alternativy.

Vyšší tlak na dolar by zároveň mohl podpořit růst cen zlata jako bezpečného přístavu pro investory.