Archiv rubriky: Nezařazené

Minulý týden proběhlo zasedání zemí skupiny BRICS. Skupina zemí BRICS, která představuje více než třetinu světové ekonomiky, připravuje významný krok k větší nezávislosti na západních finančních systémech. Jedním z nich jsou probíhající jednání o vytvoření mezinárodní burzy pro obchodování s drahými kovy.

 

Tento krok přichází v době, kdy se BRICS snaží vytvořit alternativy k dominantním západním finančním institucím. Nová burza by měla konkurovat zavedeným platformám, jako je londýnská London Metal Exchange, a především ochránit obchod před západními sankcemi, které dopadají například na Rusko a Írán. Pro Rusko, jako druhého největšího producenta zlata na světě, má projekt o to větší význam.

 

Nová burza by měla zajistit spravedlivější stanovování cen a podpořit růst obchodu mezi členskými zeměmi. Součástí systému by mělo být i vytvoření cenových indikátorů, standardizace výroby a obchodu se slitky, ale také nástroje pro akreditaci účastníků trhu a clearing.

 

Burza by se měla týkat i palladia, kde je opět význam pro Rusko, vždyť tamní společnost Nornickel, ovládá 40 % světové produkce palladia. Všichni hlavní ruští producenti zlata jsou v současnosti pod západními sankcemi, což komplikuje i export palladia společnosti Nornickel, přestože firma sama přímým sankcím nečelí.

 

Lídři zemí BRICS vyjádřili podporu této iniciativě ve společném prohlášení z 23. října během setkání v ruské Kazani, kde diskutovali o dalších krocích k posílení vzájemné ekonomické spolupráce. Zavedení měny kryté zlatem zatím není ve hře.

 

 

Je to ani ne 6 týdnů, co jsme psali o tom, že cena stříbra překonala psychologickou hranici 30 dolarů za unci. Potvrdilo se, že dosažení této úrovně vyvolalo značný zájem na trzích i mezi investory. Za těchto necelých 6 týdnů došlo v pátek k prolomení hranice 33 dolarů za unci (zvýšení ceny o 10 %) a i po včerejším poklesu ceny se nad touto hranicí udržela.

Tato událost je nejen důkazem rostoucí poptávky po tomto kovu, ale také odrazem ekonomické nejistoty, měnové politiky centrálních bank a geopolitických rizik, které v současnosti panují na globální scéně. Mezi drahými kovy je na prvním místě zlato, které minulý týden hravě překonalo hranici 2.700 dolarů za unci, stříbro je hned za ním na druhém místě.

 

Jedním z klíčových elementů, které přispívají k nárůstu ceny stříbra, je rostoucí poptávka ze strany průmyslu a obnovitelných zdrojů energie. Stříbro se využívá ve fotovoltaických článcích, elektronice a mnoha dalších aplikacích, což posiluje jeho atraktivitu jako investičního aktiva. S rostoucím důrazem na udržitelnost a ekologická řešení se očekává, že poptávka po stříbru bude i nadále růst, což bude podporovat další zvyšování cen. Aktuálně se jedná o dvanáctiletá maxima.

 

Dosažení psychologických 30 dolarů za unci je významným milníkem pro trh se stříbrem, může totiž přilákat další investory a již existujícím investorům signalizovat, že by ho měli pečlivě sledovat. Stříbro totiž zůstane klíčovým prvkem mnoha investičních portfolií, a to nejen jako důležitý průmyslový kov, ale zejména jako ochrana před znehodnocením majetku.

 

 

Trvalo to přesně 4 týdny, než se cena zlata zvýšila o dalších 100 dolarů za unci, v pátek 18. října cena poprvé v historii překonala hranici 2 700 USD za unci a uzavřela obchodování na 2 722 dolarech za unci. Stejně jako v případě 2 600 dolarů byla hranice překonána skokově s více než dvacetidolarovou rezervou. Toto je vývoj v minulém týdnu.

Eskalace napětí v regionu Blízkého východu se ukazuje jako významný katalyzátor pro současný vzestup hodnoty zlata na světových trzích.

 

Tento markantní nárůst ceny žlutého kovu podtrhuje jeho postavení coby útočiště pro investory v období ekonomických turbulencí a mezinárodních konfliktů. Stoupající trajektorie zlata reflektuje sílící poptávku po stabilních aktivech v kontextu proměnlivé monetární politiky centrálních bank a zostřující se geopolitické situace.

 

Prognózy pro vývoj ceny zlata v následujícím období jsou více než optimistické. Otázkou již není, zda cena poroste, ale spíše jak rychle dosáhne další významné cenové hranice. Experti nyní spekulují, za jak dlouho zlato zdolá další stodolarovou metu a že hranice 3 tisíc dolarů za unci se přibližuje.

 

Podle zpráv vyvíjí země BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika) nový platební systém. Některé zdroje tvrdí, že tento systém by mohl zahrnovat zlato jako jednu z platebních možností, potenciálně jako součást strategie ke snížení závislosti na americkém dolaru v mezinárodním obchodě. Oficiální potvrzení těchto detailů však zatím není. Vzhledem k jejich blížícímu se zasedání můžeme být za pár dní o dost moudřejší.

 

 

Minulý týden byla zveřejněna míra inflace za září. Meziroční inflace se ze srpnových 2,2 % zvýšila na 2,6 %, meziměsíční inflace byla záporná, -0,4 %. Kombinace zvýšení meziroční inflace při záporné meziměsíční inflaci se může jevit jako zarážející, ale není tomu tak. Důvodem je loňská hodnota záporné meziměsíční míry inflace v září, kdy činila -0,7 %.

To se následně promítlo do zrychlení meziročního růstu cen zboží ze srpnových 0,5 % na 1,2 %, přičemž hlavním důvodem jsou potraviny. Ceny služeb se stejně jako v srpnu meziročně zvýšily o 5,0 %.

 

Zářijová míra inflace je o 0,3 % vyšší, než Česká národní banka (ČNB) očekávala, a to především kvůli cenám potravin. Jádrová inflace, která pokračuje v plynulém poklesu, se snížila z 2,4 % na 2,3 %, zatímco očekávaná hodnota byla 2,4 %. Podle metodiky Eurostatu dosáhla meziroční míra inflace HICP 2,8 %, tedy i touto metodikou zůstává stále pod 3% horní úrovní pásma ČNB.

 

Petr Král, ředitel sekce měnové politiky ČNB, dále uvedl: „Cenová hladina v září oproti předchozímu měsíci klesla o 0,4 %. Dle letní prognózy ČNB se bude meziroční inflace ve zbytku letošního roku i v dalších dvou letech pohybovat na dohled 2% cíle centrální banky.“ Kromě změny hodnoty inflace změnil ve srovnání se srpnovým prohlášením slovo „poblíž“ na výraz „na dohled“. Očekává tedy zpomalení snižování míry inflace.

 

Dnes zasedá vedení ECB a jeho výsledek a následné komentáře jistě vezme bankovní rada v úvahu. Předpokládáme, že ČNB sníží úrokové sazby o 0,25 %, i když snížení o 0,50 % se vrátilo do hry.

 

 

Upozorňujeme, že zítra jsou v mnoha zemích svátky a tak nákupy Súčtů proběhnou až v pondělí.

 

 

Česká národní banka (ČNB) plynule pokračuje v nákupech zlata do devizových rezerv a ve 3. čtvrtletí přikoupila dalších téměř 5 tun. Na konci září činily zlaté rezervy ČNB 1,5 milionu troyských uncí, což odpovídá přibližně 46,5 tuny a 4 miliardám dolarů.

 

Guvernér ČNB Aleš Michl při svém nástupu do funkce guvernéra v červnu 2022 uvedl, že cílem je postupně navýšit zlaté rezervy na přibližně 100 tun. Tehdy byly zlaté rezervy necelých 9 tun zlata (tehdejší guvernér ČNB J. Rusnok považoval zlato za nevhodné aktivum) od té doby jsou na více než pětinásobku.

 

Kupovaných 5 tun čtvrtletně je plynulé tempo pro dosažení cílového objemu v rámci jeho období na pozici guvernéra. Toto navýšení má zlepšit diverzifikaci portfolia rezerv, zvýšit jejich výnos a vybudovat zlatý poklad pro příští generace. Většina zlata ČNB není fyzicky uložena v budovách banky, ale nachází se v zahraničí, například v trezorech Bank of England.

 

Cílových 100 tun zlata ve svých rezervách má centrální banka Maďarska, polská centrální banka také (byl to její původní cíl), avšak dále pokračuje v nákupech.

 

 

Perth Mint, jedna z nejznámějších světových mincoven, byla založena před 125 lety v Perthu jako reakce na velké objevy v rámci zlaté horečky v západní Austrálii, zejména oblasti kolem Kalgoorlie a Coolgardie. Perth Mint byla založena jako dceřiná firma od britské Royal Mint.

 

Prvními produkty Perth Mint byly zlaté mince britské libry, které byly v té době běžným platidlem nejen v Austrálii, ale i v celém britském impériu a díky tomu si rychle získala pověst jedné z nejspolehlivějších mincoven na světě.

 

V roce 1931 se Austrálie zrušením zlatého standardu vzdala používání zlatých mincí jako oběživa. Poté se zaměřila nejen na výrobu klasických mincí, ale také na rafinaci zlata a ražbu investičních produktů. Od 80. let minulého století vyrábí mimořádně populární série investičních mincí a slitků, mezi nimiž vynikají série „Australian Kangaroo“ a „Australian Lunar“. Tyto mince jsou nejen investičním nástrojem, ale také sběratelským artiklem, který přitahuje pozornost po celém světě, samozřejmě i u nás.

 

Je jedním z mála zařízení na světě, které má povolení razit mince pro různé vlády, včetně Austrálie.

 

Mince ražené v dnešní době

 

V současnosti Perth Mint razí širokou škálu mincí ze zlata i stříbra, které jsou populární jak mezi investory, tak sběrateli. Zde jsou některé z nejznámějších a nejvyhledávanějších sérií:

 

Australian Kangaroo

Jedna z nejznámějších investičních sérií, ražená od roku 1986. Každoročně se mění motiv klokana (u zlaté mince), což zvyšuje sběratelskou hodnotu. Dostupná ve zlatě a stříbře v různých hmotnostech.

 

Australian Lunar Series

Série inspirovaná čínským lunárním kalendářem, která začala v roce 1996. Ražená ve zlatě, stříbře a platině, každých dvanáct let se mění motivy podle zvěrokruhu. Letos například Rok Draka.

 

Australian Koala

Stříbrná investiční mince, vydávaná od roku 2007, s každoročně měnícím se motivem koaly. Letos ke zmíněnému 125. výročí.

 

Australian Kookaburra

Ražena od roku 1990, mince s motivem ptáka kookaburry je jednou z nejdelších a nejpopulárnějších sérií Perth Mint. Design se mění každý rok. Letos ke zmíněnému 125. výročí.

 

Gold Swan and Silver Swan (Zlatá a stříbrná labuť)

Limitované mince s motivem černé labutě, ražené od roku 2017. Tyto mince jsou vysoce žádané mezi sběrateli díky svému elegantnímu provedení. Letos ke zmíněnému 125. výročí.

 

Australian Emu (Australský emu)

Tato série, ražená od roku 2018, zobrazuje emua a je vyhledávaná díky svým limitovaným edicím. Letos ke zmíněnému 125. výročí

 

V rámci oslav 125. výročí založení vydala i stříbrné mince Quokka a Brumby. Brumby a Emu jsme právě naskladnili.

 

 

 

Po necelých třech měsících se vrátíme k vývoji poměru cen zlata a stříbra. Toto je vývoj za roční období, zaměříme se na poslední 3 měsíce.

Páteční hodnota je 82,40, přičemž meziročně došlo k poklesu o 2,62 (3,08%). Během roku se hodnota pohybovala mezi minimem 73,0 a maximem 91,8.

 

Z pohledu posledních 3 měsíců došlo v červenci k prudkému nárůstu poměru z úrovně kolem 80 až na hodnoty blížící se 89, což bylo výsledkem rychlého růstu ceny zlata až nad 2600 dolarů za unci. Díky tomu, že cena stříbra se dostala nad 30 dolarovou hranici a udržela se nad ní, došlo ke snížení tohoto poměru na 82,4.

 

Dá se říci, že důležitým faktorem pro ceny zlata a stříbra, a tedy tohoto poměru, bude další vývoj na Blízkém východě. Zatím jsou drahé kovy kupodivu v relativním klidu.

 

 

 

V úterý byl zveřejněn rychlý odhad zářijové inflace v eurozóně. Podle něj klesla inflace na 1,8 %, což znamená, že se poprvé po třech letech dostala pod 2% inflační cíl Evropské centrální banky (ECB). Tento pokles překonal i zářijovou prognózu ECB, která předpokládala inflaci ve výši 2 %.

 

Za tímto poklesem inflace stojí především výraznější meziroční propad cen energií, kde srpnový pokles o 3 % zesílil na 6 % v září. Z ostatních hlavních složek inflace se očekává, že potraviny, alkohol a tabák zaznamenají meziroční růst o 2,4 % (oproti 2,3 % v srpnu), zatímco ceny neenergetického průmyslového zboží zůstaly stabilní na 0,4 %. Růst cen služeb zpomalil z 4,1 % na 4 %.

 

Inflace v jednotlivých zemích podle Eurostatu:

 

Z hlediska vývoje v jednotlivých zemích si Belgie už půl roku drží nejvyšší inflaci, nyní 4,5 %, což je více než dvojnásobek cílové inflace ECB. Skupina zemí s inflací pod 1 % prošla velkými změnami. Litva s inflací 0,4 % v ní zůstala, nově se přidalo Irsko (0,2 %), Slovinsko (0,7 %) a Lucembursko (0,8 %). Itálie a Finsko se do této skupiny po dvou měsících vrátily, zatímco Lotyšsko po jednom měsíci vypadlo.

 

Vývoj inflace v hlavních ekonomikách eurozóny je pro ECB klíčový: Německo kleslo z 2 % na 1,8 %, Francie z 2,2 % na 1,5 %, Španělsko z 2,4 % na 1,7 % a Itálie z 1,3 % na 0,8 %. Česká republika v srpnu dosáhla inflace 2,4 % podle unijní metodiky.

 

Nejbližší zasedání ECB je naplánováno za dva týdny a trhy nyní předpokládají s 90% pravděpodobností, že dojde ke snížení úrokových sazeb již na tomto zasedání, nikoliv až v prosinci, jak se původně předpokládalo.

 

 

V posledních dnech došlo bez velkých titulků v novinách na trhu zlata k prolomení významné cenové hranice. Čím dál více totiž roste skupina investorů sledujících cenu zlata v jiných měnách než jen v USD. Díky pozici Švýcarska v celosvětovém obchodu se zlatem (švýcarské rafinerie zpracovávají přibližně 70 % světové produkce zlata z dolů) se jako druhá měna, ve které lze cenu zlata sledovat, přímo nabízí švýcarský frank.

 

Cena zlata ve švýcarských francích (CHF) nedávno po 5 měsících prolomila dlouhodobé obchodní rozmezí mezi 2 050 a 2 225 franky za unci, což je silný býčí signál pro celý trh se zlatem. Tento vývoj je o to pozoruhodnější, že švýcarský frank letos patří k nejvíce posilujícím hlavním měnám.

Tento průlom ceny zlata ve švýcarském franku pravděpodobně vyvolá významný psychologický dopad na účastníky trhu a pro investory je to jasný signál, že zlato v době globální ekonomické nejistoty (USA, Čína, Německo…) zůstává atraktivním aktivem.

 

Bankovní rada pokračuje ve zpomaleném snižování úrokových sazeb, dvoutýdenní reposazbu snížila o 0,25 % na 4,25 %. Pro toto snížení hlasovalo 6 členů bankovní rady. Jeden byl pro snížení o 0,50 %. Rozhodnutí bylo očekáváno finančním trhem, který předpokládal podobný krok již v srpnu, kdy došlo ke stejnému snížení.

Ve snižování úrokových sazeb před dvěma týdny pokračovala ECB, která je snížila o 0,25 %, minulý týden se přidal i Fed, který začal razantním snížením o 0,50 %. Podle Aleše Michla je to dalším uvolněním na měnovém trhu.

 

Že snížení o 0,25 % je jestřábí rozhodnutí přiznává i guvernér Aleš Michl, v prohlášení bankovní rady je, cituji: „…bankovní rada považuje za nezbytné vytrvat v přísné měnové politice a další snižování sazeb pečlivě zvažovat“ a následně i varoval, že může být kdykoliv přerušeno či zastaveno na stále restriktivních úrovních.

 

Očekává se, že ČNB bude pokračovat ve snižování úrokových sazeb i na nadcházejících zasedáních, přičemž další snížení o 25 bodů je téměř jisté ve čtvrtém čtvrtletí tohoto rok. Přesto A. Michl oznámil, že další rozhodnutí budou na základě tvrdých dat.