Archiv rubriky: Nezařazené

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok včera oznámil, že v červnu, nejpozději v srpnu ČNB začne zvedat úrokové sazby. Účelem má být ochrana před střednědobou inflací a jak jste jistě zaregistrovali, té jsme se v poslední době věnovali několikrát.

 

J. Rusnok nemá strach, že by zvyšování úrokových sazeb mohlo negativně ovlivnit ekonomiku. Sám opakovaně zdůrazňuje, že úrokové sazby se neřídí podle současné míry inflace, ale podle odhadu vývoje ekonomiky během příštího roku a půl. Věří, že úspory obyvatel, které stouply v bankách o více než opakovaně zmiňovaných 200 miliard korun, budou jedním z hlavních tahounů české ekonomiky a spolu s tím dojde ke snížení nezaměstnanosti (i když ta významem způsobem nevzrostla – obavy byly větší). Je proto možné, že úrokové sazby budou zvýšeny více než jedenkrát.

 

Co to může znamenat? Zvýší se rozdíl mezi úrokovými sazbami, což by za standardních podmínek, včetně nezastavení růstu ekonomiky, vedlo k posílení kurzu dané měny. Může k tomu dojít i u nás, proto se objevují informace o očekáváném dalším posilování koruny – má to své odůvodnění. Posílení koruny by následně pomáhalo k brždění růstu inflace. Jestliže by k tomu skutečně došlo, budu potěšen. Ne z důvodu, že se dovážené zboží může zlevnit, ale proto, že by vývoj kurzu koruny byl důkazem, že základní ekonomická pravidla začínají opět fungovat.

 

U nás, nikoliv na globální úrovni, tam tištění peněz ještě po nějakou dobu spolehlivě poběží, což se cenám drahých kovů bude líbit i nadále.

 

 

Evropská centrální banka minulý týden uvedla, že vysoké dluhy a drahé nemovitosti jsou dvě velká rizika pro ekonomiky zemí EU. Deficity rozpočtů a tisk peněz jsou oblíbené nástroje. Co s týče rozpočtů, je si vědoma, že nástroje alespoň trochu pomohly. Zároveň mluví o nemalém pokračujícím riziku, které není všude stejné.

 

 

Podpora bude muset pokračovat i nadále s tím, že bude nutné se více zaměřovat na určité obory, aby ekonomika neskončila v recesi. Jako by problémové obory neznali předem, zde zdůrazňují sektor služeb. Stojí za to sledovat banky, ani u České republiky, ani ve Spojených státech s nemluví o riziku možném pro banky, ale ECB o tom mluví. Doporučuje zvyšovat rezervy na nesplácené úvěry. K tomu výslovně uvedla komerční nemovitosti, což jsou z velké části skladové areály, ale i obchodní či administrativní centra. Varuje jak před rizikem nesplácených úvěrů, tak zároveň poklesem ceny nemovitostí použitých jako zástavy.

 

 

Došlo k posunu ve vztahuj zadluženosti. V loňském roce všichni říkali (dokonce včetně MMF či Světové banky), ať se kromě tištění peněz státy zadlužují, že v ten okamžik je to v pořádku. Minulý týden již ECB uvedla, že země by měly míru svého zadlužení opět sledovat, aby se zmenšilo riziko, že by se to v nedaleké budoucnosti negativně projevilo. Evidentně se bojí opakování řeckých problémů před 10 lety. Nyní by sotva jiné země „s radostí“ nakupovaly řecké dluhopisy… Tiskárna peněz by musela zrychlit provoz.

 

Co se dějí s inflací ve Spojených státech? Pavel Hála je velkým odborníkem na obchodování s komoditami na finančních trzích, kde je nezbytná fundamentální analýza ekonomiky jako celku a připravil analýzu dopadů rekordní inflace ve Spojených státech. S jeho svolením analýzu publikujeme.

 

Toto je shrnutí jeho analýzy:

 

Inflace je tady:

Dlouhodobě očekáváme prostředí zvýšené inflace, to znamená v následujících letech. Takové prostředí je typicky spojeno s rostoucími cenami komodit. Bull market na komoditách teprve začíná. Nebudu zde chodit do detailů, ale pozorujeme strukturální deficit na mnohých komoditách. Narovnání tohoto deficitu zabere delší dobu. Jinak řečeno, vybudovat nové doly na měď nebo třeba infrastrukturu pro těžbu plynu zabere mnoho let.

 

Z fundamentálního pohledu se nám nadále líbí zlato. Nelíbí se nám sice tolik jako začátkem března, kdy jsme na den přesně trefili dno na zlatě i těžařech, ale dlouhodobě má i přesto ještě velký potenciál. To může znít překvapivě, protože zlato je považováno za pojistku proti inflaci a mělo by proto padat, jestliže inflační očekávání ochladnou. To ale není tak úplně pravda. Ve skutečnosti zlato inverzně následuje reálné dlouhodobé úrokové sazby, nežli samotnou inflaci. Pokud tedy dluhopisy vystřelí vzhůru, zlato může růst i když inflace zpomalí.

 

Pokud máte zájem, celá analýza je k dispozici zde.  Vřele doporučuji.

 

Není to tak dávno, co jsme psali o inflaci. Před týdnem jsme se věnovali inflaci v České republice, a před necelým měsícem psali o tom, že inflace se ve Spojených státech nezpomalí. Čísla z minulého týdne prokázal, že ke zpomalení opravdu nedošlo. Naopak, inflace v USA ve výši 4,2 % je nejvyšší od roku 2008. Stačily na to dva rychlé měsíce – březen a duben. Jejch součet činí 2,5 %, což je více nežli cílovaná roční inflace Fedu.

Dubnová inflace byla tažena růstem cen automobilů, zejména ojetých, cen za dopravu (letectví + leasing aut) a nákladů na bydlení. Ke zvýšení cen průmyslových či potravinářských komodity a řady dalších s dopadem na zvýšení cen potravin či spotřebního zboží ještě nedošlo. Společnosti tato oznámení činily během dubna, ceny reálně stoupnou již v květnu nebo v červnu. Z těchto důvodů je z krátkodobého hlediska významné snížení inflace málo pravděpodobné. Velmi zajímavé bude červnové dvoudenní zasedání Fedu, dojde k němu 15. – 16. června. Bude tedy mít k dispozici i květnovou míru inflace

 

Názorným ukazatelem je měsíční vývoj ceny zlata, cena zlata stoupla o téměř 99 dolarů.

 

Dvěma jasně definovanými termíny důležitými pro další vývoj ceny zlata je zveřejnění inflace za květen následné červnové zasedání Fedu. Tam se bude velmi studovat jeho reakce.

 

 

Nebudeme se věnovat výnosům ale riziku. Americká komise pro cenné papíry (SEC) v úterý oficiálně opět varovala investory před bitcoinem. Varování vydalo oddělení řízení investic. Předseda SEC přiznal, že obchodování s bitcoinem a dalším kryptoměnami nespadá pod jeho pravomoc. V dnešní době ji nemá nikdo.

 

Z tohoto důvodu nebyli investoři varováni před přímým nákupem bitcoinu a dalších kryptoměn, ale před nákupem podílových či jiných fondů, které mají bitcoin nebo další kryptoměny ve svém portfoliu. Bylo zdůrazněno, že i když nakupují podíly v těchto fondech, musí se zabývat zvýšeným rizikem takovýchto investic, jejich spekulativním charakterem.

 

Zmíněný nedostatek regulace obchodování s ním je kapitolou sama pro sebe. Klíčové je slovo „compliance“. Pro názornost, tento výraz se standardně v bankách používá jako název bankovní divize zastřešující jejich interní audit. SEC bude kontrolovat fondy, jestli jsou si vědomi investičních rizik, včetně rizika možnosti skokově zhoršené likvidity. Tímto krokem se jim podaří možná alespoň částečně regulovat trh s bitcoinem.

 

Co bude další krok se nedá odhadnout. Jediné, na co se můžeme spolehnout je, že u drahých kovů k takovýmto regulacím nedojde. Již totiž v minulosti byly nastaveny.

 

P. S.

Přiznávám se, že další vývoj ceny bitcoinu a dalších kryptoměn si netroufám ani odhadnout.

 

 

 

Ve čtvrtek proběhlo zasedání Bankovní rady České národní banky. Mělo dva zásadní závěry. Prvním bylo, když guvernér J. Rusnok oznámil, ze se 100% pravděpodobností dojde letos k zahájení zvyšování úrokových sazeb. Druhým byla změna míry očekávané inflace.

 

V minulém článku jsme se zabývali inflací ve Spojených státech a Německu, nyní se podíváme na vývoj v České republice. Jsme svědky jedné zajímavé věci – když se meziroční inflace pohybovala mezi 2,5 až 3 procenty, ČNB předpovídala letošní inflaci na úrovni 2 procent. Aktuální inflace činí 2,3 procenta a ČNB zvedla svoje očekávání na 2,7 procenta. Zde to však nebyla chyba ČNB. Jedním z důvodů, které ČNB podle mého názoru brala v úvahu je vývoj inflace ve Spojených státech a Evropě, o čemž jsme psali minulý týden.

 

Dalším faktorem tlačícím míru inflace vzhůru je otevírání obchodů. Restaurace již předem oznámili, že jejich ceny stoupnou přibližně o 10 procent. Část zvýšení bude z důvodu pokrytí vyšších nákladů, část zvýšení bude snaha o alespoň částečnou náhradu vypadlých tržeb. Je pravděpodobné, že podobným způsobem budou postupovat i další obory. U jiných se mluví o tom, že si ceny dovolí zvýšit, protože očekávají poptávku generovanou „neútratou peněz“. Společnosti, které se budou chtít zbavit zásob, zavedou „akce“ všeho druhu. Ceny poté s radostí zvednou na vyšší úroveň.

 

Suma sumárum, inflace má nakročeno a její vývoj nebude mít vliv na výši úrokových sazeb. Toto výslovně zmínil guvernér ČNB J. Rusnok. Uvedl, že úrokové sazby závisí na výhledu ČNB na 18 měsíců, ne na aktuální míru inflace. Se stávající tedy bojovat nebude. Z tohoto důvodu připomínáme, že klasickou obranou proti inflaci jsou drahé kovy. Mějte to na vědomí.

 

Dubnovou inflaci se dozvíme zítra a uvidíme, jak moc se zrychlila či nikoliv.

 

 

O koho jde? J. Yellen je stávající ministryně financí a v letech 2014-2018 byla guvernérkou Fedu. W. Buffett je proslulý investor kupující podhodnocené akcie s plánem jejich držení navždy. V čem se jejich postoj liší?

 

Oba vědí, že loni v listopadu inflace činila 1,2 % a nyní je ve výši 2,6 %. Ministryně financí prohlásila, že očekává další zvýšení míry inflace, ale že bude pouze dočasné. Navíc že roční výdaje nestoupnou skokově v míře schválených balíčků, protože v nich započtená částka je míněna na desetileté období. V případě, že by inflace začala růst nepřiměřeným způsobem, existují nástroje, jak s ní efektivně bojovat. Díky tomu se zatavil růst výnosu desetiletých dluhopisů a zároveň se cena zlata opět přiblížila hranici 1.800 dolarů za unci.

 

O tom, že zvýšení míry inflace bude dočasné, si něco jiného myslí W. Buffett. Na sobotní valné hromadě společnosti Berkshire Hathaway se vyjádřil, že Berkshire Hathaway cítí cenové tlaky v řadě společností. To je přesně v souladu s tím, co jsme psali před dvěma týdny. Použil vyjádření „substantial inflation“. To není inflace blízká nule, spíše překonávající aktuální očekávání.

 

Něco takového je pravá situace pro růst cen drahých kovů, tedy pokud by inflace byla vyšší, než je nyní očekávána. Zvláště v situaci, kdy stoupá také v Německu a dalších zemích. V roce 2020 činila německá inflace 0,4 %, nyní meziroční míra dosáhla již 2% úrovně a o zastavení jejího růstu se nemluví. Proč také, když Evropská centrální banka je připravena to akceptovat.

 

Pro investory ze Spojených států a Evropy, zaměřené na drahé kovy, je rostoucí inflace v obou těchto ekonomikách velmi dobrou kombinací.

 

 

 

Před dvěma týdny jsme se věnovali plynulému poklesu dolaru v devizových rezervách. Aktuálně činí USD 59 % světových devizových rezerv. Skutečnost, že Rusko v nich nekumuluje dolary je známá věc. Nyní došlo k další skutečnosti. Jak ukazuje tento graf z minulého pondělí, dolar je poprvé Ruskem používán při méně než polovině objemu exportu.

Je to výsledkem řady let, kdy byl dolar postupně nahrazován eurem. Z velké části s jednalo o export ropy a zemního plynu do Číny, v eurech probíhají tři čtvrtiny vzájemného obchodu. Pokles dolaru pokračoval i v loňském čtvrtém čtvrtletí, jeho podíl se skokově dostal pod 40 procent. Důvodem je i snaha o řešení sankcí, když byly amerických bankám zakázány přímé nákupy ruských státních dluhopisů emitované v dolarech.

 

Vzhledem k nedávným sankcím bude Rusko i nadále omezovat využívání dolaru, s řadou zemí si sjednává smlouvy o jeho nepoužívání. České republice jako takové to může být jedno. A pro investory do drahých kovů to nemůže být mínus.

 

 

 

Fed ponechal úrokové sazby na úrovni blízké nule, na které se nacházejí již od března 2020.

 

Před třemi měsíci Podle Fedu se zhoršil výhled do budoucna. Měl na mysli kombinaci zhoršení odhadu letošního ekonomického růstu a zpomalení snižování nezaměstnanosti. Během tří měsíců došlo k otočení odhadu budoucího vývoje.

 

Dnes Fed vidí rostoucí ekonomické aktivity a nemalé zlepšení na trhu práce. K tomu je ochoten dočasně akceptovat rychlejší míru inflace. K jejímu zpomalení v dohledné době nedojde.

 

Nákupy obligací, ve výši více než 46 tisíc dolarů za vteřinu, budou beze změny pokračovat. Nákupy skončí, až nebudou potřeba ani trochu. Ukončení těchto nákupů nastane možná za několik let. Teprve poté lze očekávat počátek zvyšování úrokových sazeb. Tento termín Fed naznačuje již delší dobu. Přesto finanční trhy pokračují v očekávání prvního zvýšení koncem příštího roku.

 

Po oznámení rozhodnutí dolar oslabil o 1 procento, cena zlata během necelé hodiny (doba psaní článku) vrostla o téměř 10 dolarů za unci.

 

 

Inflace ve Spojených státech v souladu s očekáváními pomalu, ale jistě roste a její růst nemá moc šancí se zastavit. Důvod jednoduchý – nejde o odhady ekonomů nebo jen analýzy vývoje cen. Není potřeba odhadovat budoucí ceny různých produktů, stačí se podívat na prohlášení společností o jejích cenách. Důvodem jsou rostoucí ceny komodit dopadající na ekonomiku jako celek. Nemyslíme ceny ropy nebo drahých kovů, jde u průmyslové komodity, potravinářské komodity a řadu dalších.

 

O zvýšení ceny začali veřejně mluvit společnosti jako Coca Cola, Procter & Gamble, Kimberly-Clark a další. Jako hlavní důvod uvádí výše zmíněné ceny komodit, jejichž růst je doprovázen zvýšenými výrobními náklady a řadou služeb. Coca cola zdraží vyráběné pití, Procter & Gamble a Kimberly-Clark zdraží věci každodenní spotřeb – od pracích prášků, přes zubní pasty až po toaletní papír. Mluví o možnosti zvýšení až ve vyšších jednotách procent. V řadě případů se jedná o první zdražení po více než dvou letech.

 

Pokud někoho z vás zajímají akciové trhy a sledujete komentáře společností k jejich hospodářským výsledkům, jste často svědkem toho, že vedení společností si často stěžuje na rostoucí náklady. Udělaly to už výše zmíněné společnosti.  Při stanovování cen je proto budou s radostí následovat další společnosti a své ceny zvýší. V průzkumech o zvýšení cen uvažuje třetina společností, cože je maximum od roku 1987.

 

Z toho vyplývá jedna věc – těžko lze očekávat zmenšení současné inflace, spíše naopak a tím lépe pro drahé kovy.