Archiv rubriky: Nezařazené

Vzhledem k vysokým příjmům z prodeje ropy, jejíž cena není stabilní, má Rusko mimo státní rozpočet ještě jeden fond. Rozpočet je postaven na ceně X dolarů. Pokud jsou příjmy z těžby ropy vyšší díky vyšší ceně ropy, příjmem státního rozpočtu je pouze očekávaný objem a kladný rozdíl jde do zmíněného fondu. V případě nízké ceny ropy je tomu naopak – rozpočet je z toto fondu takříkajíc dotován.

 

Likvidní aktiva fondu držená v dolarech budou prodána. Ve fondu o velikosti téměř 120 miliard dolarů představují dolarová likvidní aktiva přibližně 40 miliard. Aktiva v dolarech budou nahrazena aktivy v euru, juanu a zlatem. Podíl eura vzroste na 40 procent, juanu na 30 % a zlata na 20 procent. Po 5 procentech bude podíl libry a jenu. Dvacetiprocentní podíl zlata odpovídá nastavení v devizových rezervách držených ruskou centrální bankou.

 

Dodržování 20% podílu zlata v tomto směru znamená jednu věc – ruská poptávka po zlatě bude záviset na ceně ropy. Růst ceny ropy zvýší poptávku po zlatě. Pokud ceny ropy klesne, sníží se i poptávka po zlatě. A v případě, že cena ropy klesne po státem nastavenou úroveň, dojde k prodeji zlata.

 

Na závěr ukažme dvacetiletý vývoj poměru ceny zlata a ropy. Pokud hledáte důvod loňského enormního výkyvu podílu směrem nahoru, je to výsledek dubnového pádu ceny ropy, kdy skokově klesla pod 20 dolarů za barel.

 

 

 

Evropská komise dnes v rámci pravidelného hodnocení stavu ekonomik vyzvala země EU, aby nepřestávaly využívat vládní výdaje za účelem napomáhat oživení ekonomik. To je i hlavní důvod, proč bylo v loňském roce oficiálně pozastaveno plnění pravidel limitujících velikost deficitu státního rozpočtu a celkového státního dluhu – oboje v poměru k HDP. Používání pravidel je pozastaveno ještě na letošní i příští rok.

 

Akceptovatelného deficitu ve výši maximálně tří procent HDP dosáhly loni pouze tři země – Švédsko, Dánsko a Bulharsko. Ani jedna z těchto zemí není členem eurozóny. Ukazatel celkové zadluženosti ve výši 60 procent HDP plní necelá polovina zemí, mezi nimi je i Česká republika.

 

Ta má stále ještě přibližně tříletou až čtyřletou rezervu (se zahrnutím letošního roku).  Od roku 2023 budou země sledovány, co se týče deficitu státního rozpočtu. Avšak díky skokovému loňskému zvýšení zadluženosti nebude mít smysl poměřovat velikost státního dluhu v poměru k HDP s dosud platnou 60% hranicí. Buď bude pravidlo zrušeno, nebo dojde ke zvýšení hranice. Osobně tipuji posunutí hranice, aby bylo stále co sledovat. Pro zajímavost – těmto pravidlům bude příští rok 30 let.

 

O velké zadluženosti Řecka nebo Itálie, někdy i Francie se mluví dlouho (Řecko vede). Nyní se na tento seznam, díky masívním investicím za využití výrazného loňského deficitu, dostalo i Německo. Česká republika na seznamu není a bylo by vhodné, kdyby se na tento seznam nedostala.

 

Z pohledu jakéhokoliv dlužníka je „ideálním“ způsobem splácení dluhů zvýšená míra inflace. Z tohoto důvodu by její přiměřená míra v nižších jednotkách procent mohla být akceptovatelná. Takováto situace drahým kovům naprosto vyhovuje.

 

 

Americký US Mint minulý týden vydala prohlášení týkající se vydávání stříbrných numismatických mincí. Zájemcům se hned na úvod podařilo shodit objednávkový server. To obě strany jistě potěšilo… a US Mint reagoval oficiálním oznámením. V něm uvedl několik informací, které stojí za pozornost.

 

• Mimořádná poptávka po připravovaných numismatických mincích, celý objednávkový proces byl odložen.
• Použil výraz „global silver shortage“, tedy poptávce po stříbře na rekordní úrovni významným způsobem převyšujícím nabídku.
• Zároveň výslovně uvedli, že proto nemohou být uspokojeni ani všichni zájemci o nově vydávané mince
• O neuspokojení zájemců o mince US Mint je jeho formulace obecná, nemluví pouze o připravovaných numismatických mincích. US Mint tedy upozorňuje, že není schopen uspokojit veškerou poptávku po stříbrných mincí včetně investičních

 

Takovéto oficiální oznámení státní společnosti razící investiční mince a neschopné uspokojit poptávku mluví za vše. US Mint nejen že nestíhá razit, částečně platí, že nemá z čeho, tedy objem jeho ražby omezuje i dostupnost fyzického stříbra. To platí i za situace, kdy investoři skupují tři čtvrtiny nově vytěženého stříbra.

 

Převis poptávky nad nabídkou se projevuje všude, připomínáme vývoj ceny stříbra při jeho významném nedostatku v roce 2010. Červen 2010 je posledním měsícem, kdy US Mint nebyl schopen plnit objednávky. Nyní to vyhlásil oficiálně.

 

 

 

Nezapomínejte, že v úterý 1.června proběhne šestý letošní nákup na Stříbrné účty, které jsou velmi dobrým nástrojem pro investice do drahých kovů.

 

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok včera oznámil, že v červnu, nejpozději v srpnu ČNB začne zvedat úrokové sazby. Účelem má být ochrana před střednědobou inflací a jak jste jistě zaregistrovali, té jsme se v poslední době věnovali několikrát.

 

J. Rusnok nemá strach, že by zvyšování úrokových sazeb mohlo negativně ovlivnit ekonomiku. Sám opakovaně zdůrazňuje, že úrokové sazby se neřídí podle současné míry inflace, ale podle odhadu vývoje ekonomiky během příštího roku a půl. Věří, že úspory obyvatel, které stouply v bankách o více než opakovaně zmiňovaných 200 miliard korun, budou jedním z hlavních tahounů české ekonomiky a spolu s tím dojde ke snížení nezaměstnanosti (i když ta významem způsobem nevzrostla – obavy byly větší). Je proto možné, že úrokové sazby budou zvýšeny více než jedenkrát.

 

Co to může znamenat? Zvýší se rozdíl mezi úrokovými sazbami, což by za standardních podmínek, včetně nezastavení růstu ekonomiky, vedlo k posílení kurzu dané měny. Může k tomu dojít i u nás, proto se objevují informace o očekáváném dalším posilování koruny – má to své odůvodnění. Posílení koruny by následně pomáhalo k brždění růstu inflace. Jestliže by k tomu skutečně došlo, budu potěšen. Ne z důvodu, že se dovážené zboží může zlevnit, ale proto, že by vývoj kurzu koruny byl důkazem, že základní ekonomická pravidla začínají opět fungovat.

 

U nás, nikoliv na globální úrovni, tam tištění peněz ještě po nějakou dobu spolehlivě poběží, což se cenám drahých kovů bude líbit i nadále.

 

 

Evropská centrální banka minulý týden uvedla, že vysoké dluhy a drahé nemovitosti jsou dvě velká rizika pro ekonomiky zemí EU. Deficity rozpočtů a tisk peněz jsou oblíbené nástroje. Co s týče rozpočtů, je si vědoma, že nástroje alespoň trochu pomohly. Zároveň mluví o nemalém pokračujícím riziku, které není všude stejné.

 

 

Podpora bude muset pokračovat i nadále s tím, že bude nutné se více zaměřovat na určité obory, aby ekonomika neskončila v recesi. Jako by problémové obory neznali předem, zde zdůrazňují sektor služeb. Stojí za to sledovat banky, ani u České republiky, ani ve Spojených státech s nemluví o riziku možném pro banky, ale ECB o tom mluví. Doporučuje zvyšovat rezervy na nesplácené úvěry. K tomu výslovně uvedla komerční nemovitosti, což jsou z velké části skladové areály, ale i obchodní či administrativní centra. Varuje jak před rizikem nesplácených úvěrů, tak zároveň poklesem ceny nemovitostí použitých jako zástavy.

 

 

Došlo k posunu ve vztahuj zadluženosti. V loňském roce všichni říkali (dokonce včetně MMF či Světové banky), ať se kromě tištění peněz státy zadlužují, že v ten okamžik je to v pořádku. Minulý týden již ECB uvedla, že země by měly míru svého zadlužení opět sledovat, aby se zmenšilo riziko, že by se to v nedaleké budoucnosti negativně projevilo. Evidentně se bojí opakování řeckých problémů před 10 lety. Nyní by sotva jiné země „s radostí“ nakupovaly řecké dluhopisy… Tiskárna peněz by musela zrychlit provoz.

 

Co se dějí s inflací ve Spojených státech? Pavel Hála je velkým odborníkem na obchodování s komoditami na finančních trzích, kde je nezbytná fundamentální analýza ekonomiky jako celku a připravil analýzu dopadů rekordní inflace ve Spojených státech. S jeho svolením analýzu publikujeme.

 

Toto je shrnutí jeho analýzy:

 

Inflace je tady:

Dlouhodobě očekáváme prostředí zvýšené inflace, to znamená v následujících letech. Takové prostředí je typicky spojeno s rostoucími cenami komodit. Bull market na komoditách teprve začíná. Nebudu zde chodit do detailů, ale pozorujeme strukturální deficit na mnohých komoditách. Narovnání tohoto deficitu zabere delší dobu. Jinak řečeno, vybudovat nové doly na měď nebo třeba infrastrukturu pro těžbu plynu zabere mnoho let.

 

Z fundamentálního pohledu se nám nadále líbí zlato. Nelíbí se nám sice tolik jako začátkem března, kdy jsme na den přesně trefili dno na zlatě i těžařech, ale dlouhodobě má i přesto ještě velký potenciál. To může znít překvapivě, protože zlato je považováno za pojistku proti inflaci a mělo by proto padat, jestliže inflační očekávání ochladnou. To ale není tak úplně pravda. Ve skutečnosti zlato inverzně následuje reálné dlouhodobé úrokové sazby, nežli samotnou inflaci. Pokud tedy dluhopisy vystřelí vzhůru, zlato může růst i když inflace zpomalí.

 

Pokud máte zájem, celá analýza je k dispozici zde.  Vřele doporučuji.

 

Není to tak dávno, co jsme psali o inflaci. Před týdnem jsme se věnovali inflaci v České republice, a před necelým měsícem psali o tom, že inflace se ve Spojených státech nezpomalí. Čísla z minulého týdne prokázal, že ke zpomalení opravdu nedošlo. Naopak, inflace v USA ve výši 4,2 % je nejvyšší od roku 2008. Stačily na to dva rychlé měsíce – březen a duben. Jejch součet činí 2,5 %, což je více nežli cílovaná roční inflace Fedu.

Dubnová inflace byla tažena růstem cen automobilů, zejména ojetých, cen za dopravu (letectví + leasing aut) a nákladů na bydlení. Ke zvýšení cen průmyslových či potravinářských komodity a řady dalších s dopadem na zvýšení cen potravin či spotřebního zboží ještě nedošlo. Společnosti tato oznámení činily během dubna, ceny reálně stoupnou již v květnu nebo v červnu. Z těchto důvodů je z krátkodobého hlediska významné snížení inflace málo pravděpodobné. Velmi zajímavé bude červnové dvoudenní zasedání Fedu, dojde k němu 15. – 16. června. Bude tedy mít k dispozici i květnovou míru inflace

 

Názorným ukazatelem je měsíční vývoj ceny zlata, cena zlata stoupla o téměř 99 dolarů.

 

Dvěma jasně definovanými termíny důležitými pro další vývoj ceny zlata je zveřejnění inflace za květen následné červnové zasedání Fedu. Tam se bude velmi studovat jeho reakce.

 

 

Nebudeme se věnovat výnosům ale riziku. Americká komise pro cenné papíry (SEC) v úterý oficiálně opět varovala investory před bitcoinem. Varování vydalo oddělení řízení investic. Předseda SEC přiznal, že obchodování s bitcoinem a dalším kryptoměnami nespadá pod jeho pravomoc. V dnešní době ji nemá nikdo.

 

Z tohoto důvodu nebyli investoři varováni před přímým nákupem bitcoinu a dalších kryptoměn, ale před nákupem podílových či jiných fondů, které mají bitcoin nebo další kryptoměny ve svém portfoliu. Bylo zdůrazněno, že i když nakupují podíly v těchto fondech, musí se zabývat zvýšeným rizikem takovýchto investic, jejich spekulativním charakterem.

 

Zmíněný nedostatek regulace obchodování s ním je kapitolou sama pro sebe. Klíčové je slovo „compliance“. Pro názornost, tento výraz se standardně v bankách používá jako název bankovní divize zastřešující jejich interní audit. SEC bude kontrolovat fondy, jestli jsou si vědomi investičních rizik, včetně rizika možnosti skokově zhoršené likvidity. Tímto krokem se jim podaří možná alespoň částečně regulovat trh s bitcoinem.

 

Co bude další krok se nedá odhadnout. Jediné, na co se můžeme spolehnout je, že u drahých kovů k takovýmto regulacím nedojde. Již totiž v minulosti byly nastaveny.

 

P. S.

Přiznávám se, že další vývoj ceny bitcoinu a dalších kryptoměn si netroufám ani odhadnout.

 

 

 

Ve čtvrtek proběhlo zasedání Bankovní rady České národní banky. Mělo dva zásadní závěry. Prvním bylo, když guvernér J. Rusnok oznámil, ze se 100% pravděpodobností dojde letos k zahájení zvyšování úrokových sazeb. Druhým byla změna míry očekávané inflace.

 

V minulém článku jsme se zabývali inflací ve Spojených státech a Německu, nyní se podíváme na vývoj v České republice. Jsme svědky jedné zajímavé věci – když se meziroční inflace pohybovala mezi 2,5 až 3 procenty, ČNB předpovídala letošní inflaci na úrovni 2 procent. Aktuální inflace činí 2,3 procenta a ČNB zvedla svoje očekávání na 2,7 procenta. Zde to však nebyla chyba ČNB. Jedním z důvodů, které ČNB podle mého názoru brala v úvahu je vývoj inflace ve Spojených státech a Evropě, o čemž jsme psali minulý týden.

 

Dalším faktorem tlačícím míru inflace vzhůru je otevírání obchodů. Restaurace již předem oznámili, že jejich ceny stoupnou přibližně o 10 procent. Část zvýšení bude z důvodu pokrytí vyšších nákladů, část zvýšení bude snaha o alespoň částečnou náhradu vypadlých tržeb. Je pravděpodobné, že podobným způsobem budou postupovat i další obory. U jiných se mluví o tom, že si ceny dovolí zvýšit, protože očekávají poptávku generovanou „neútratou peněz“. Společnosti, které se budou chtít zbavit zásob, zavedou „akce“ všeho druhu. Ceny poté s radostí zvednou na vyšší úroveň.

 

Suma sumárum, inflace má nakročeno a její vývoj nebude mít vliv na výši úrokových sazeb. Toto výslovně zmínil guvernér ČNB J. Rusnok. Uvedl, že úrokové sazby závisí na výhledu ČNB na 18 měsíců, ne na aktuální míru inflace. Se stávající tedy bojovat nebude. Z tohoto důvodu připomínáme, že klasickou obranou proti inflaci jsou drahé kovy. Mějte to na vědomí.

 

Dubnovou inflaci se dozvíme zítra a uvidíme, jak moc se zrychlila či nikoliv.

 

 

O koho jde? J. Yellen je stávající ministryně financí a v letech 2014-2018 byla guvernérkou Fedu. W. Buffett je proslulý investor kupující podhodnocené akcie s plánem jejich držení navždy. V čem se jejich postoj liší?

 

Oba vědí, že loni v listopadu inflace činila 1,2 % a nyní je ve výši 2,6 %. Ministryně financí prohlásila, že očekává další zvýšení míry inflace, ale že bude pouze dočasné. Navíc že roční výdaje nestoupnou skokově v míře schválených balíčků, protože v nich započtená částka je míněna na desetileté období. V případě, že by inflace začala růst nepřiměřeným způsobem, existují nástroje, jak s ní efektivně bojovat. Díky tomu se zatavil růst výnosu desetiletých dluhopisů a zároveň se cena zlata opět přiblížila hranici 1.800 dolarů za unci.

 

O tom, že zvýšení míry inflace bude dočasné, si něco jiného myslí W. Buffett. Na sobotní valné hromadě společnosti Berkshire Hathaway se vyjádřil, že Berkshire Hathaway cítí cenové tlaky v řadě společností. To je přesně v souladu s tím, co jsme psali před dvěma týdny. Použil vyjádření „substantial inflation“. To není inflace blízká nule, spíše překonávající aktuální očekávání.

 

Něco takového je pravá situace pro růst cen drahých kovů, tedy pokud by inflace byla vyšší, než je nyní očekávána. Zvláště v situaci, kdy stoupá také v Německu a dalších zemích. V roce 2020 činila německá inflace 0,4 %, nyní meziroční míra dosáhla již 2% úrovně a o zastavení jejího růstu se nemluví. Proč také, když Evropská centrální banka je připravena to akceptovat.

 

Pro investory ze Spojených států a Evropy, zaměřené na drahé kovy, je rostoucí inflace v obou těchto ekonomikách velmi dobrou kombinací.