Němci investují do zlata

Minulý týden jsme se věnovali inflaci v zemích eurozóny, která se dostala na desetileté maximum, německá inflace ve výši 3,4 procenta je rekord od nastartování finanční krize v roce 2008 a rovná se inflaci v České republice.

 

Nedávno to bylo oznámeno jako velké překvapení, ale Němci její riziko vnímali. Za první pololetí nakoupili více než 90 tun zlata, což představuje maximum od finanční krize v roce 2009. Ve srovnání s prvním pololetím loňského roku činil růst 35 %, průměrný růst zbytku světa činil 20 %.

 

S inflací mají své zkušenosti z 20. let minulého století. Takové inflace se samozřejmě bát nemusí, ale s tím, že se na zvýšené úrovni „dočasně“ udrží, musí počítat.

Pro investory hledající zajištění je klíčové jeho fyzické držení, ne ETF. Uvědomují si to drobní investoři a nejen v Německu. Velcí investoři preferují stouncové či vetší investiční slitky, u menších investorů jsou jedním z oblíbených investičních nástrojů mince Gold Eagle. Výsledkem zájmu o ně je, že letošní prodej Gold Eagle již překonal prodej celého roku 2020.

Hranice 1 milion v letošním roce by měla být dosažena během září, nejpozději října a Němci s tím jistě pomohou. ?

 

 

Inflace v eurozóně na desetiletém maximu

Inflace v eurozóně vzrostla na desetileté maximum: 3 procenta. Z okolních zemí je v Německu stejná jako u nás – 3,4 %, na Slovensku 3,3 % a v Rakousku činí 3,1 %.

 

„Překvapivě“ je to více, než se čekalo. Červencová činila 2,2 % (což bylo tříleté maximum), růst je tedy značný. Příští zasedání ECB je za týden, tehdy ECB zveřejní i své prognózy budoucího vývoje a tuto inflaci musí vzít v úvahu.

Pořadí největších inflací:

  1. EST: 5,0 %
  2. LIT: 4,9 %
  3. BEL: 4,7 %

Nejmenší inflace je na Maltě, v Řecku a Portugalsku.

 

Guvernér Bundesbanky a člen Rady guvernérů ECB Jens Weidmann očekává, že budoucí inflace bude překonávat stávající očekávání, před touto možností varují i další guvernéři. Jens Weidmann dlouhodobě patří mezi členy Rady guvernérů prosazující striktnější měnovou politiku. Navíc se již před lety vyjádřil, že německá centrální banka nemá zájem neustále dotovat jih Evropy, dnes je to podobné. Dlouhodobě mají stejný názor i guvernéři rakouské a nizozemské centrální banky.

 

Na druhou stranu někteří „jižní guvernéři“ říkají, že jde pouze o přechodný jev, který zatím není třeba řešit a že není třeba omezovat tištění peněz. Pro jejich ekonomiky by to bylo horší než pro německou, proto se tohoto kroku obávají.

 

Pro srovnání – ECB tiskne peníze a drží záporné úrokové sazby již několik let. ČNB peníze netiskne vůbec, v červnu začala zvyšovat úrokové sazby a bude v tom pokračovat.

 

 

J. Powell neřekl nic a potěšil investory do zlata

Minulý týden se konala každoroční konference s účastí Fedu. Jedná se o akci, na které jsou často oznamovány nové významném kroky Fedu. Standardně probíhá v Jackson Hole, nyní byla online.

 

Nic zásadního oznámeno nebylo. Ani k dalšímu vývoji objemu měsíčně vytištěných peněz. Aktuální měsíční částka 120 miliard se nemění a kvantitativní uvolňování bude pokračovat se stávajícími parametry. Pořád není jasný ani termín změny, sice se uvádí letošní rok, ale pouze za situace, že se ekonomice a míře nezaměstnanosti bude dařit.

 

O brzkém zvýšení úrokových sazeb Powell zatím neuvažuje, a to ani v situaci, kdy se dočasná doba zvýšené inflace prodlouží, ale že se časem vrátí zpět na 2% úroveň. V reakci na to akcie stouply na historická maxima, dolar oslabil a zlato posílilo.

 

O všem rozhodne „delta“, ale když si uvědomím, v jakém významu se používá v matematice nebo fyzice podstaté budou změny. Jen aby z toho nebyly derivace podle času. 🙂 Jakákoliv změna objemu QE bude oznámena s předstihem.

 

 

Vývoj prodejů Silver Eagle a mincí a slitků Maple

Tento graf ukazuje skutečné potvrzené prodeje US Mint za pololetí a porovnává s Maple Leaf mincemi a slitky dohromady. Důvodem je skutečnost, že prodeje Maple Leaf již nejsou veřejně dostupné.  Zajímavé je, že prodeje dosahují velkých růstů a počty jsou velmi podobné.

Prodeje mincí Silver Eagle vzrostly téměř o polovinu, v případě Maple se jedná o více než jednu třetinu. Silver Eaglů se nyní tedy razí větší počet než Maple Leaf.

 

Čistě srpnovým prodejům Silver Eagle a Gold Eagle se budeme věnovat poté, co budou k dispozici data za celý měsíc.  Může se stát, že objem prodejů Gold Eagle za loňský rok bude dorovnán již koncem srpna, nejpozději v prvním zářijovém týdnu. V pondělí zbývalo 20 tisíc Gold Eagle, což není nemožné, vždyť mezi 18. a 23. srpnem se jich prodalo 30 tisíc.

 

Cílem se poté stane 1 milion těchto mincí v letošním roce. Silver Eagle míří vysoko nad třicetimiliónovou hranici. Investoři jasně ukazují, co je zajímá, kam směřují.

 

 

Prodeje Gold Eagle se blíží celoroku 2020

V první polovině minulého týdne došlo ke skokovému zvýšení poptávky, týdenní růst se blíží 40 tisícům uncí.  Podívejme se na porovnání celého roku 2020 a letošním obdobím do 18. srpna.

Je to otázka několika týdnů, kdy prodeje Gold Eagle letos překonají celý minulý rok. Ten byl přitom mnohaletým maximem. Vypadá to nejpozději na konec září a celoroční prodeje by měly překonat hranici 1 milionu uncí.

 

I v případě Silver Eagle jsou letošní čísla větší než loňské, i když rozdíl není tak výrazný jako u zlata. Zde se jedná o data k 16. srpnu:

Zájem o obě investiční mince je letos větší. V loňském roce byla po 4 letech překonána hranice 30 milionů kusů Silver Eagle. Prodej 2020 by měl být vyšší. Zájem o zlato i stříbro je tažen vzhůru dlouho nevídanou výší inflace ve Spojený státech. Aktuálních 5,4 % není daleko od třicetiletých maxim. Pro drahé kovy je to velká podpora.

 

 

 

 

Zajímavý investor do zlata

V minulých dnech se objevil nový silný investor do fyzického zlata – společnost Palantir Technologies zabývající se analýzou velkých objemů dat, vývojem software,  kryptoměnami.

 

Podle jejich vyjádření se jedná o ochranu před mimořádnými riziky a zlato vnímají jako vhodný nástroj. Při zveřejňování posledních výsledků sdělili, že se obávají možných černých labutí (tento výraz oficiálně použili) a společnost nakoupila zlato za 50,7 mil dolarů. Z důvodu praktičnosti použila 100 uncové investiční slitky a vyžádala si jejich fyzické dodání.

 

Ve zprávě za druhé čtvrtletí 2021 vydané 12. srpna společnost uvedla toto:

Investment in Gold During August 2021, the Company purchased $50.7 million in 100- unce gold bars. Such purchase will initially be kept in a secure third-party facility located  in  the  northeastern  United  States  and  the  Company  is  able  to  take  physical  possession  of  the  gold  bars  stored  at  the  facility  at  any  time  with reasonable notice.

 

Datum nákupu a skutečnost, že se jedná o uzávěrku za červen není v rozporu. Je to mimořádná událost před zveřejněním výsledků, tak ji tam přidali. Zajímavé bude sledovat zveřejnění hospodaření společnosti za třetí čtvrtletí v polovině listopadu. Bude tam vidět, zda tento nákup je celý nebo zda po 12. srpnu ještě pokračoval.

 

V případě zájmu klientů bude firma přijímat platbu ve zlatě. To je správný přístup. Připravuje se i na platby v bitcoinu.

 

P. S.

Mezi klienty je i americká CIA. Doufejme, že nemají insider informace…

 

 

 

Zlatý standard skončil před 50 lety

V neděli 15. srpna 1971 prezident Spojených států Richard Nixon pronesl projev věnovaný stavu ekonomika USA a oznámil v něm DOČASNÉ ukončení zlatého standardu. Část věnovaná ukončení zlatého standardu je zde: https://youtu.be/iRzr1QU6K1o.

 

Oznámeno bylo několik kroků k ochránění kurzu dolaru. Důvodem se staly probíhající velké výběry dolaru jinými centrálními bankami a Spojené státy se obávaly, že světové centrální banky přestanou dolaru věřit a vyžádají proplacení dolarových závazků ve zlatě. V roce 1971 začaly světové centrální banky ve velké stahovat z USA volné finanční prostředky, stahování vyvrcholilo v první polovině srpna.

 

Zlato mohlo být používáno pouze jako úhrada multinárodních závazků, neexistovala možnost prodat jej fyzické osobě. Papírově byla cena zlata z 35 dolarů za unci zvýšena na 38 dolarů po roce a půl – v prosinci 1972. V únoru 1973 byla následně zvýšena na 42,22 dolaru. Potom začal tržní vývoj ceny, to je zde:

Spojení amerického dolaru se zlatem bylo definitivě ukončeno novelou zákona v roce 1976. Umělecká hodnota papírových bankovek ale nějaká zůstala 🙂

 

 

Krátkodobý propad ceny zlata

Před pár dny jsme byli svědky skokového propadu ceny zlata. Názorně je to vidět zde:

 

Během pondělí klesla cena zlata o 80 dolarů v řádu vteřin. Celé to bylo způsobeno jením příkazem v hodnotně 4 miliard dolarů. Cena zlata však obratem vrátila téměř na předchozí úroveň.

 

Pokud někdo dělá trading drahých kovů na burze, s velkou pravděpodobností má nastaven stop-loss. To znamneá, ře pokud se cena dostane pod předem stanovenou úroveň, dojde k jeho automatickému prodeji. Takový trader se  mohl dočkat nemalé ztráty.

 

Na rozdíl od investorů do fyzického kovu. Tito investoři se už z principu typu investování nemusejí bát takovýchto krátkodobých pohybů. Žádný stop-loss jim nakoupené stříbro a zlato neohrozí.

 

 

Zvýšení úrokových sazeb II

Česká národní banka minulý týden v souladu se všemi očekáváními pokračovala ve zvyšování úrokových sazeb a zvýšila je z 0,50 % na 0,75 %.

Důvodem zvýšení úrokových sazeb je strach před zrychlením inflace. Bankovní rada má 7 členů, hlasování dopadlo 4:1:2, tedy 5 členů Bankovní rady hlasovalo pro zvýšení úrokových sazeb, z nich jeden o 0,50 % a dva členové pro jejich zachování na stávající úrovni.

 

Před měsícem prognóza ČNB pracovala se třemi zvýšeními letos, dalšími třemi v příštím roce. Podle vývoje jich letos bude zajisté víc a pokračovat se bude i v příštím roce. Změna by nastala pouze v případě mimořádného skokového vývoje.

 

Citát ČNB: „Ve srovnání s minulou prognózou došlo ke zvýšení výhledu inflace pro letošní i příští rok. Také ekonomický růst v letošním roce byl přehodnocen směrem nahoru, zatímco pro příští rok se jeho prognóza výrazně nemění. Výhled domácích úrokových sazeb je v obou letech vyšší. Kurz koruny bude ve srovnání s minulou prognózou posilovat o něco rychleji, obzvláště pak v příštím roce.“

 

Když ČNB i Fed i ECB mluví o zrychlení inflace, kdy jindy investovat do drahých kovů.

 

 

Státní rozpočet České republiky

V pondělí byl oznámen vývoj státního rozpočtu ČR za leden až červenec. Výsledkem je deficit 279,4 miliardy korun. Pro srovnání – loňský deficit byl 205,1 miliard. Příjmy činily 836 miliard koruny, výdaje 1 115 miliard (1,1 bilionu).

 

Původní navržený deficit rozpočtu schváleného pro letošní rok činil 360 miliard, v nakonec byl schválen s deficitem ve výši na 500 miliard. Letošní příjmy státního rozpočtu jsou větší nežli loňské, a to o přes nemalé snížené daně z příjmu fyzických osob.  To je plus. Deficit je tak tažen rostoucími výdaji, i když došlo ke snížení investičních výdajů. Právě toto snížení lze vnímat jako mínus.

 

Deficit by neměl dále pokračovat po přímce, zmíněných 500 miliard by bylo s rezervou. To nastane v situaci, kdy deficit sníží své průměrné tempo růstu, které za prvních 7 měsíců činilo 40 miliard měsíčně.  Nejlepší je věřit, že k tomu skutečně dojde, že roční deficit bude o desítky miliard menší, nejlépe o 100 miliard.

 

Výsledek státního rozpočtu pro příští rok lze velmi těžko odhadovat. Můžeme si však býti jisti jednou věcí – deficitem. Tak či onak, zadluženost poroste a drahé kovy jsou v tomto případě ochranným nástrojem. Proč? Je to jednoduché – státní dluhy se nejlépe splácejí inflací. Po druhé světové válce to úspěšně použily Spojené státy s Velkou Británií. Mějte to na vědomí. Dost možná vláda uvažuje o tomtéž, pouze to nesmí říci nahlas.