Archiv rubriky: Nezařazené

Minulý týden byla ve Spojených státech oznámena listopadová meziroční inflace ve výši 6,8 %, což je proti říjnovým 6,2 % výrazné zrychlení a dostala se na nejvyšší úroveň od roku 1982. Fed se rozhodl reagovat. Musí ale dodržovat časovou souslednost.

 

V kroku jedna musí ukončit kvantitativní uvolňování. To bude ukončené v březnu, o němž se uvažovalo jako možném cílovém měsíci v případě zrychlení ukončení QE.   Teprve poté nastane krok 2.

 

Musí začít tím, že o zvyšování úrokových sazeb začne intenzivněji mluvit, aby neprovedl něco neočekávaného. To je přesně to, co udělal. Před měsícem a půl Fed zmiňoval, že během příštího roku dojde k jednomu zvýšení úrokových sazeb, trhy počítaly s trojím zvýšením. Fed jim dal za pravdu.

 

Oznámil, že vzhledem ke zvýšení očekávané míry inflace pro rok 2022 z 2,3 % na 2,7 % zpřísní měnovou  politiku. V letech 2022 i 2023 lze očekávat trojí zvýšení úrokových sazeb. Trhy předpokládají první zvýšení již v dubnu, dávají tomu pravděpodobnost 90 %. Zároveň pracují s tím, že každé zvýšení bude o 25 bazických bodů. Za dva roky tedy o 1,5 procentního bodu. ČNB zvládla 2,0 procentního bodu za dva měsíce.

 

Dále Fed zdůraznil, že udělá, co bude potřeba, J. Powell použil výraz „policy flexibility“. Na druhou stranu obratem dodal, že každé zvýšení úrokových sazeb bude muset mít silné důkazy, že je nezbytné.

 

Uvidíme na jaře.

 

P.S.

Odpoledne zasedá Bankovní rada ČNB a ta zvýší úrokové sazby téměr jistě. Otázkou je pouze o kolik.

 

 

V posledních článcích jsme s věnovali inflaci v České republice a eurozóně, nyní jsou na řadě Spojené státy, jejich inflace byla zveřejněna v pátek. Ještě, než se jim budeme věnovat – v pátek uveřejněná meziroční inflace v České republice dosáhla 6,0 %.

 

Ve Spojených státech došlo ke zrychlení inflace z 6,2 % na 6,8 %. Je o desetinu procenta nad očekávanou hodnotou a dostala se na nejvyšší úroveň od roku 1982. Zajímavé je, že aby se dostala na úroveň roku 1981, musela by se zvýšit téměř na dvojnásobek. Dvanáctiměsíční vývoj je následující:

 

Inflace je tažena cenami energií, automobilů, potravin a nákladů na bydlení. Fed zasedá příští úterý a středu a jistě se jí bude pečlivě věnovat. Snižování kvantitativního uvolňování bude téměř jistě zrychleno.

 

Fed se výrazným způsobem bojí stagflace. Naposledy byla ve Spojených státech ve druhé polovině 70. let a byla doprovázena velkým růstem cen drahých kovů.

 

 

 

Guvernér ČNB J. Rusnok v říjnu oznámil, že očekává zrychlení inflace na konci letošního roku mezi 5-6 procenty a poté její relativně rychlé přiblížení k 2% úrovni. Před měsícem J. Rusnok zmínil 7% úroveň na počátku příštího roku a přibližně 4 % na konci příštího roku.  Tento týden očekávaný vývoj inflace okomentoval Petr Král, šéf měnové sekce ČNB, která je autorem ekonomických prognóz ČNB. Z jeho vyjádření je několik zajímavých bodů:

 

• Inflace není standardního typu, jedná se o ekonomický šok
• ČNB byla mírou inflace překvapena (nutno podotknout, že Fed i ECB také), s důrazem na jádrovou inflaci, tedy zvýšení cen zboží a běžných služeb. Vnímá to jako snahu podnikatelů kompenzovat ztrátu tržeb a ochotu spotřebitelů zvýšení akceptovat. Tato inflace je dlouhodobějšího charakteru, s větší setrvačností, a zpomalení by trvalo dlouho.
• K tomu se přidává dopad ze zahraničí, zde věří v její rychlé snížení, i když vliv cen energií bude přibližně roční.
• Více než 7% inflace může nastat již v lednu. Cílem je, aby se do roku a půl inflace snížila zpět ke 2 procentům.
• Úrokové sazby bude ČNB ještě zvyšovat (pravděpodobně letos ještě jednou, ale prozradit to nechtěl, výrok J. Rusnoka o možném prosincovém nezvyšování odmítl komentovat).
• Posilování koruny může být pomalejší, než bylo očekáváno.
• Změnu devizových rezerv odmítl komentovat.

 

Nejdůležitější jsou poslední dvě věty rozhovoru – devizové intervence při významném pohybu kurzu koruny nejsou vyloučeny: „Pokud se ale ptáte, zda má ČNB nástroje proti případným nadměrným výkyvům kurzu a zda je připravena reagovat v situacích, které by mohly ohrozit fungování ekonomiky, tak připomínám, že jsme si vždy vyhrazovali právo zasáhnout, pokud by nastaly nějaké excesy.“

 

Nejhorší možný výsledek by byl tento a dobrá obrana jsou drahé kovy:

 

 

 

 

Aktuální meziroční míra inflace v eurozóně dosáhla 4,9 procenta. Jedná se o historické maximum od vzniku eura v roce 1999. Odhady analytiků byly opět překonány, činily 4,5 %. Cílová inflace ECB je shodná s cílovou inflací ČNB nebo Fedu, jedná se o 2,0 %.

 

Zvýšení úrokových sazeb v nejbližší době ECB neplánuje a zatím nemá důvod. Je to díky tomu, že nepracuje s okamžitou mírou inflace, ale s jejím dlouhodobým průměrem. I když neoznámila přesně, o kolik let se jedná, vzhledem k vývoji v minulých letech, vzdálenost inflace od 2% cíle je výrazně menší, nežli kolik ukazuje její aktuální velikost.

 

Ch. Lagarde je přesvědčena, že inflace je přechodná a že se v příštím roce začne snižovat. Zajímavé bude prosincové zasedání, na kterém má ECB projednávat (ne)pokračování nouzového pandemického programu nákupů dluhopisů. Stejně jako Fed by ECB začala se zpomalováním kvantitativního uvolňování a zvyšování úrokových sazeb bude až krok dva.

 

Zajímavé je, že minulý rok guvernér Fedu J. Powell oznámil, že lidé nechápou správným způsobem slovo „temporary“, tedy dočasná, a proto ho Fed přestává používat.

 

Za stávající situace je vysoká pravděpodobnost silné korelace mezi inflací v eurozóně a ve Spojených státech. Bodou se vyvíjet stejným směrem, i když s malým zpožděním. Tahounem růstu byly Spojené státy, kdo bude tahounem poklesu se uvidí a další vývoj bude zajímavé sledovat.

 

Ve středu 1.12.2021 jsme realizovali další, v roce 2021 poslední, nákup pro Súčty. Nyní nastává proces zpracování a balení kovu. Zásilky se Súčty začne Česká pošta z našeho logistického centra odvážet v 51. týdnu. Všechny balíčky od nás odejdou nejpozději do pátku 17. prosince. Za těchto podmínek pošta garantuje dodání do Vánoc. Jako každý rok tedy naši klienti budou mít naspořené stříbro a zlato pod stromeček.

 

Další nákup proběhne 3.1.2022, tedy již v novém roce. Systém Súčtů se opět zcela automaticky přeroluje z ročníku 2021 na 2022. Nic tedy sami nemusíte nastavovat ani řešit. Za úložky, které od teď pošlete na své Súčty, získáte již ročníky 2022.

 

A raději připomínáme, ze Súčtů byla stržena částka odpovídající poštovnému. Žádné jiné poplatky neúčtujeme, musíte ale mít dostatečnou rezervu na dopravu kovu k Vám domů. Přihlaste se tedy do systému a pokud uvidíte záporný zůstatek, je třeba rychle chybějící prostředky doplnit. Můžete to ideálně spojit s úložkou pro další měsíc.

 

Zásilky podáváme jako cenná psaní a cenné balíky u České pošty. Zasílat je přes jiného přepravce bohužel nelze, nikdo jiný neposkytuje pro drahé kovy odpovídající pojištění. Jako odesílatel bude uvedena naše logistická společnost INSURANCE TRADE s.r.o., takže anonymita obsahu před sousedy je zaručena.

 

Pokud si nebudete s něčím okolo spoření jisti, klidně zavolejte na naši infolinku, případně nám napište. Rádi Vám dotazy zodpovíme.

 

Kolik ho bylo, kolik je a jak bylo zatím využito? Společnost World Gold Council odhaduje, že dosud bylo vytěženo necelých 202 tisíc tun zlata.  Jak bylo vytěžené zlato využito (graf od společnosti Kalo Gold)?

 

Téměř polovina (konkrétně 46 %) vytěženého zlata byla využita v klenotnictví včetně šperků. Necelá čtvrtina (22 %) je držena jako investice soukromými investory. Ti stále významným způsobem preferují fyzické zlato. V něm drží 92 % svých investic, v ETF je pouhých 8 procent.

 

Dalších 17 % zlata drží centrální banky. Podle dat k 30. červnu z nich je na prvním místě Fed s celkovým podílem 4 procenta. Následuje Bundesbanka podílem 1,5 %. S podílem po 1 procentu následují centrální banky Francie, Itálie a Ruska a blíží se Čína. Velmi vysoké zlaté rezervy mělo i Turecko, ve srovnání s Českou republikou se jedná o více než čtyřicetinásobek.

 

Společnost World Gold Council dále odhaduje, že v již objevených ložiscích je dalších 53 tisíc tun. Přibližně pětina této částky je v Austrálii a sedmina v Rusku. V součtu tyto dvě země představují třetinu nevytěženého zlata. Zda k těžbě skutečně dojde či nikoliv bude záviset na hmotnosti zlata v jedné runě vytěženého materiálnu, přímými náklady na její vytěžení a nepochybně cenou zlata.

 

Aby se zvýšila těžba zlata, musí jeho cena růst. Pokud neporoste, objem vytěženého zlata bude pomalu klesat, což bude tlačit cenu zlata vzhůru…

 

 

 

Včera byly zveřejněny Minutes z listopadového zasedání Fedu, na kterém nedošlo k žádným překvapením.

 

Nebylo v něm tedy zahrnuto včerejší neočekávané zpomalení ekonomického růstu. Stále velmi pozorně sledují vývoj inflace. Na rozdíl od ČNB úrokové sazby zvyšovat nezačnou, může se urychlit snižování objemu QE. V listopadu se jednalo o snížení ve výši 15 miliard dolarů, mluvilo se i o možnosti jeho zrychlení.

 

Finanční trhy očekávají ještě rychlejší postup, než Fed tvrdí, tedy silnější brzdu nejenom o zpomalování QE, ale zohledňují trojí zvýšení úrokových sazeb do konce června roku 2022 se 100% pravděpodobností. Fed sice o tom diskutoval, ale v prohlášení po zasedání o tomto kroku neřekl ani slovo. Kdyby takto rychlé zvýšení skutečně nastalo, bylo by to vnímáno jako zvýšená obava Fedu o výši inflace.

 

Na co se lze spolehnout je, že každé zvýšení úrokových sazeb bude o 25 bp. Na dvě poslední zvýšení realizované ČNB bude Fed potřebovat 8 zasedání Boardu. Při jejich standardu by to trvalo do konce roku 2023. Větší krok než 25 bp signalizuje velmi špatnou situaci, zejména inflaci nad akceptovatelnou úrovní.

 

Ze zápisu je vidět, že největší obavou Fedu je stagflace, tedy silnější inflace a slabší ekonomický růst. Zde mu výše zmíněné zpomalení růstu HDP jistě přidá vrásky. Nerad by se vrátil do 70. let minulého století. Zlatu by se to líbilo.

 

 

Poptávka po stříbru ve Spojených státech roste, výsledkem je zvyšování jeho dovozu. Za období leden – červenec bylo v loňském roce dovezeno 126 milionů uncí, v loňském roce dovoz činil 118 milionů uncí.  Rozdíl 6 milionů uncí. Přepočteno na tuny stoupl z 3677 na 3920 a zohledněním cenového vývoje stříbra se dovoz zvýšil z 2,2 miliardy na 3,4 miliardy dolarů.

 

První dvě země, exportující stříbro do Spojených států a zajišťující více než polovinu dovozu, nepřekvapí. Třetí Švýcarsko není těžař, jde o klasické dosud existující finanční centrum.

 

Předpokládám, že Polsko na čtvrtém místě řadu z vás překvapí. Jedná se o stříbro těžené společností KGHM zaměřenou na těžbu mědi. Těžba stříbra představuje 4,5 % celkové těžby (měřeno v tunách), zbylých 95,5 % tvoří měď. Vývoj ceny mědi má na ziskovost těžby mnohem větší vliv než vývoj ceny stříbra.

 

P. S.

Noví exportéři do Spojených států označení na grafu nejsou důvodem k publikování, objem a čtveřice prvních států mi přijde jako zajímavější informace.

 

 

Pokud vás napadne, že nadpis je divný, tak věřte, že v něm není chyba.  Země opravdu uvítají oslabení jejich měny.  Slabší měna je pro mezinárodní obchod výhodou. Zlevňuje export a zdražuje import.

 

Stávající metodou oslabování měny je 5 kroků:

• Snížení úrokových sazeb (proběhlo po celém světě)
• Realizace masívního QE
• Držet úrokové sazby na úrovni blízké nule co nejdéle (ECB je používá déle než Fed)
• Souhlasit s vyšší mírou inflace – zde je inflace na mnohaletých maximech, ve Spojených státech dokonce na třicetiletém maximu
• Podpora deficitů státního rozpočtu

 

Ve čtyřech z výše uvedených 5 bodů vede Fed. Ministryně financí J. Yellen nedávno prohlásila, že kurz dolaru bude výsledkem obchodování na devizových trzích a Spojené státy se nebudou snažit oslabit dolar, ale v případě snah jiných se budou bránit. O oslabení měn se nejvíce snaží EU, Čína, Japonsko a Švýcarsko. Čí měna spadne, vyhraje. Ostatní tři země drží záporné úrokové sazby.

 

Roční vývoj kurzu dolaru vůči euru je následující:

 

Faktorem pro oslabení měny je míra inflace. Zde dosud vedou Spojené státy s třicetiletým maximem ve výši 6,2 %, je možné další zvýšení.  Oslabení dolaru je jedním z faktorů růstu cen drahých kovů. Pokud by dolar posílil jenom z důvodu bojů na devizových trzích, drahé kovy by to nemělo srazit, spíše naopak.

 

 

Spojené státy včera oznámily rekordní třicetiletou inflaci ve výši 6,2 %. Stejně jako v České republice se prodlužuje očekávaná doba jejího trvání. Míra inflace, která měla být zvýšena dočasně, a to pouze v jednotkách měsíců, bude zvýšena i během příštího roku.

 

Ministryně financí (a minulá guvernérka Fedu) J. Yellen prohlásila, že inflace je sledována a že Fed jistě nedovolí, aby se zvýšila na úroveň ze 70. let minulého století. Znamená to, že další zvýšení by jim sice vadilo, ale aktuální 6% inflace je v pořádku? Zajímavý postoj.

 

To ano, ale na devizových a komoditních trzích došlo k zajímavé kombinaci. Vzrostly ceny zlata a stříbra a zároveň nedošlo k oslabení dolaru.

I po poklesu ve večerních hodinách ceny zlata a stříbra včera po oznámení výše inflace vzrostly (viz graf). Co se týče prodloužení dočasnosti, Česká republika se včera zveřejněnou inflací ve výši 5,9 procenta nijak neliší od USA nebo EU. A jestli se inflace udrží na zvýšené úrovni déle, jedině dobře pro drahé kovy. Vše k tomu směřuje.