Archiv rubriky: Nezařazené

Červencová inflace ve výši 17,5 % představuje maximum od prosince 1993 a její růst bude ještě pokračovat, i když došlo k jeho zpomalení. Největší zrychlení bylo dosaženo v květnu (+1,8 %). Červnové zvýšení inflace činilo 1,2 %  a červencové 0,3 %. Uvidíme, jak dlouho zpomalení růstu inflace vydrží.

 

Vybírám pár bodů :

• Zboží: +20,0 %, služby +14,0 %
• Bydlení 1: elektřina +33,6 %, plyn 59,8 %, tuhá paliva 41,1 %, teplo a teplá voda + 19,2 %. Meziměsíčně nejrychleji vzrostly ceny tuhých paliv
• Bydlení 2: Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) vzrostly o 19,3 %
• Potraviny: Mouka + 64,1 %, máslo + 60,9 %, mléko +40,2 %, chléb + 29,9 %, maso +21,7 %
• Pohonné hmoty + 43,6 %. Meziměsíční pokles o 4 procentní body.

 

Z webu ČNB:

Červencový meziroční růst spotřebitelských cen byl ve srovnání s letní prognózou ČNB o více než jeden procentní bod pomalejší. Na uvedenou odchylku působily všechny složky inflace s výjimkou změn nepřímých daní. Nejvýrazněji se na odchylce podílely ceny potravin, v menší míře pak jádrová inflace, regulované ceny a ceny pohonných hmot.

 

Letní prognóza očekává, že inflace bude během nadcházejících měsíců kulminovat lehce nad 20 %. Cenový růst následně začne zvolňovat, neboť se zmírní dynamika produkčních nákladů, klesne kupní síla domácností a projeví se stabilizující vliv předchozího zpřísnění měnové politiky přispívajícího ke zchlazení domácí poptávky. Trend poklesu inflace pak vlivem uvedených faktorů zesílí v průběhu příštího roku. Na horizontu měnové politiky, jímž je v letní prognóze první polovina roku 2024, se inflace sníží až do blízkosti 2% cíle ČNB.

 

 

Mezinárodní ratingová agentura Moody’s snížila výhled ratingu u ČR ze stabilního na negativní. Rating sám o sobě je stále lepší, než se podle titulků může zdát.

 

Jako hlavní důvod snížení výhledu uvedla možné narušení dodávek ruského plynu a následné spuštění recese a zvýšení deficitů státního rozpočtu. Agentura doslovně uvedla: „Dlouhodobé a závažné přerušení dodávek plynu z Ruska by mělo podstatný negativní dopad na trend růstu a rozpočtové ukazatele České republiky.“

 

Rating zůstal na Aa3, žádná ze zemí střední a východní Evropy (Rakousko nepočítám) ho nemá lepší. Na úrovni České republiky je pouze Estonsko, všechny ostatní země střední a východní Evropy ho mají nižší. Ve srovnání s jinými zeměmi máme rating na úrovni Velké Británie a lepší, než mají Čína nebo Japonsko (obě země A1). O Španělsku (Baa1), Portugalsku (Baa3), Itálii (Baa3) nebo dokonce Řecku (které je ve spekulativním pásmu Ba3) ani nemluvě.

 

 

Na svém čtverečním zasedání Bankovní rada nezvýšila po roce úrokové sazby. Zajímavé je, že je výsledkem změny členů Bankovní rady opět poměr 5:2, i když tentokrát s opačným výsledkem.

Bankovní rada to označila jako pauzu, v případě silné potřeby bude zvyšování úroků pokračovat.

 

Komentář P. Krále, ředitele sekce měnové politiky k budoucímu vývoji: „Inflace během nadcházejících měsíců vzroste lehce nad 20 % a i po část příštího roku bude dvouciferná. To bude odrážet pokračující zdražování plynu a elektřiny pro domácnosti, další zrychlení růstu cen potravin a přetrvávající vysokou jádrovou inflaci“

 

Guvernér A. Michl okomentoval pohled na stávající situaci tímto způsobem:

 

 „Tři klíčové podmínky pro snížení inflace, v pořadí podle důležitosti, jsou z mého pohledu následující. Za prvé, je nutné snížit míru zadlužování země. Za druhé, je potřeba zabránit mzdově inflační spirále. Růst mezd tedy musí odrážet růst produktivity práce, ne růst cen v ekonomice. A za třetí, je třeba držet úrokové sazby na vyšší úrovni, která brzdí ekonomiku.“

 

„S ohledem na nejistotu, která nás v nadcházejících měsících čeká, nám dnešní rozhodnutí umožní vyhodnocovat další vývoj ekonomiky a účinnost současné výše úrokových sazeb. Za bankovní radu ujišťuji veřejnost, že kroky ČNB budou dostatečné k obnovení cenové stability v souladu se zákonným mandátem.“

 

Nic není zastaveno, každé další zasedání bude o možném zvýšení úrokových sazeb diskutovat. Intervence ve prospěch české koruny budou pokračovat.

 

 

 

Inflace v eurozóně i nadále pokračuje v dosahování historických maxim, červencová činí 8,9 % (v červnu činila 8,6 %). Očekávání analytiků byla 8,3 %. Bezkonkurenčně největší inflaci v porovnání s ostatními zeměmi eurozóny si udržují pobaltské země, všechny ji již mají na více než 20% úrovni. To je stále více, než dvojnásobek celé eurozóny. Nikdo další nemá inflaci vyšší, než byla červnová v České republice (červencovou se dozvíme příští týden). Čtvrtou nejvyšší míru inflace v eurozóně má s velkým odstupem Slovensko. Pobaltské země ji mají o více než 60 % větší, než čtvrté Slovensko. Na druhé straně jsou stále ty samé tři země – Malta, Francie a Finsko.

 

 

Celkový přehled Eurostatu je zde:

 

Podobně jako u nás jsou tahounem ceny energií (+39,7 %) doprovázené cenami potravin (+9,8 %). Růst cen energií je menší, než byl v červnu, u potravin naopak.

 

ECB na svém červencovém zasedání poprvé po řadě let zvýšila úrokové sazby. Nezbývá jí nic jiného.

 

 

Ve čtvrtek jsme psali o tom, že Fed zvýšil úrokové sazby a že následující den budeme moudřejší, jestli Spojené státy spadly do recese nebo ne. Ano, spadly.

 

Minulý čtvrtek bylo oznámeno, že HDP ve Spojených státech kleslo v prvním i druhém čtvrtletí letošního roku, a to i když to Fed nepředpokládal. V této úrovni se jedná o takzvanou technickou recesi. Vyhodnocení dalších podmínek, zda je recese reálná, či nikoliv, bude provádět National Bureau of Economic Research (NBER) a může to zabrat i několik měsíců.

 

Od konce druhé světové války bylo kromě této dosaženo 11 technických recesí, z toho 10 splnilo další podmínky pro skutečnou recesi. Nejčastější dobou trvání jsou dvě čtvrtletí, nejdelší byla na přelomu let 2008 a 2009 v době finanční krize.

 

Fed prohlásil, že se při všech rozhodováních bude řídit tvrdými daty. Bude hodně zajímavé, co udělá v září a hlavně jak to okomentuje. Ať udělá cokoliv, dotazy se na něj budou valit.

 

 

Na svém včerejším zasedání Fed zvýšil v souladu se všemi očekáváními úrokové sazby o 0,75 % na 2,25 % -2,50 % a je vyrovnáno maximu z posledního zvyšování úrokových sazeb. Jedná se o stejné zvýšení, jaké bylo provedeno i v červnu.

 

Cílem zvyšování úroků je pro něj boj proti inflaci, která ve Spojených státech dosahuje 9,1 %, což představuje maximum od roku 1981. Před dvěma měsíci se očekávalo, že do konce letošního roku Fed zvedne úrokové sazby na 2,4 %. Před měsícem očekávání stoupla na 3,4 %. Dnešní očekávání jsou již 3,75 % – 4,00 %. V zářijovém zasedání se očekává zvýšení alespoň o 0,50 %.

 

Fed je na rozdíl od ČNB přesvědčen, že očekávaná míra inflace je stále ukotvena. Powell opět zdůraznil, že Fed se bude primárně řídit tvrdými makroekonomickými ukazateli a že si je vědom oslabování růstu ekonomiky, ale zároveň se domnívá, že americká ekonomika není v recesi. Proto opakovaně odmítl předpovídat další kroky. Zda americká ekonomika již je v recesi nebo není, bude jasné dnes odpoledne.

 

Zároveň potvrdil, že snižování aktiv Fedu se zdvojnásobí na 95 mld dolarů měsíčně.

 

 

Minulý týden ECB zvýšila úrokové sazby, které nejsou záporné poprvé od rolu 2014. Zvýšila je rychleji, než bylo očekáváno. Čekalo se předem opakované oznámené zvýšení o 0,25 %, ECB je však rovnou zvýšila o 0,50 %, tedy na nulu. Začala zvyšovat úrokové sazby mezi posledními.

 

Jako důvod je stále zvyšující se míra inflace. ECB potvrdila cílování na dosahování víceleté průměrné inflace maximálně ve výši 2 %. Bude tedy mít co dělat (stejně jako Fed, o ČNB nemluvě), než ji na tuto úroveň sníží. Zajímavé je, že z 19 zemí eurozóny má nižší než průměrnou inflaci pouze 5 z nich.

 

Zároveň ECB zavedla antifragmentační instrument TPI. Podle jejího vyjádření to nemá být ekvivalent kvantitativního uvolňování. Zjednodušeně řečeno, cílem je snížení rozdílů výnosů mezi německými a italskými dluhopisy.  Zvyšující se rozdíl ukazuje na investory vnímané zvyšování rizika držení italských státních dluhopisů. ECB je bude raději kupovat místo investorů.

 

Další jednání ECB je v září a zvyšování úroků bude nejspíše pokračovat.

 

Země EU včera dojednaly zákaz dovozu ruského zlata, který již dříve projednávaly země G7. SILVERUM s.r.o. nemá ve své nabídce žádné mince vydané ruskými institucemi či firmami. Nabídka mincí a slitků se tedy nemění. Formálně by tyto sankce měly být schváleny dnes.

 

V roce 2020 se jednalo o 19 miliard dolarů, v loňském roce se podle dostupných informací jednalo o přibližně 15 miliard USD. Kolem 90 % exportu směřovalo do Velké Británie, tedy na londýnskou LBMA.

 

Vzhledem k tomu, že o tomto kroku se jednalo již na skupině G7, by tento krok neměl mít přímý vliv na skokovou změnu ceny zlata ani změnit stávající dostupnost investičních mincí a slitků.

 

 

Červnová míra inflace dosáhla 9,1 %. Konsensus činil 8,8 % a květnová míra inflace činila 8,6 %. Ve Spojených státech jsme svědky stejné struktury položek s nejvíce rostoucími cenami – ropa, plyn a další položky z oboru energetiky. K tomu se přidávají potraviny.

 

Ještě nedávnou Fed tvrdil, že úrokové sazby nejspíše zvýší o 0,75 %. Nyní se pohled změnil a zvýšení sazeb o 1,00 % by v této situaci téměř nikoho nepřekvapilo.

 

Ještě nedávno Fed tvrdil, že je přesvědčen, že očekávaná míra inflace je stále ukotvena. Powell opět zdůraznil, že Fed se bude primárně řídit makroekonomickými ukazateli. Proto opět odmítl předpovídat další kroky. Tato inflace je také nad očekávanou mírou. Nejbližší zasedání Fedu je příští týden, tak se nechme překvapit.

 

Z pohledu od nás bude zajímavé sledovat, jak moc si Fed bude brát jako vzor chování ČNB při podobné míře inflace (u nás letos v lednu) a v čem se bude lišit.

 

 

Červnová inflace ve výši 17,2 % představuje maximum od prosince 1993 a její růst bude ještě pokračovat. Růst od loňského jara je výmluvný a dosažení 20 % hranice není nemožné.

Vybírám pár bodů:

• Zboží: +19,3 %, služby +13,9 %
• Bydlení 1: elektřina +31,6 %, plyn 57,8 %, tuhá paliva 34,0 %, teplo a teplá voda + 18,1 %
• Potraviny: Mouka + 69,9 %, máslo + 55,8 %, mléko +42,3 %, cukr +41,3 %, drůbeží maso 32,8 %, chléb + 28,6 %, maso celkem +20,4 %
• Pohonné hmoty + 47,5 %,

 

Z webu ČNB:

Červnový meziroční růst spotřebitelských cen byl ve srovnání s jarní prognózou ČNB o více než dva procentní body rychlejší. Na uvedenou odchylku působily všechny složky inflace s výjimkou změn nepřímých daní. Nejvýrazněji se na odchylce podílela překvapivě silná jádrová inflace, významně k ní však přispěly i vyšší ceny pohonných hmot a rychlejší růst cen potravin a regulovaných cen.