Archiv rubriky: Nezařazené

Poměr ceny zlata a stříbra se rozpohyboval. V dubnu jsme psali, že je relativní klid. Na konci března poměr osciloval mezi 76-78. Na počátku července jsme komentovali zvýšení tohoto poměru přibližně o 20 %. V druhé polovině července došlo ke korekci, jejíž velikost je v současné době již minimalizována

I proto stále platí, že při „vyloučení“ necelých prvních 5 měsíců od globálních problémů s COVIDem (březen – polovina července 2020) se hodnota indexu blíží třicetiletém maximu. Jak je známo, zlato je v případě velké krize považováno za ochrannou investici. To znamená, že někde není něco zcela v pořádku. V dnešní době to jsou elektrická energie a zemní plyn.

 

Je možné, že zde funguje „Buy the Dip“. Investoři v takovém případě využívají poklesu ceny a při každém poklesu rádi dokupují, čímž zvyšují počet držených uncí a limitují pokles ceny. Tato poptávka je tedy u zlata větší, než u stříbra a velcí investoři rádi za disponibilní prostředky nakoupí více uncí. U stříbra nakoupí stejné množství uncí a ušetřené finanční prostředky použijí jinak.

 

Snížení poměru cen zlata a stříbra ukazuje růstový potenciál pro cenu stříbra i při nezměněné ceně zlata.

 

 

Zveme Vás na tradiční setkání sběratelů a investorů konané v rámci veletrhu Sběratel v pražských Letňanech v sobotu 10. září 2022.

 

Již po několikáté pořádá Silverum konferenci Trading Expo. Po přestávce způsobené covidem, kdy konference probíhala pouze online, bude letošní ročník opět plnohodnotný, s možností osobních setkání a přímého kontaktu. Naplánovali jsme pro Vás celou řadu zajímavých přednášek. Se svými příspěvky vystoupí mnoho uznávaných odborníků. Ti budou připraveni zodpovědět i případné dotazy. Samozřejmostí bude i naše přítomnost, nejen jako pořadatele. Rádi s Vámi osobně probereme vaše otázky, nebo jen pohovoříme.

 

 

Kdo na konferenci vystoupí a jaká jsou hlavní témata:

 

MINCE A MEDAILE

Investice do historických mincí a medailí. Jak začít, na co si dát pozor, jak investiční sbírku budovat. Tipy na trendy, které můžeme čekat v budoucnu.

Elizej Macho, numismatik, spolumajitel aukčního domu Macho & Chlapovič

 

POŠTOVNÍ ZNÁMKY

Je sbírání známek jen koníčkem, nebo je to seriózní byznys? Je vaše sbírka známek skutečně jen bezcennými kousky papíru? Na co je potřeba se zaměřit, pokud chcete, aby se vaše sbírka finančně zhodnocovala? A co jsou to NFT a co mají společného s poštovními známkami?

Radek Novák, sběratel, byznysmen, autor knihy Poštovní známky – koníček, nebo investice? Člen investiční komise (specializace raritní poštovní známky) v Portu Gallery

 

VETERÁNI

Jak nakupovat veterány v aukci. Jak to funguje, určení hodnoty stroje, úskalí nákupu veterána a jaké jsou následné servisní náklady.

Pavel Kočí, zakladatel a ředitel veletrhu a aukce Retro Garáž, největší akce svého druhu v ČR

 

AUTOGRAMY

Kde získat autogramy, které mají rostoucí cenu? Jak a v jakých aukcích nakupovat, jak si ověřit pravost a vyhnout se padělkům?

JUDr. Martin Pros, znalec, sběratel a předseda Klubu sběratelů autogramů

 

DRAHÉ KAMENY

Investiční smaragd – Jak se nenapálit a proč ho mít? Mystérium kolumbijských smaragdů, proč jsou výjimečné, vývoj cen, smaragdové společnosti vs. bossové, krvavá válka o smaragdy, cesta do smaragdových dolů. Smaragdové šperky a „zelený“ marketing.

Juraj Liška, investor, majitel společnosti Greenshine Mystery a autor knížek o Kolumbii (Sníh z Bogoty; Kolumbijská triáda aneb káva, kokain, smaragdy; Putování za tajemstvím kávových specialit)

 

DRAHÉ KOVY

Jak výhodně nakupovat a prodávat drahé kovy bez rizika a s odbornou péčí? Burza Drahých Kovů je elektronické tržiště, kde mohou běžní občané vzájemně obchodovat se svými investičními kovy a numismatickými sbírkami. Má proto mnoho specializovaných funkcí a pojistek, které na obecných aukčních a inzertních portálech nenajdete.

Zdeněk Zaňka, investor, business developer a majitel portálu BurzaDrahychKovu.cz, CEO vzdělávacího portálu trhy.cz

 

NEMOVITOSTI

Jsou nemovitosti stále zajímavou investiční příležitostí? Rozbor aktuální situace na hypotečním a nemovitostním trhu. Jak do nemovitostí vhodně investovat, jaký kapitál je potřeba, na co si dát pozor a jaké druhy investičních nástrojů lze při investicích do nemovitostí využít.

Roman Smejkal, expert na nemovitostní trh ve společnosti Charles Bridge Investment Group, spolupracovník a školitel portálu trhy.cz

 

 

Jednání s některými přednášejícími ještě probíhá, a tak nelze vyloučit drobné úpravy programu. Návštěvníci se však určitě mají na co těšit.

 

Pro naše zákazníky jsme navíc připravili zajímavý bonus. Uvolňujeme pro ně určité množství volných vstupenek na veletrh. Pokud v e-shopu Silverum v období 29. 8.-5. 9. 22 objednáte jakékoli zboží a do poznámky zadáte heslo „Sběratel 2022“, přibalíme Vám zdarma vstupenku. Množství je ale omezené a nabídka platí do rozdělení všech lístků. Proto zbytečně neotálejte, zájem bude veliký.

 

Těšíme se na setkání s Vámi, na konferenci Trading Expo.

 

 

O vývoji ekonomiky ve Velké Británii se u nás moc nemluví, proto se nyní podíváme na tamní vývoj inflace, červencová inflace ve Velké Británii vzrostla z červnových 9,4 % na 10,1 %. Očekávání bylo 9,8 %. To znamená, že je větší než ve Spojených státech nebo kolik činí v eurozóně. I v jejím případě se stejně jako ve Spojených státech jedná o čtyřicetileté maximum.

 

Tahouny inflace jsou „zcela překvapivě“ ceny energií, pohonných hmot a potravin. Bez nich by inflace byla mírně nad 5 %.

Zdroj: https://www.ons.gov.uk/economy/inflationandpriceindices/bulletins/consumerpriceinflation/july2022

 

BoE se bude snažit snížit inflaci co nejrychleji k 2% cílové úrovni. I ona však uznává, že to nebude okamžitě, odhaduje to na konec roku 2024.

Jeden z nejkratších odhadů snížení inflace k cílové 2% úrovni dělá ČNB. Nechme se překvapit, snad se nemýlí. Nutno podotknout, že je potřeba, aby se snížit inflaci podařilo všem, hlavně ČNB, Fed, ECB a BoE, doplněno centrálními bankami Polska a Maďarska.

 

Červencová inflace ve výši 17,5 % představuje maximum od prosince 1993 a její růst bude ještě pokračovat, i když došlo k jeho zpomalení. Největší zrychlení bylo dosaženo v květnu (+1,8 %). Červnové zvýšení inflace činilo 1,2 %  a červencové 0,3 %. Uvidíme, jak dlouho zpomalení růstu inflace vydrží.

 

Vybírám pár bodů :

• Zboží: +20,0 %, služby +14,0 %
• Bydlení 1: elektřina +33,6 %, plyn 59,8 %, tuhá paliva 41,1 %, teplo a teplá voda + 19,2 %. Meziměsíčně nejrychleji vzrostly ceny tuhých paliv
• Bydlení 2: Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) vzrostly o 19,3 %
• Potraviny: Mouka + 64,1 %, máslo + 60,9 %, mléko +40,2 %, chléb + 29,9 %, maso +21,7 %
• Pohonné hmoty + 43,6 %. Meziměsíční pokles o 4 procentní body.

 

Z webu ČNB:

Červencový meziroční růst spotřebitelských cen byl ve srovnání s letní prognózou ČNB o více než jeden procentní bod pomalejší. Na uvedenou odchylku působily všechny složky inflace s výjimkou změn nepřímých daní. Nejvýrazněji se na odchylce podílely ceny potravin, v menší míře pak jádrová inflace, regulované ceny a ceny pohonných hmot.

 

Letní prognóza očekává, že inflace bude během nadcházejících měsíců kulminovat lehce nad 20 %. Cenový růst následně začne zvolňovat, neboť se zmírní dynamika produkčních nákladů, klesne kupní síla domácností a projeví se stabilizující vliv předchozího zpřísnění měnové politiky přispívajícího ke zchlazení domácí poptávky. Trend poklesu inflace pak vlivem uvedených faktorů zesílí v průběhu příštího roku. Na horizontu měnové politiky, jímž je v letní prognóze první polovina roku 2024, se inflace sníží až do blízkosti 2% cíle ČNB.

 

 

Mezinárodní ratingová agentura Moody’s snížila výhled ratingu u ČR ze stabilního na negativní. Rating sám o sobě je stále lepší, než se podle titulků může zdát.

 

Jako hlavní důvod snížení výhledu uvedla možné narušení dodávek ruského plynu a následné spuštění recese a zvýšení deficitů státního rozpočtu. Agentura doslovně uvedla: „Dlouhodobé a závažné přerušení dodávek plynu z Ruska by mělo podstatný negativní dopad na trend růstu a rozpočtové ukazatele České republiky.“

 

Rating zůstal na Aa3, žádná ze zemí střední a východní Evropy (Rakousko nepočítám) ho nemá lepší. Na úrovni České republiky je pouze Estonsko, všechny ostatní země střední a východní Evropy ho mají nižší. Ve srovnání s jinými zeměmi máme rating na úrovni Velké Británie a lepší, než mají Čína nebo Japonsko (obě země A1). O Španělsku (Baa1), Portugalsku (Baa3), Itálii (Baa3) nebo dokonce Řecku (které je ve spekulativním pásmu Ba3) ani nemluvě.

 

 

Na svém čtverečním zasedání Bankovní rada nezvýšila po roce úrokové sazby. Zajímavé je, že je výsledkem změny členů Bankovní rady opět poměr 5:2, i když tentokrát s opačným výsledkem.

Bankovní rada to označila jako pauzu, v případě silné potřeby bude zvyšování úroků pokračovat.

 

Komentář P. Krále, ředitele sekce měnové politiky k budoucímu vývoji: „Inflace během nadcházejících měsíců vzroste lehce nad 20 % a i po část příštího roku bude dvouciferná. To bude odrážet pokračující zdražování plynu a elektřiny pro domácnosti, další zrychlení růstu cen potravin a přetrvávající vysokou jádrovou inflaci“

 

Guvernér A. Michl okomentoval pohled na stávající situaci tímto způsobem:

 

 „Tři klíčové podmínky pro snížení inflace, v pořadí podle důležitosti, jsou z mého pohledu následující. Za prvé, je nutné snížit míru zadlužování země. Za druhé, je potřeba zabránit mzdově inflační spirále. Růst mezd tedy musí odrážet růst produktivity práce, ne růst cen v ekonomice. A za třetí, je třeba držet úrokové sazby na vyšší úrovni, která brzdí ekonomiku.“

 

„S ohledem na nejistotu, která nás v nadcházejících měsících čeká, nám dnešní rozhodnutí umožní vyhodnocovat další vývoj ekonomiky a účinnost současné výše úrokových sazeb. Za bankovní radu ujišťuji veřejnost, že kroky ČNB budou dostatečné k obnovení cenové stability v souladu se zákonným mandátem.“

 

Nic není zastaveno, každé další zasedání bude o možném zvýšení úrokových sazeb diskutovat. Intervence ve prospěch české koruny budou pokračovat.

 

 

 

Inflace v eurozóně i nadále pokračuje v dosahování historických maxim, červencová činí 8,9 % (v červnu činila 8,6 %). Očekávání analytiků byla 8,3 %. Bezkonkurenčně největší inflaci v porovnání s ostatními zeměmi eurozóny si udržují pobaltské země, všechny ji již mají na více než 20% úrovni. To je stále více, než dvojnásobek celé eurozóny. Nikdo další nemá inflaci vyšší, než byla červnová v České republice (červencovou se dozvíme příští týden). Čtvrtou nejvyšší míru inflace v eurozóně má s velkým odstupem Slovensko. Pobaltské země ji mají o více než 60 % větší, než čtvrté Slovensko. Na druhé straně jsou stále ty samé tři země – Malta, Francie a Finsko.

 

 

Celkový přehled Eurostatu je zde:

 

Podobně jako u nás jsou tahounem ceny energií (+39,7 %) doprovázené cenami potravin (+9,8 %). Růst cen energií je menší, než byl v červnu, u potravin naopak.

 

ECB na svém červencovém zasedání poprvé po řadě let zvýšila úrokové sazby. Nezbývá jí nic jiného.

 

 

Ve čtvrtek jsme psali o tom, že Fed zvýšil úrokové sazby a že následující den budeme moudřejší, jestli Spojené státy spadly do recese nebo ne. Ano, spadly.

 

Minulý čtvrtek bylo oznámeno, že HDP ve Spojených státech kleslo v prvním i druhém čtvrtletí letošního roku, a to i když to Fed nepředpokládal. V této úrovni se jedná o takzvanou technickou recesi. Vyhodnocení dalších podmínek, zda je recese reálná, či nikoliv, bude provádět National Bureau of Economic Research (NBER) a může to zabrat i několik měsíců.

 

Od konce druhé světové války bylo kromě této dosaženo 11 technických recesí, z toho 10 splnilo další podmínky pro skutečnou recesi. Nejčastější dobou trvání jsou dvě čtvrtletí, nejdelší byla na přelomu let 2008 a 2009 v době finanční krize.

 

Fed prohlásil, že se při všech rozhodováních bude řídit tvrdými daty. Bude hodně zajímavé, co udělá v září a hlavně jak to okomentuje. Ať udělá cokoliv, dotazy se na něj budou valit.

 

 

Na svém včerejším zasedání Fed zvýšil v souladu se všemi očekáváními úrokové sazby o 0,75 % na 2,25 % -2,50 % a je vyrovnáno maximu z posledního zvyšování úrokových sazeb. Jedná se o stejné zvýšení, jaké bylo provedeno i v červnu.

 

Cílem zvyšování úroků je pro něj boj proti inflaci, která ve Spojených státech dosahuje 9,1 %, což představuje maximum od roku 1981. Před dvěma měsíci se očekávalo, že do konce letošního roku Fed zvedne úrokové sazby na 2,4 %. Před měsícem očekávání stoupla na 3,4 %. Dnešní očekávání jsou již 3,75 % – 4,00 %. V zářijovém zasedání se očekává zvýšení alespoň o 0,50 %.

 

Fed je na rozdíl od ČNB přesvědčen, že očekávaná míra inflace je stále ukotvena. Powell opět zdůraznil, že Fed se bude primárně řídit tvrdými makroekonomickými ukazateli a že si je vědom oslabování růstu ekonomiky, ale zároveň se domnívá, že americká ekonomika není v recesi. Proto opakovaně odmítl předpovídat další kroky. Zda americká ekonomika již je v recesi nebo není, bude jasné dnes odpoledne.

 

Zároveň potvrdil, že snižování aktiv Fedu se zdvojnásobí na 95 mld dolarů měsíčně.

 

 

Minulý týden ECB zvýšila úrokové sazby, které nejsou záporné poprvé od rolu 2014. Zvýšila je rychleji, než bylo očekáváno. Čekalo se předem opakované oznámené zvýšení o 0,25 %, ECB je však rovnou zvýšila o 0,50 %, tedy na nulu. Začala zvyšovat úrokové sazby mezi posledními.

 

Jako důvod je stále zvyšující se míra inflace. ECB potvrdila cílování na dosahování víceleté průměrné inflace maximálně ve výši 2 %. Bude tedy mít co dělat (stejně jako Fed, o ČNB nemluvě), než ji na tuto úroveň sníží. Zajímavé je, že z 19 zemí eurozóny má nižší než průměrnou inflaci pouze 5 z nich.

 

Zároveň ECB zavedla antifragmentační instrument TPI. Podle jejího vyjádření to nemá být ekvivalent kvantitativního uvolňování. Zjednodušeně řečeno, cílem je snížení rozdílů výnosů mezi německými a italskými dluhopisy.  Zvyšující se rozdíl ukazuje na investory vnímané zvyšování rizika držení italských státních dluhopisů. ECB je bude raději kupovat místo investorů.

 

Další jednání ECB je v září a zvyšování úroků bude nejspíše pokračovat.