Archiv rubriky: Nezařazené

Před necelými dvěma týdny jsme psali o tom, že mezinárodní ratingová agentura S&P potvrdila výhled ratingu u ČR jako stabilní. Minulý týden svůj aktuální rating potvrdila i agentura Fitch. Její jarní rating obsahoval negativní výhled. Tento výhled sice agentura Fitch ponechala, ale nepoužila ho.

To znamenaná, že vývoj situace za posledních 10 měsíců nevidí z jejich strany jako neočekávaně negativní. Jako hlavní rizika pro snížení ratingu vidí velké zvýšení poměru stání dluhu / HDP a významně větší negativní dopady nedostatku energií. Potom by rating byl snížen.

 

I v případě agentury Fitch nemá žádná ze zemí střední a východní Evropy (Rakousko nepočítám) lepší rating, Estonsko ho má na stejné úrovni.

 

Uvidíme, jak se k excitujícímu ratingu vyjádří ratingová agentura Moody’s.

 

 

Inflace v EU se v září zvýšila z 10 % na 10,9 %, to je rekordní maximum. Míry v jednotlivých zemích jsou následující.

Tahounem růstu inflace jsou energie a ceny potravin. Inflace je dlouhodobě nejvyšší v Pobaltí. Ve všech třech zemích je míra inflace na více, než dvojnásobku průměru EU. Následuje Maďarsko, Česká republika a Nizozemsko. Inflace v těchto třech zemích je minimálně o polovinu rychlejší, nežli je průměr EU.

 

Zeměmi s nejrychleji rostoucí mírou inflace je Maďarsko a Nizozemsko. Kromě těchto šesti, inflace rostla v dalších 14 zemích, tedy celkem ve 20 zemích z 27.

 

Od ECB lze očekávat pokračování zvyšování úrokových sazeb. Opakovaně zdůraznila, že inflace je to hlavní, co nyní sleduje.

 

 

Mezinárodní ratingová agentura S&P potvrdila výhled ratingu u ČR jako stabilní. V porovnání s agenturou Moody’s ani výhled nezměnila. Agentura Moody’s totiž jako hlavní důvod srpnového snížení výhledu uvedla možné narušení dodávek ruského plynu a následné spuštění recese a zvýšení deficitů státního rozpočtu.

Co se týče dodávek zemního plynu, je nyní situace jasná, přesto agentura S&P neudělala stejný krok.

 

Rating zůstal na AA-, žádná ze zemí střední a východní Evropy (Rakousko nepočítám) ho nemá lepší. Na úrovni České republiky jsou pouze Estonsko se Slovinskem, všechny ostatní země střední a východní Evropy ho mají nižší. Ve srovnání s jinými zeměmi máme rating lepší, než mají Čína nebo Japonsko (obě země A+). O Španělsku (A), Portugalsku (BBB), Itálii (BBB) nebo dokonce Řecku (které je ve spekulativním pásmu BB+) ani nemluvě. Itálie se zatím v investiční úrovni drží.

Zářijová inflace činí 18,0 %. Červencová inflace ve výši 17,5 %, srpnová 17,2%.  Je zde vidět zpomalení růstu, zvýšení o 0,5 % v průběhu dvou měsíců je velmi dobrým výsledkem.

Téměř jistě se nejedná o maximum, ale zároveň se zdá, že není daleko. Vyšší inflace nežli v České republice již mají nejen všechny tři pobaltské země, ale i Maďarsko a Nizozemsko máme takříkajíc „v patách.“ I tam už je inflace nad 17 procenty.

 

Vybírám pár bodů :

• Zboží: +20,7 %, služby +13,7 %
• Bydlení 1: elektřina +37,8, %, plyn 85,9 %, tuhá paliva 55,8 %, teplo a teplá voda + 21,1 %. Meziměsíčně nejrychleji vzrostly ceny plynu.
• Bydlení 2: Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) vzrostly o 16,4 %. To je již klesající hodnota ve dvou po sobě jdoucích měsících.
• Potraviny: Mouka + 61,0 %, máslo + 50,5 %, mléko +50,1 %, drůbeží maso +36,7 %, cukr +33,8 %. Máslo s mlékem mají sice téměř identický růst, ale meziměsíčně se máslo zlevnilo a mléko zdražilo. Zajímavá kombinace…
• Pohonné hmoty + 22,7 %. Dvouměsíční pokles o 21 procentních bodů.

 

Z webu ČNB:

Podle dnes zveřejněných údajů vzrostla v září 2022 cenová hladina meziročně o 18 %. Inflace tak ve srovnání se srpnem mírně zrychlila a nacházela se nadále vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní spotřebitelské ceny v září meziročně vzrostly o 17,9 %. Zářijový meziroční růst spotřebitelských cen byl ve srovnání s letní prognózou ČNB o více než dva procentní body pomalejší vlivem všech složek inflace s výjimkou změn nepřímých daní.

  

Pozorovaná data potvrzují dosahování vrcholu inflace, což letní prognóza ČNB předpovídala pro druhé pololetí roku 2022. Vývoj inflace ve třetím čtvrtletí přitom signalizuje možnost kulminace cenového růstu na o něco nižší úrovni ve srovnání s očekáváním

 

 

Ve čtvrtek 29. září ČNB intervenovala na finančních trzích ve prospěch české koruny částkou téměř 70 miliard korun, což jsou přibližně 2 % devizových rezerv. ČNB prodala eura a dolary a za ně nakoupila české koruny. Defacto je stáhla z oběhu.

 

Intervence sama o sobě nebyla obranná proti právě v ten den probíhajícímu silnému tlaku na oslabení koruny. Výsledkem proto bylo posílení kurzu koruny o přibližně 20 haléřů za euro.

 

Jedlo se o signál, že Bankovní rada je i nadále připravena chránit českou korunu proti oslabení. Důvodem vydání signálu byl nedávný vývoj britské libry. Ta je totiž finančními trhy stále vnímána o úroveň výše, nežli česká koruna. Krize libry by mohla způsobit, že investoři začnou stahovat finanční prostředky z emerging markets, kam česká koruna stále patří. Proto ČNB chtěla, aby byla jasné, co má v plánu.

 

K tomu v ten den Bankovní rada v souladu s očekáváním nezvýšila úrokové sazby. Protože Fed, ECB i BoE je zvýšily, úrokový diferenciál podporující kurz koruny se zmenšuje. Tlak na oslabení koruny díky tomu bude pokračovat.

 

Plynulý trh se může vyřešit sám, skokové tlaky na oslabení koruny bude i nadále řešit ČNB. Prodá eura a dolary, nakoupí koruny. K dispozici má stále více, než 130 miliard euro.

 

 

 

Odhady vývoje inflace pro rok až dva jsou jedním z hlavních témat. V posledních dvou letech analytici i centrální banky podhodnocovali. Předpověď doslova krizové 3% inflace pro Spojené státy vydaná před necelými dvěma lety byla vnímána jako strašení.

 

Odhady dalšího vývoje nebyly zvyšovány předem, ale až jako výsledek, kdy dosažená inflace překonávala odhady. Zvýšení odhadů nikdy nebylo skokové, jednalo se pouze o posun křivky, viz tento graf.

 

Je možné, že stávající odhady maxima se zpřesňují. Vzniká zde však jiná věc – na řadu přichází odhady poklesu míry inflace. Všechny odhady mluví o relativně rychlém návratu k cílově 2% míře inflace. Zde jsou ve hře dvě rizika.

 

Prvním rizikem je, že analýzy nadhodnocují rychlost snižování míry inflace. Druhým je, že dosažená míra inflace budou 2 procenta. Při nepřesnosti odhadů směrem nahoru lze pochybovat o přesnosti odhadů inflace směrem dolů. Mezi prvními centrálními bankami, které mluví o pomalejším než dříve očekáváném poklesu inflace je ČNB. Evidentně si je vědoma toho, jak podhodnocovala růst inflace. Jiné centrální banky zatím o zpomalení snižování inflace nemluví.

 

Pro  budoucí vývoj se nyní začíná vyplácet sledovat ne odhady, kdy a zda inflace vyvrcholí na x procentech nebo o 1 procentní bod výše a o měsíc dříve nebo později, ale jakou rychlostí se pravděpodobně bude snižovat a kde se pokles zastaví.

 

Když se odhady nebudou vyplňovat, nebude to nic překvapivého. Z čistého pohledu na minulé dva roky je pravděpodobné, že snižování míry inflace potrvá déle a pokles se zastaví výše, než jsou stávající scénáře.

 

 

V poslední době, zvláště v minulém týdnu, došlo ve Velké Británii k finančním problémům. Bank of England sice podobně jako řada jiných centrálních bank zvyšuje úrokové sazby, ale byla donucena zasáhnout, aby se britský finanční systém nedostal do ještě větších problémů, než se nachází. Výsledkem byly velké pohyby kurzu britské libry k dolaru.

 

Podle informací britských obchodníků s drahými kovy projevila řada velkých investorů plus velké množství malých minulý týden výrazně vyšší zájem o fyzické drahé kovy. U největších britských obchodníků došlo ke dvojnásobení objemu. Na vlastní oči uviděli, že zlato slouží jako obrana před znehodnocením domácí měny.

Během posledních 12 měsíců i díky posilujícímu dolaru cena zlata vyjádřená v dolarech klesla o 96 dolarů za unci. Stejný dolarový pohyb díky oslabení britské libry byl Brity vnímán jako zvýšení ceny zlata o 205 liber za unci.

 

Lepší důkaz, než že zlato slouží jako ochrana před oslabením měny lze sotva poskytnout. Zvláště, když se jedná o britskou libru, tedy jednu z nejvýznamnějších světových měn.

 

 

 

Stříbrný účet je oblíbeným nástrojem našich klientů. Minimální nepovinná investice je stanovena  na 500 Kč, resp. 25 euro. Toto nijak neměníme. Doporučujeme zvážení výše měsíčního vkladu. Proč?

 

Při vzniku Stříbrného účtu před 8 lety bylo docela dlouho možné za tuto částku každý měsíc nakoupit alespoň jednu celou jednouncovou stříbrnou investiční minci. Nyní to vzhledem k vývoji cen na trhu fyzického stříbra (podobně i zlata) a vývoji kurzu české koruny vůči americkému dolaru možné není. V tomto období oslabila koruna z přibližně 20 korun za dolar na dnešních téměř 26 – viz graf ze serveru kurzy.cz od konce roku 2013 do včerejšího dne.

 

Jestliže posíláte na váš Stříbrný účet pouze 500 Kč, z naší strany v tom není problém, je to však méně, než částka potřebná k nákupu jedné mince. Důsledkem je, že nákup mince v takovém případě neprobíhá měsíčně. Výsledkem je, že nedochází k ideálnímu zprůměrování nákupní ceny, ke kterému dochází při pravidelném měsíčním nákupu alespoň jedné mince.

 

Při dnešních cenách pravidelný měsíční nákup jednouncové investiční stříbrné mince zajišťuje minimálně částka 1.000 korun měsíčně a jednou za 2 měsíce dochází při stávajících cenách většiny mincí ve výši kolem 650 korun za minci k nákupu další investiční mince.

 

Vyšší částka, např. 2.000 korun, mimochodem momentálně nejčastější měsíční vklad klientů, zajišťuje ještě pravidelnější nákupy. Při dnešních cenách kolem 650-700 korun za minci to u většiny z nich představuje spoření 3 mince měsíčně. V případě zvýšení ceny stříbra dojde k pravidelným nákupům dvou mincí a dokup dalších v období 2-3 měsíců. Z hlediska průměrování ceny se tedy jedná o velmi stabilní a výrazně se průměrující nákupy investičních mincí. Navíc automaticky dochází k tomu, že čím je drahý kov levnější, tím více (měřeno v uncích) je pro vás nakoupeno.

 

Doporučujeme tedy nevyužívat minimální částku, i když tento historicky daný limit neplánujeme navyšovat. A připomínáme, že nákupy pro vás provádíme za naprosto stejné ceny, jaké jsou v našem eshop a že  Stříbrný účet je bez poplatků. Neplatíte nic za vedení účtu, za připsání vkladů atd. Neplatíte žádné vstupní ani výstupní poplatky. Neplatíte žádné provize obchodním zástupcům. Vaše peníze slouží pouze vám, jsou beze zbytku využity na vaše nákupy a jedno poštovné v prosinci.

 

Velikost pravidelné měsíční platby stojí za zvážení.

 

 

Britská Bank of England (BoE) následovala Fed a také zvýšila úrokové sazby. Hlavní úrokovou sazbu zvýšila o 0,50 % na 2,25 %. Udělala totéž, co Fed, akorát je zvýšila pomaleji.  A to i přes to, že britská inflace dosahuje 9,9 % a je tedy vyšší, než ve Spojených státech, kde činí 8,3 %.

 

Pokud se ekonomika Velké Británie bude vyvíjet v končícím čtvrtletí podle odhadu BoE, její ekonomika vstoupí podle zjednodušené metodiky do recese (Spojené státy do ní vstoupily po skončeném druhém čtvrtletí).

 

Co s týče následujících kroků, i BoE se bude chovat podle tvrdých dat dostupných v den rozhodování o jejich výši. Velmi důraznou změnou je snížení odhadu míry inflace pro příští rok. BoE ho snížila z 13 % na 11 %.

 

Její chování bude ovlivněno i novou vládní politikou a BoE nezbývá, než vyčkat. To může být jeden z důvodů, proč udělala menší krok než Fed. Vláda svoji politiku představila v pátek a prakticky ihned se začalo mluvit o tom, že BoE zvýší úrokové sazby na mimořádném zasedání již tento týden.

 

Na svém včerejším zasedání Fed jednomyslně zvýšil v souladu se všemi očekáváními úrokové sazby o 0,75 % na 3,00 % – 3,25 %. Zvýšení o 0,75 % se stává oblíbeným, Fed jej použil potřetí za sebou – v červnu, červenci a nyní opět. Do čtveřice k tomu může dojít v listopadu.

 

Odpovídajícím způsobem se zvyšují úrokové sazby očekávané na konci letošního roku. Na jaře tato očekávání činila, 2,4 %, před letními prázdninami 3,4 % a nyní již 4,4 %. Důvodem je inflace, která sice klesla na 8,3 %, ale pokles je menší, než bylo očekáváno.

 

Guvernér Fedu J. Powell prohlásil, že Fed se bude primárně řídit tvrdými makroekonomickými ukazateli a inflace má největší prioritu. K recesi může dojít, tu krátkodobě Fed obětuje, mluví totiž také o zhoršení situace na jinak velmi dobrém pracovním trhu.

 

Další zasedání Fedu bude týden před volbami do Kongresu a Senátu. Uvidíme, zda se to na jednání Fedu promítne, či nikoliv. Trhy zatím očekávají, že nikoliv.