Archiv rubriky: Nezařazené

Poměr ceny zlata a stříbra je zajímavý. Toto je graf pohybu za posledních 12 měsíců, a ačkoliv se poměr ceny zlata a stříbra ve srovnání s 28. lednem 2022 změnil pouze o 1,3 %, nebyla to přímka. Graf je následující:

 

Od dubna až do konce září jsme byli svědky jeho růstu z březnových 76-78 až na 95,4, tedy o 20 procent. Zářijové maximum při „vyloučení“ necelých prvních 5 měsíců od globálních problémů s COVIDem (březen – polovina července 2020) představuje třicetileté maximum. Od této doby až do poloviny prosince poměr ceny zlata a stříbra s růstovými korekcemi klesal.

 

Poté začal růst a aktuálně je na hodnotách z posledního listopadového týdne, za posledních 30 dní se cena zlata zvýšila o 115 dolarů za unci (6,4 %) a cena stříbra o 4 centy za unci (0,2 %).

 

K vývoji tohoto poměru se během března opět vrátíme.

 

 

Německá vláda zveřejnila zvýšení odhadu HDP pro letošní rok. Z podzimního odhadu ze záporných 0,4 % na kladných 0,2 %. Zároveň s tím očekávají nižší míru inflace – odhad byl snížen ze 7 % na 6 %.

 

Německo má největší hrubý domácí produkt v Evropě. Žádné známky recese německá vláda nečeká. Takovýto vývoj je velmi důležitý pro českou ekonomiku, Německo je největší obchodní partner České republiky, a to včetně významného automobilového průmyslu.

 

Pokud se ukáže, že Němci mají pravdu, jedině dobře pro českou ekonomiku. Jestli nám pomůže v inflaci i HDP, jedině dobře. Nejzajímavější budou firemní komentáře plus komentáře Bankovní rady k výši importované inflace. V jejím případě to však neuslyšíme hned, ale až za několik měsíců.

 

 

Ministr financí Saúdské Arábie na konferenci v Davosu minulý týden oznámil, že Saúdská Arábie je ochotna diskutovat o prodeji ropy nejen v amerických dolarech. Výslovně zmínil euro a rijál, což je měna Saudské Arábie. To se nijak nevylučuje s možností i jiných měn.

 

Jako první se nabízí čínský juan, který preferuje Čína, což je největší světový importér ropy. Na prosincovém jednání domluvili strategické partnerství. Obchod v čínském juanu se nejspíše nebude týkat pozice Saúdské Arábie, ale i dalších členských zemí Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC). Role juanu v mezinárodním obchodě díky tomu posílí.

 

Z pohledu České republiky může být zajímavá cena ropy v eurech. Po stanovení ceny v eurech by zmizel vliv pohybu dolaru vůči euru. Cena ropy a následně i pohonných hmot by v České republice mohly být stabilnější. Než ale k tomu (snad) dojde, nějakou dobu si ještě počkáme…

 

Včera byla zveřejněna prosincová míra inflace v Evropské unii. Dosáhla 10,4 %  a jedná se o druhý pokles od říjnového maxima, kdy dosahovala 11,5 %, v listopadu činila 11,1 %. Dostala se i pod hodnotu v září.  V jednotlivých zemích jsou hodnoty podle Eurostatu následující.

 

Inflace byla dlouhodobě nejvyšší v Pobaltí, nyní se před ně s náskokem dostalo Maďarsko, Česká republika je opět na pátém místě. Na druhé straně jsou Španělsko s inflací 5,5 %, Lucembursko s 6,2 % a Francie s 6,7 % inflací. Největšími tahouny inflace jsou stále potraviny, tabák s alkoholickými nápoji, energie a služby.

 

Pokles inflace v zemích eurozóny jistě vítá ECB, která začíná uvažovat o významném zpomalení, ne-li dokonce o brzkém zastavení zvyšování úrokových sazeb (zpomalení jejich zvyšování je očekáváno i od Fedu).

 

 

 

Čínská centrální banka koncem minulého roku po třech letech vrátila k nákupům zlata. V listopadu loňského roku nakoupila 30 tun zlata, v prosinci dalších 32 tun. Podle oficiálních informací zlaté rezervy překonaly 2 tisíce tun.

 

V posledním loňském čtvrtletí nakoupili velcí investoři na veřejných trzích 400 tun zlata. Odhad celkového objemu obchodů je přibližně čtyřnásobný. Dohady o tom, kdo jsou nejčastější kupující se liší, v čele těchto neveřejných nákupů se nejvíce spekuluje o dalších nákupech Číny a Rusku

 

Pravděpodobným účelem je posílení nezávislosti na americkém dolaru. Americký dolar je totiž stále hlavní čínskou rezervní měnou (např. v případě České republiky dominuje euro). Pro ně to znamená diverzifikaci portfolia. Euro v rezervách nedrží, a pochybuji že ho v dnešní době budou ve velkém nakupovat, tak moc dalších variant nezbývá. Variantou jsou další fyzické komodity.

 

Prosincová míra inflace klesla z listopadových 16,2 % na 15,8 %, průměrná roční inflace dosáhla 15,1 %.

 

Základní položky meziroční míry inflace:

• Zboží: +17,8 %, služby +12,5 %. Rozdíl mezi růstem cen zboží a služeb se ve srovnání s listopadem téměř nezměnil.
• Bydlení: elektřina -21,2 %, plyn 140,2 %, tuhá paliva 66,4 %, teplo a teplá voda + 28,8 %, vodné 6,3 % a stočné také 6,4 %.
• Potraviny: cukr +98,9 %, mouka + 42,0 %, i zde bez zásadní změny
• Pohonné hmoty + 4,4 %
• Stravovací služby + 26,1 %

 

Podle Petra Krále, ředitele sekce měnové ČNB:

„Jádrová inflace v prosinci zvolnila, zůstává však nadále vysoká. Projevuje se v ní postupné slábnutí růstu zahraničních průmyslových cen a utlumování domácí poptávky. V rámci jádrové inflace poklesla dynamika jak cen zboží, tak cen služeb. Ke zpomalování růstu cen služeb přispěl další pokles příspěvku nákladů vlastnického bydlení v podobě tzv. imputovaného nájemného.“ 

 

„V lednu lze zejména vlivem vyprchání účinnosti úsporného energetického tarifu očekávat opětovné zvýšení inflace, v dalších měsících roku 2023 by však růst cen měl zpomalovat… Ve druhé polovině roku se inflace sníží na jednociferné hodnoty.“

 

ČNB podruhé za sebou zmínila jednocifernou inflaci v polovině roku.

 

 

ČNB minulý týden zveřejnila záznam z prosincového jednání, na kterém byly úrokové sazby v souladu se všemi očekáváními ponechány beze změny.

 

Mluvili o tom, že stoupající mzdy jsou vnímány jako proinflační faktor. Pro další rozhodování o vývoji úrokových sazeb nebude důležitá prosincová míra inflace, která bude zveřejněna tento týden, ale lednová, k jejímu zveřejnění dojde za měsíc. Lze očekávat zvýšení řady cen na počátku jedna (z vlastních zkušeností při nákupu potravin potvrzuji). Takovéto lednové zvýšení ovlivní celoroční letošní inflaci. Zvýšení úrokových sazeb není vyloučeno. Přitom jsou si vědomi dopadu na hospodaření firem.

 

Pokračují v tom, že inflační očekávání vnímají jako klíčový faktor. V okamžiku, kdy by zmizela důvěra, že inflace se skutečně sníží, vyskočila by vzhůru.  Jako riziko členové Bankovní rady vnímají i to, že by Fed a Evropská centrální banka zastavily zvyšování úrokových sazeb a díky tmu by se zvýšila importovaná inflace. Zahraniční recese naopak může inflaci snížit.

 

Proto úrokové sazby zůstanou výše déle, než tomu bylo dříve. Dlouhodobě by neměly být nižší než míra inflace. Nejen v České republice, ale podle členů Bankovní rady by se k této politice platné před rokem 2008 měly vrátit i další centrální banky.

 

 

Včera Fed zveřejnil Minutes z posledního loňského zasedání. Jedná se o nejvíce jestřábí jednání od poloviny loňského roku. Hned na úvod uvedl, že je nepotěšil růst cen akcií, protože investoři očekávali, že ve Fedu budou zvolňovat svoji politiku. Fed si je vědom, že nemůže nic uspěchat, zejména zastavení kroků ke snížení míry inflace. Opět uvedl, že to, když zpomalí zvyšování úrokových sazeb, neznamená, že je nezvýší na stejnou úroveň. Pouze to zabere více času.

 

Fed si je vědom částečného provázání na růst mezd a jejich vývoj ovlivní i rozhodování Fedu. O tom, že by růst mezd byl podpůrným faktorem pro růst inflace, mluví i členové Bankovní rady ČNB. K tomu cílová 2% inflace platí, Fed si je vědom, že návrat na tuto úroveň bude trvat. Mezi nejdéle se snižujícími cenami, a tedy brzdícími pokles inflace, budou ceny spojené s bydlením, ty totiž ještě rostou a jejich růst vyvrcholí až během letošního roku.

 

Přiznává, že v případě potřeby klidně změní svoji politiku. Vidí dvě rizika – zastavení poklesu inflace nebo pokles ekonomiky. Jednoduše definovaná recese (pokles HDP ve dvou po sobě jdoucích čtvrtletích) již s velkou pravděpodobností o víkendu začala. Jako pravděpodobné vidí její průběh i podle široké definice. Sleduje i nezaměstnanost podle řady kritérií.

 

QT zatím bude pokračovat, ale peněžní trh bude pečlivě monitorován, ať už se neočekávaně změní cokoliv, v případě potřeby podnikne potřebné kroky.

 

 

Rok 2022 před několika dny skončil, proto se podíváme cenový vývoj obou kovů.

 

Ceny zlata i stříbra měly velmi podobný vývoj, cena zlata se během roku 2022 mírně zvýšila. V případě zlata jde o zvýšení o necelé 1 procento, v případě stříbra o necelá 4 procenta. Na první pohled nic mimořádného, avšak ve srovnání s propadem cen akcií či dluhopisů se jedná o mimořádný výsledek, klesla cena obou zmíněných aktiv. Podívejme se na grafy zlata a stříbra v roce 2022:

 

Zlato:

 

Stříbro:

Oba grafy mají jedno společné – hrubý tvar a k tomu je na nich vidět volatilita cen. Cena zlata vzrostla z 1815 dolarů za unci na 2052 (růst o 13 %), poté klesla na 1627 (pokles o 20 %) a následně vzrostla na pátečních 1824 dolarů za unci (růst o 12 %). U stříbra je to podobné. Nejprve růst z 23 dolarů za unci na 26,4 (+ 15 %), poté pokles na 17,8 (pokles o 33 %) a následný růst na 24 dolarů za unci (růst o 34 %).

 

Při investicích do drahých kovů je možné tuto volatilitu z velké části jednoduchým způsobem eliminovat – jde o využití Stříbrných účtů. Vaše nákupní cena se dlouhodobě zprůměruje, trefit se na minimální cenu při nákupu je náhoda. Navíc se při vyšších cenách stříbra nakoupí méně mincí nebo slitků a naopak, při nízkých cenách více.

 

 

Milí přátelé, vážení klienti a obchodní partneři,

děkujeme Vám za přízeň a přejeme jen to nejlepší v roce 2023. Co se týče Stříbrných účtů – první nákup je již za dveřmi a bude v ročníku 2023

 

Vaše Silverum