Archiv rubriky: Nezařazené

V úterním vystoupení  v Ekonomickém klubu ve Washingtonu J. Powell řekl, že v případě, že inflace přestane klesat, Fed bude reagovat. Trhy zatím očekávají poslední zvýšení na příštím březnovém zasedání a zahájení snižování ještě letos. Může to však dopadnout jinak.

 

Fed ale může zvýšit úroky výše, než dosud plánuje a trh očekává. Nejspíše nezrychlí jejich zvyšování, to ale potrvá déle. Tomuto kroku může pomoci i nízká míra nezaměstnanosti ukazující silnější ekonomiku a Fed to využije.

 

Pokles inflace k 2% cílové úrovni očekává až během příštího roku, a to přesto, že s jejím výrazným poklesem počítá již letos. Stejný termín dosažení 2% úrovně oznámila minulý týden Bankovní rada České národní banky.

 

Debata guvernéra J. Powella s ministryní financí J. Yellen (předchůdkyní J. Powella v čele Fedu) bude zajímavé sledovat. Napoví hodně.

 

 

Minulý týden proběhlo první letošní zasedání Bankovní rady České národní banky, úrokové sazby zůstaly v souladu se všemi odhady beze změny. Hlasování (naposledy v tomto složení) skončilo obvyklým poměrem 5:2, dva členové hlasovali pro jejich zvýšení o 0,50 %. S téměř 100% jistotou lze říci, že i nové složení Bankovní rady by hlasovalo pro ponechání úrokových sazeb beze změny.

Po čtvrtečním jednání Bankovní rada zároveň zveřejnila novou makroekonomickou prognózu.

Největší změna ve srovnání s podzimní prognózou se týká míry inflace, její prognóza byla zvýšena z 9,1 % na 10, 8 %.  Odhad kurzu koruny vůči euru byl posílen o 30 haléřů. Česká národní banka stále nevylučuje možnost zvýšení úrokových sazeb. Důležitá bude lednová míra inflace, která bude zveřejněna 10. února.

 

„Bankovní rada vyčká na další data, která vyhodnotí. Na příštím zasedání rozhodne, zda sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší. Bankovní rada je stále připravena zvýšit měnověpolitické sazby, zejména pokud vzroste riziko poptávkové inflace. Bankovní rada konstatuje, že podmínkou dlouhodobé cenové stability jsou rovněž umírněné požadavky ve mzdových vyjednáváních a zodpovědná rozpočtová politika…“

 

Na závěr vyjádření opakovaně jako po minulých zasedáních:

 

„Bankovní rada ujišťuje veřejnost, že kroky ČNB budou dostatečné k obnovení cenové stability v souladu se zákonným mandátem. Bankovní rada je zároveň připravena adekvátně reagovat na případné naplnění rizik prognózy.“

 

 

Na středečním zasedání Fed jednomyslně zvýšil v souladu se všemi očekáváními úrokové sazby o 0,25 % na 4,50 % – 4,75 %. Od června loňského roku až do listopadu zvyšoval úrokové sazby na každém zasedání o 0,75 %.  V prosinci je zvýšil pouze o 0,50 %, nyní ještě méně. Díky od léta klesající inflaci si zpomalení zvyšování úrokových sazeb může již dovolit.

 

Jedná se o další zpomalení zvyšování úrokových sazeb, ale ne ukončení zvyšování. Z prohlášení Fedu vyplývá, že je zatím plánuje dále zvyšovat, ale ne výrazně. Dosažení 5% hranice na březnovém zasedání je téměř jisté.

 

Při následném rozhodování v květnu budou hlavním kritériem opět tvrdá data. Debatou bude, zda podle v té době dostupných dat ukončit zvyšování úrokových sazeb nebo ne.

 

Dnes zasedá Bankovní rada ČNB, vedení Evropské centrální banky i Bank of England. Kromě ČNB by nezvýšení úrokových sazeb bylo velkým překvapením.

 

V reakci na to dolar oslabil a cena zlata reagovala růstem.

 

 

Poměr ceny zlata a stříbra je zajímavý. Toto je graf pohybu za posledních 12 měsíců, a ačkoliv se poměr ceny zlata a stříbra ve srovnání s 28. lednem 2022 změnil pouze o 1,3 %, nebyla to přímka. Graf je následující:

 

Od dubna až do konce září jsme byli svědky jeho růstu z březnových 76-78 až na 95,4, tedy o 20 procent. Zářijové maximum při „vyloučení“ necelých prvních 5 měsíců od globálních problémů s COVIDem (březen – polovina července 2020) představuje třicetileté maximum. Od této doby až do poloviny prosince poměr ceny zlata a stříbra s růstovými korekcemi klesal.

 

Poté začal růst a aktuálně je na hodnotách z posledního listopadového týdne, za posledních 30 dní se cena zlata zvýšila o 115 dolarů za unci (6,4 %) a cena stříbra o 4 centy za unci (0,2 %).

 

K vývoji tohoto poměru se během března opět vrátíme.

 

 

Německá vláda zveřejnila zvýšení odhadu HDP pro letošní rok. Z podzimního odhadu ze záporných 0,4 % na kladných 0,2 %. Zároveň s tím očekávají nižší míru inflace – odhad byl snížen ze 7 % na 6 %.

 

Německo má největší hrubý domácí produkt v Evropě. Žádné známky recese německá vláda nečeká. Takovýto vývoj je velmi důležitý pro českou ekonomiku, Německo je největší obchodní partner České republiky, a to včetně významného automobilového průmyslu.

 

Pokud se ukáže, že Němci mají pravdu, jedině dobře pro českou ekonomiku. Jestli nám pomůže v inflaci i HDP, jedině dobře. Nejzajímavější budou firemní komentáře plus komentáře Bankovní rady k výši importované inflace. V jejím případě to však neuslyšíme hned, ale až za několik měsíců.

 

 

Ministr financí Saúdské Arábie na konferenci v Davosu minulý týden oznámil, že Saúdská Arábie je ochotna diskutovat o prodeji ropy nejen v amerických dolarech. Výslovně zmínil euro a rijál, což je měna Saudské Arábie. To se nijak nevylučuje s možností i jiných měn.

 

Jako první se nabízí čínský juan, který preferuje Čína, což je největší světový importér ropy. Na prosincovém jednání domluvili strategické partnerství. Obchod v čínském juanu se nejspíše nebude týkat pozice Saúdské Arábie, ale i dalších členských zemí Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC). Role juanu v mezinárodním obchodě díky tomu posílí.

 

Z pohledu České republiky může být zajímavá cena ropy v eurech. Po stanovení ceny v eurech by zmizel vliv pohybu dolaru vůči euru. Cena ropy a následně i pohonných hmot by v České republice mohly být stabilnější. Než ale k tomu (snad) dojde, nějakou dobu si ještě počkáme…

 

Včera byla zveřejněna prosincová míra inflace v Evropské unii. Dosáhla 10,4 %  a jedná se o druhý pokles od říjnového maxima, kdy dosahovala 11,5 %, v listopadu činila 11,1 %. Dostala se i pod hodnotu v září.  V jednotlivých zemích jsou hodnoty podle Eurostatu následující.

 

Inflace byla dlouhodobě nejvyšší v Pobaltí, nyní se před ně s náskokem dostalo Maďarsko, Česká republika je opět na pátém místě. Na druhé straně jsou Španělsko s inflací 5,5 %, Lucembursko s 6,2 % a Francie s 6,7 % inflací. Největšími tahouny inflace jsou stále potraviny, tabák s alkoholickými nápoji, energie a služby.

 

Pokles inflace v zemích eurozóny jistě vítá ECB, která začíná uvažovat o významném zpomalení, ne-li dokonce o brzkém zastavení zvyšování úrokových sazeb (zpomalení jejich zvyšování je očekáváno i od Fedu).

 

 

 

Čínská centrální banka koncem minulého roku po třech letech vrátila k nákupům zlata. V listopadu loňského roku nakoupila 30 tun zlata, v prosinci dalších 32 tun. Podle oficiálních informací zlaté rezervy překonaly 2 tisíce tun.

 

V posledním loňském čtvrtletí nakoupili velcí investoři na veřejných trzích 400 tun zlata. Odhad celkového objemu obchodů je přibližně čtyřnásobný. Dohady o tom, kdo jsou nejčastější kupující se liší, v čele těchto neveřejných nákupů se nejvíce spekuluje o dalších nákupech Číny a Rusku

 

Pravděpodobným účelem je posílení nezávislosti na americkém dolaru. Americký dolar je totiž stále hlavní čínskou rezervní měnou (např. v případě České republiky dominuje euro). Pro ně to znamená diverzifikaci portfolia. Euro v rezervách nedrží, a pochybuji že ho v dnešní době budou ve velkém nakupovat, tak moc dalších variant nezbývá. Variantou jsou další fyzické komodity.

 

Prosincová míra inflace klesla z listopadových 16,2 % na 15,8 %, průměrná roční inflace dosáhla 15,1 %.

 

Základní položky meziroční míry inflace:

• Zboží: +17,8 %, služby +12,5 %. Rozdíl mezi růstem cen zboží a služeb se ve srovnání s listopadem téměř nezměnil.
• Bydlení: elektřina -21,2 %, plyn 140,2 %, tuhá paliva 66,4 %, teplo a teplá voda + 28,8 %, vodné 6,3 % a stočné také 6,4 %.
• Potraviny: cukr +98,9 %, mouka + 42,0 %, i zde bez zásadní změny
• Pohonné hmoty + 4,4 %
• Stravovací služby + 26,1 %

 

Podle Petra Krále, ředitele sekce měnové ČNB:

„Jádrová inflace v prosinci zvolnila, zůstává však nadále vysoká. Projevuje se v ní postupné slábnutí růstu zahraničních průmyslových cen a utlumování domácí poptávky. V rámci jádrové inflace poklesla dynamika jak cen zboží, tak cen služeb. Ke zpomalování růstu cen služeb přispěl další pokles příspěvku nákladů vlastnického bydlení v podobě tzv. imputovaného nájemného.“ 

 

„V lednu lze zejména vlivem vyprchání účinnosti úsporného energetického tarifu očekávat opětovné zvýšení inflace, v dalších měsících roku 2023 by však růst cen měl zpomalovat… Ve druhé polovině roku se inflace sníží na jednociferné hodnoty.“

 

ČNB podruhé za sebou zmínila jednocifernou inflaci v polovině roku.

 

 

ČNB minulý týden zveřejnila záznam z prosincového jednání, na kterém byly úrokové sazby v souladu se všemi očekáváními ponechány beze změny.

 

Mluvili o tom, že stoupající mzdy jsou vnímány jako proinflační faktor. Pro další rozhodování o vývoji úrokových sazeb nebude důležitá prosincová míra inflace, která bude zveřejněna tento týden, ale lednová, k jejímu zveřejnění dojde za měsíc. Lze očekávat zvýšení řady cen na počátku jedna (z vlastních zkušeností při nákupu potravin potvrzuji). Takovéto lednové zvýšení ovlivní celoroční letošní inflaci. Zvýšení úrokových sazeb není vyloučeno. Přitom jsou si vědomi dopadu na hospodaření firem.

 

Pokračují v tom, že inflační očekávání vnímají jako klíčový faktor. V okamžiku, kdy by zmizela důvěra, že inflace se skutečně sníží, vyskočila by vzhůru.  Jako riziko členové Bankovní rady vnímají i to, že by Fed a Evropská centrální banka zastavily zvyšování úrokových sazeb a díky tmu by se zvýšila importovaná inflace. Zahraniční recese naopak může inflaci snížit.

 

Proto úrokové sazby zůstanou výše déle, než tomu bylo dříve. Dlouhodobě by neměly být nižší než míra inflace. Nejen v České republice, ale podle členů Bankovní rady by se k této politice platné před rokem 2008 měly vrátit i další centrální banky.