Archiv rubriky: Nezařazené

Minulý pátek byla zveřejněna míra inflace v České republice. Z lednových 17,5 % se snížila na 16,7 %. Dosažená inflace je o 0,2 procentního bodu vyšší než v zimní prognóze ČNB.

Vývoj je názorně zde:

 

Základní položky meziroční míry inflace:

• Zboží: +19,7 %, služby +11,1%. Významný rozdíl mezi růstem cen zboží a služeb od ledna vůbec nezměnil.
• Bydlení: elektřina 32,0 %, plyn 74,3 %, tuhá paliva 55,6 %, teplo a teplá voda + 45,6 %. Kromě tepla a teplé vody jde o menší růst než byl v lednu. Vodné 16,3 %, k tomu stočné 30,3 % přesně stejné jako před měsíce.
• Pokračuje několikaměsíční zpomalení růstu imputovaného nájemného, aktuálně činí 7,7 %, klasické nájemné se naopak zrychluje v růstu a zvýšilo se o 6,5 %.
• Potraviny: vejce + 95,2 %, cukr +75,1%, mouka + 36,1 %, rýže +31,9 (ve všech čtyřech případech menší než v lednu) polotučné trvanlivé mléko + 39,5 % (stejně jako v lednu),
• Stravovací služby + 23,0 %, ubytovací služby + 20,1 % (nižší růst stravovacích služeb a vyšší ubytovacích)

 

Petr Král, ředitel sekce měnové České národní banky

 

„Nastává to, co zimní prognóza očekávala, tedy že po přechodném zrychlení cenového růstu na počátku letošního roku, souvisejícím zejména s výrazným zrychlením růstu regulovaných cen, začíná inflace znatelně klesat. Ve druhé polovině letošního roku se sníží na jednociferné hodnoty. Tržní složky inflace zvolní vlivem snižujících se nákladových tlaků ze zahraničí i z domácí ekonomiky. Současně dojde k postupné korekci nedávno kulminujících ziskových marží domácích výrobců, obchodníků a poskytovatelů služeb. Začátkem roku 2024 se celková i měnověpolitická inflace sníží do blízkosti 2% cíle, kde setrvá do konce prognostického horizontu. K tomu přispěje i zpřísněná měnová politika ČNB.“

 

Uvidíme, co 29. března udělá Bankovní rada ČNB v obměněném složení s úrokovými sazbami.

 

 

Eurostat včera vydal oficiální sezónně očištěná data o vývoji ekonomik zemí Evropské unie ve 4. čtvrtletí loňského roku.

 

V Evropské unii došlo k poklesu hrubého domácího produktu o 0,1 (ve třetím čtvrtletí vzrostl o 0,3 %), předběžný odhad vývoje HDP ve 4. čtvrtletí činil růst (chcete-li pokles) o 0,0 %. V případě České republiky, Estonska, Finska a Maďarska jde o pokles ve druhém po sobě jdoucím čtvrtletí a díky tomu tyto země splnily podmínky technické recese. Ve stejné technické recesi je i Velká Británie.

 

V meziročním srovnání ekonomika EU ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla o 1,7 procenta, v eurozóně o 1,8 %. Meziroční růst ekonomiky České republiky činí 0,2 %. Za kalendářní rok 2022 jak ekonomika eurozóny, tak i celé EU vzrostla o 3,5 procenta.

 

Pro Českou republiku je důležitá německá ekonomika. Německo je největší obchodní partner České republiky, a to včetně významného automobilového průmyslu a zároveň má největší HDP v Evropě. Před necelými dvěma měsíci německá vláda zveřejnila zvýšení odhadu HDP pro letošní rok z podzimního odhadu ze záporných 0,4 % na kladných 0,2 %

 

 

P. S.

Při vyhlášení vývoje HDP vstupuje do hry psychologický efekt. Rozdíl mezi nulovou změnou a poklesem o 0,1 % je minimální.

 

 

 

 

Ve čtvrtek Eurostat oznámil odhad únorové inflace v eurozóně. Zpomalování  inflace sice probíhá, ale došlo k jeho přibrzdění.  Únorových 8,5 % je sice menších než lednových 8,6 %, avšak zároveň je vyšší než očekávaných 8,3 %. Autorem těchto a následujících dat je Eurostat.

 

Největším problémem je jádrová inflace nezahrnující energie a potraviny. Ta je pozorně sledována jak ECB, tak i Fedem nebo Českou národní bankou. V případě eurozóny se její růst dosud nezastavil a dosáhla 5,6 %. Tahounem jsou průmyslové ceny plus ceny zboží a služeb.

 

Zajímavý je i vývoj inflace v jednotlivých zemích eurozóny:

 

Nejvyšší inflace zůstává v Pobaltí. Na prvním místě je Lotyšsko s 20,1 %, na druhém místě Litva s inflací 17,8 % a na třetím je Estonsko s 17,2 %. Nejnižší míra inflace je v Lucembursku (4,8 %), za ním je Belgie (5,5%) a Španělsko (6,1 %). I když je španělská inflace třetí nejnižší, Španělsko patří mezi země, kde je únorová inflace vyšší než lednová. Není však jedinou zemí se zvýšenou inflací. Dalšími zeměmi jsou Německo, Irsko, Španělsko, Francie, Malta, Nizozemí a Slovensko. Největší zvýšení je v Irsku a Nizozemí, konkrétně o 0,50 %. Francie a Slovensko jsou jediné dvě země, kde je únorová inflace na maximu od roku 2020. U všech ostatních zemí dochází k jejímu zpomalování (maximum bylo obvykle na podzim loňského roku).

 

Na příštím zasedání ECB zvede úrokové sazby se 100% jistotou, nejpravděpodobnější je zvýšení úrokových sazeb o 0,50 %.

 

 

 

Česká koruna je vůči euru nejsilnější od července 2008, včera se dostala již pod 23,40 koruny za euro. Silnější, než včera, byla pouze v osmi dnech v červenci 2008. Nejsilnější byla 21. července při kurzu 22,97 koruny za euro. To byl jediný den, kdy se kurz dostal pod 23 korun za euro. Toto je její graf ve 3. čtvrtletí 2008:

https://www.cnb.cz/cs/financni-trhy/devizovy-trh/kurzy-devizoveho-trhu/kurzy-devizoveho-trhu/grafy_form.html?mena=EUR

 

Rychlé oslabení po prolomení hranice 23 korun za euro bylo tehdy výsledkem devizové intervence ČNB směrem k oslabení české koruny.

 

Ve srovnání s vývojem v minulém roce ČNB nepotřebuje provádět žádné devizové intervence, ve srovnání s rokem 2008 byly opačným směrem. Loni v létě ČNB svými intervencemi bránila přiblížení kurzu koruny k hodnotě 25 korun za euro. Od podzimu již intervence nebyly použity a koruna je zejména díky letošnímu vývoji téměř o 1,3 koruny za euro silnější, než byla loni v létě.

 

Kurzu koruny pomáhá řada věcí, a to i celková náladou na globálních trzích. Je šestou proti euru nejvíce posilující měnou v letošním roce. Bankovní rada ČNB tento vývoj vnímá jako pozitivní, protože zlevňuje importované zboží, či komodity a tlačí inflaci dolů.

V případě posílení pod 22,97 koruny za euro by byly komentáře z Bankovní rady velmi zajímavé a trhem by mohly silně zamávat.

 

 

Ve Spojených státech dochází každé dva roky ke změně váhy některých skupin při výpočtu míry inflace. Položek je přibližně 330 (v České republice více než 800) pokrývajících životní náklady a změny jsou prováděny podle rozsahu používání a tedy jejich významu. Oblíbená „změna ceny lokomotiv“ tam není.

 

Váha zboží, jehož cena se výrazně zvýšila, výsledkem čehož dojde ke snížení poptávky po něm, klesne. Další pokračování růstu ceny se bude do míry inflace promítat méně. Naopak, jestliže díky snižování se ceny nějakého zboží bude delší době klesat (nemám na mysli týdenní akce v maloobchodu), poptávka po něm vzroste a tím i míra zastoupení při výpočtu inflace.

 

Ve Spojených státech došlo při lednové reklasifikaci k několika zajímavým změnám. Zvýšila se váha koupených potravin a zároveň došlo ke snížení váhy cen v restauracích, hromadných jídelnách typu školní jídelny, firemních kantýnách apod.

 

V případě automobilů došlo ke zvýšení váhy nových automobilů a snížení váhy ojetých. Důvodem byl raketový růst cen ojetých automobilů v roce 2021 a následný pokles zájmu o ně. U nových automobilů se do vývoje promítlo silně omezení výroby v letech 2020 a 2021. Růst jejich prodejů od druhé poloviny roku 2021 do loňského podzimu vedl ke zvýšení váhy jejich cen.

 

Díky cenám pohonných hmot došlo ke snaze je uspořit, klesla poptávka a výsledkem je snížení jejich váhy při výpočtu inflace v letošním roce. Paralelně s tím došlo po zvýšení domácích rekonstrukcí ke zvýšení váhy ceny nábytku.

 

Nejzajímavější by byly míry inflace spočítané podle obou košů současně, k tomu bohužel nedojde.

 

Vážení klienti,

 

rádi bychom Vás informovali, že březnový nákup na Stříbrné účty proběhne zcela mimořádně o den dříve než obvykle, tj. již 28. 2. 2023 (namísto obvyklého prvního pracovního dne v novém měsíci, tj. 1. 3.).

Důvodem pro tento krok je technologická aktualizace IT systémů eshopu i Stříbrných účtů, která je naplánována na noc mezi 28. 2. – 1. 3. 2023, s možným přesahem do dopoledních hodin.

 

Při zasílání vkladů na Stříbrný účet proto případně upravte Váš příkaz tak, aby prostředky dorazily na účet nejpozději dne 27. 2. 2023 včetně. V případě pozdějšího připsání nedokážeme garantovat včasné přiřazení a úspěšný nákup kovu.

 

Děkujeme za pochopení.

 

 

Včera Fed zveřejnil Minutes z prvního letošního zasedání, na kterém zvýšil úrokové sazby o 0,25 %.

 

Cílová 2% inflace platí, Fed si je důrazně vědom, že návrat na tuto úroveň bude trvat, dokonce uvedl až rok 2025.

 

Opět uvedl, že to, když zpomaluje zvyšování úrokových sazeb, neznamená, že je nezvýší na stejnou úroveň. Naopak, cílová (oficiálně neoznámená) úroveň úrokových sazeb se plynule zvyšuje, pouze to zabere více času.  Pravděpodobnost zvyšování úrokových sazeb v březnu, květnu a červnu trh výrazně zvýšil. Pravděpodobnost zahájení snižování úrokových sazeb v druhé polovině letošního roku se výrazně snížila. Pomalejší vývoj zmenší reakce trhu, což zmenšuje riziko.

 

Fed si je vědom částečného provázání na růst mezd a jejich vývoj ovlivní i rozhodování Fedu. O tom, že by růst mezd byl podpůrným faktorem pro růst inflace, mluví i členové Bankovní rady ČNB.

 

QT zatím bude pokračovat, ale peněžní trh bude pečlivě monitorován, ať už se neočekávaně změní cokoliv, v případě potřeby podnikne potřebné kroky.

 

Co se týká trhů, věnoval se i akciím a rezidenčním a komerčním nemovitostem. Riziko většího poklesu cen jak akcií, tak nemovitostí vnímá jako nemalé. Drahým kovům se nevěnoval.

 

 

Stálo by to za zvážení, ale nejspíše to neudělá. Téměř všechny centrální banky mluvící o cílové inflaci ji mají ve výši 2 procent. A to jak Fed, tak i Evropská centrální banka. Tyto centrální banky se před pár lety pojistily, že se má jednat o střednědobý průměr. Česká národní banka je jednou z mála, která ji nemá přímo 2 %, ale má pásmo, v případě ČNB jde 1 % – 3% a inflaci 2 % považuje za ideální.

 

El-Erian, bývalý ředitel společnosti PIMCO, která spravuje největší podílové fondy zaměřené na dluhopisy, se k inflaci vyjádřil minulý týden. Podle něj cílová 2% inflace ztratila smysl. Návrat inflace k této úrovni je podle něj možná jen v případě silného propadu ekonomiky. Hodnota by měla být výšena na 3 % – 4 %. Mimochodem, zmíněná 4 % byla cílem stanoveným centrální bankou Nového Zélandu v 90. letech minulého století. Novozélandská centrální banka je autorem této metody.

 

Zároveň připustil, že z pozice Fedu je změna cílové inflace nepravděpodobná. Bylo by to vnímáno jako přiznání drtivé porážky. To je to poslední, co by Fed nyní připustil. Je lepší mít skutečnou inflaci o 1 procentní bod nad cílovou než cílovou inflaci zvýšit.

 

 

Zpomalení valorizací je jedna z nejdůležitějších připravovaných změn v ekonomice. Stávající valorizace důchodů je definována jako míra inflace plus polovina růstu reálných mezd. Bylo to postaveno na obvyklý vývoj ekonomiky, což není aktuální situace.

 

Novou variantou je dočasné zvyšování důchodů o dvě třetiny míry inflace. Tato změna by však ovlivnila nejen důchody v předem definovaném časovém úseku, ale i všechny následující, protože by byly navázány na menší částku.

 

Informace to je jasná – pro zabezpečení se do důchodu jsou potřeba vlastní finanční prostředky, pokud je to možné. A drahé kovy jsou jednou ze zajímavých možností.

 

P. S.

O zvyšování věku odchodu do důchodu není nutné pochybovat, dojde k němu. Plátců do důchodového systému bude čím dál méně, naopak přibývá těch, kteří čerpají, či z něj budou čerpat. Nutno podotknout, Česká republika není žádnou výjimkou. Ve stejné situaci jsou prakticky všechny země EU.

 

V pátek byla zveřejněna lednová inflace v České republice dosahující 17,5 % Ve srovnání s prosincem (15,8 %) je vyšší. Dobré je, že se nejedná o překvapení a reakce nebudou mimořádné. Vývoj je názorně zde:

 

Zde je shrnující citát z webu Českého statistického úřadu:

 

„Spotřebitelské ceny vzrostly v lednu oproti prosinci o 6,0 % a meziročně o 17,5 %. Tento růst byl významně ovlivněn ukončením Úsporného tarifu pro domácnosti ve formě příspěvku na energie. Ceny elektřiny meziročně vzrostly o 36,4 %, zemního plynu o 87 %, vodného o 16,3 %, stočného o 30,3 % a tepla a teplé vody o 44,7 %,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

https://www.czso.cz/csu/czso/cri/indexy-spotrebitelskych-cen-inflace-leden-2023

 

Z dalších informací vybíráme:

 

• Zboží: +20,8 %, služby +12,2 %. Rozdíl mezi růstem cen zboží a služeb na rekordní úroveň  8,6 procentního bodu.
• Pokračuje zpomalení růstu imputovaného nájemného, činí 9,1 %, klasické nájemné se zvýšilo o 6,1 %.
• Potraviny: cukr +84,7 %, vejce + 85 %, mouka + 44,2 %, polotučné trvanlivé mléko + 39,5 %, rýže +35,1 %,
• Stravovací služby + 23,8 %, ubytovací služby + 19,9 %

 

Dosažená inflace je o 0,1 procentního bodu nižší, než v zimní prognóze ČNB. Jedná se přijatelný výsledek, protože obecně je lednová inflace vnímána jako důležitější než prosincová a nevychýlila se od odhadu ČNB.

 

Podle Luboše Komárka, náměstka ředitele sekce měnové ČNB:

„Zimní prognóza očekává, že zrychlení cenového růstu počátkem letošního roku je přechodné a souvisí zejména s výrazným zrychlením růstu regulovaných cen. Inflace začne následně rychle klesat a ve druhé polovině letošního roku se sníží na jednociferné hodnoty. Tržní složky inflace zvolní vlivem snižujících se nákladových tlaků ze zahraničí i z domácí ekonomiky. Současně dojde k postupné korekci aktuálně kulminujících ziskových marží domácích výrobců, obchodníků a poskytovatelů služeb. Začátkem roku 2024 se celková i měnověpolitická inflace sníží do blízkosti 2% cíle ČNB, kde setrvá do konce prognostického horizontu. K tomu přispěje i zpřísněná měnová politika.“

 

Obecně je očekáváno zmírnění inflace již v únoru. Uvidíme za měsíc.