Archiv rubriky: Nezařazené

Květnová meziroční inflace v eurozóně činí 6,1 % (v dubnu 7,0 %),  v celé EU květnová činí 7,1 %, (duben 8,1 %). Největší podíl mají potraviny (2,54 procentního bodu) a služby (2,15 procentního bodu).

 

V květnu k meziroční míře inflace v eurozóně nejvíce přispěly potraviny, alkohol a tabák +2,75 procentního bodu, služby +2,21, neenergetické průmyslové zboží +1,62 a energie +0,38.

 

Nejnižší roční míry jsou v Lucembursku (2,0 %), Belgii (2,7 %) a Dánsku (2,9 %). Nejvyšší roční v Maďarsku (21,9 %), Polsku (12,5 %) a ČR (12,5 %). V případě ČR je rozdíl inflace stanovené ČSÚ dán metodikou. Velmi podobnou inflaci mají ještě na Slovensku a v Lotyšsku (v obou zemích 12,3 %).

 

Souhrnný přehled inflace v jednotlivých zemích je dle Eurostatu:

 

V pondělí byla zveřejněna míra inflace v České republice. Z dubnových 12,7 % se výrazně snížila na 11,1 %, což je minimum od února loňského roku. Tehdy byla považována za katastrofu, dnes je vítána. Graf vývoje je následující:

 

„V květnu ceny oproti loňskému roku vzrostly o zhruba 11 % a svůj meziroční růst zmírňují již od února. Jediným oddílem spotřebního koše, kde ceny oproti loňsku dokonce klesly, byla doprava, a to především díky snižujícím se cenám pohonných hmot. Například nafta se v květnu na čerpacích stanicích prodávala v průměru za 31,72 Kč/l, což byla nejnižší hodnota od srpna roku 2021,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ. https://www.czso.cz/csu/czso/cri/indexy-spotrebitelskych-cen-inflace-kveten-2023

 

Základní položky meziroční míry inflace:

• Zboží: +12,5 %, služby +8,9 %.
• Bydlení: elektřina +24,8 % (v dubnu také 24,8 %), zemní plyn +47,6 % (v dubnu 53,1 %) a teplo a teplé vody +41,3 % (v dubnu 40,9 %). Vodné +16,3 %, stočné +30,3, oboje ve srovnání s březnem i dubnem beze změny.
• Imputované nájemné +3,1 % (v dubnu 4,9 %), klasické nájemné +6,8 % (v dubnu + 6,9 %).
• Potraviny: cukr +58,7 % (v dubnu 60,9 %), vejce +32,3 % (v dubnu 41,2 %), polotučné trvanlivé mléko +5,4 % (v dubnu 19,2 %), zelenina +21,5 % (v dubnu 18,3 %)
• Stravovací služby +15,1 % (v dubnu 17,6 %), ubytovací služby +14,5 % (v dubnu 17,4 %)

 

Ředitel sekce měnové České národní banky Petr Král shrnul pohled České národní banky následujícím způsobem: „Pozorovaný cenový vývoj potvrzuje očekávání jarní prognózy, že inflace bude během jara a léta pokračovat v započatém strmém poklesu. I v následujících měsících bude meziroční cenový růst rychle zpomalovat. Na jednociferné hodnoty se meziroční růst spotřebitelských cen sníží v letních měsících. Na horizontu měnové politiky, tedy ve druhém a třetím čtvrtletí příštího roku, inflace klesne k 2% cíli ČNB.“

 

Zajímavé bude, zda se bude v odhadech ČNB dosažení 2% inflace v čase posouvat nebo ne. Bankovní rada byla v květnu doslova na hraně před možným zvýšením úrokových sazeb. Na hraně pravděpodobně bude i příští týden.

 

 

Oslabování turecké liry bylo v minulých dnech často zmiňováno, ta klesla na historické minimum. Toto je dvouletý graf kurzu turecké liry k americkému dolaru.

Turkish Lira to US Dollar Exchange Rate Chart | Xe

Proti takovému poklesu měny se lze bránit. Tyto dva grafy názorně ukazují vývoj ceny zlata v tureckých lirách. Za 6 měsíců cena zlata v tureckých lirách stoupla o 35 %, za 2 roky na trojnásobek.

 

Více k ochranné funkci zlata netřeba dodávat. Uvidíme, jak se bude dále kurz turecké liry vyvíjet.

 

Ve snaze ochránit liru před dalším oslabování, se šéfkou turecké centrální banky stala Američanka Hafize Gaye Erkanová. Erkanová je první ženou v historii, která vede tuto instituci. Má zkušenosti z finančního sektoru ve Spojených státech, ale nemá předchozí zkušenosti s centrálním bankovnictvím.

 

Analytici očekávají, že zvýší základní úrokovou sazbu z nynějších 8,5 % na 20 %, mluví se dokonce i o 25 %. Začít může na nejbližším zasedání vedení turecké centrální banky. Zvyšováním úrokovaných sazeb bude bojovat nejen s inflací, ale i s prudkým oslabováním turecké liry. Zajímavé je, že až do roku 2021 byla 7 let v nejvyšším vedení americké First Republic Bank, která se v letošním roce stala největší bankou v USA, která od roku 2008 zkrachovala.

 

Snad se jí zde povede lépe. Jak se pohne kurz liry k americkému dolaru, bude zajímavé.

 

 

Před měsícem jsme se věnovali nákupu zlata centrálními bankami v 1. čtvrtletí letošního roku. Mezi kupujícími je i Česká národní banka, mezi nejvýznamnější z nich se zařadila centrální banka Číny. Ta v nákupech pokračuje i nadále.

 

Minulý měsíc nakoupila přibližně 16 tun zlata, což je již sedmý měsíc v řadě, kdy centrální banka Číny nakupuje zlato. Tento měsíční nákup Číny je větší, než zlaté rezervy ČNB. Od listopadu, kdy Čína začala svou nákupní vlnu, nakoupila celkem 144 tun zlata. Celkové zásoby čínské centrální banky dosahují nyní přibližně 2 092 tun.

 

Podle analytiků eskalující geopolitické konflikty zvyšují význam vlastnictví zlata jako bezpečného útočiště bez rizika protistrany. Zlato je jediným aktivem, které se kvalifikuje jako takové. V minulosti tvořilo zlato průměrně asi 40 % aktiv centrálních bank, ale dnes činí jen něco málo přes 15 %.

 

Banky budou pokračovat, ale pokud by se zlaté rezervy vrátily na úroveň před více než 50 lety, při stávajících cenách by bylo potřeba 3,2 bilionu dolarů. Taková částka samozřejmě nehrozí.

 

Důvody pro držení zlata centrálními bankami zůstávají historicky důležité. Nejvíce respondentů (77 %) uvedlo jako hlavní důvod „historickou pozici zlata“. Další důvody zahrnují „výkonnost zlata v době krize“ (74 %), „dlouhodobé uchování hodnoty / zajištění proti inflaci“ (74 %), „účinnou diverzifikaci portfolia“ (70 %) a „absenci rizika selhání“ (68 %).

 

 

 

Minulý týden byl schválen zákon o dočasném pozastavení limitu zadluženosti Spojených států do ledna 2025. Pokud by zákon nebyl schválen, Spojené státy by se dostaly do platební neschopnosti poprvé v historii. Zákon byl schválen Sněmovnou reprezentantů v poměru hlasů 314:117 po dvoutýdenních tvrdých jednáních mezi prezidentem J. Bidenem a šéfem Sněmovny reprezentantů K. McCarthym. Výsledkem jednání byl kompromis.

 

O týden později, dne 1. června, Senát také schválil pozastavení limitu zadluženosti v poměru hlasů 63:36. Prezident J. Biden poté zákon předevčírem podepsal, čímž vstoupil v platnost. Tento zákon byl schválen jen o dva dny před termínem, který ministryně financí J. Yellen označovala za datum bankrotu Spojených států, kdyby novela nebyla přijata.

 

Zákon také obsahuje opatření pro omezení růstu státních výdajů, škrty v rozpočtu daňové správy a zpřísnění. Na rozdíl od Spojených států, Evropská unie neuplatňuje tento přístup a takový politický boj. Evropská unie sleduje poměr státního dluhu k hrubému domácímu produktu, nikoli absolutní hodnotu dluhu. Ve Spojených státech aktuálně činí 130 %, v porovnání s EU by to bylo 3. místo za Řeckem (171 %) a Itálii (145 %).

 

 

Eurostat dnes zveřejní zprávu o květnovém vývoji inflace v eurozóně. Německo s Francií ji zveřejnili již včera. Proto se na ně zaměříme detailněji.

 

Míra inflace v Německu v květnu prudce klesla podle metodiky EU. Meziročně se snížila z 7,6 procenta v dubnu na 6,3 procenta. Podle německé metodiky by činila 6,1 %. Růst spotřebitelských cen dosáhl nejnižší úrovně za poslední rok. Ceny potravin stále rostly nadprůměrně, ale došlo k výraznému zpomalení tempa růstu. Ceny energií také zpomalily, i když stále rostly o 2,6 procenta.

 

Prudký pokles cen energií je důsledkem nižších cen po loňské invazi na Ukrajinu a také opatření německé vlády. Zavedení celoněmecké jízdenky pro regionální a městskou dopravu za měsíční cenu 49 eur mělo také pozitivní vliv na inflaci. Vláda očekává, že průměrná inflace letos činí 5,9 procenta a příští rok klesne na 2,7 procenta.

 

Podle předběžných údajů se míra inflace ve Francii v květnu zpomalila na šest procent z dubnových 6,9 procenta. Podle francouzské metodiky by činila 5,1 %. Tento vývoj překvapil analytiky, kteří očekávali menší pokles. Nižší inflace je především důsledkem zpomalování cen energií a potravin. Spotřebitelské ceny dokonce v meziměsíčním srovnání klesly o 0,1 procenta, zatímco očekávání analytiků bylo růst o 0,3 procenta.

 

Francouzský statistický úřad také potvrdil růst hrubého domácího produktu (HDP) za první čtvrtletí na 0,2 procenta. Tyto příznivé inflační a ekonomické údaje naznačují podobný trend i v jiných zemích eurozóny.

 

Zajímavé bude, kde se v rámci eurozóny inflace Německa a Francie budou nacházet. Dosud byla francouzská inflace podprůměrná a německá nadprůměrná. A jak poté bude reagovat ECB. Její 2% cíl se sice blíží, ale nějakou dobu to ještě potrvá.

 

Na konci ledna jsem slíbil, že se v březnu vrátíme k vývoji poměru ceny zlata a stříbra. Toto je dvouměsíční vývoj tohoto poměru.

 

Dno poměru ceny zlata a stříbra bylo dosaženo 4. května, tedy v den, kdy cena zlata dosáhla ceny 2050 dolarů za unci. Cena stříbra se pohybovala stejným směrem jako ceny zlata, v procentuálním vyjádření rychleji.

 

Stávající hodnota je blízko průměru za roční období.  Pro názornost – toto je roční vývoj poměru cen zlata a stříbra a o nejbližším vývoji rozhodne politická situace ve Spojených státech.

V noci ze soboty na neděli prezident Biden a šéf Sněmovny reprezentantů McCarthy uzavřeli předběžnou dohodu o pozastavení platnosti dluhového stropu ve Spojených státech. Dohoda umožní Spojeným státům vyhnout se platební neschopnosti, která by měla vážné dopady na celosvětovou ekonomiku. Hlasování o dohodě se očekává tuto středu, a výsledky budou mít silný vliv na finanční trhy včetně drahých kovů.

 

Za týden se budeme věnovat týdennímu pohybu ceny zlata. Bude to jistě zajímavé.

 

 

Členové vedení Fedu v minulém týdnu naznačili, že úrokové sazby zůstanou na vysoké úrovni nebo se dokonce dále zvýší. Důvodem je pomalé zlepšování inflace a křehká ekonomika. Čtyři členové vedení Fedu analyzovali údaje a rizika, na jejichž základě se budou rozhodovat na červnovém zasedání o (ne)zvýšení úrokových sazeb. Zdůrazňují prioritu snížení inflace k cílovým 2 %.

 

Komentáře prezidentů federálních rezervních bank naznačují pokračující debatu uvnitř Fedu ohledně dalších kroků v cyklu zvyšování sazeb. Často se mluví o pauze ve zvyšování sazeb, aby bylo možné vyhodnotit dopad zpřísnění úvěrové politiky a investoři ji očekávají.

 

To je však stále nejisté. Vadí jim zejména pomalé zlepšování míry inflace a do hry vstupuje potenciální krize limitu zadluženosti USA. Prezident minneapoliského Fedu Neel Kashkari zdůraznil, že úsilí o snížení inflace by mělo pokračovat a varoval před tím, aby se nechali zviklat několika měsíci pozitivních údajů. Prezident chicagského Fedu Austan Goolsbee zdůraznil obavy ze zpřísnění úvěrových podmínek a neúplného dopadu předchozích zvýšení sazeb. Prezident richmondského Fedu Tom Barkin vyjádřil pochybnosti o tempu zlepšování a zdůraznil, že k dosažení požadované úrovně inflace může být zapotřebí dalšího vlivu na poptávku.

 

Zatímco investoři očekávali snížení sazeb později v průběhu roku, politici zdůraznili, že zvýšení sazeb je pravděpodobnější, pokud bude třeba jednat. Hodně to připomíná jednání bankovní rady ČNB, kde květnový hlasovací poměr 4:3 ukázal na tvrdá jednání o (ne)zvýšení úrokových sazeb. U Fedu bylo hlasování jednomyslné.

 

Vše to ukazuje, že rozhodnou tvrdá data. Nejbližší jednání Fedu je 13.-14. června. ČNB zasedá o týden později.

 

 

Inflace v Evropské unii (EU) v dubnu 2023 dle údajů Eurostatu zpomalila, ale zůstala výrazně nad 2% cílem Evropské centrální banky (ECB). Dubnová meziroční inflace v eurozóně činí 7,0 % (v březnu 6,9 %). V celé EU dubnová činí 8,1 %, (březen 8,2 %).

 

V dubnu k meziroční míře inflace v eurozóně nejvíce přispěly potraviny, alkohol a tabák +2,75 procentního bodu, služby +2,21, neenergetické průmyslové zboží +1,62 a energie +0,38

 

Nejnižší roční míry jsou v Lucembursku (2,7 %), Belgii (3,3 %) a Španělsku (3,8 %). Nejvyšší roční v Maďarsku (24,5 %), Lotyšsku (15,0 %) a ČR (14,3 %). V případě ČR je rozdíl od dubnové inflace stanovené ČSÚ dán metodikou.

 

ECB uvedla, že je odhodlána snížit inflaci zpět na svůj 2% cíl. Je však pravděpodobné, že inflace zůstane ještě nějakou dobu vysoká, protože faktory, které ji vyvolávají, stále působí. Očekává se, že ECB v červnu 2023 zvýší úrokové sazby, ale není jasné, zda to bude stačit ke snížení inflace na cílovou úroveň.

 

Souhrnný přehled inflace v jednotlivých zemích je dle Eurostatu :

 

 

Minulý čtvrtek byla zveřejněna míra inflace v České republice. Z březnových 15,0 % se nečekaně výrazně snížila na 12,7 %, což je minimum od března loňského roku. Tehdy byla považována za katastrofu, dnes je vítána. Tahounem snížení inflace jsou potraviny a nealkoholické nápoje, v dubnu 2023 došlo k jejich prvnímu meziměsíčnímu poklesu od října 2021. Názorně je to vidět na tomto grafu ČSÚ:

 

„Dubnový vývoj spotřebitelských cen byl výrazně ovlivněn cenami potravin. Ty v meziročním porovnání zmírnily růst na zhruba 17 % a oproti březnu dokonce klesly. Byl to jejich první meziměsíční pokles od října 2021,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ. Indexy spotřebitelských cen – inflace – duben 2023 | ČSÚ (czso.cz)

 

Z meziměsíčního pohledu byly nižší zejména ceny zeleniny o 5,0 %, vajec o 12,9 %, polotučného trvanlivého mléka o 12,3 %, nealkoholických nápojů o 2,3 %, olejů a tuků o 2,6 %, drůbeže o 1,5 %, uzenin o 0,9 % a cukru o 4,0 %.

 

Základní položky meziroční míry inflace:

• Zboží: +14,5 %, služby +10,1 %.
• Bydlení: elektřina +24,8 % (v březnu 29,6 %), zemní plyn +53,1 % (v březnu 60,0 %) a teplo a teplé vody +40,9 % (v březnu 44,6 %). Vodné +16,3 %, stočné +30,3, oboje ve srovnání s březnem beze změny%.
• Imputované nájemné +4,9 % (v březnu o 6,8 %), klasické nájemné +6,9 % (v březnu +6,7 %).
• Potraviny: cukr +60,9 % (v březnu 97,6 %), vejce +41,2 % (v březnu o 75,5 %), mouka + 6,3 % (v břenu 32,6 %), polotučné trvanlivé mléko +19,2 % (v březnu 45,2 %), zelenina +18,3 % (v březnu 29,9 %)
• Stravovací služby +17,6 % (v březnu 21,5 %), ubytovací služby +17,4 % (v březnu 19,1 %)

Dosažená inflace je o 0,5 procentního bodu nižší, než v jarní prognóze ČNB pro měsíc duben. Petr Král, ředitel sekce měnové České národní banky:

 

„Pozorovaný cenový vývoj potvrzuje očekávání jarní prognózy, že inflace bude během jara a léta pokračovat v započatém strmém poklesu. I v následujících měsících bude meziroční cenový růst radikálně zpomalovat. V každém dalším měsíci bude inflace o více než jeden procentní bod nižší než v měsíci předchozím. Na jednociferné hodnoty se meziroční růst spotřebitelských cen sníží přibližně v polovině letošního roku. Na horizontu měnové politiky, tedy ve druhém a třetím čtvrtletí příštího roku, inflace klesne k 2% cíli ČNB.“

 

Bankovní rada byla v květnu doslova na hraně před možným zvýšením úrokových sazeb. A uvedla, že jejich snížení nepřipadá v úvahu. Zasedání bankovní rady koncem červa bude zajímavé.