Archiv rubriky: Nezařazené

Ratingová agentura Fitch potvrdila rating České republiky na stupni AA-, zároveň však potvrdila negativní výhled. Tato skutečnost naznačuje možnost budoucího snížení ratingu. Tento negativní výhled agentura Fitch udává od jara minulého roku, dosud ho nepoužila. Žádná ze zemí střední a východní Evropy (Rakousko nepočítám) nemá lepší rating.

 

Fitch ve své zprávě kritizuje výrazné zhoršení veřejných financí spolu s růstem veřejného dluhu, a opatření ke snížení daní z let 2020 a 2021. Připravovanou rozpočtovou reformu vnímá pozitivně, avšak zatím si není jista jejím efektem.

 

„Agentura Fitch právě zveřejnila zprávu, která potvrzuje solidní hodnocení Česka. Avšak je třeba zdůraznit, že výhled zůstává negativní a hlavním závazkem jsou veřejné finance. Nižší schodek veřejných financí pro rok 2024 oproti roku 2023 má zásadní význam pro udržení dobrého hodnocení Česka a nízké inflace v nadcházejícím roce,“ uvedl guvernér České národní banky, Aleš Michl.

 

Úvěrový rating slouží jako klíčový signál pro investory, sledujících pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný dopad na ochotu věřitelů půjčovat státu a také na podmínky půjčování, včetně úrokových sazeb. Vyšší rating naznačuje menší riziko dlužníka v očích věřitelů a tím pádem zvýšenou šanci na nižší úroky

 

 

Dnes se po měsíci vrátíme k vývoji poměru cen zlata a stříbra. Toto je roční vývoj tohoto poměru. Názorně ukazuje opakující se vývoj tohoto poměru od května letošního roku, kdy cykluje mezi 79 a 86 (květnové minimum činí 78,9).

 

Investoři evidentně v posledních měsících hlídají dolní a horní hranici  poměru. Něco takého musí mít  fundamentální důvod, v tomto případě  není jednoznačný (i když logicky nějaký být musí).

 

K vývoji tohoto poměru se v září, či říjnu opět vrátíme, a to z dvojího pohledu. Prvním bude, jestli se dostane na roční minimum. Druhým bude pohyb v případě nebílé labutě, případně jednání zemí BRICS. Je očekáváno, že zlato tam bude jedním z témat při jednání o měnách. Pokud skutečně bude, budeme se tomu v nejbližší době věnovat.

 

 

Ministerstvo financí vydalo minulý týden ekonomickou prognózu, která je méně optimistická, než odhady České národní banky (ČNB) a České bankovní asociace (ČBA). Tyto dvě instituce očekávají letošní růst HDP ve výši 0,1 procenta a následujícím rokem zaznamenávajícím 2,3 procentní růst. V odhadech ohledně průměrné inflace se všechny tři subjekty podobně shodují, ČNB i ČBA předpokládají letošní míru inflace těsně kolem 11 %.

 

Ministerstvo financí předpokládá snížení HDP o 0,2 %, zatímco v dubnu byl očekáván růst o 0,1 %. Je pesimističtější, než bankovní rada ČNB. Hlavním důvodem změny je vývoj HDP ve 2. čtvrtletí. Ministerstvo financí v něm očekávalo růst, došlo však k poklesu, jeho hlavním důvodem je stále klesající spotřeba domácností. Nyní ministerstvo financí očekává mezikvartální růst HDP od 3. čtvrtletí.

 

Podle Davida Prušvice, ředitele odboru hospodářské politiky ministerstva financí, tyto ekonomické modely naznačují, že balíček by mohl mít negativní vliv na HDP zhruba ve výši 0,3 procenta. Očekává se, že zadlužení státních institucí vzroste z 44,2 % HDP na 44,7 % HDP.

 

Prognóza celoroční inflace zůstává beze změny na úrovni 10,9 %. V roce 2024 by se měla přiblížit k 2% cíli ČNB, průměr je očekáván 2,8 %, což je v tolerančním pásmu ČNB. Červencová meziroční inflace činí 8,8 %.

 

U deficitu veřejných financí se očekává schodek ve výši 3,6 % HDP, což je stejně jako byl dosaženo v loňském roce. Ve srovnání s dubnovou prognózou došlo k jeho zvýšení o 0,1 %. Pro rok 2024 je očekáván deficit 2,9 %. Také zde doufejme, že ministerstvo financí má pravdu.

 

I přes oslabení ekonomiky trvá dlouhodobě nízká nezaměstnanost, a to díky struktuře ekonomiky a odchodů do důchodu. Zahraniční investoři nyní zvažují, zda budou schopni najít dostatek kvalifikovaných zaměstnanců. I tento faktor může být jedním z důvodů, proč továrna tchajwanského výrobce Taiwan Semiconductor Manufacturing bude postavena u Drážďan.

 

Názorný přehled nové prognózy je zde:

 

Inflace v Británii v červenci zpomalila na 6,8 procenta z červnových 7,9 procenta, což je nejnižší inflace od loňského února. Poklesu inflace pomohlo snížení cen plynu a elektřiny.

Jádrová inflace, která nezahrnuje nestabilní ceny potravin a energií, činila 6,9 procenta. Bank of England proto na posledním zasedání  zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 5,25 procenta.

Britská ekonomika se v letošním roce zatím vyhnula recesi, ale stále jen stěží dosahuje úrovně z doby před pandemií. Centrální banka předpokládá, že inflace do konce letošního roku zpomalí na 4,9 procenta, ale k dvouprocentnímu cíli se má vrátit až ve druhém čtvrtletí roku 2025.

ČNB je pro českou ekonomiku o dost optimističtější, čeká to do půl roku. V případě ČR rozhodne říjnová míra inflace. 

 

Minulý týden byla zveřejněna červencová míra inflace v České republice, která se z červnových 9,7 % snížila na 8,8 %. Inflace klesla zejména díky poklesu cen zboží.

 

Hlavními kategoriemi jsou tyto:

• Bydlení: elektřina +23,4 % (v červnu 24,6 %), zemní plyn +35,5 % (od v červnu 39,8 %) a teplo a teplé vody +38,9 % (v červnu 40,7 %). Vodné +16,3 % (od března beze změny), stočné stejně jako v červnu +26,9
• Imputované nájemné +0,9 % (v červnu 1,5 %), klasické nájemné +7,6 % (v červnu + 6,9 %).
• Potraviny: zvýšení cen zeleniny o 28,9 % (v červnu 28,2 %) bylo zejména díky zvýšení cen brambor o 61,2 %
• Stravovací služby +12,8 % (v červnu 13,8 %), ubytovací služby +13,6 % (v  červnu činila 13,5 %)

 

Graficky je to názorně zde:

 

„Spotřebitelské ceny v červenci pokračovaly v oslabování meziročního růstu. Na tento vývoj měly výrazný vliv ceny potravin. Ty již od prosince loňského roku zmírňují svůj meziroční růst, který byl v červenci 9,5 %. Oproti minulému měsíci ceny potravin klesly o 0,8 %,” uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

 

Dosažená míra inflace je o 0,1 procentního bodu nižší, než činila prognóza České národní banky (červnový rozdíl činil 0,4 procentního bodu). Shrnutí od Jakuba Matějů, náměstka ředitele sekce měnové ČNB, je jasné:

 

Pozorovaný cenový vývoj potvrzuje očekávání letní prognózy, že inflace bude během léta pokračovat v započatém strmém poklesu. Až do září bude meziroční cenový růst zpomalovat. V říjnu se trend poklesu meziroční inflace dočasně přeruší, avšak pouze vlivem statistického efektu úsporného tarifu v oblasti cen energií z konce loňského roku. Po jeho odeznění inflace na začátku příštího roku skokově klesne do blízkosti 2% cíle ČNB.

 

Z toho vyplývá, že bankovní rada v září úroky nezvýší.

 

 

Čínská centrální banka (PBOC) již devátý měsíc po sobě zvyšuje své zlaté rezervy. Čínské nákupy zlata jsou navíc součástí širšího globálního trendu, kdy centrální banky po celém světě (včetně ČNB) zvyšují své zlaté rezervy. V červenci čínská centrální banka nakoupila 23 tun zlata, tedy 740 tisíc uncí. Nákupy probíhají od listopadu a během tohoto období přibylo přibližně 188 tun a oficiální zlaté rezervy dosáhly 2.137 tun.

 

Neustálé nákupy zlata v Číně jsou motivovány snahou méně používat americký dolar. A to jak v devizových rezervách, tak i při jeho využívání v zahraničním obchodním styku.

 

Podle World Gold Council jsou oficiální nákupy klíčové pro výhled cen v tomto roce. Dále očekává, že centrální banky budou nadále zvyšovat své zásoby, i když pomalejším tempem, než v loňském roce. V něm poptávka prudce vzrostla ve snaze najít alternativu k dolaru poté, co USA uvalily sankce na ruské rezervy po invazi na Ukrajinu.

 

Mezitím PBOC také oznámila, že celkové devizové rezervy Číny se v červenci zvýšily o 11,3 mld. dolarů na 3,204 bil. dolarů. Jejich významný pokles by se stal varovným signálem. Zvláště v situaci, kdy se v Číně z malé inflace stala deflace.

 

 

Bankovní rada ČNB nikoho nepřekvapila a úrokové sazby nezměnila. Pro zachování úrokových sazeb na této úrovni hlasovali všichni členové bankovní rady. Takto silné rozhodnutí nebylo několik let učiněno.

Spolu s tím bankovní rada formálně ukončila měnové intervence ve prospěch české koruny, které začaly v květnu loňského roku a až do minulého zasedání byly v prohlášení bankovní rady vždy uváděny. Koruna po tomto oznámení skokově oslabila o dvacet haléřů za euro, odpovídajícím způsobem tedy došlo ke zvýšení ceny zlata v korunách.

 

Ve svém rozhodnutí Bankovní rada ČNB mimo jiné uvedla:

 

„ČNB již od října 2022 neintervenuje na devizovém trhu proti oslabování koruny. Bankovní rada dnes formálně ukončila intervenční režim oznámený v květnu 2022 a zároveň obnovila program odprodeje části výnosů z devizových rezerv. ČNB bude v rámci režimu řízeného plovoucího kurzu vždy z principu bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny ohrožujícím cenovou či finanční stabilitu, kdykoliv to bankovní rada uzná za nezbytné.“

 

„Úrokové sazby ČNB se nachází na dostatečně vysoké úrovni, která ve všech třech uvažovaných scénářích zabezpečuje návrat inflace k cíli. Přísné nastavení měnové politiky zpomaluje růst korunových bankovních úvěrů pro domácnosti i firmy, což brzdí růst množství peněz v ekonomice. Při zohlednění výhledu inflace v ročním horizontu se reálné úrokové sazby po řadě let nacházejí na zřetelně kladných úrovních. Měnové podmínky zohledňující úrokové sazby a úroveň měnového kurzu se nacházejí na nejpřísnější úrovni za posledních 20 let.“

 

Spolu s tím byla vydána nová makroekonomická prognóza:

 

 Ve srovnání s květnovou mírou inflace došlo ke snížení odhadu inflace pro letošní rok o 0,2 procentního bodu, odhad pro příští rok zůstal beze změny. Odhad růstu HDP pro letošní rok byl snížen z 0,5 % na 0,1 %, pro příští rok byl snížen z 3,0 % na 2,3 %.

 

Co se týče kurzu české koruny, ČNB zohlednila oznámené ukončení intervencí. Pro letošní rok oslabila odhad koruny vůči euru o dvacetník z 23,70 na 23,90 koruny za euro. Pro rok 2024 upravila výhled z 24,3 na 24,7 koruny za euro.

 

Zahájení snižování úrokových sazeb lze tedy očekávat buď na konci letošního roku nebo na začátku příštího.

Míra inflace v eurozóně v červenci klesla na 5,3 procenta, což je snížení o dvě desetiny bodu ve srovnání s červnovou hodnotou 5,5 procenta. Tento pokles inflace byl podpořen dalším snížením cen energií. Avšak i přesto zůstává míra inflace výrazně nad dvouprocentním cílem stanoveným Evropskou centrální bankou (ECB) a je výrazně nad inflací ve Spojených státech, kde červnová činila 3,0 %.

 

V červenci se nejvíce zvýšily ceny v kategorii potraviny, alkohol a tabák, kde meziroční růst dosáhl 10,8 procenta. To představuje zpomalení ve srovnání s červnovými 11,6 procenty. Druhým nejvýznamnějším vlivem na inflaci byly služby, jejichž ceny vzrostly o 5,6 procenta, zatímco v červnu to bylo 5,4 procenta. Ceny energií se meziročně snížily o 6,1 procenta, což navázalo na červnový pokles o 5,6 procenta.

 

Toto je přehled dle jednotlivých zemí dle Eurostatu:

Největší inflace je na Slovensku, které je těsně nad 10% hranicí, konktrétně 10,2 procenta. Druhá nejvyšší je v Chorvatsku, kde činí 8,1 %. Inflace v Pobaltských zemích padá dolů. Z nich je pouze v Lotyšsku (7,1 %) vyšší, než je inflace v Německu či Rakousku.

 

Pod 2% cílovou inflací byly v červnu Lucembursko, Belgie a Španělsko. Pod touto úrovní se v červenci udržela pouze Belgie s inflací 1,6 %. Inflace v Lucemburskou dosáhla přesně hranice 2,0 procenta a ve Španělsku se zvýšila na 2,1 procenta.

 

Všechny tři země eurozóny sousedící s Českou republikou mají nadprůměrnou míru inflace. To není pro nás ideální varianta, promítá se i do České republiky.  Slovensko je uvedeno výše, v Německu činí 6,5 %, v Rakousku 7,0 %.

 

V reakci na vysokou inflaci od loňska ECB zvyšuje základní úrokové sazby. K dalšímu může dojít na zářijovém zasedání. Tlak na zvýšení úrokových sazeb od centrálních bank Německa a Rakouska bude pokračovat

 

 

 

Dnes se vrátíme k vývoje poměru cen zlata a stříbra. Toto je roční vývoj tohoto poměru.

Zářijové maximum při „vyloučení“ necelých prvních 5 měsíců od globálních problémů s COVIDem (březen – polovina července 2020) představuje třicetileté maximum. Od této doby se významným způsobem snížil, i když nešlo o přímý pokles.

 

Aktuální hodnota je výrazně pod ročním průměrem a je blízko letošnímu minimu. Letošní dno poměru ceny zlata a stříbra bylo dosaženo 4. května, tedy v den, kdy cena zlata dosáhla ceny 2050 dolarů za unci. Jeho hodnota byla 78,9, páteční činí 80,6.

 

K vývoji tohoto poměru se v září opět vrátíme a bude zajímavé sledovat, jestli se dostane na roční minimum.

 

 

Po červnové přestávce Fed v souladu s očekáváním zvýšil úrokové sazby o 0,25 % na 5,25 – 5,50 %. Toto zvýšení je jedenácté za posledních dvanáct zasedání a úrokové sazby jsou na maximu od léta 2007. Krok Fedu je v souladu s prohlášením po červnovém zasedání Fedu o dvojím zvýšení úrokových sazeb.  Druhé zvýšení je očekáváno na podzim, očekává ho  12 z 18 členů vedení Fedu (i když ne všichni mají aktuálně hlasovací právo)

 

Jeremy Powell uvedl, že stále doufá, že ekonomika dosáhne „měkkého přistání“, tedy scénáře, kdy inflace klesne, nezaměstnanost zůstane relativně nízká a ekonomika se vyhne recesi.

 

Fed bude o dalších krocích rozhodovat „jednání od jednání“ v závislosti na základě aktuálních informací  z ekonomiky. Druhé zvýšení je možné již v září, boj s inflací má stále přednost. A to i v situaci, kdy jsou úrokové sazby výrazně nad aktuální míru inflace (3 %).

 

Své prohlášení ve srovnání s červnovým prakticky nezměnil.  Uvidíme, co dnes udělá ECB. Zvýšení úrokových sazeb je pravděpodobné. Pokud by k němu nedošlo, ECB bude mít co vysvětlovat.

 

P. S.

ČNB zasedá příští týden.