Archiv rubriky: Nezařazené

V prosinci došlo ke zrychlení míry inflace v zemích Evropské unie na 3,4 %, což je nárůst oproti listopadu, kdy činila 3,1 %. Nejvyšší inflaci v celé unii zaznamenala Česká republika, kde ceny meziročně stouply o 7,6 %, (dle metodiky EU), v listopadu to bylo 8,0 %. Nejnižší míru inflace zaznamenalo Dánsko s pouhými 0,4 %.

 

Nejvyšší meziroční míra inflace v prosinci je u potravin, alkoholu a tabáku a služeb.

 

Inflace v některých evropských zemích vykazuje zajímavé trendy. Například v Maďarsku, které dlouho trpělo vysokou inflací a bylo považováno za nejhorší v EU, nyní klesla na 5,5 %. Na Slovensku došlo ke snížení ze 6,9 % na 6,6 %. Tento vývoj naznačuje různé dynamiky inflace v různých částech Evropy. Z Pobaltských zemí je už Litva a Lotyško pod cílovou 2% inflací.

 

Zeměmi pod cílovou 2% inflací je Dánsko, Belgie, Lotyšsko, Nizozemí, Finsko, Litva, Portugalsko a Kypr. Uvidíme, jak moc jestřábí budou centrální banky.

 

Míra inflace se v prosinci snížila z listopadových 7,3 % na 6,9 %, a to navíc se zápornou meziměsíční inflací -0,4 %. Průměrná míra inflace v roce 2023 byla 10,7 %. Pro srovnání – v roce 2022 činila 15,1 %. Ceny zboží celkem v roce 2023 vzrostly o 12,1 % a ceny služeb o 8,4 %

 

Ceny zboží vzrostly o 7,6 % a ceny služeb o 5,7 %.

• Bydlení: elektřina +142,4 % (v listopadu 143 %). Zemní plyn – pokles o 7,7 % (v listopadu pokles o 6,3 %) a teplo a teplé vody stejně jako v listopadu +24,2 %. Vodné stejně jako v říjnu a listopadu +16,3 %, stočné stejně jako v listopadu+26,9 %.
• Imputované nájemné + 0,6 % (v listopadu + 0,5 %), klasické nájemné +7,3 % (v listopadu 7,4 %)
• Potraviny: Ceny vajec klesly o 30,3 % (v listopadu pokles o 25,5 %) a ceny polotučného trvanlivého mléka klesly o 28,3 % (v listopadu o 19,5 %). Proti tomu rostly např. ceny ovoce o 5,8 % (v listopadu + 8,4 %) nebo ceny alkoholických výrobků a tabáku.
• Stravovací služby +8,1 % (v listopadu +8,4 %), ubytovací služby + 11,4 % (v listopadu +12,0 %)

Vývoj inflace je v souladu s odhadem ČNB (+7,0 %). Tomu odpovídá Shrnutí od Petra Krále, ředitele sekce měnové ČNB:

 

Pozorovaný cenový vývoj potvrzuje očekávání podzimní prognózy. Po dočasném zvýšení meziroční inflace v říjnu cenový růst ve zbytku roku zpomaloval. Už v lednu 2024 se meziroční inflace skokově sníží  do blízkosti horní hranice tolerančního pásma 2% cíle. 

 

O síle a plošnosti dezinflačního trendu svědčí utlumený vývoj cenové hladiny v posledních měsících. Dezinflační trend je patrný zejména (ale nejen) v klíčovém segmentu spotřebitelských cen – v tzv. cenovém jádru, kde se cenová dynamika při přepočtu na roční bázi již nyní nachází na nízkých jednociferných hodnotách. Stávající prognóza přitom počítá s lednovým zdražením regulované složky energií pro domácnosti (i podniky) souvisejícím se zrušením vládních dotací na jejich distribuci a znovuzavedením poplatků za obnovitelné zdroje, a to zhruba v míře, která odpovídá zveřejněnému cenovému rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.

 

Je pravděpodobné, že lednová inflace bude ve srovnání s prosincovou poloviční, možná i menší.

 

 

ČNB vykázala za rok 2023 zisk 55,2 miliardy korun. To pouze díky tomu, že od 20. prosince do konce roku vydělala 110 miliard. Hlavním faktorem je kurz koruny k jiným měnám. Zjednodušeně řečeno, vzhledem k devizovým rezervám jako hlavní položce aktiv, oslabení koruny přináší ČNB zisky, posílení koruny ztráty.

 

Za posledních 10 dní loňského roku česká koruna oslabila proti euru o 18 haléřů za euro, proti dolaru o 4 haléře ze dolar. V obou případech je slabší, než byla na konci roku 2022.

 

Posledním rokem, kdy ČNB zaznamenala zisk, byl rok 2020, kdy zisk činil 91,7 miliardy korun. Zisk bude použit ke snížení kumulované ztráty z předchozích let. Na konci roku 2023 tato kumulovaná ztráta činila 487,1 miliardy korun.

 

 

Rok 2023 před několika dny skončil, proto se podíváme na cenový vývoj obou kovů a poměru jejich cen.

 

Cena zlata v roce 2023 vzrostla o 13 %, přičemž v prosinci vytvořila nové historické maximum 2079,5 dolaru za unci. Celý růst byl dosažen ve 4. čtvrtletí. Na dalším vývoji bude zajímavé, jestli se zlato stabilně usadí nad 2 tisíci dolary za unci a zda bude zajímavé sledovat počet historických maxim.

 

Cena stříbra se meziročně snížila o 80 centů za unci, což odpovídá 3% poklesu. Na rozdíl od zlata jeho cena byla často pod cenou na začátku roku.

U zlata jsem psal o sledování počtu historických maxim. U stříbra něco takového nehrozí, je na polovině historických maxim.

 

U poměru cen zlata a stříbra došlo v prosinci k prolomení horní hranice, která byla od jara na úrovni 86-87. Zde je roční graf:

 

 

Při investicích do drahých kovů je možné tuto volatilitu z velké části jednoduchým způsobem eliminovat – jde o využití průběžného nakupování. Vaše nákupní cena se dlouhodobě zprůměruje, trefit se na minimální cenu při nákupu je náhoda. Navíc se při vyšších cenách stříbra nakoupí méně mincí nebo slitků a naopak, při nízkých cenách více.

Dnes se podíváme na názory odborníků na možný scénář vývoje cen zlata a stříbra v roce 2024.

 

Po spíše nevýrazném roce 2023, kdy cena zlata a stříbra spíše kolísala v jednom cenovém pásmu, jsme se ke konci listopadu dočkali postupného růstu cen obou kovů. V případě zlata se jeho cena během prosince dokonce dostala na nové rekordní úrovně nad 2000 USD za unci. Růst ke konci roku byl tažen hlavně z důvodu konfliktu na Blízkém východě i pokračujícím poklesem inflace v USA.

 

Na trzích nyní převládá očekávání, že FED začne v tomto roce snižovat úrokové sazby. Cena zlata a stříbra přitom často roste, když úrokové sazby z různých důvodů klesají. Je tedy obecně známo, že ceny drahých kovů velmi často stoupají v dobách ekonomické nestability a napětí. Z toho důvodu by další tlak na zvyšování cen drahých kovů mohly přinést blížící se prezidentské volby v USA, které proběhnou v listopadu 2024. S tím bude spojena zřejmě i vyhrocená politická kampaň a politická nejistota v USA by mohla ještě posílit.

 

Odborníci dále poznamenávají, že se nyní nacházíme v nejnáročnějším geopolitickém prostředí a zároveň se USA potýkají s nejslabší fiskální pozicí od konce 2. světové války.

 

Růst ceny zlata v roce 2024 očekává také ING. Zde se odborníci také shodují, že určujícím faktorem pro výhled zlata a stříbra je politika Fedu.

 

Bude tedy zajímavé sledovat, zda v tomto roce dosáhneme nových cenových maxim. A jak moc budou ceny drahých kovů reagovat na výše zmíněné situace.

 

 

Rok 2024 v pondělí začíná – všechno nejlepší

Milí přátelé, vážení klienti a obchodní partneři,

děkujeme Vám za přízeň a přejeme jen to nejlepší v roce 2024. Co se týče Spořicích účtů – první nákup je již za dveřmi a bude v ročníku 2024.

 

 

V minulém týdnu se bankovní rada České národní banky shodla jednomyslně na snížení úrokových sazeb o 0,25 %. Tento krok odpovídal očekávání většiny analytiků a představoval jejich první změnu od června 2022.

Bankovní rada očekává výrazný pokles inflace v nadcházejícím roce. Guvernér A. Michl varoval, že mohou kdykoliv zastavit snižování úrokových sazeb, pokud inflace neklesne trvale. V nedávném prohlášení však bankovní rada uvedla, že hlavní bude lednová inflace, ale její výše nabude na únorovém zasedání ještě k dispozici, lze tak očekávat další snížení úroků.
Podle analýz by se měla hlavní úroková sazba ČNB do konce příštího roku ustálit okolo 4 procent.

 

Hlavní bod prohlášení  je tento:

Bankovní rada očekává, že inflace v příštím roce výrazně klesne. Nastal tedy čas opatrně vykročit k pozvolnému snižování základních úrokových sazeb. Bankovní rada ale nadále spatřuje ve výhledu pro příští roky proinflační rizika. Jejich naplnění by znamenalo, že inflace by se proti letošnímu roku sice výrazně snížila, ale nikoliv až do těsné blízkosti 2% cíle. Proto bankovní rada považuje za nezbytné vytrvat v přísné měnové politice a přistupovat opatrně k případnému dalšímu snižování sazeb.

 

V listopadu byla v České republice inflace nejvyšší v Evropské unii. Dle metodiky EU činila inflace v ČR byla v listopadu 8 %, což je o 0,1 procentního bodu více než v říjnu. Připomínám, že dle metodiky v ČR činí míra inflace 7,3 %. Upozorňuji, že inflace dle metodiky EU je uvedena i na klasické zprávě ČSÚ o míře inflace.

 

Tuzemskou meziroční inflaci v listopadu podobně jako v říjnu opticky zvyšoval loňský energetický úsporný tarif. Tento tarif měl za následek umělé zvýšení inflace, protože v posledním loňském čtvrtletí stát hradil část nákladů na energie. Bez tohoto efektu by neharmonizovaná listopadová meziroční inflace činila 4,7 %.

 

Za mírou inflace v Česku následuje Maďarsko (7,7 %) a Slovensko s Rumunskem (obě země 6,9 %). Nejnižší inflaci v EU má Belgie, je meziroční deflace o 0,8 %. Průměr EU je 3,1 %, eurozóny 2,4 %.

 

V eurozóně k inflaci nejvíce přispěly služby (1,69 procentního bodu), potraviny, alkohol a tabák (1,37 procentního bodu). Poklesu inflace  nejvíce pomohly energie (-1,41 procentního bodu).

 

V inflaci za leden 2024 by se Česká republika měla výrazně přiblížit průměru EU.

 

 

Dnes se podíváme na odvětví s procentuálně velkým využitím drahých kovů. Jde o výrobu zavedených švýcarských hodinek. Jedná se o zajímavý segment, kde se potkávají technologie, drahé kovy a konzervativní investoři. Struktura výroby je zřejmá, na ceně vstupních surovin je podíl zlata a dalších drahých kovů v objemu přibližně 55 procent.

 

Podle nedávné zprávy agentury Bloomberg mají ceny luxusních švýcarských hodinek, včetně značky Rolex, klesající tendenci. Index Bloomberg Subdial Watch Index, který sleduje ceny 50 nejžádanějších hodinek podle hodnoty na trhu s použitými hodinkami, v listopadu opět klesl a dosáhl nového dvouletého minima. Přitom počet zobchodovaných hodinek se nezměnil. To znamená ochotu prodávat levněji. Zde je vidět korelace cen hodinek s úrokovými sazbami:

Pokles cen mohl být výhodný pro ty, kteří hledali luxusní švýcarské hodinky jako dárek k Vánocům, avšak k růstu trhu zatím nedošlo. Trh s novými švýcarskými hodinkami také vykazuje známky zpomalení růstu.

 

Dno není jasné (jako u všeho), je možná zvýšená volatilita jejich ceny a výrobci doufají, že jim pomůže snižování úrokových sazeb.