Archiv rubriky: Nezařazené

Minulý týden zasedala bankovní rada ČNB a přes řadu očekávání, že zahájí snižovaní, ponechala úrokové sazby beze změny. Hlasování bylo v poměru 5:2, kdy dva členové hlasovali pro snížení úrokových sazeb o 0,25 %. V reakci na nesnížení úrokových sazeb posílila koruna vůči euru o 15 haléřů.

Jako důvod nesnížení uvedla, že stávající míra inflace je z  jejího pohledu stále neakceptovatelná.  Spolu s tím  zveřejnila novou makroekonomickou prognózu. Zhoršila odhad vývoje HDP, kdy letošní  růst o 0,1 % změnila na pokles o 0,4 %. Pro příští rok odhad snížila z 2,3 % na 1,2 %.

 

Podle guvernéra Michla stále převažují pro-inflační rizika, opakovaně neukotvená inflační očekávání, která mohou způsobit velké problémy. Na tiskové konferenci o jednání bankovní rady A. Michl uvedl: „Základní scénář implikuje postupný pokles sazeb od 4. čtvrtletí 2023. Vysoká inflace odeznívá, přetrvává ale riziko neukotvených inflačních očekávání, které se může projevit do mzdových vyjednávání či přecenění v úvodu roku. Bankovní rada se rozhodla zatím ponechat měnovou politiku na vysoce přísné úrovni“.

 

Návrat inflace pod horní hranici tolerančního pásma ČNB (1 % -3 %) je možný již v prvních měsících příštího roku. Jako jeden z hlavní faktorů vnímá vývoj mezd a fiskální politiku.

 

V prohlášení bankovní rady je také uvedeno: „Bankovní rada již strategii budoucího snižování sazeb diskutuje. Předpokládá, že případné snížení úrokových sazeb bude zpočátku mírné a pozvolné. Trajektorie úrokových sazeb se tak nejspíše bude v nadcházejících čtvrtletích nacházet výše oproti základnímu scénáři prognózy.

 

Po posledním zvýšení úrokových sazeb na 5,25 – 5,50 % v červenci je Fed včera podruhé za sebou jednomyslně nezvýšil. Z projevu Jeroma Powella je zjevné, že Fed klade velký důraz na nedávný růst dlouhodobých úrokových sazeb (výnos dlouhodobých dluhopisů na 5 procentech).

 

Powell a jeho kolegové věří, že nedávný pokles na trhu s americkými vládními dluhopisy bude mít výrazné restriktivní dopady na ekonomiku. Fed tedy nemusí zvyšovat úroky, trh s dluhopisy ho nahradil. Kromě toho šéf Fedu významně zpochybnil zářijovou prognózu, podle které většiny členů stále podporuje další zvýšení úrokových sazeb.

 

Fed evidentně rozhoduje o svých krocích „jednání od jednání“ v závislosti na základě aktuálních informací  z ekonomiky.   V létě bylo očekáváno druhé zvýšení na podzim. Na toto zvýšení zbývá Fedu pouze prosincové zasedání. Pravděpodobnost tohoto zvýšení není velká.

 

V porovnání s minulým zasedáním Fed ve svém oficiálním prohlášení provedl pouze nepatrné změny. Jednou z těchto úprav bylo převedení popisu růstu díky růstu ekonomiky za 3. čtvrtletí ve výši 4,9 % z „solidního“ na „silný“.

 

Zlato tento měsíc posílilo o téměř 10 % a překonalo hranici 2 000 USD za unci navzdory rostoucím výnosům v USA a odolnému dolaru, především díky jeho atraktivitě jako bezpečného aktiva na pozadí geopolitického napětí na Blízkém východě.

 

Spekulanti, podníceni geopolitickým napětím a nákupním tlakem fondů, které přecházejí z krátkých do čistých dlouhých pozic, způsobili, že se podpořilo toto oživení. Celkový objem držených aktiv v ETF zlata přesto nadále klesal, protože správci aktiv se nadále soustředí na ekonomickou sílu USA a rostoucí výnosy dluhopisů.

 

Zde je však nevídaná věc – zlato nyní roste současně s výnosy amerických státních dluhopisů, což je mimořádné a naznačuje, že se něco děje. A to i za situace kdy ekonomika Spojených států měla několikáté maximum v růstu HDP. Růst za 3. čtvrtletí 2023 dosáhl 4,9 %.

 

Vzhledem k tomu, že pozornost trhu se nyní obrací k vývoji na Blízkém východě, je současná cenová akce zlata pochopitelná, stejně tak i jeho potřeba konsolidace. Jak poznamenal analytik Saxo Bank Ole Hansen, který dospěl k závěru, že uzavření nad 2 000 USD může zlato posunout výrazněji za hranici 2 000 USD, předchozích rekordních maxim, kterých dosáhlo v květnu letošního roku a v březnu loňského.

 

Uvidíme, jak to bude nad touto hranicí nyní.

 

 

Poslanecká Sněmovna schválila v prvním kole státní rozpočet na nadcházející rok, který zahrnuje příjmy, výdaje a očekávaný schodek. Podle návrhu vlády by měl schodek činit 252 miliard korun, což představuje snížení v porovnání s letošním plánem. Plánované příjmy by se měly zvýšit o 12 miliard na 1,94 bilionu korun, zatímco plánované výdaje by se měly naopak snížit o 31 miliard na 2,19 bilionu korun.

 

Tato souhrnná čísla jsou daná, poslanci mohou pouze předkládat návrhy na přerozdělení prostředků v rámci rozpočtu.

 

Podle navrženého rozpočtu by měla ekonomika vzrůst o 2,3 procenta, zatímco inflace by se měla snížit z letošních 10,9 procenta na 2,8 procenta a mělo by dojít k růstu reálných příjmů domácností.

 

Příští středu zasedá bankovní rada ČNB a lze očekávat zveřejnění základních ukazatelů její nové makroekonomické prognózy. Porovnání s údaji, na jakých  je postaven státní rozpočet, bude zajímavé. Čím menší rozdíly budou, tím lépe.

 

Dnes se po dvou měsících vracíme k vývoji poměru cen zlata a stříbra. Toto je roční vývoj tohoto poměru. Názorně ukazuje opakující se vývoj tohoto poměru od května letošního roku, kdy cykluje mezi 79 a 86 (květnové minimum činí 78,9). Počátkem října se vrchol cyklování dostal o něco výše, ale bez zásadní změny.

 

Investoři evidentně v posledních měsících hlídají dolní a horní hranici  poměru. Něco takého musí mít  fundamentální důvod, v tomto případě  není jednoznačný (i když logicky nějaký být musí).

 

K vývoji tohoto poměru se koncem roku opět vrátíme, a to z dvojího pohledu. Prvním bude, jestli se dostane na roční minimum. Druhým bude pohyb v případě velké černé labutě (dramaticky ho neovlivnila ani situace na Golanských výšinách).

 

Na úterním diskusním fóru ČNB ve Zlíně se objevily zajímavé názory Aleše Michla, Jana Fraita a Jana Kubíčka. Hlavním tématem, které se opakovaně objevovalo, byla normalizace měnové politiky v České republice, a to zejména ve světle prezentace Jana Kubíčka nazvané „Měnová politika a návrat k normálu“.

 

Jan Kubíček ve své prezentaci uvedl, že nulové úrokové sazby nejsou normální. Dlouhodobě by neutrální sazba měla být kolem 3 % při 2% inflaci. Nějakou dobu to bude trvat, během příštího roku se úrokové sazby tak nízko nedostanou.

 

Kolem této 3% úrovně se budou pohybovat jak Fed, tak i ECB. Smysl to dává, vždyť cílená míra inflace tam jsou stejná 2 procenta jako v České republice. Cílová 2% inflace byla nastavena před řadou let. Zároveň se očekává, že kvůli významným změnám, jako je deglobalizace, dekarbonizace a zhoršující se demografie, bude svět více náchylný k inflaci. To znamená, že éra super levných peněz končí a je třeba se připravit na vyšší úrokové sazby jako nový normál na finančních trzích.

 

Pokud by skutečně došlo k návratu před finanční krizí let 2008/2009, tak by to mohlo být kolem 4-5 procent.

 

 

Mezinárodní ratingová agentura S&P opět potvrdila rating ČR a výhled ratingu u ČR jako stabilní. Na úrovni AA- je již od srpna 2011.

 

Standard & Poor’s v rámci svého stanoviska pozitivně zhodnotila pevnou finanční situaci České republiky v mezinárodním kontextu a akceptovatelnou úroveň veřejného dluhu, což nepotvrzuje tvrzení o možném kolapsu veřejných financí. Důležité je však zmínit, že v době hodnocení nemohla agentura zahrnout vliv konsolidačního balíčku, který byl schválen českými poslanci až po datu zveřejnění této zprávy. Čistý veřejný dluh zůstal na přijatelné úrovni a do roku 2026 by se měl ustálit pod 35 % HDP (nyní činí 44 %). Toto číslo by patřilo mezi nejnižší v Evropské unii.

 

I když ratingové agentury Moody’s a Fitch Ratings loni zhoršily ratingový výhled pro Českou republiku, rating zůstal i po dalším přehodnocení beze změny. Aktuální hodnocení od Standard & Poor’s naznačuje, že ani tyto dvě další agentury v blízké budoucnosti nepředpokládají žádné další zhoršení ani ratingu ani ratingového výhledu pro Českou republiku.

 

Žádná ze zemí střední a východní Evropy (Rakousko nepočítám) ho nemá lepší. Na úrovni České republiky jsou pouze Estonsko se Slovinskem, všechny ostatní země střední a východní Evropy ho mají nižší. Slovensko je o jeden stupeň níže na A+, Polsko má rating A-. Maďarsko má BBB-, což je nejnižší hranice investičního stupně.

 

Ve srovnání s dalšími jinými zeměmi máme rating lepší, než mají Čína nebo Japonsko (obě země také jen jako Slovensko (A+). O Španělsku (A), Portugalsku (BBB+), Itálii (BBB) nebo dokonce Řecku (které je ve spekulativním pásmu BB+) ani nemluvě.

 

 

Minulý týden byla zveřejněna míra inflace v České republice za září, která se ze srpnových 8,5 % snížila na 6,9 %. Významným je i meziměsíční pokles cen o 0,7 %. Inflace klesla zejména díky poklesu cen zboží. Hlavními kategoriemi jsou tyto:

 

• Ceny zboží vzrostly o 7,0 %, ceny služeb o 6,7 %. Srpnový růst činil 9,4 %, resp. 7,1 %.
• Bydlení: elektřina +16,5 % (v srpnu 23,1 %), zemní plyn +12,5 % (v srpnu 35,5%) a teplo a teplé vody +36,2 % (v srpnu 38,9 %). Vodné +16,3 % (od března beze změny), stočné +26,9 ( (od června beze změny)
• Imputované nájemné +0,1 % (v srpnu 0,4 %), klasické nájemné +7,9 %       (v srpnu + 7,6 %).
• Potraviny: zvýšení cen zeleniny o 20,4 % (v srpnu 24,5 %). Ceny polotučného trvanlivého mléka byly v září nižší o 21,1 % (v srpnu pokles o 12,3 %), olejů a tuků o 13,0 % (v srpnu pokles o 9,9 %).
• Stravovací služby +10,1 % (v srpnu +11,6 %), ubytovací služby +12,2 %         (v srpnu 13,1 %)

 

Graficky je to názorně zde:

Dosažená míra inflace je o 0,3 procentního bodu nižší, než činila prognóza České národní banky. Petr Král, ředitel sekce měnové ČNB, řekl:

 

„V říjnu se trend poklesu meziroční inflace dočasně přeruší, a to i navzdory tomu, že fakticky cenová hladina v říjnu zůstane ve srovnání se zářím přibližně stabilní. Bude tomu tak vlivem přechodného technického faktoru v podobě snížené srovnávací základny z loňského roku. V říjnu 2022 byl totiž zaznamenán prudký propad cen elektřiny pro domácnosti kvůli statistickému promítnutí příspěvku na úsporný tarif a odpuštění poplatku na podporované zdroje energie.“

 

„Pokud nenastane nic nepředvídatelného – po odeznění výše uvedeného statistického vlivu, který rozkolísá meziroční růst spotřebitelských cen v závěru letošního roku, klesne inflace na začátku příštího roku skokově do blízkosti horní hranice tolerančního pásma 2% cíle ČNB.“

 

Do hry vstupuje možná ještě letošní snížení úrokových sazeb. Uvidíme.

 

Ano, hrozí to.  Svět včetně Česka čelí druhé vlně inflace, jak naznačují data od agentury Bloomberg. Globální ekonomika za poslední dva měsíce zaznamenala nejsilnější nárůst cen od loňského podzimu. Na začátku srpna byla světová inflace pod šesti procenty, ale ke konci září se zvýšila o více než půl procentního bodu.

 

Česká ekonomika, která je malá a velmi otevřená, sleduje globální trendy a podle odborníků může být opětovně zasažena inflací způsobenou zejména nárůstem cen ropy. Navíc v domácí ekonomice stále přetrvává výrazná inflační tlaková situace, což může situaci ještě zhoršit.

 

Průměrná míra inflace po celém světě, podle údajů od agentury Bloomberg, dosáhla svého vrcholu  10,4 % loni v listopadu . Od té doby začala postupně klesat až na srpnových 5,9 procenta. Stejný trend probíhá i v České republice (z téměř 20 %  se snížila na 8,3 %).

 

Návrat k cílové 2% úrovni bude trvat. Budeme rádi, pokud k návratu na tuto úroveň skutečně dojde, i kdyby to mělo trvat déle, než si ČNB přeje. Zatím v základním scénáři počítá s přiblížením se této úrovni během 1. pololetí příštího roku. Nechme se překvapit.

 

 

Schodek rozpočtu ke konci září poklesl na 180,7 miliardy korun, což je nižší částka, než srpnových 194,6 miliardy korun, jak informovalo ministerstvo financí dnes. K tomu, aby se saldo zlepšilo, přispělo čtvrtý měsíc v řadě, a to v září, kdy byla vybrána windfall tax, což je daň z neočekávaných zisků, ve výši 25,65 miliardy korun. Rozpočtový schodek za prvních devět měsíců letošního roku je nejnižší od začátku pandemie, ale zároveň čtvrtý nejvyšší v historii České republiky. Na konci září loňského roku činil deficit 270,9 miliardy korun.

 

Zlepšení meziměsíčního rozpočtového salda bylo důsledkem příjmů z windfall tax . V září byla provedena první platba této daně, kterou vláda nařídila energetickým a petrochemickým společnostem a velkým bankám. Windfall tax činila 25,6 miliardy korun, daň  z nadměrného zisku při výrobě elektřiny činí 16,7 miliardy korun. Cekem tedy 42,3 miliardy.

 

Největší částí výdajů rozpočtu byly sociální dávky, na které stát vynaložil 650,3 miliardy korun. Z tohoto celkového čísla tvořily výplaty důchodů 512,6 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 17,6 procenta. Výrazný meziroční nárůst byl také zaznamenán u neinvestičních transferů pro podnikatele, které se zvýšily o 54,9 procenta na 100,5 miliardy korun. Tyto výdaje zahrnují příspěvky na kompenzaci vysokých cen energie, za které stát zaplatil celkem 56,4 miliardy korun. Na financování státního dluhu bylo vyčleněno 40,4 miliardy korun, což představuje nárůst o 25,4 procenta oproti loňsku.

 

Uvidíme, jaký bude finální letošní výsledek.