Archiv rubriky: Nezařazené

Ministerstvo financí vydalo minulý týden ekonomickou prognózu, předcházející byla vydána loni na počátku listopadu.

 

Za rok 2023 lze pravděpodobně očekávat pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,6 %, ve srovnání s listopadem se jedná o změnu pouze 0,1 procentního bodu. V roce 2024 se očekává růst ekonomiky o 1,2 %, především díky obnovenému růstu spotřeby domácností, zvýšení soukromých investic a zvýšení exportu, kterému napomůže i uklidnění situace v dodavatelských řetězcích. V tomto případě se ve srovnání s listopadovou prognózou jedná o významný pokles o 1,9 %.

 

Průměrná inflace v roce 2023 dosáhla výše 10,7 %. Průměrná míra inflace by tak měla letos klesnout na 3,1 %, což je o 0,2 % méně, než byla v listopadové prognóze. Poklesu napomůže fiskální konsolidační balíček a zvýšené úrokové sazby. Ikdyž je ČNB bude snižovat, po zveřejněné lednové inflaci bude pravděpodobné, že zůstanou vyššími, než bude míra inflace.

 

Co se týče míry nezaměstnanosti, i přes oslabení ekonomiky trvá dlouhodobě nízká nezaměstnanost, a to díky struktuře ekonomiky a odchodům do důchodu. Vláda počítá s přetrvávajícím nedostatkem pracovníků. Očekává se, že míra nezaměstnanosti, která byla odhadnuta na 2,6 % v roce 2023, by měla letos stoupnout na 2,8 %.

 

Ohledně zadluženosti České republiky celkový deficit v minulém roce dosáhl 3,6 % HDP. Snaha vlády o konsolidaci by měla přispět ke snížení deficitu pod 3 % hranici stanovenou Maastrichtskými kritérii. Přesto by se v letošním roce měla dluhová kvóta zvýšit z 43,7 % HDP v roce 2023 mírně nad 45% hranici.

 

Jako hlavní rizika je vnímána obnova výpadků v dodavatelských řetězcích, zejména v automobilovém průmyslu, a to zejména díky událostem na Blízkém východě. Zvýšení cen ropy by tlačilo inflaci vzhůru, a to zejména za situace, že by se přestalo dařit nahrazování výpadku dodávek zemního plynu a ropy z Ruska. Rizikem je i trvající nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí.

 

Názorný přehled nové prognózy je zde:

 

Minulý týden měla viceguvernérka ČNB Zamrazilová rozhovor na rádiu Český rozhlas Plus a vyjadřovala se i ke snižování úrokových sazeb.  K prvnímu snížení o 0,25 % došlo 21. prosince minulého roku, kdy tento krok odpovídal očekávání většiny analytiků. Podle jejího vyjádření z minulého týdne by se snižování úrokových sazeb nemělo zastavit. Naopak je možné jeho zrychlení. Výslovně uvedla:

 

„Jednou jsme už základní úrokovou sazbu snížili, a to o 0,25 procentních bodů před Vánoci a počítáme s tím, že na každém dalším zasedání by mohla úroková sazba o něco klesnout. Pokud by inflace klesala rychleji, než si myslíme, tak mohou i sazby klesat razantněji. Naopak pokud by se inflační tlaky ukázaly perzistentnější, tak bychom to snižování mohli kdykoliv zastavit.“ Dále však doplnila:  „Myslím si, že úrokové sazby se budou snižovat v každém případě.“

 

Rozhodování bude krok za krokem, podle posledních dostupných informací. Téměř vše řekne již lednová inflace.

 

Z našeho pohledu je velmi důležitá politika sledování kurzu české koruny. Zde je ČNB připravena intervenovat ve prospěch české koruny. Výše devizových rezerv je velmi vysoká, v poměru k HDP má Česká republika jedny z největších devizových rezerv na světě. Ze zemí je před Českou republikou Švýcarsko a Singapur.

 

 

V prosinci došlo ke zrychlení míry inflace v zemích Evropské unie na 3,4 %, což je nárůst oproti listopadu, kdy činila 3,1 %. Nejvyšší inflaci v celé unii zaznamenala Česká republika, kde ceny meziročně stouply o 7,6 %, (dle metodiky EU), v listopadu to bylo 8,0 %. Nejnižší míru inflace zaznamenalo Dánsko s pouhými 0,4 %.

 

Nejvyšší meziroční míra inflace v prosinci je u potravin, alkoholu a tabáku a služeb.

 

Inflace v některých evropských zemích vykazuje zajímavé trendy. Například v Maďarsku, které dlouho trpělo vysokou inflací a bylo považováno za nejhorší v EU, nyní klesla na 5,5 %. Na Slovensku došlo ke snížení ze 6,9 % na 6,6 %. Tento vývoj naznačuje různé dynamiky inflace v různých částech Evropy. Z Pobaltských zemí je už Litva a Lotyško pod cílovou 2% inflací.

 

Zeměmi pod cílovou 2% inflací je Dánsko, Belgie, Lotyšsko, Nizozemí, Finsko, Litva, Portugalsko a Kypr. Uvidíme, jak moc jestřábí budou centrální banky.

 

Míra inflace se v prosinci snížila z listopadových 7,3 % na 6,9 %, a to navíc se zápornou meziměsíční inflací -0,4 %. Průměrná míra inflace v roce 2023 byla 10,7 %. Pro srovnání – v roce 2022 činila 15,1 %. Ceny zboží celkem v roce 2023 vzrostly o 12,1 % a ceny služeb o 8,4 %

 

Ceny zboží vzrostly o 7,6 % a ceny služeb o 5,7 %.

• Bydlení: elektřina +142,4 % (v listopadu 143 %). Zemní plyn – pokles o 7,7 % (v listopadu pokles o 6,3 %) a teplo a teplé vody stejně jako v listopadu +24,2 %. Vodné stejně jako v říjnu a listopadu +16,3 %, stočné stejně jako v listopadu+26,9 %.
• Imputované nájemné + 0,6 % (v listopadu + 0,5 %), klasické nájemné +7,3 % (v listopadu 7,4 %)
• Potraviny: Ceny vajec klesly o 30,3 % (v listopadu pokles o 25,5 %) a ceny polotučného trvanlivého mléka klesly o 28,3 % (v listopadu o 19,5 %). Proti tomu rostly např. ceny ovoce o 5,8 % (v listopadu + 8,4 %) nebo ceny alkoholických výrobků a tabáku.
• Stravovací služby +8,1 % (v listopadu +8,4 %), ubytovací služby + 11,4 % (v listopadu +12,0 %)

Vývoj inflace je v souladu s odhadem ČNB (+7,0 %). Tomu odpovídá Shrnutí od Petra Krále, ředitele sekce měnové ČNB:

 

Pozorovaný cenový vývoj potvrzuje očekávání podzimní prognózy. Po dočasném zvýšení meziroční inflace v říjnu cenový růst ve zbytku roku zpomaloval. Už v lednu 2024 se meziroční inflace skokově sníží  do blízkosti horní hranice tolerančního pásma 2% cíle. 

 

O síle a plošnosti dezinflačního trendu svědčí utlumený vývoj cenové hladiny v posledních měsících. Dezinflační trend je patrný zejména (ale nejen) v klíčovém segmentu spotřebitelských cen – v tzv. cenovém jádru, kde se cenová dynamika při přepočtu na roční bázi již nyní nachází na nízkých jednociferných hodnotách. Stávající prognóza přitom počítá s lednovým zdražením regulované složky energií pro domácnosti (i podniky) souvisejícím se zrušením vládních dotací na jejich distribuci a znovuzavedením poplatků za obnovitelné zdroje, a to zhruba v míře, která odpovídá zveřejněnému cenovému rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.

 

Je pravděpodobné, že lednová inflace bude ve srovnání s prosincovou poloviční, možná i menší.

 

 

ČNB vykázala za rok 2023 zisk 55,2 miliardy korun. To pouze díky tomu, že od 20. prosince do konce roku vydělala 110 miliard. Hlavním faktorem je kurz koruny k jiným měnám. Zjednodušeně řečeno, vzhledem k devizovým rezervám jako hlavní položce aktiv, oslabení koruny přináší ČNB zisky, posílení koruny ztráty.

 

Za posledních 10 dní loňského roku česká koruna oslabila proti euru o 18 haléřů za euro, proti dolaru o 4 haléře ze dolar. V obou případech je slabší, než byla na konci roku 2022.

 

Posledním rokem, kdy ČNB zaznamenala zisk, byl rok 2020, kdy zisk činil 91,7 miliardy korun. Zisk bude použit ke snížení kumulované ztráty z předchozích let. Na konci roku 2023 tato kumulovaná ztráta činila 487,1 miliardy korun.

 

 

Rok 2023 před několika dny skončil, proto se podíváme na cenový vývoj obou kovů a poměru jejich cen.

 

Cena zlata v roce 2023 vzrostla o 13 %, přičemž v prosinci vytvořila nové historické maximum 2079,5 dolaru za unci. Celý růst byl dosažen ve 4. čtvrtletí. Na dalším vývoji bude zajímavé, jestli se zlato stabilně usadí nad 2 tisíci dolary za unci a zda bude zajímavé sledovat počet historických maxim.

 

Cena stříbra se meziročně snížila o 80 centů za unci, což odpovídá 3% poklesu. Na rozdíl od zlata jeho cena byla často pod cenou na začátku roku.

U zlata jsem psal o sledování počtu historických maxim. U stříbra něco takového nehrozí, je na polovině historických maxim.

 

U poměru cen zlata a stříbra došlo v prosinci k prolomení horní hranice, která byla od jara na úrovni 86-87. Zde je roční graf:

 

 

Při investicích do drahých kovů je možné tuto volatilitu z velké části jednoduchým způsobem eliminovat – jde o využití průběžného nakupování. Vaše nákupní cena se dlouhodobě zprůměruje, trefit se na minimální cenu při nákupu je náhoda. Navíc se při vyšších cenách stříbra nakoupí méně mincí nebo slitků a naopak, při nízkých cenách více.

Dnes se podíváme na názory odborníků na možný scénář vývoje cen zlata a stříbra v roce 2024.

 

Po spíše nevýrazném roce 2023, kdy cena zlata a stříbra spíše kolísala v jednom cenovém pásmu, jsme se ke konci listopadu dočkali postupného růstu cen obou kovů. V případě zlata se jeho cena během prosince dokonce dostala na nové rekordní úrovně nad 2000 USD za unci. Růst ke konci roku byl tažen hlavně z důvodu konfliktu na Blízkém východě i pokračujícím poklesem inflace v USA.

 

Na trzích nyní převládá očekávání, že FED začne v tomto roce snižovat úrokové sazby. Cena zlata a stříbra přitom často roste, když úrokové sazby z různých důvodů klesají. Je tedy obecně známo, že ceny drahých kovů velmi často stoupají v dobách ekonomické nestability a napětí. Z toho důvodu by další tlak na zvyšování cen drahých kovů mohly přinést blížící se prezidentské volby v USA, které proběhnou v listopadu 2024. S tím bude spojena zřejmě i vyhrocená politická kampaň a politická nejistota v USA by mohla ještě posílit.

 

Odborníci dále poznamenávají, že se nyní nacházíme v nejnáročnějším geopolitickém prostředí a zároveň se USA potýkají s nejslabší fiskální pozicí od konce 2. světové války.

 

Růst ceny zlata v roce 2024 očekává také ING. Zde se odborníci také shodují, že určujícím faktorem pro výhled zlata a stříbra je politika Fedu.

 

Bude tedy zajímavé sledovat, zda v tomto roce dosáhneme nových cenových maxim. A jak moc budou ceny drahých kovů reagovat na výše zmíněné situace.

 

 

Rok 2024 v pondělí začíná – všechno nejlepší

Milí přátelé, vážení klienti a obchodní partneři,

děkujeme Vám za přízeň a přejeme jen to nejlepší v roce 2024. Co se týče Spořicích účtů – první nákup je již za dveřmi a bude v ročníku 2024.

 

 

V minulém týdnu se bankovní rada České národní banky shodla jednomyslně na snížení úrokových sazeb o 0,25 %. Tento krok odpovídal očekávání většiny analytiků a představoval jejich první změnu od června 2022.

Bankovní rada očekává výrazný pokles inflace v nadcházejícím roce. Guvernér A. Michl varoval, že mohou kdykoliv zastavit snižování úrokových sazeb, pokud inflace neklesne trvale. V nedávném prohlášení však bankovní rada uvedla, že hlavní bude lednová inflace, ale její výše nabude na únorovém zasedání ještě k dispozici, lze tak očekávat další snížení úroků.
Podle analýz by se měla hlavní úroková sazba ČNB do konce příštího roku ustálit okolo 4 procent.

 

Hlavní bod prohlášení  je tento:

Bankovní rada očekává, že inflace v příštím roce výrazně klesne. Nastal tedy čas opatrně vykročit k pozvolnému snižování základních úrokových sazeb. Bankovní rada ale nadále spatřuje ve výhledu pro příští roky proinflační rizika. Jejich naplnění by znamenalo, že inflace by se proti letošnímu roku sice výrazně snížila, ale nikoliv až do těsné blízkosti 2% cíle. Proto bankovní rada považuje za nezbytné vytrvat v přísné měnové politice a přistupovat opatrně k případnému dalšímu snižování sazeb.