Archiv rubriky: Nezařazené

Únorová míra inflace v eurozóně se z lednových 2,8 % snížila na 2,6 %. Jádrová inflace (bez potravin a energií) klesla z 3,6 % na 3,3 %. Pokles inflace je stále díky pokračujícímu snižování cen energií. Avšak i přesto zůstává míra inflace nad dvouprocentním cílem stanoveným Evropskou centrální bankou (ECB). Jakékoliv přiblížením se k němu je jedině dobře.

Stejně jako v minulých měsících se nejvíce zvýšily ceny v kategorii potraviny, alkohol a tabák, kde se meziroční růst skokově snížil z 5,6 % na 4,0 procenta, zároveň je stále nejrychlejší, nyní je přesně na úrovni dvojnásobku míry inflace.  Druhým nejvýznamnějším vlivem na inflaci byly služby, jejichž ceny vzrostly o 3,9 procenta. Rozdíl mezi nimi se výrazně snížil.

Toto je přehled jednotlivých zemí dle Eurostatu.

Nejvyšší inflace je v Chorvatsku s 4,8 %, Estonsku s 4,4 %, a Rakousku s 4,2 procenta. Nejnižší byla ve Finsku, Litvě a Lotyšsku, a to 1,1 %. Zajímavé je přetrvávající rozdělení Pobaltí mezi zemi s nejvyšší inflací a země s jedněmi z nejnižších.

Březnové zasedání ECB bude zajímavé, ale snížení úroků se na něm nedá očekávat.

Americká ratingová agentura Fitch Ratings změnila před pár dny výhled hlavního úvěrového ratingu České republiky z negativního na stabilní. Negativní výhled byl od jara 2022, ke snížení ratingu však nedošlo a nyní byl výhled zlepšen. Hodnocení schopnosti České republiky splácet závazky tak zůstává na vysokém stupni AA minus. Změna výhledu ratingu na stabilní je pozitivní zprávou pro Českou republiku. Znamená to, že investoři vnímají českou ekonomiku jako stabilní a důvěryhodnou. To může vést k nižším úrokovým sazbám pro české firmy a stát, a tím i k podpoře ekonomického růstu.

Fitch ve své tiskové zprávě uvedla, že změnila výhled ratingu ČR na stabilní díky konsolidačnímu balíčku a nízkým výdajům na řešení energetické krize. Ministerstvo financí ČR tuto zprávu zveřejnilo na sociální síti s komentářem, že Fitch oceňuje kroky české vlády.

Žádná ze středních a východních evropských zemí (s výjimkou Rakouska) není na lepší úrovni. Všechny země ve střední a východní Evropě mají nižší rating než Česká republiky. Estonsko ho má nižší o jeden stupeň, o dva ho mají nižší Litva se Slovinskem. Všechny ostatní země ho mají nižší alespoň o 3 stupně.

Pokud jde o srovnání s ostatními zeměmi, naše ratingová úroveň je o jeden stupeň lepší než Čína nebo o dva stupně lepší než Japonsko. Zároveň je lepší než u zemí Jižní Evropy (Španělsko, Portugalsko, Itálie a Řecko).

Vysoký rating České republiky je důležitým signálem pro investory a následně i na kurz české koruny.

Zlaté rezervy centrálních bank jsou často považovány za důležitou součást strategie centrálních bank a jsou pečlivě sledovány v souvislosti s celkovou ekonomickou politikou a vývojem na finančních trzích. Zlato zůstává důležitým aktivem v rezervách centrálních bank, ačkoli jeho role se v průběhu času měnila v reakci na ekonomické a geopolitické změny.

Zde je přehled zemí s největšími zlatými rezervami, kromě Turecka mě žádná země nepřekvapila. Z mého pohledu je mnohem, zajímavější dole uvedený přehled zemí s největším nákupy zlata během loňského roku. Na druhém místě je Polsko a na pátém Česká republika.

Jak jsme psali, Česká národní banka loni pokračovala v nákupech zlata. Autorem nákupů zlata je Aleš Michl, který při nástupu do funkce guvernéra oznámil, že za dobu v pozici guvernéra ČNB nakoupí 100 tun zlata a ČNB začala nakupovat. Jako hlavní důvod uvedl diverzifikaci aktiv. Měly by se tedy udržet na přehledu nákupů.

Včera byl zveřejněn zápis ze zasedání Fedu, které proběhlo na konci ledna. Vyplývá z něj, že Fed se více obává rizik příliš rychlého snižování úrokových sazeb než příliš dlouhého vyčkávání, a zároveň upozorňují na důležitost pečlivého vyhodnocování údajů pro udržitelné snižování inflace. Potvrzuje to, že Fed opravdu nemá v úmyslu snížit sazby, dokud není větší jistota, nejen že inflace poklesne k dvouprocentnímu cíli, ale že se tam i udrží.

Na zasedání také byly obavy z finančních podmínek a možných narušení dodavatelských řetězců, které mají dopad na inflaci.

Trhy to konečně začínají chápat a očekávání snižování sazeb klesla od posledního zasedání FOMC, přičemž březnové snižování už není očekáváno a počet snižování v roce 2024 se pohybuje mezi třemi a čtyřmi, trhy dříve pracovaly se šesti sníženími úroků. K tomu se Fedu líbí i vysoké ceny akcií a menší úrokový spread. Tyto dva faktory Fed vidí, že dělají práci za něj a může v klidu vyčkávat a také „s radostí“ vyčkávat bude.

Míra inflace v USA v lednu 2024 zvolnila na 3,1 procenta z prosincové hodnoty 3,4 procenta, avšak analytici v průměru očekávali, že roční míra inflace zvolní na 2,9 procenta. Meziměsíční růst cen činil 0,3 %, podle očekávání trhu měl činit 0,2 procenta. Jádrová inflace, která je nejvíce sledovaným ukazatelem meziročně zůstala na 3,9 % (očekávána byla 3,7 %), meziměsíčně se zvýšila o 0,4 %.

Znatelně zdražily zejména služby spojené s bydlením, zdravotní péčí, komunikací a rekreací. Naopak poklesly ceny nových i ojetých aut a oblečení (zajímavá kombinace).

Investoři dlouho předpokládali, že Fed by mohl úroky z více než dvacetiletého maxima začít snižovat možná už v březnu, situace se mění a očekávání poklesu úroků se přesouvá na červencové zasedání. Fed se snaží inflace zpomalit na cílovou úroveň 2 %, investoři zmírňují svá očekávání, jak rychle bude Fed snižovat úrokové sazby.

Minulý čtvrtek došlo ke snížení úrokových sazeb bankovní radou ČNB o 0,50 %, což bylo očekáváno mnoha analytiky. Při hlasování o snížení úrokových sazeb se 6 členů bankovní rady vyslovilo pro toto snížení, zatímco sedmý člen hlasoval pro snížení o 0,75 %. Bankovní rada odhaduje, že meziroční inflace v lednu dosáhne 3,0 % (přesnost odhadu uvidíme ve čtvrtek).

Guvernér A. Michl zdůraznil, že Česká národní banka (ČNB) bude opatrně a pozvolna pokračovat ve snižování úrokových sazeb. Pokud se inflace nebude snižovat v souladu s předpověďmi banky, může dojít k přerušení nebo dokonce zastavení snižování úrokových sazeb. V důsledku toho došlo k rychlému oslabení české koruny o 30 haléřů vůči euru na 25,20 koruny za euro, což je nejnižší hodnota od května 2022.

Bankovní rada vydala novou makroekonomickou prognózu, ve které došlo k významnému snížení očekávaného růstu HDP v letošním roce z 1,2 % na 0,6 % a z 2,8 % na 2,4 % pro rok 2025. Odhadovaná průměrná míra inflace pro letošní rok zůstala na 2,6 % s tím, že se míra inflace vrátí k cíli 2 % v příštím roce. Odhad kurzu české koruny k euru zůstal beze změny podle prognózy ČNB.

Za spodní hranici úrokových sazeb lze očekávat míru inflace zvýšenou o 1 procení bod.

Pro letošní rok se předpokládá výjimečný růst ceny stříbra, a to až na desetileté maximum. Tento trend by měla podpořit zejména rostoucí poptávka, jak uvedl Michael DiRienzo, ředitel Silver Institute.

Podle nedávného odhadu Silver Institute se očekává, že poptávka po stříbře letos dosáhne 1,2 miliardy uncí, což je stříbrná pozice na historickém žebříčku poptávky po stříbře. Stříbro je důležité například ve výrobě automobilů, solárních panelů nebo elektroniky., kde je očekáván 4% růst. Až 6% růst je očekáván u šperků, kde bude tahounem Indie.

Michael DiRienzo očková, že letos cena stříbra poroste rychleji než cena zlata. Tím pádem by došlo ke snížení poměru jejich cen. Zde přikládáme jeho vývoj, aktuální hodnota poměru je po více než dvouměsíčním růstu velmi těsně pod ročním maximem dosaženým před dvěma týdny.

Lednová míra inflace v eurozóně se z prosincových 2,9 % procenta snížila na 2,8 %. Jádrová inflace (bez potravin a energií) klesla z 3,9 % na 3,6 %. Tento pokles inflace byl podpořen dalším snížením cen energií. Avšak i přesto zůstává míra inflace nad dvouprocentním cílem stanoveným Evropskou centrální bankou (ECB). Jakékoliv přiblížením se k němu je jedině dobře.

Stejně jako v minulých měsících se nejvíce zvýšily ceny v kategorii potraviny, alkohol a tabák, kde meziroční růst činí 5,7 procenta, což je na úrovni dvojnásobku míry inflace.  Druhým nejvýznamnějším vlivem na inflaci byly služby, jejichž ceny vzrostly o 4,0 procenta, zatímco v červnu to bylo 5,4 procenta. Ceny energií se meziročně snížily o 6,3 procenta.

Toto je přehled jednotlivých zemí dle Eurostatu.

Nejvyšší inflace je v Estonsku s 5 %, Chorvatsku s 4,8 % a Rakousku se Slovenskem o 4,3 procenta. Nejnižší byla ve Finsku (0,7 %) a v Itálii (0,9 %) a Litvě s Lotyšskem (1,0 %). Pod cílovou 2% úroveň se dostala ještě Belgie (1,5 %). V Německu aktuálně činí 3,1 %. Zajímavé je rozdělení Pobaltí mezi zemi s nejvyšší inflací a země s jedněmi z nejnižších.

Na nedávném zasedání ECB ponechala úrokové sazby beze změny. Co se týče zahájení jejich snižování, se nejčastěji mluví o létě letošního roku.

V souladu s očekáváním byla základní úroková sazba ponechána beze změny v rozmezí 5,25 až 5,50 procenta. Jedná se o čtvrté zasedání za sebou, kde nedošlo ke změně úrokových sazeb. Fed oznámil, že nemá v úmyslu snížit sazby, dokud není větší jistota, že inflace poklesne k dvouprocentnímu cíli a udrží se tam.

Fed uznal rizika pro ekonomiku a zabýval se obavami z inflace, z prohlášení však zmizela zmínka o možném budoucím zvýšení úroků.  Inflace je totiž vyšší, než očekávaná.

Se zahájením snižování úrokových sazeb letos J. Powell počítá, ale naznačil, aby si jejich březnovým snížením nebyli investoři jisti.

Fed se ve svém prohlášení poprvé od loňského roku, kdy byl nucen posílit bankovní systém po sérii krachů regionálních bank, nezmínil o zdraví bankovního systému. Rovněž odstranil zmínku o probíhajících přísnějších finančních a úvěrových podmínkách.

Bankovní rada ČNB zasedá příští týden a tam je snížení úroků jisté.