Archiv rubriky: Nezařazené

Cena zlata zaznamenala od minulého týdne výrazný nárůst, což odráží býčí trend na trhu s drahými kovy – zde je týdenní graf.

Na počátku týdne bylo mírně nad 2 160 dolary za unci. Ve čtvrtek bylo podruhé v historii nad hranicí 2 220 dolarů za unci, poprvé však nad touto úrovní bylo zakončeno obchodování.

 

Analytici ze společnosti Goldman Sachs předpověděli, že rally zlata má prostor k růstu a drahý kov je připraven do konce roku dosáhnout hodnoty 2 300 USD za unci. Tento názor podpořili i další finanční experti, kteří viděli potenciál pro zlato ještě výše, kolem 2 500 až 2 600 USD, s odkazem na faktory, jako je nákupní horečka centrálních bank a role zlata jako zajištění proti riziku na akciových trzích.

 

Významnou roli v růstu ceny sehrál holubičí postoj Fedu, který signalizoval tři snížení úrokových sazeb pro letošní rok. Americký dolar a výnosy státních dluhopisů v reakci na oznámení Fedu prudce poklesly, což následně zvedlo ceny komodit včetně zlata. Centrální banky nakupovaly zlato na historických úrovních, což přispělo k růstu poptávky a cen.

 

Závěrem lze říci, že cena zlata v USD vykázala v posledním březnovém týdnu 2024 silný růstový trend, který byl způsoben kombinací faktorů včetně opatření centrálních bank, geopolitického napětí a očekávání trhu ohledně snížení úrokových sazeb ze strany Federálního rezervního systému.

 

P. S.

Podle pátečního projevu J. Powella není snížení úroků nutné. Tak uvidíme.

Japonský jen zaznamenal výrazný pokles na 34leté minimum vůči americkému dolaru, když dosáhl hodnoty 151,97 japonského jenu za dolar, a to po nedávném prvním zvýšení úrokových sazeb od roku 2007.

Tento pokles (pozor na otočené osy) vyvolal mimořádné zasedání tří hlavních japonských měnových orgánů: Bank of Japan (BoJ), Ministerstva financí (MFA) a Agentury pro finanční služby (FSA). Pokles byl ovlivněn očekáváním, že BoJ zachová svou mimořádně uvolněnou měnovou politiku, a to uprostřed slábnoucích nadějí na zvýšení úrokových sazeb.

 

Jen následně mírně posílil po komentářích ministra financí Šunichiho Suzukiho, který naznačil připravenost přijmout rázná opatření k řešení nadměrných pohybů na trhu. Analytici spekulují, že překonání kurzu 152 jenů za dolar mohlo vyvolat obrannou měnovou intervenci ze strany Japonska.

 

Jak uvádí deník The Asia Times, mnozí analytici se domnívají, že čínská centrální banka možná ztrácí toleranci vůči Japonsku, které nechalo kurz jenu klesnout a nebránilo ho, a to zejména v době, kdy se Čína snaží udržet hospodářský růst co nejblíže svému 5% cíli.

 

 

Minulou středu Fed vyhověl očekáváním a nechal úrokové sazby nezměněné v rozmezí 5,25 až 5,50 %. Předpokládá se, že během tohoto roku dojde k postupnému snížení sazeb celkem o 0,75 % ve třech krocích, s dalším poklesem o 1,00 % v příštím roce. Ještě na počátku roku byla očekávání letošního snižování dvojnásobná.

 

J. Powell signalizoval, že tempo kvantitativního uvolňování se brzy sníží. Text prohlášení byl mírně upraven oproti minulému zasedání, s drobnými změnami v pasáži o trhu práce. Nemělo by to však nikoho překvapit, a očekává se, že další setkání přinese více detailů.

 

Powell zdůraznil, že tolerance Fedu k rostoucí inflaci v tomto roce nevzrostla a je otázkou času, než se inflace stabilně vrátí k cíli 2 %. Opakovaně zdůraznil důvěru v návrat k inflačnímu cíli a zdůraznil, že rozhodování Fedu povedou makroekonomická data. Snížení úrokových sazeb se tedy může očekávat možná již v letošním roce.

 

Okamžitě po oznámení a ještě ve čtvrtek ráno reagovalo zlato růstem, na chvíli bylo dokonce nad hranicí  2 200 dolarů za unci. Poté se vrátilo zpět na úroveň nad 2 150 dolary za unci.

Bankovní rada ČNB včera v souladu s očekáváním snížila stejně jako v únoru úrokové sazby o 0,50 %. Při hlasování o snížení úrokových sazeb se 5 členů bankovní rady vyslovilo pro toto snížení, zbylí dva členové hlasovali pro snížení o 0,75 %.  Vzhledem k 2% meziroční míře inflace a dosažení inflačního cíle bylo toto snížení možné.

 

Důvodem pro snižování úrokových sazeb je nižší hodnota jádrové inflace (bez energií a potravin) na úrovni 2,8 %.

 

Po únorovém snížení úrokových sazeb došlo k rychlému oslabení české koruny o 30 haléřů vůči euru na 25,20 koruny za euro. Nyní kurz koruny zůstal v klidu a prakticky se nezměnil.

 

Guvernér A. Michl stejně jako v únoru zdůraznil, že ČNB bude opatrně a pozvolna pokračovat ve snižování úrokových sazeb. Pokud se inflace nebude snižovat v souladu s předpověďmi bank, může dojít k přerušení nebo dokonce zastavení snižování úrokových sazeb.

 

Za spodní hranici úrokových sazeb lze očekávat míru inflace zvýšenou o 1 procení bod.

Před týdnem a půl jsme se věnovali růstu ceny zlata v prvních březnových dnech. Tehdy se během pár dní zvýšila o 100 dolarů za unci. Jednalo se o opakovaný posun jeho rekordních cen. Během něj došlo k čistému projití hranicí 2100 dolarů za unci a zlato pokračovalo směrem vzhůru, kde následně vytvořilo nové historické maximum 2 184 dolarů za unci.

Zlato, aktivum bez pravidelně vypláceného výnosu, těží z nižších výpůjčních nákladů, protože investoři mají pocit, že neuložením hotovosti do dluhopisů o tolik nepřišli. Nyní vyčkává na jednání Fedu tento týden. Fed má totiž ve svém rozhodování dva faktory jdoucí proti sobě – nárůst míry nezaměstnanosti i inflace probíhající ve stejném období. Ve středu budeme moudřejší, a to i co se vývoje ceny zlata týče.

 

I přes dosažení nominálního historického maxima je však zlato stále ještě poněkud vzdáleno od svého inflačně očištěného historického maxima 3 355 USD za trojskou unci, kterého dosáhlo v roce 1980.

 

 

 

 

V pondělí byla zveřejněna únorová míra inflace v České republice a potěšila nečekaným propadem až na nízká 2,0 %, což je přesně cílová inflace bankovní rady ČNB. Zároveň je nižší, než je průměrná únorová míra inflace v eurozóně, a to i při použití metodiky Eurostatu.

Ceny zboží za posledních 12 měsíců vzrostly o 0,2 % a ceny služeb o 5,2 %.

• Bydlení: elektřina +13,1 % (v lednu 13,3 %). Zemní plyn – pokles o 5,5 % (v lednu pokles o 6,5 %). Vodné +10,9 % (stejně jako v lednu), stočné +10,5 % (stejně jako v lednu).
• Imputované nájemné + 1,0 % (v lednu +0,4 %), klasické nájemné +6,8 % (v lednu +7,0 %)
• Potraviny a nealkoholické nápoje prohloubily svůj meziroční cenový pokles. Ceny mouky v lednu klesly o 22,8 % (v lednu pokles o 23,6%), masa o 16,4 % (v lednu pokles o 6,6%), a cukru o 21,1 % (v lednu pokles o 21,9 %). Cena zeleniny klesla o 0,1 % (v lednu růst + 13,3 %)
• Stravovací služby +8,7 % (v lednu +8,5 %), ubytovací služby + 9,7 % (v lednu +11,5 %)

 

Překvapivě nízkou inflaci ocenil i Petr Král, ředitel sekce měnové ČNB. Okomentoval mimo jiné i takto:

 

„Cenová hladina v únoru meziměsíčně vzrostla o 0,3 %. Intenzita tradičního přecenění na počátku roku byla pod předpoklady zimní prognózy. Podle ní se inflace bude v průběhu celého letošního roku pohybovat na dohled 2% cíle.“

 

Po zbytek roku by měla oscilovat mezi 2 % až 3 %, blíže k 2% úrovni. Dokonce se začaly objevovat úvahy, jestli nehrozí deflace. Dlouhodobě to podle mého názoru nehrozí.

 

 

 

Rychlému probíhajícímu pohybu ceny zlata jsme se věnovali ve čtvrtek, přidat k tomu pouhé dva dny mi přijde málo. Proto se mu budeme věnovat za týden a dnes se  podíváme na čtvrteční rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB).

 

Ta na čtvrtečním zasedání v souladu se všemi očekáváními ponechala svou primární úrokovou sazbu na úrovni 4,5 %. Nicméně jemně upravila tón své komunikace s ohledem na kontinuální pokles inflace za posledních 18 měsíců a nově upravené, nižší ekonomické předpovědi. V prohlášení ECB po posledním setkání Rady guvernérů v lednu uvedla, že došlo k dalšímu snížení inflace. I když hlavní inflační indikátory pokračovaly ve svém poklesu, domácí cenové tlaky kvůli výraznému růstu mezd zůstávají silné.

 

ECB zůstává pevně v pozici, kde rozhodnutí závisí na nově příchozích datech, které zatím neoprávnily ke snížení úrokových sazeb, i přes významný pokrok v boji proti inflaci. Po úspěšném odvrácení sázek na snížení sazeb na počátku roku, se banka ve čtvrtek vyhýbala jakýmkoliv závazkům. Namísto toho opět zdůraznila, že budoucí rozhodnutí budou částečně záviset na vývoji jádrové inflace, která nezahrnuje více volatilní ceny a ECB ukázala, že pro kroky musí mít skutečně tvrdá data.

 

Podle informací od agentury Reuters ECB pravděpodobně neprovede snížení výpůjčních nákladů před svým zasedáním 6. června, jelikož klíčová data o mzdách nebudou dostupná do května. ECB má však k dispozici další setkání 11. dubna, kde může vyjádřit přístup ke snížení sazeb, což by podle hlavního ekonoma ECB Philipa Lanea mohlo být prvním snížením úrokových sazeb.

 

Vývoj ceny zlata v posledních dnech je mimořádný. Ještě 29. února 2024 byla cena zlata 2047 USD za trojskou unci. Pozorujeme, že během tohoto krátkého časového intervalu byl zaznamenán významný růst ceny zlata, včera byla o 100 dolarů výše. Jde tak o opakovaný posun jeho rekordních cen. Během něj došlo k čistému projití hranicí 2100 dolarů za unci a zlato pokračovalo směrem vzhůru – viz pětidenní graf:

Tento růst na první pohled dokazuje silnou reakci trhu na kombinaci makroekonomických zpráv a politiky centrální banky. Zajímavé je, že analytici ve svých komentářích tvrdí, že netuší, proč k tomu došlo.

 

Nabízí se několik možných variant – jednou je pokles výnosů amerických státních dluhopisů, které za poslední měsíc poklesly o 1,2 % a zlato vzrostlo o téměř 6 %, avšak opět nic nenasvědčuje tomu, že by za tím stály instituce, tahounem totiž není ETF. Naopak, jeho prodej byly zcela pokryty poptávkou po fyzickém zlatě. Druhým nabízeným faktorem mohlo být uzavírání krátkých pozic spekulujících na pokles ceny zlata.

 

K tomu navíc J. Powell v Kongresu uvedl, že Fed neočekává, že by bylo vhodné snížit úrokovou sazbu, dokud nebude větší jistota, že inflace trvale směřuje k 2 %. K tomu dodal, že pravděpodobně bude vhodné začít snižovat úroky letos (trhy očekávají jejich první snížení na červnovém zasedání). Zároveň zopakoval, že snižování úrokových sazeb Fedem bude záviset na vývoji ekonomiky a bude pracovat s tvrdými daty, aby si mohli být jistí.

 

Příští dny na trhu zlata budou stát za to, ať už jakýmkoliv směrem.

 

Únorová míra inflace v eurozóně se z lednových 2,8 % snížila na 2,6 %. Jádrová inflace (bez potravin a energií) klesla z 3,6 % na 3,3 %. Pokles inflace je stále díky pokračujícímu snižování cen energií. Avšak i přesto zůstává míra inflace nad dvouprocentním cílem stanoveným Evropskou centrální bankou (ECB). Jakékoliv přiblížením se k němu je jedině dobře.

 

Stejně jako v minulých měsících se nejvíce zvýšily ceny v kategorii potraviny, alkohol a tabák, kde se meziroční růst skokově snížil z 5,6 % na 4,0 procenta, zároveň je stále nejrychlejší, nyní je přesně na úrovni dvojnásobku míry inflace.  Druhým nejvýznamnějším vlivem na inflaci byly služby, jejichž ceny vzrostly o 3,9 procenta. Rozdíl mezi nimi se výrazně snížil.

 

Toto je přehled jednotlivých zemí dle Eurostatu.

 

Nejvyšší inflace je v Chorvatsku s 4,8 %, Estonsku s 4,4 %, a Rakousku s 4,2 procenta. Nejnižší byla ve Finsku, Litvě a Lotyšsku, a to 1,1 %. Zajímavé je přetrvávající rozdělení Pobaltí mezi zemi s nejvyšší inflací a země s jedněmi z nejnižších.

 

Březnové zasedání ECB bude zajímavé, ale snížení úroků se na něm nedá očekávat.

 

 

Americká ratingová agentura Fitch Ratings změnila před pár dny výhled hlavního úvěrového ratingu České republiky z negativního na stabilní. Negativní výhled byl od jara 2022, ke snížení ratingu však nedošlo a nyní byl výhled zlepšen. Hodnocení schopnosti České republiky splácet závazky tak zůstává na vysokém stupni AA minus. Změna výhledu ratingu na stabilní je pozitivní zprávou pro Českou republiku. Znamená to, že investoři vnímají českou ekonomiku jako stabilní a důvěryhodnou. To může vést k nižším úrokovým sazbám pro české firmy a stát, a tím i k podpoře ekonomického růstu.

 

Fitch ve své tiskové zprávě uvedla, že změnila výhled ratingu ČR na stabilní díky konsolidačnímu balíčku a nízkým výdajům na řešení energetické krize. Ministerstvo financí ČR tuto zprávu zveřejnilo na sociální síti s komentářem, že Fitch oceňuje kroky české vlády.

 

Žádná ze středních a východních evropských zemí (s výjimkou Rakouska) není na lepší úrovni. Všechny země ve střední a východní Evropě mají nižší rating než Česká republiky. Estonsko ho má nižší o jeden stupeň, o dva ho mají nižší Litva se Slovinskem. Všechny ostatní země ho mají nižší alespoň o 3 stupně.

 

Pokud jde o srovnání s ostatními zeměmi, naše ratingová úroveň je o jeden stupeň lepší než Čína nebo o dva stupně lepší než Japonsko. Zároveň je lepší než u zemí Jižní Evropy (Španělsko, Portugalsko, Itálie a Řecko).

 

Vysoký rating České republiky je důležitým signálem pro investory a následně i na kurz české koruny.