Krize na trhu s fyzickým stříbrem

Na světovém trhu byl velký nedostatek fyzického stříbra. Hovoříme samořejmě o „velkém“ světovém trhu, nikoliv o malém evropském trhu. Poptávka po investičních slitcích a mincích z americké produkce převyšuje aktuální nabídku. Rafinéři nestíhají vykrývat objednávky, velcí dealeři investičního stříbra jsou vyprodaní. Čím je to způsobeno? Jaký bude vývoj v budoucnu?
Velké obavy vzbuzuje další vývoj v Japonsku, kde se objevují rozporuplné zprávy o stavu jaderných reaktorů. Jak velké je riziko úniku radioaktivity a co by to mohlo znamenat pro světovou ekonomiku?

Vše se dozvíte
v komentáři analytika firmy SILVERUM s.r.o. Pavla Hály.

„Na cenu nespekulujte,“ říká analytik Pavel Hála

Jaké jsou příležitosti na trhu? Jaký je přístup tradera a jaký investora? Drahé kovy a spekulace na cenu – ano či ne? Komentář Pavla Hály odpovídá na mnohé otázky.

Trh s drahými kovy je pro mnohé investory velkou výzvou. Ne každý ovšem umí uchopit nákup investičního stříbra správně. Mnozí se pokoušejí časovat trh a korekci ceny propásnou, jiní naopak nastupují do velmi rozjetého uptrendu.

Analytik SILVERUM s.r.o. Pavel Hála vysvětluje situaci na trhu investičního stříbra, kde se velmi dlouho drží spíše růstový trend. Jak nakupovat investiční stříbro? Je investiční stříbro vhodné k cenové spekulaci? Nebo jsou stříbrné slitky, stříbrné cihly a stříbrné mince spíše pojistkou proti kolapsku měny či zajímavým zajištěním na důchod?

Pavel Hála ve druhé části komentuje aktuální stav trhu s ropou, který charakterizuje slovem „šílený“. Objevily se také zajímavé, leč neoficiální, zprávy o skutečném stavu těžby v Saudské Arábii. Kdo nakonec v „šíleném trhu“ vydělá „šílené peníze“?
Sledujte
videoanalýzu z 11.3.2011.

„Na cenu nespekulujte,“ říká analytik Pavel Hála

Jaké jsou příležitosti na trhu? Jaký je přístup tradera a jaký investora? Drahé kovy a spekulace na cenu – ano či ne? Komentář Pavla Hály odpovídá na mnohé otázky.

Trh s drahými kovy je pro mnohé investory velkou výzvou. Ne každý ovšem umí uchopit nákup investičního stříbra správně. Mnozí se pokoušejí časovat trh a korekci ceny propásnou, jiní naopak nastupují do velmi rozjetého uptrendu.

Analytik SILVERUM s.r.o. Pavel Hála vysvětluje situaci na trhu investičního stříbra, kde se velmi dlouho drží spíše růstový trend. Jak nakupovat investiční stříbro? Je investiční stříbro vhodné k cenové spekulaci? Nebo jsou stříbrné slitky, stříbrné cihly a stříbrné mince spíše pojistkou proti kolapsku měny či zajímavým zajištěním na důchod?

Pavel Hála ve druhé části komentuje aktuální stav trhu s ropou, který charakterizuje slovem „šílený“. Objevily se také zajímavé, leč neoficiální, zprávy o skutečném stavu těžby v Saudské Arábii. Kdo nakonec v „šíleném trhu“ vydělá „šílené peníze“?
Sledujte
videoanalýzu z 11.3.2011.

Řecko se propadá, investiční stříbro roste

Investiční stříbro v posledních dnech prudce posiluje, velcí investoři skokově zvyšují objednávky. Důvodem jsou nejen
problémy na Blízkém Východě

, ale také nové hrozby pro euro. Drahá ropa a očekávané zvýšení úrokových sazeb v eurozóně může poslat dolů mnoho evropských ekonomik. Společná evropská měna by utrpěla další tvrdý úder.

O tom, že záchrana bankrotujícího Řecka je velmi iluzorní,
píšeme již velmi dlouho

. Agentura Moody’s nyní posledním snížením ratingu z Ba1 na B1 poslala Řecko do kategorie rizikových spekulací s negativním výhledem do budoucna. Cena řeckých akcií prudce padá, investoři ve velkých objemech přelévají své prostředky do investičního zlata a do investičního stříbra.

Ovšem nejen řecký rozpočet, ale i další evropské ekonomiky připomínají bezednou jámu. Investoři toto riziko vnímají velmi citlivě, což bylo jednoznačně vidět například na okamžitém růstu ceny pojištění proti nesplácení státních dluhopisů. Rychlý růst ceny dluhového pojištění nevykazovaly jen řecké dluhopisy, ale i dluhopisy dalších evropských zemí skupiny PIIGS. To rozhodně není dobrý signál.

Pokud dojde k avízovanému zvýšení úrokových sazeb Evropskou centrální bankou, bude to pro mnoho evropských ekonomik znamenat vyšší náklady na obsluhu státního dluhu. Nepříliš rychlé ekonomické oživení se tak rázem může stát minulostí. Pokud ke zvýšení úrokových sazeb nedojde, můžeme se zase připravit na velmi nepříjemnou inflaci.

Jak je vidět, důsledky tištění nekrytých peněz o sobě dávají vědět. Nelze očekávat, že tištěním nových peněz se tyto problémy odstraní. Předlužení států, schodkové rozpočty a inflační tlaky jsou průvodními jevy. Drahá ropa rovněž nenahrává ekonomickému růstu Evropy, ani USA. Růst ceny zlata a ceny stříbra je pak logickým důsledkem.

Řecko se propadá, investiční stříbro roste

Investiční stříbro v posledních dnech prudce posiluje, velcí investoři skokově zvyšují objednávky. Důvodem jsou nejen
problémy na Blízkém Východě

, ale také nové hrozby pro euro. Drahá ropa a očekávané zvýšení úrokových sazeb v eurozóně může poslat dolů mnoho evropských ekonomik. Společná evropská měna by utrpěla další tvrdý úder.

O tom, že záchrana bankrotujícího Řecka je velmi iluzorní,
píšeme již velmi dlouho

. Agentura Moody’s nyní posledním snížením ratingu z Ba1 na B1 poslala Řecko do kategorie rizikových spekulací s negativním výhledem do budoucna. Cena řeckých akcií prudce padá, investoři ve velkých objemech přelévají své prostředky do investičního zlata a do investičního stříbra.

Ovšem nejen řecký rozpočet, ale i další evropské ekonomiky připomínají bezednou jámu. Investoři toto riziko vnímají velmi citlivě, což bylo jednoznačně vidět například na okamžitém růstu ceny pojištění proti nesplácení státních dluhopisů. Rychlý růst ceny dluhového pojištění nevykazovaly jen řecké dluhopisy, ale i dluhopisy dalších evropských zemí skupiny PIIGS. To rozhodně není dobrý signál.

Pokud dojde k avízovanému zvýšení úrokových sazeb Evropskou centrální bankou, bude to pro mnoho evropských ekonomik znamenat vyšší náklady na obsluhu státního dluhu. Nepříliš rychlé ekonomické oživení se tak rázem může stát minulostí. Pokud ke zvýšení úrokových sazeb nedojde, můžeme se zase připravit na velmi nepříjemnou inflaci.

Jak je vidět, důsledky tištění nekrytých peněz o sobě dávají vědět. Nelze očekávat, že tištěním nových peněz se tyto problémy odstraní. Předlužení států, schodkové rozpočty a inflační tlaky jsou průvodními jevy. Drahá ropa rovněž nenahrává ekonomickému růstu Evropy, ani USA. Růst ceny zlata a ceny stříbra je pak logickým důsledkem.

„Výkonost důchodových fondů překonáváme,“ říká Martin Kopáček

Důchodová reforma u odborníků nevzbuzuje optimismus. Jak se lze připravit na penzi? Jak si zajistit solidní rentu, respektive jak se chránit proti inflaci a překonat slabé výkony penzijních fondů? Stačí nakoupit drahé kovy a těšit se na zhodnocení? „Rozhodně nikoliv“, říká Martin Kopáček, vedoucí prodeje SILVERUM s.r.o., v pokračování rozhovoru z minulého týdne.

Státní důchod tedy postupně zmizí a důchodové spoření jej nenahradí. Koupě bytu nebo domu také není podle tebe řešením. Co s tím?

Předně si je nutné přiznat pravdu, že se každý musíme začít starat o svůj důchod sám. Stát ani důchodové fondy to neudělají. Samotné šetření peněz nestačí, inflace je a bude nejspíš bohužel růst. Hodnota úspor proto bude jej a jen klesat.
Takže co dělat? Prvním řešením je mít svůj byznys, který bude generovat příjmy. To samozřejmě není možné pro každého, ne každý je podnikatelem. Další cestou je investování respektive obchodování na burze, což se může naučit každý, kdo má snahu a zájem.

Jsi jedním z těch, kteří pro klienty dělá konzultace právě k tomu, jak se naučit generovat zisky z finančních trhů. Jaký je zájem a jak tato konzultace pomůže při důchodovém zajištění?

Zájem o naše
konzultace je větší, než jsme na počátku očekávali.
Důvodem je to, že nejsme teoretici, ale že v konzultacích předkládáme to, co sami obchodujeme. Teoretiků je na českém internetu spousta, praktiků málo. Klienti to zjevně umí rozpoznat, zájem je velký. Mnoho zájemců z prosince minulého roku dosud na konzultaci čeká, prostě nestíháme.
Každý klient u nás dostane celodenní a individuální konzultaci, kde se naučí vše potřebné. Hodně času pak věnujeme tréninku získaných znalostí. S potěšením můžu říct, že převážná většina klientů během pár měsíců začíná obchodovat, a s dobrými výsledky. Úkolem je překonat nejen výkonost penzijních fondů – to není nic těžkého – ale překonat inflaci a generovat zisk mezi 15 až 25% ročně.

Zhodnocení až 25% ročně je podstatně víc, než nabízejí penzijní fondy i bankovní produkty.

Ano, je. Nicméně naše obchodní techniky jsou hodně konzervativní, proto se o vyšší zhodnocení nesnažíme. Jak říkám, rád spím klidně. Myslím, že cokoliv mezi patnácti a pětadvaceti procenty ročně je solidní zhodnocení úspor. Naši klienti, kteří absolvovali konzultace, jsou velmi překvapeni, že toto zhodnocení je možné bez vysedávání před počítačem, bez neustálého sledování trhů a hlavně bez zbytečných nervů.

A jak do scénáře důchodového zabezpečení zapadají drahé kovy, investiční stříbro a investiční zlato?

Do Evropy dovážíme investiční stříbro z USA, v České republice máme solidní reputaci a jsme tvůrci trhu s investičním stříbrem. Děláme to proto, že investiční stříbro sami považujeme za vhodný investiční nástroj. Jde o náš celkový koncept, který prosazujeme.
Investování nebo obchodování na finančních trzích, vlastní byznys, mzda – to vše je v papírových penězích. Musíme se ale připravit na možnost vysoké inflace, hyperinflace i krachu měn. Euro k tomu nemělo daleko, o dolaru je asi zbytečné mluvit. Proto je nezbytné mít část svých prostředků v drahých kovech, čas od času přikupovat podle toho, jak generujeme zisky z podnikání nebo z jak si vedeme při investicích a tradingu.

Jaký je tvůj postup při nákupu investičních kovů? Máš raději investiční zlato nebo investiční stříbro.

Preferuji investiční stříbro, i přes nepohodlí v podobě DPH. Vím proč to dělám, a hlavně vím, co nakupuji. Základem jsou pro mne likvidní slitky a mince, tedy vždy v násobcích uncí. Nikdy nekupuji nic v metrickém provedení, ani nekupuji evropské mince. Jde mi o likviditu a tu v prostě v metrickém provedení a v evropských mincích do budoucna příliš optimisticky nevidím. Osobně dávám přednost desetiuncovým slitkům NTR. Ale v portfolium mám i mince, vždy z produkce USA. Nákupy provádím tak, abych měl v investičním stříbře minimálně čtvrtinu prostředků. Vždy preferuji likviditu a zaručený původ, a také všem investorům velmi doporučuji
vyhýbat se „výhodným nabídkám“.

Investiční stříbro může být nedostupné

Poměr investičního zlata k investičnímu stříbru se dostal na zajímavou hodnotu. Cena zlata je vzhledem k tomuto poměru nyní příznivá. Zlaté cihly a zlaté slitky versus stříbrné slitky a stříbrné cihly – jak je to ale s jejich dostupností? Pavel Hála, analytik SILVERUM s.r.o., připravil pro Hospodářské noviny zajímavé srovnání.

Kvalifikovaný investor neporovnává jen poměr ceny zlata a ceny stříbra a likviditu, bedlivě sleduje také dostupnost zlatých cihel a stříbrných cihel. Zde je situace výrazně jiná, neboť zlaté cihly na COMEXU jsou podstatně dostupnější, než stříbrné cihly. Investiční stříbro se tedy snadněji může stát nedostupným, což by mohlo znamenat další růst ceny stříbra.

Doporučujeme článek Pavla Hály prostudovat velmi důkladně. Dostupnost stříbrných nebo zlatých slitků může být při pokračujícím nárůstu nákupů investičního stříbra velmi klíčovým faktorem. Více se dozvíte přímo
v článku Pavla Hály pro Hospodářské noviny

Investiční stříbro může být nedostupné

Poměr investičního zlata k investičnímu stříbru se dostal na zajímavou hodnotu. Cena zlata je vzhledem k tomuto poměru nyní příznivá. Zlaté cihly a zlaté slitky versus stříbrné slitky a stříbrné cihly – jak je to ale s jejich dostupností? Pavel Hála, analytik SILVERUM s.r.o., připravil pro Hospodářské noviny zajímavé srovnání.

Kvalifikovaný investor neporovnává jen poměr ceny zlata a ceny stříbra a likviditu, bedlivě sleduje také dostupnost zlatých cihel a stříbrných cihel. Zde je situace výrazně jiná, neboť zlaté cihly na COMEXU jsou podstatně dostupnější, než stříbrné cihly. Investiční stříbro se tedy snadněji může stát nedostupným, což by mohlo znamenat další růst ceny stříbra.

Doporučujeme článek Pavla Hály prostudovat velmi důkladně. Dostupnost stříbrných nebo zlatých slitků může být při pokračujícím nárůstu nákupů investičního stříbra velmi klíčovým faktorem. Více se dozvíte přímo
v článku Pavla Hály pro Hospodářské noviny

„Důchodové reformě nevěřím,“ říká Martin Kopáček

Dnešní článek se bude týkat především důchodové reformy. Má důchodová reforma naději na úspěch? Martin Kopáček je vedoucím prodeje SILVERUM s.r.o. a také realizuje konzultace pro klienty, kteří chtějí obchodovat na finančních trzích. Na budoucnost penzijního systému má velmi vyhraněný názor.

Martine, jak se díváš na současnou podobu důchodové reformy?

Důchodové reformě nevěřím. Je to s prominutím flikování děravé loďky a klamání veřejnosti. Nikdo z politiků nemá dostatek odvahy k tomu, aby přiznal faktický konec penzijního systému. Celá reforma se velmi rychle smrskla do snahy vyždímat z lidí stále více peněz na daních. Názornou ukázkou je připravované zvýšení DPH. Průběžnému systému ale není pomoci a kdo na něj spoléhá, bude to mít jednou velmi, velmi těžké.

Proč si to myslíš?

Předně jde o demografii. Plátců do důchodového systému bude čím dál méně, naopak bude přibývat těch, kteří budou z důchodového systému čerpat. Imigranti nás nezachrání, stačí se podívat, jací imigranti zaplavili Německo, Francii či Nizozemí. To nejsou plátci do systému, to jsou bohužel příjemci dávek z daní původních obyvatel. Nebo v lepším případě „pouze“ zdroje vnitřního napětí.
Dalším důvodem je inflace. I kdyby byla takzvaně mírná, dejme tomu průměrně 5% ročně ….

… to není právě mírná inflace, ne?

Pozor, při současném stavu financí je 5% je opravdu mírná inflace. Srovnej si například, jaká byla průměrná mzda před patnácti lety a co jsi tehdy koupil třeba za 100.000 Kč. A jaká je průměrná mzda dnes, a co koupíš – nebo co všechno už nekoupíš – za původních 100.000 korun. Takže pokud dnes ušetříš dejme tomu milion „na penzi“, pak za dvacet až třicet roků z toho budeš mít v nejlepším případě s bídou polovinu.

Vláda navrhuje zvýšení daní, zvažuje se zvýšení odvodů do průběžného systému a další kroky. Co jim říkáš?

Zvýšení daňového břemene bude znamenat zdražení zboží a služeb, je nesmysl si myslet opak. Výrobce a prodejce neponese další desetiprocentní zvýšení nákladů, přenese je dříve či později na spotřebitele. Plánované zvýšení odvodů také sníží reálný příjem každého zaměstnance. Čekáme také zdražení energií, solární energii nakonec zaplatí každý občan ze své kapsy. Kolik si bude moci člověk s průměrným příjmem odložit na budoucí penzi?

A co úspory v penzijních fondech, se státním příspěvkem? To by mohlo s budoucím důchodem pomoci.

Ne, to nepomůže. Penzijní fondy vykazují neskutečně chabou výkonnost. Co je to třeba výnos 0,3% ročně? Dejme si pozor i na skutečnost, že stát může kdykoliv změnit pravidla hry. A taky to neustále dělá! Stačí se podívat na to, jak je zvyšován věk odchodu do penze a jak je snižována reálná kupní síla důchodu. Dovedeš si představit horníka nebo pokladní v supermarketu, kterým je 75 let? Jak vyjdou s tím, že dostanou důchod odpovídající třeba jen deseti procentům mzdy? A k tomu současný systém nezadržitelně spěje. Stejně tak stačí jediný zákon, a najednou mohou být úspory neděditelné nebo nevybratelné. Nebo mohou být zdaněny speciální daní. Možností, jak připravit lidi o úspory,

je neskutečně mnoho.

Jak vidíš budoucí výkony penzijních fondů? Tam by mohlo po změně pravidel dojít ke změně k lepšímu.

Nevidím to optimisticky. Fondy vždy budou podléhat státní regulaci a samozřejmě si stát nedá vzít šanci, jak si z fondů udělat poslušné nákupčí státních dluhopisů….

… ty jsou ale považovány za jednu nejbezpečnějších investic….

(smích) Zeptej se na Řeků nebo Portugalců. Státní dluhopisy jsou odsouváním dluhového průšvihu. Ovšem jen dokud je někdo kupuje a dokud je z čeho platit aspoň úroky. Skutečností je, že kupříkladu v České republice se již léta splácejí jakž takž jen úroky z těchto dluhopisů, ovšem vůbec se nesplácí jistina. Jinak řečeno, stát musí každý rok sehnat peníze aspoň na splacení úroků, ale dluh se vůbec nezmenšuje. Naopak, státní rozpočty jsou schodkové a tyto nové dluhy se opět musejí něčím vykrýt. Penzijní fondy bohužel jsou ideálním úložištěm toxického odpadu v podobě státních dluhopisů.

Takže zlepšení výnosů penzijních fondů neočekáváš?

Ani náhodou.

Mnoho lidí uvažuje tak, že si pořídí třeba byt a ten bude pronajímat, aby měli v důchodovém věku příjem.

Je to oblíbený mýtus, ovšem chybný. Zase jsme zpátky u demografie. Komu budou takový byt pronajímat, když tu bude čím dál méně ekonomicky činných obyvatel? Počet obyvatel bude klesat. A opět platí, že imigranti to nezachrání, protože k nám nejdou bohatí a úspěšní cizinci. Dalším velkým rizikem je, že dům se nedá přestěhovat. Pokud se z dosud dobré čtvrti stane během dalších let ghetto, co budeš dělat s domem nebo bytem v takové lokalitě? Kdo ho pronajme nebo koupí?

…. pokračování rozhovoru příště

„Důchodové reformě nevěřím,“ říká Martin Kopáček

Dnešní článek se bude týkat především důchodové reformy. Má důchodová reforma naději na úspěch? Martin Kopáček je vedoucím prodeje SILVERUM s.r.o. a také realizuje konzultace pro klienty, kteří chtějí obchodovat na finančních trzích. Na budoucnost penzijního systému má velmi vyhraněný názor.

Martine, jak se díváš na současnou podobu důchodové reformy?

Důchodové reformě nevěřím. Je to s prominutím flikování děravé loďky a klamání veřejnosti. Nikdo z politiků nemá dostatek odvahy k tomu, aby přiznal faktický konec penzijního systému. Celá reforma se velmi rychle smrskla do snahy vyždímat z lidí stále více peněz na daních. Názornou ukázkou je připravované zvýšení DPH. Průběžnému systému ale není pomoci a kdo na něj spoléhá, bude to mít jednou velmi, velmi těžké.

Proč si to myslíš?

Předně jde o demografii. Plátců do důchodového systému bude čím dál méně, naopak bude přibývat těch, kteří budou z důchodového systému čerpat. Imigranti nás nezachrání, stačí se podívat, jací imigranti zaplavili Německo, Francii či Nizozemí. To nejsou plátci do systému, to jsou bohužel příjemci dávek z daní původních obyvatel. Nebo v lepším případě „pouze“ zdroje vnitřního napětí.
Dalším důvodem je inflace. I kdyby byla takzvaně mírná, dejme tomu průměrně 5% ročně ….

… to není právě mírná inflace, ne?

Pozor, při současném stavu financí je 5% je opravdu mírná inflace. Srovnej si například, jaká byla průměrná mzda před patnácti lety a co jsi tehdy koupil třeba za 100.000 Kč. A jaká je průměrná mzda dnes, a co koupíš – nebo co všechno už nekoupíš – za původních 100.000 korun. Takže pokud dnes ušetříš dejme tomu milion „na penzi“, pak za dvacet až třicet roků z toho budeš mít v nejlepším případě s bídou polovinu.

Vláda navrhuje zvýšení daní, zvažuje se zvýšení odvodů do průběžného systému a další kroky. Co jim říkáš?

Zvýšení daňového břemene bude znamenat zdražení zboží a služeb, je nesmysl si myslet opak. Výrobce a prodejce neponese další desetiprocentní zvýšení nákladů, přenese je dříve či později na spotřebitele. Plánované zvýšení odvodů také sníží reálný příjem každého zaměstnance. Čekáme také zdražení energií, solární energii nakonec zaplatí každý občan ze své kapsy. Kolik si bude moci člověk s průměrným příjmem odložit na budoucí penzi?

A co úspory v penzijních fondech, se státním příspěvkem? To by mohlo s budoucím důchodem pomoci.

Ne, to nepomůže. Penzijní fondy vykazují neskutečně chabou výkonnost. Co je to třeba výnos 0,3% ročně? Dejme si pozor i na skutečnost, že stát může kdykoliv změnit pravidla hry. A taky to neustále dělá! Stačí se podívat na to, jak je zvyšován věk odchodu do penze a jak je snižována reálná kupní síla důchodu. Dovedeš si představit horníka nebo pokladní v supermarketu, kterým je 75 let? Jak vyjdou s tím, že dostanou důchod odpovídající třeba jen deseti procentům mzdy? A k tomu současný systém nezadržitelně spěje. Stejně tak stačí jediný zákon, a najednou mohou být úspory neděditelné nebo nevybratelné. Nebo mohou být zdaněny speciální daní. Možností, jak připravit lidi o úspory,

je neskutečně mnoho.

Jak vidíš budoucí výkony penzijních fondů? Tam by mohlo po změně pravidel dojít ke změně k lepšímu.

Nevidím to optimisticky. Fondy vždy budou podléhat státní regulaci a samozřejmě si stát nedá vzít šanci, jak si z fondů udělat poslušné nákupčí státních dluhopisů….

… ty jsou ale považovány za jednu nejbezpečnějších investic….

(smích) Zeptej se na Řeků nebo Portugalců. Státní dluhopisy jsou odsouváním dluhového průšvihu. Ovšem jen dokud je někdo kupuje a dokud je z čeho platit aspoň úroky. Skutečností je, že kupříkladu v České republice se již léta splácejí jakž takž jen úroky z těchto dluhopisů, ovšem vůbec se nesplácí jistina. Jinak řečeno, stát musí každý rok sehnat peníze aspoň na splacení úroků, ale dluh se vůbec nezmenšuje. Naopak, státní rozpočty jsou schodkové a tyto nové dluhy se opět musejí něčím vykrýt. Penzijní fondy bohužel jsou ideálním úložištěm toxického odpadu v podobě státních dluhopisů.

Takže zlepšení výnosů penzijních fondů neočekáváš?

Ani náhodou.

Mnoho lidí uvažuje tak, že si pořídí třeba byt a ten bude pronajímat, aby měli v důchodovém věku příjem.

Je to oblíbený mýtus, ovšem chybný. Zase jsme zpátky u demografie. Komu budou takový byt pronajímat, když tu bude čím dál méně ekonomicky činných obyvatel? Počet obyvatel bude klesat. A opět platí, že imigranti to nezachrání, protože k nám nejdou bohatí a úspěšní cizinci. Dalším velkým rizikem je, že dům se nedá přestěhovat. Pokud se z dosud dobré čtvrti stane během dalších let ghetto, co budeš dělat s domem nebo bytem v takové lokalitě? Kdo ho pronajme nebo koupí?

…. pokračování rozhovoru příště